Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci,

chtěl bych vám všem na tomto místě poděkovat, jménem celé naší vlády, za možnost před vás předstoupit a požádat vás o důvěru.

Předstupujeme před vás s pokorou a žádáme o důvěru na základě programového prohlášení této koaliční menšinové vlády tvořené ministry za hnutí ANO a ministry za Českou stranu sociálně demokratickou, a podporované poslanci KSČM, kteří se rozhodli umožnit vznik této menšinové vlády a tolerovat ji.

Tyto strany vládní koalice podepsaly společné vládní prohlášení, které máte k dispozici, a dohodly se na principech vzájemné spolupráce.

Byl to, vždyť víte, dlouhý a těžký proces trvající mnoho měsíců, bylo to delší a obtížnější, než jsme mysleli, a obě strany musely mnohokrát překonat nesmírně bolestivé vnitřní problémy. Ale prošli jsme tím a dnes stojíme před vámi a žádáme o důvěru Poslanecké sněmovny. A dovolím si říct, že s velice dobrým programem.

Vládní program byl připravován ve spolupráci všech stran zúčastněných ve vládní koalici a jsem hluboce přesvědčen, že vytyčuje cíle a řeší problémy odpovídající situaci v naší zemi, která má obrovský potenciál růstu a která má šanci vrátit se tam, kde kdysi byla – na špičce Evropy. Přináší řešení těch nejzásadnějších problémů, se kterými se lidé setkávají každý den. Do programu bylo navíc zapracováno mnoho dalších požadavků podnikatelských svazů, účastníků tripartity, odborářů a spousty dalších profesních sdružení.

Naše vláda samozřejmě udělá všechno pro to, abychom program plnili. A ten program má šest hlavních bodů. Je to důchodová reforma, digitální Česko. A je to hlavně boj za naše české zájmy v Evropské unii a evropské zájmy ve světě, na kterých se chceme aktivně zúčastnit. Dále je to strategický investiční program, reforma státu a posílení bezpečnosti. Jsou to body, na kterých podle mě panuje široká shoda, nejen ve vládní koalici, ale i napříč společností.

V minulých měsících, kdy minulá vláda pracovala v demisi, a myslím si, že jsme si to celkem užili, tak se lidé neustále zmiňovali právě o těchto věcech. Při našich setkáních s občany jsme nabrali ještě obrovskou spoustu dalších dobrých nápadů, často velmi inspirativních.

Na první místo samozřejmě řadíme důchodovou reformu. Je zásadní. Fakta všichni známe. Zvyšuje se věk dožití a s ním roste počet příjemců starobních důchodů. I přesto, že zákonný věk odchodu do důchodu se postupně zvyšuje. Je důležité si uvědomit, že důchodci nemají jiné příjmy než starobní důchod – a ten je dnes strašně nízký. Průměrný důchod v tomhle roce bude 12 240 Kč a lidí, kteří pobírají tenhle důchod a nižší je 1 300 000.

Chceme garantovat pravidelné valorizace důchodů navázané na vývoj cen spotřebního koše seniorů a růst průměrné mzdy. V Parlamentu jsme přijali zákon o zvýšení základní výměry důchodů z 9 na 10 % průměrné mzdy. Úprava této, pro všechny zaručené, složky důchodu přispěje ke zvýšení životní úrovně zejména u lidí s nízkými důchody, kde základní výměra tvoří významnou část důchodu. Převážně se jedná o ženy, které pracovaly za nižší mzdu než muži, které obětovaly pracovní kariéru péči o děti nebo jiné závislé členy rodiny. Právě tato skupina je významně ohrožena chudobou. Věřím, že pro ni má změna velký význam.

Zvýšení základní výměry důchodu je jednorázový krok, který naprosto nenaruší princip zásluhovosti uplatněný při výpočtu důchodu. Stávající právní úprava zohledňuje zvýšené životní náklady u osob, které dosáhnou 100 let, a přiznává jim automaticky růst důchodu o 2 000 Kč měsíčně. Obdobné navýšení v částce 1 000 Kč měsíčně je dnes schváleno i pro ty, kteří dosáhnou 85 let. Znamená to skokové navýšení pro 200 000 lidí.

