Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal v rozhovoru pro Mladou frontu DNES komentuje „úsporný“ vládní balíček, který má resortu zemědělství ubrat 10 miliard korun. „Čeští zemědělci mají dnes na základní platbě nejmenší podporu na hektar,“ říká. Čím míní srovnání s konkurencí českých zemědělců v rámci EU.

Na otázku, jestli se nyní mění jeho priority oproti předešlému období, to je kdy v roce 2020 nastoupil do této funkce, odpověděl, že „před třemi roky vstupoval do relativně klidných vod, ty jsou ale dnes silně rozbouřené. Máme za sebou pandemii covidu-19, energetickou krizi a krizi zvýšených nákladů související s válkou na Ukrajině. Náklady zemědělcům loni vystřelily nevídaným způsobem, zejména na pohonné hmoty. U minerálních hnojiv se cena zpětinásobila a došlo i k razantnímu zdražení krmiv pro hospodářská zvířata“.

Podle něho jsou to náklady, které májí čeští zemědělci již zainvestované. Zároveň ale cítí tlak na snižování cen komodit, protože se k nám bezcelně vozí především obiloviny a olejniny z Ukrajiny, které měly původně směřovat k tradičním zákazníkům do třetích zemí.

Druhá otázka směřovala k tomu, aby vysvětlil tzv. Olomouckou výzvu, kterou přijal poslední sněm Agrární komory ČR v květnu 2023. Načež Jan Doležal k tomu uvedl, že čtenáři by měli chápat Olomouckou výzvu jako návrhy Agrární komory ČR pro vládu, které jsou shrnuty na jedné stránce. Přitom dodal, že chápe, že se veřejné finance mají ozdravit a rovněž i smysl konsolidačního balíčku. Jenže, jak dále dodal, k čemu je úprava systému, když do něho nebude mít kdo přispívat peníze? To, že se našim zemědělcům v roce 2022 dařilo, a měli opticky větší zisky, neznamená, že už je budou mít napořád, konstatoval.

Naopak, Jan Doležal dále k tomu poznamenal, že letos mohou být čeští zemědělci v červených číslech. Navíc, zároveň dodal, že zemědělství není sektor, k němuž lze přistupovat paušálně. Zemědělci, kromě podílu na HDP, „vytvářejí i společenské hodnoty. Zejména pro život na venkově, který má tendenci se vylidňovat. V neposlední řadě jde o potravinovou soběstačnost a bezpečnost. Neustále se mluví o energetické bezpečnosti, ale bezpečnost má i jiné aspekty“.

V další otázce redaktor uvedl, že chovatelé prasat prohlásili, že v loňském roce prodělali miliardu korun, přitom nedávná zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ale říká, že za zdražováním potravin v Česku stojí zejména zemědělci, což mu nějak nevychází…

Jan Doležal ho poopravil s tím, že šetření ÚOHS vyznělo spíše do prázdna. Osobně mu vadí, že se soustředilo jen na některé potraviny. Současně byly v prezentovaných výsledcích opomíjeny vyšší náklady, které zemědělci měli, a které přirozeně promítli do svých cen. Přičemž současně konstatoval, že ne všude se to dařilo, načež zmíněný sektor prasat je toho důkazem. „Když se podíváte na statistiku, tak nám poklesly stavy prasat i drůbeže. Snižují se plochy ovocných sadů i zeleniny,“ dodal.

Podle Jana Doležala, kdyby zemědělství bylo tak výdělečné, jak se veřejnosti někteří lidé u nás snaží tvrdit, čekal by opačný trend. „Musíme vnímat i souvislosti, což platí i o zisku zemědělců, na kterém se loni výrazně podílela jen hrstka rostlinných komodit, přičemž drtivá většina oborů je v krizi. Především živočišná výroba a pěstování citlivých komodit – ovoce, zeleniny, brambor, máku či chmele,“ řekl.

Redaktor poté přešel k tomu, že Agrární komora ČR se obrátila na ÚOHS neboli na antimonopolní úřad ve věci privátních značek obchodních řetězců, tedy potravin, které si řetězce nechají vyrobit pro sebe, a zeptala se, proč to zemědělcům vadí?

Jan Doležal mu odvětil, že jde o nekalou obchodní praktiku. Načež dal příklad, kdy řetězec odebírá mléčné výrobky od jednoho dodavatele. Jde přitom o stejnou výkupní cenu, složení a gramáž. Liší se prakticky jen obal. Pod svojí privátní značkou prodává tyto produkty s přiměřenou obchodní přirážkou. Ty stejné, brandové (značkové – pozn. red.) produkty, mají ale značně vyšší přirážku. Zákazník získává dojem, že se dodavatel chtěl „napakovat“. Brandové produkty jsou, podle Jana Doležala, obchodníkem uměle zdražovány, takže jsou téměř neprodejné. Podle něho je to záměr řetězce, který potom může tlačit na dodavatele s odůvodněním, že jejich produkt se neprodává, a chce ho tudíž vykupovat za méně peněz.