Chceme také zavést od 1. září 2018 slevu 75 % z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory nad 65 let. Proč bychom neměli umožnit právě důchodcům snazší cestování? Nejen za vyřízením svých záležitostí, ale také k návštěvě rodiny, vnoučat nebo přátel. A naprosto stejné výhody by měli mít žáci i studenti do 26 let.

V důsledku prodlužujícího se věku odchodu do důchodu je závažné i téma možností dřívějšího odchodu do důchodu pro lidi zaměstnané v náročných povoláních, která není možné vykonávat do řádného věku odchodu do důchodu. Připravujeme návrh, který umožní dřívější odchod do důchodu hrazeného z příspěvků zaměstnavatelů, zaměstnanců a podpory státu.

Jsme odhodlaní připravit a prosadit léta odkládanou důchodovou reformu. Za tímto účelem sestavíme odborný pracovní tým, který provede celkovou revizi výstupů předchozích důchodových komisí, zhodnotí stávající systém a na základě predikcí demografického, společenského a ekonomického vývoje navrhne základní systémové změny důchodové reformy. Reforma musí být připravena a projednána tak, aby byla zaručena i dlouhodobá stabilita systému. A musí být realizována v podobě, která získá širokou politickou a společenskou podporu. Bude mířit zásadně do budoucna. Zachová nároky těch, kteří už na trh práce vstoupili. K tomu bude sloužit citlivě a spravedlivě nastavené přechodné období. Správu příjmů a výdajů důchodového systému chceme oddělit od státního rozpočtu. Poprvé v letošním roce budeme mít přebytkový důchodový účet, plus 3,5 miliardy. Tím bude zaručena vyšší transparentnost a předvídatelnost a zároveň vyšší ochrana před nekoncepčními politicky motivovanými zásahy. Tato správa zachová výhody stávajícího systému, které se tradičně osvědčily, jako je spolehlivost a vysoká míra právní jistoty, nízká nákladovost, profesionalita a veřejnost právní záruky při správě pojistného.

Samozřejmě chceme znovu vyvolat debatu o tom, jak budou zaměstnavatelé, a dneska je na to ideální čas a situace, protože máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, přispívat zaměstnancům, aby měli zaměstnanecké spoření na stáří.

S důchodovou reformou je spojena neméně důležitá otázka. Finance. Pan prezident už o tom mluvil, kde na to všechno vezmeme. Ministerstvo financí úspěšně pokračuje v nastaveném kurzu zlepšování výběru daní díky úspěšnému boji s daňovými úniky a podvody, tedy nikoli díky zvyšování daní, jak to bylo zvykem do konce roku 2013. K 30. červnu 2018 dosáhl meziroční růst daňových příjmů na úrovni veřejných rozpočtů včetně pojistných + 7,9 %. Na nejdůležitější dani – DPH – stát vybral dokonce o 8,2 % více než v průběhu stejného období loňského roku. Absolutním vyjádřením se u DPH jedná o meziroční růst o 14,8 miliardy korun, u veškerých daňových příjmů (včetně pojistných) je to dokonce plus 61,3 mld. Kč.

Navíc stát vybírá daně lépe i přes to, že je zároveň dlouhodobě snižuje. Ano, snižujeme daně. Dívám se na pravou stranu. Připomínám, že v roce 2018 došlo například k posílení daňového zvýhodnění na první vyživované dítě o 1 800 Kč ročně, nebo navrácení možnosti uplatnit slevu na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti v případě uplatnění paušálních výdajů. Kdyby ke snižování daňového zatížení nedošlo, bylo by daňové inkaso ještě vyšší.

V příštím roce, v souvislosti s novelou zákona o evidenci tržeb – a pan prezident tady zapomněl říct, že IT systém EET může sloužit jako skvělý příklad, jak se to dá stihnout za šest měsíců a funguje to – tak Ministerstvo financí navrhuje navíc další významné snížení daní. Snížení daní, opakuji nahlas. K více než polovičnímu snížení DPH ze stávající sazby 21 % na 10 % by mělo dojít u kadeřnických a kosmetických služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úpravy a opravy oděvů a textilních výrobků pro domácnost a prodej točeného piva. Vládou schválený návrh počítá také s dalším snižováním DPH v sektoru stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů, kde již byla snížena v souvislosti s náběhem první fáze elektronické evidence tržeb sazba z 21 % na 15 %, a to teď navrhujeme na 10 %. Cílem novely je také reálné snížení cen vodného a stočného pro konečného spotřebitele snížením DPH z 21 % na 10 % na vodné a stočné. Ministerstvo financí díky nástrojům cenové regulace a cenové kontroly v oblasti vodárenství zároveň disponuje nástroji, kterými ohlídá, že tento rozdíl nezůstane u vodárenských společností. Protože, když jsme snižovali DPH na léky, tak tam se nám to ne úplně povedlo, že se to dostalo do cen pro lidi.

Slýcháme, že růst výběru daní je dílem příznivé fáze hospodářského cyklu. Ve skutečnosti je ale odhadovaný meziroční růst výdajů na spotřebu vlády a domácností oproti růstu DPH ani ne poloviční. Je naprosto jasné, že za skvělými čísly stojí úspěšná opatření, s nimiž resort financí přichází.

Dovolím si připomenout některá opatření, která jsou součástí daňového balíčku pro rok 2019 projednávaného nyní touto Sněmovnou. K podstatným změnám dochází v oblasti zákona o dani z příjmu, kde je navrhováno hned několik opatření proti daňovým únikům zejména velkých korporací. Jedná se například o omezení odečitatelnosti úroků od základu daně limitem 80 mil. Kč nebo 30 % EBITDA, zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí, zdanění ovládaných zahraničních společností nebo pravidla proti zneužívání nesouladu daňových systémů. Nově se také zavádí povinnost pro korporace, které vyplácí do zahraničí větší podíly na zisku, či další příjmy, které běžně podléhají srážkové dani, aby tuto výplatu oznámily správci daně.

Jak je všeobecně známo, z naší země odchází každý rok obrovská částka v dividendách, 250 miliard. Ministerstvo financí v březnu 2018 dokončilo důležitou novelu zákona o evidenci tržeb, která obsahuje řešení evidence tržeb pro nejmenší podnikatele. Novela stanovuje podmínky, které musí podnikatel splnit, aby mohl evidovat tržby v off-line režimu, bez nutnosti pořizování elektronické pokladny a připojení k internetu. Toto řešení zároveň zaručí, že evidence tržeb těchto drobných podnikatelů bude dostatečně průkazná a nebude narušen hlavní cíl EET, kterým je narovnání podnikatelského prostředí napříč všemi ekonomickými segmenty. Připomenu jenom, že za minulý rok EET přineslo do našeho rozpočtu šest miliard korun navíc.

 

Reagujeme také na fenomén sdílené ekonomiky, a to jak na domácím, tak na evropském poli. Na úrovni Evropské unie Ministerstvo financí prosadilo iniciativu zdůrazňující potřebu mezinárodní výměny informací v oblasti sdílené a digitální ekonomiky, která je klíčem k jejímu spravedlivému zdanění. Ohledně Evropské unie nadále bojujeme za náš projekt reverse charge. Už čtyři roky a blížíme se do finále. Musíme ještě přesvědčit dvě členské země, protože na takovou změnu, na takový projekt je potřeba souhlas všech členských zemí. Aby se samozřejmě předešlo jakýmkoli pochybnostem ohledně danění služeb typu Airbnb a Uber, zveřejnila Finanční správa příslušné metodiky.

Již v dubnu 2018 předložil resort financí novelu zákona o místních poplatcích, která nastavuje rovná pravidla pro trh s krátkodobým ubytováním. Novela, kterou přivítali hoteliéři, města i obce, nahrazuje stávající poplatky z ubytovací kapacity a za lázeňský nebo rekreační pobyt jediným poplatkem z pobytu, jemuž bude podléhat krátkodobý pobyt bez ohledu na to, kde je poskytnut nebo jaký má účel. Na čtvrtek je naplánován podpis důležité dohody mezi státem a společností Uber.