Poté Jan Doležal dodal, že zákazník se naučil kupovat privátní značku, kde je možné kdykoliv dodavatele změnit, i za zahraničního. „Obchodník tak může začít nakupovat v Polsku či Německu. Jen v Polsku zemědělcům vláda vyplatila neuvěřitelné 4 miliardy eur od března 2022. V přepočtu na hektar je to 6.000 korun, u nás jsme na 600 korunách na hektar a bude se dále škrtat, což konkurenceschopnost našich dodavatelů ještě zhorší,“ vysvětlil otázku státní podpory zemědělcům u našich sousedů v Polsku a Německu.

Na otázku, co konkrétně vadí Agrární komoře ČR, Jan Doležal prohlásil, že přístup vlády vůči zemědělcům a ostatním oborům je asymetrický. „Zemědělství má druhé největší škrty po ministerstvu průmyslu a obchodu, ale podívejte se, jaké podnikatelské obory spadají pod MPO. Zadruhé stále nevíme, jakých dotačních titulů se avizované škrty ve výši 10,2 miliard korun mají týkat. Kromě škrtů představuje největší problém zvyšování úrovně zdanění nemovitostí, které se má týkat i zemědělské půdy včetně sadů či rybníků. Vzhledem k tomu, že je běžnou praxí navyšovat pachtovní smlouvy o daň, znamenalo by to dodatečné zdanění pro zemědělce,“ konstatoval Jan Doležal.

Proto také „navrhujeme vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, čímž by se mohly financovat pozemkové úpravy. Dále nesouhlasíme s úpravou systému fungování dohod o provedení práce, které jsou vhodné pro najímání sezonních pracovníků. Nová pravidla budou znamenat více administrativní zátěže a zvýšení nákladů na práci. Uvítali bychom, aby nově do snížené sazby DPH byly zařazeny také osiva, květiny a okrasné rostliny,“ dále řekl Jan Doležal.

Na otázku, že Agrární komora ČR by měla mít určitou představu o plánovaných škrtech v rezortu zemědělství, Jan Doležal odpověděl, že „odcházející ministr Zdeněk Nekula mi k tomu řekl, že finanční prostředky resortu jsou značně omezené a máme se nechat překvapit. Do září máme prý dostat konkrétní obrysy, kde se bude škrtat. K žádnému jednání jsem ale zatím pozvání nedostal. Brzy nás čekají vládní prázdniny a čas kvapí. Zemědělství funguje na základě delšího plánování a nelze ukvapeně měnit plány z měsíce na měsíc. A pak je tu otázka nerovnoměrného rozdělení dotačních podpor v rámci Evropské unie.“

Poté Jan Doležal vysvětlil redaktorovi, že Agrární komoře ČR vadí dotační závody, které v Evropě nedávno doslova odstartovaly. Uvedl, že zmíněné Polsko či Německo vypsalo nové dotační programy, které produkty českých zemědělců znevýhodňují na evropském volném jednotném trhu. Očekával by, že premiér Petr Fiala přijede na Evropskou radu a řekne: „Tak dost, tohle je nezdravé pro všechny“. Načež dodal, že v České republice je údajně pravicová vláda, které dotace nejsou po chuti. „Pokud máme jednotný trh, měla by být i jednotná pravidla,“ zdůraznil.

Na otázku, jestli jsou čeští zemědělci ještě s něčím nespokojeni, Jan Doležal odvětil, že pokud vláda opakovaně hovoří o podpoře menších zemědělců, tito zemědělští podnikatelé mají větší procento půdy ve vlastním držení oproti středním a větším podnikům. Pro ně je to tak přímá daň. „Navíc stále postrádáme vysvětlení, podle čeho se rozdělují zemědělci na malé, střední a velké. Součástí návrhu vládních úspor je i navýšení odvodů za živnostníky,“ dodal.

Zároveň poznamenal, že vláda argumentuje tím, že OSVČ méně platí do systému, a do budoucna budou více závislí na sociálních dávkách. Jenže to, podle Jana Doležala, v zemědělství neplatí. „U rodinných farem funguje něco jako přirozená záchranná síť. A platí, že nová generace, které se farma předává, důstojně zabezpečí předchůdce. To se běžně děje i na Západě,“ upřesnil.