Ministerstvo financí také úspěšně pokračuje v boji proti ilegálnímu hazardu a regulaci legálního hazardu. Končí automaty v restauracích a barech. Jen za poslední půlrok zmizelo z měst a obcí 9 300 automatů a 1 400 provozoven. Z původního počtu více než 6 000 provozoven jsme dnes zhruba na 2 500, tedy méně než polovině. Pravomoc likvidovat ilegální hazard získala v lednu 2017 Celní správa a odhalila už desítky černých heren, zadržela přes 1 600 ilegálních automatů a kvízomatů a skoro 4 miliony korun v hotovosti.

Přesto, že Česká republika se velikostí svého dluhu řadí mezi nejméně zadlužené země Evropské unie, tzn., že jsme někde na třetí nebo čtvrté příčce, tak stále udržujeme trend jeho snižování. Takže zatímco v roce 2017 byl dluh sektoru vládních institucí 34,6 % HDP, letos očekáváme jeho pokles na 32,9 % a pro rok 2019 dokonce 31,6 %. Snižuje se také saldo sektoru vládních institucí. V roce 2017 to bylo 1,6 %, očekávání pro rok 2018 je 1,5 %. A také strukturální saldo, tedy saldo očištěné od cyklických vlivů, dosahuje kladné hodnoty. Odhad roku 2018 je 0,8 % HDP. Výbornou úroveň českých veřejných financí potvrdilo v období končící vlády několik významných ratingových agentur.

Při té příležitosti bych řekl také pár slov k deficitu. V programovém prohlášení máme jasně řečeno: Ano, my bychom chtěli směřovat k vyrovnanému rozpočtu, ale zároveň říkáme, že pokud budeme investovat z českých peněz více než deficit, tak je potřeba vnímat situaci, dluh z minulosti v investicích. Pan prezident tady mluvil o desetiletém investičním plánu. Ano, my to spočítáme, resp. už to téměř máme hotové, a blížíme se k tisíci miliard. A náš růst dnes, jeden z nejvyšších v Evropě, je tažen spotřebou a exportem. A v investicích máme obrovský dluh z minulosti. Takže pokud by přišla krize, jak to někteří predikují – a samozřejmě to není vyloučené, uvidíme, jak prezident Trump, jestli zavede cla na automobily a jestli bohužel bude pokračovat obchodní válka, což je samozřejmě velice špatně pro Evropu a pro celý svět – tak se musíme připravit i na situaci, že nastane krize. Ale právě růst má být tažen investicemi. A pokud my budeme mít připraveny tyto investice a už na příští rok, znovu opakuji, je tam více než 80 miliard, tak si myslím, že je potřeba to vnímat. Deficit je minimální. Padesát miliard, jenom důchody jsou 38 miliard a do školství, navýšení platů učitelů a začátek reformy je 25 miliard. Takže jenom ty dva posty jsou 63 miliard dohromady.

A samozřejmě, souhlasím s panem prezidentem o plýtvání, že máme strašně moc úředníků. Ano, to taky řešíme. Máme 16 000 černých duší. A v rámci nového rozpočtu jsme vyjednali s jednotlivými resorty, že tam už snižujeme tyto posty bez ohledu na to, abychom snižovali platy zaměstnanců. A myslím si, že částka, kterou jsme našli, je 3,5 miliardy. A že se plýtvá – no ano, jsou určitě obrovské rezervy. Ale pokud chceme mít efektivní stát, tak na to potřebujeme mít i kompetence.

Neziskové organizace dostávají 18 mld. ročně. Stále čekám na analýzu, protože stále mi nebyl dodán přehled neziskovek za rok 2017. Mám avizováno, že by dramatický nárůst od roku 2014 do roku 2017 měl poklesnout o 2 mld., ale zatím se resorty, které to mají předložit, neshodly na číslech, tak doufejme, že to úředníci rychle spočítají, abychom to mohli veřejnosti sdělit. Samozřejmě neziskovky je potřeba i analyzovat. Třetina je sport. A my sport chceme oddělit a chceme se dívat na zbytek. Nejvyšší náklady jsou ve dvou resortech, a to je Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství.

Takže ano, pan prezident mluví – to je jedna jeho mantra – o obnovitelných zdrojích. Každý rok. Ano, to skandální rozhodnutí nás bude stát tisíc miliard a já bych to rád řešil. Vyzývám tady všechny, nejen kolegy tady, ale i veřejnost, pokud někdo najde způsob, jak příjemce solárů, ten nadstandard, vyřešit, tak budu šťastný. To proběhlo na jednání mezi panem prezidentem, generálním ředitelem ČEZ a mnou, kde samozřejmě i ČEZ byl ten, který investoval do velice podivných struktur obnovitelných zdrojů. Pokud teď přijde a dá nám kuchařku a recept pro Ministerstvo financí, které dneska vyhrává arbitráže – ne tím, že najímá drahé právníky externě, ale na úrovni referentů, kteří možná berou 50 tisíc nebo méně. Takže ano, já s tím souhlasím. A to, že máme strašně moc úředníků? Tak je to možné. Musíme ale bojovat proti byrokracii, musíme prosadit digitalizaci. A potom jsem přesvědčen, že můžeme ušetřit velké prostředky.

Jen bych zopakoval – roste nám HDP, držíme deficit, a tím pádem snižujeme státní dluh. Opakuju – snižujeme státní dluh. Za mého působení jako ministra financí jsem ho snížil o 73 mld. Ano, a teď ho snižujeme také, absolutně. A nezapomeňte, kolik jsme v rámci RUD dali samosprávě, krajům, obcím. Samospráva dnes má na účtech v této chvíli 200 mld. korun – mají na účtech 200 mld. korun. Stát má dluh. Nemáme na účtu nic. Takže je potřeba to vnímat. Jsme velice solidární. A ještě jsme teď našli v rámci rozpočtu, který jsme zdědili, 4 mld. korun na opravy silnic druhých a třetích tříd.

Abych se vrátil k prioritám Ministerstva financí, za posledních sedm měsíců se daří plnit kroky směřující k ochraně spotřebitele. Novela zákona o směnárenské činnosti zavádí právo zákazníka směnárny odstoupit od smlouvy v uzavřeném obchodu do 2 hodin od provedení směny. Důležité je zvyšování transparentnosti hospodaření s majetkem státu. I k ní Ministerstvo financí významně přispělo, a to spouštěním státního elektronického aukčního systému, který zajišťuje transparentní prodej majetku státu prostřednictvím elektronických aukcí.

Ministerstvo financí bude nadále intenzivně pracovat na svém závazku zjednodušení a elektronizace daňového systému a přesunu komunikace s finančním úřadem do online prostředí, a to v rámci projektu MOJE daně. Spustí internetový daňový portál, který zajistí ucelený přehled o daňové historii poplatníka, umožní podání při správě daní a bude nabízet „předvyplněná daňová přiznání“, tak jak jsme to slíbili lidem.

Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu, 19 % hrubé mzdy. Určitě si všichni pamatujeme, jak to vzniklo, superhrubá mzda. Že něco bylo slibováno, potom to nevyšlo, a tak vznikla superhrubá mzda. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy. Umožníme podnikatelům uplatnit odpočet od základu daně ze samostatné činnosti ve výši tří čtvrtin jimi odvedených pojistných. Ve vztahu k zaměstnancům přinesou změny v systému snížení daňové zátěže o jeden procentní bod.

Ministerstvo financí provede revizi a sloučení daňových výjimek, což vytvoří prostor pro další plošné snížení daňové zátěže. Předloží návrh nové koncepční zákonné úpravy daně z příjmů s cílem zjednodušit daně a eliminovat daňové distorze. Rekodifikace příjmových daní bude zakončena přípravou integrovaného systému správy daní a pojistných odvodů, který umožní placení těchto zákonných povinností na jednom místě.