Na otázku, že se Jan Doležal zúčastnil v Bruselu protestů zemědělců proti dovozu obilí, olejnin, vajec a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny, tak co tam říkali kolegové zemědělci z jiných zemí EU, Jan Doležal odpověděl, že jde opět o otázku asymetrie. Původním záměrem Evropské komise bylo totiž vytvořit koridory solidarity s tím, že země střední a východní Evropy mají být jen tranzitními zeměmi. „V okamžiku, kdy si připočtete náklady na dopravu zmíněných komodit, zjistíte, že náklady na dopravu tuny produkce z Ukrajiny do přístavu v Hamburku vyjdou na přibližně 2.000 korun, 3.000 korun do italských přístavů,“ konstatoval pro vysvětlení celé situace.

Podle něho čeští zemědělci mají dnes na základní platbě nejmenší podporu na hektar. „Našich 72 eur hodláme ponížit o dalších 20 eur tím, že zavedeme de facto daň na zemědělskou půdu. Premiér bude sice tvrdit, že to není daň na zemědělce, ale vlastníky. Jenže systém funguje tak, že vlastník půdy určuje zemědělci hospodařícímu na této půdě, výši pachtovného jako součet nájmu a této daně. Zemědělci ji tak platí i za vlastníky. Nákladově se to přímo přenese na české zemědělce, a ještě více je znevýhodní,“ vysvětlil.

Poté k tomu Jan Doležal sdělil, že pokud budou zemědělci vyvážet ukrajinskou produkci do severní Afriky nebo jihovýchodní Asie, bude to pro ně nekonkurenceschopné. „Do střední a východní Evropy bylo z Ukrajiny doposud dovezeno zboží asi za šest miliard eur a jen pětina se dostala z Evropy ven. Proto máme vysoké stavy zásob, a to je za pár týdnů sklizeň. Takže netušíme, kde budeme úrodu uskladňovat. To znamená, že se naskladněných obilovin či olejnin budeme muset již v průběhu sklizně obratem zbavovat. Pokud začnou zemědělci prodávat ve stejný okamžik, výsledkem bude brutální propad cen a následný krach některých tuzemských podniků,“ řekl k tomu Jan Doležal.

Načež konstatoval, že Česká republika se k výzvě zemí na východ od Berlína na omezení dovozu ukrajinského obilí a dalších komodit nepřipojilo. Podle ministerstva zemědělství k nám prý produkty a komodity z Ukrajiny ve velkém neproudí.

„S tím nesouhlasím. Když se ukrajinská produkce objeví v sousedním Polsku nebo Maďarsku, tak nikdo neohlídá, jestli nebude převezena i k nám. My to poznáme na stavech zásob. A navíc, my do Polska a Maďarska běžně vyvážíme obiloviny. V současné době ale vyvážejí oni k nám. Paradoxní je, že země, které dovoz z Ukrajiny zakázaly, dostanou od Evropské komise podporu ve výši přibližně 100 milionů eur. My jsme se chovali evropsky, nic nezakázali a budeme o to více tratit,“ prohlásil Jan Doležal.

Na otázku redakce, zda toto nebyl důvod k nespokojenosti s končícím ministrem Nekulou, Jan Doležal odvětil, že by bylo toho asi více. Podle něho byl „Zdeněk Nekula ministrem zemědělství v nelehké době, a kdybychom nežili v době postfaktické a mediokracii, neměla by si ho historie pamatovat jako ministra špatného. Předsednictví České republiky v Radě EU bylo pod jeho taktovkou hodnoceno dobře. Mnoho nepovedeného vyplývalo z ne příliš povedené komunikace k veřejnosti i k samotným zemědělcům. Odcházející ministr také neměl ve vládě jednoduchou pozici a byl vázaný politickými rozhodnutími pětikoalice,“ zhodnotil Jan Doležal roli Zdeňka Nekuly ve funkci ministra zemědělství

Načež pokračoval s tím, že nelehkou pozici odcházejícího ministra a určitou schizofrenii vládní komunikace dokládá skutečnost, že zástupce obchodních řetězců Tomáš Prouza mediálně často a rád „kopal do ministra zemědělství, a přitom je zároveň poradcem jeho kolegy z ministerstva průmyslu a obchodu“. Přičemž dodal, že v gesci ministerstva průmyslu a obchodu přitom je zákon o významné tržní síle, který má teoreticky řešit nekalé obchodní praktiky maloobchodu vůči dodavatelům.

Podle Jan Doležala otázka, že zástupce největších obchodníků u nás je poradcem ministra, který má tuto legislativu v gesci, je ukázkový střet zájmů. „Můžeme jen spekulovat, zda osobní střet odcházejícího ministra s lobbistou zahraničních supermarketů nestál za jeho odchodem. Ať to bylo jakkoliv, bude si pětikoalice muset rozmyslet, jestli chce jít na ruku velkým obchodníkům odvádějícím zisk do zahraničí, nebo se postaví za české zemědělce, kteří tu ročně nechávají desítky miliard na náhradách zaměstnancům, nájemném za zemědělskou půdu a daních z příjmu,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR v závěru svého rozhovoru pro Mladou frontu DNES.