V oblasti sdílené ekonomiky se ministerstvo zaměří na další odstraňování informačního deficitu správce daně ve vztahu k transakcím probíhajícím přes tyto internetové platformy, čímž přispěje k podpoře a rozvoji sdílené ekonomiky coby perspektivní oblasti podnikání, jejíž úspěšný rozvoj se neobejde bez řádného organizačního a legislativního řešení na multiresortní úrovni.

Potřebujeme si také udělat jasno, pokud jde o platy státních zaměstnanců. V rámci tripartity jsme s odboráři už vyjednávali několikrát, ale podle našeho názoru opravdu není v pořádku navyšovat platy plošně. Pokud GIBS má průměrný plat 60 000 a zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení v Praze 22 700 a mají 30 % fluktuaci, tak to není normální. Musíme navyšovat tam, kde je skutečně potřeba. A i když odboráři říkají, že plošné navyšování platů je solidární, já si to nemyslím. Solidarita v našem pojetí znamená, že nepřipustíme další rozvírání platových nůžek, jak tomu bylo v minulých letech. Potřebujeme skutečně navyšovat tam, kde jsou nejmenší platy – učitelé, kultura, sociální služby atd.

Také chceme bojovat s lichvou. Od roku 2017 je platný zákon o spotřebitelském úvěru, který lichvu omezuje, ale je jasné, že potřebujeme nějaký strop, aby se nestávalo, že někteří lidé si půjčují peníze před výplatou za 150 % per annum. Budeme sledovat, jak tento zákon je účinný, a případně ho ještě změníme.

Velice důležitý je samozřejmě insolvenční zákon, který se projednával ve sněmovně. Ráno jsme na Ministerstvu spravedlnosti diskutovali s novým ministrem spravedlnosti, protože to má dopad na soudy, na počet soudců, kteří budou rozhodovat. A my musíme už konečně dostat lidi, a není jich málo, z dluhové pasti.

Tyto a mnohé další kroky, které jsou součástí programového prohlášení, jsou důkazem, že resort Ministerstva financí rozhodně v příštích letech nepoleví v boji proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, v ochraně spotřebitelů na finančních trzích, v důsledné správě daní mezinárodních korporací a v aktivním řízení veřejných financí a státního rozpočtu.

Takže k financím znovu opakuji – snižujeme daně. Pokud někdo chce charakterizovat, jaká jsme vláda, tak jsem vždycky říkal, že naše hnutí je tady pro všechny

Dalším z hlavních cílů vlády je digitalizace Česka. Je to oblast, která je díky svému naprosto neuspokojivému stavu pro nás velkou výzvou. Vydali jsme se na cestu, která má jediný cíl – udělat ze strašáka v podobě jednání s úřady jednoduchou, a třeba i příjemnou záležitost pro všechny lidi, pro naše občany, aby z toho neměli horor, když jdou na úřad.

Projekt Digitální Česko již začal. Nejen vláda, ale i jednotlivá ministerstva se na něm podílejí. 14. února 2018 jsme jmenovali zmocněnce vlády pro IT a digitalizaci, který má mandát od vlády a připravuje jak koncepci Digitálního Česka, tak i plán realizace. Nemůžeme mít desítky strategií, potřebujeme jednu, závaznou pro všechny, kterou budeme realizovat a která nás posune vpřed. Od 1. července 2018 máme elektronické občanské průkazy, funkční národní bod pro identifikaci a autorizaci, změny ve vydávání občanských průkazů a pasů, kompletní přestavbu postupů, vyřizování řidičských průkazů, portál občanů s online službami, připravuje se zákon o digitalizaci, řešíme sdílenou ekonomiku Uber a Airbnb a další projekty.

Minulý týden bylo ukončeno připomínkové řízení ke koncepci digitální Česko. Po vypořádání připomínek ministerstev budeme mít koncepci pokrývající celou digitalizaci. Na to se váže i nová legislativa – Střechový zákon o právě na digitální službu. Jsem si jistý, že obě přijímané oblasti způsobí revoluci v tom, jak dnes poskytujeme digitální služby, a urychlí nám proces digitalizace. Chceme nastavit pro eGovernment jasná pravidla, chceme služby dodávat a nejen o nich mluvit a chceme vidět jasný přínos pro občana.

Na Digitální Česko se dívám jako na něco, co nám zlepší život v souvislosti s fungováním státu vůči občanům i samotným úřadům mezi sebou. Služby musíme do budoucna dělat centrálně, řešení co nejvíc pro všechny standardizovat a využívat moderních přístupů a technologií.

Musíme se podívat do budoucnosti na Společnost 4.0, která se formuje díky digitalizaci. Potřebujeme nutně schopné a vzdělané lidi v nejrůznějších oborech. Postarat se o uplatnění absolventů, zabývat se trhem práce. S tím je spojená hluboká změna v celém výrobním odvětví a průmyslu. Zároveň jde o třetí pilíř našeho plánu, který svou šíří zasahuje do nejrůznějších oborů a kompetencí různých ministerstev.

Víme, že bez peněz a znalostí to nepůjde. Jsme připraveni digitalizaci podporovat nejen slovy, ale taky finančně. Znalosti chceme budovat propojením státní správy s akademickou sférou a komerčními dodavateli. Musíme vytvořit podmínky pro to, aby se tyto světy mohly potkávat a společně realizovat projekty, které nás posunou na přední místo na světě.

Aby to vše mohlo fungovat, potřebujeme souběžně taky řešit problematiku připojení. Stále je spousta domácností a míst u nás, kde není dostupný internet a především rychlá a finančně dostupná data. A o ty tu jde. Potřebujeme urgentně urychlit digitalizaci a rozvíjet prostředí podporující digitální technologie včetně vysokorychlostního internetu. Budeme prosazovat konkurenci na telekomunikačním trhu, což povede už konečně ke snížení cen a zlepšení služeb. Použijeme k tomu frekvence, které budou uvolněny přechodem na nový standard digitálního televizního vysílání. Budeme dohlížet, aby aukci kmitočtů udělali transparentně, a podpoříme optimální rozvoj 5G sítě. Máme velký zájem zabezpečit řádnou soutěž a neznevýhodňovat žádného z operátorů.

Já vím, že jsou to obrovské cíle, ale máme v naší zemi mnoho odborníků. Máme vynikajícím způsobem pokrytou komerční sféru i dobré vzory. Můžeme tedy udělat inovativní eGovernment, využívající nejmodernější technologie, aby byl nastaven odrazový můstek pro další generace. Vláda je v této věci připravena podporovat potenciál našich firem a ekonomiky.

Program Digitální Česko, digitalizace a elektronizace státní správy nemůže být programem jednoho volebního období. Musíme už konečně skončit s tím, že budeme složitě vyřizovat běžné situace, jako vyřízení mateřské, řidičáku, nové občanky, přepis auta nebo založení živnosti. Pevně doufám, že všechny politické strany a hnutí se do tohoto projektu zapojí a budeme mít na to stejný názor.

Třetím důležitým bodem programového prohlášení je aktivní zahraniční politika. Česká zahraniční politika se bude opírat o několik základních pilířů – dobré, otevřené a přátelské vztahy se všemi sousedy a nejbližšími zeměmi založené na vzájemné důvěře, stále otevřená komunikační linka a kulturní a hospodářská spolupráce.

Druhým pilířem naší zahraniční politiky je Evropská unie, společenství evropských zemí, které spojuje jejich touha žít vždy už jen v míru a otevřeně spolupracovat. Jsou to země, které se hlásí k demokracii, svobodě a tržní ekonomice. Naše členství v Evropské unii nemá alternativu.

Podívejme se na to, co se děje ve Velké Británii. Firmy za námi chodí a říkají nám, co se děje. A nebude to nic dobrého pro Velkou Británii. Budeme v Evropské unii aktivní. Proto jsme také spěchali – naše první menšinová vláda – a věděli jsme, že nedostaneme první důvěru, ale spěchali jsme na první evropský summit 14. prosince, abychom jasně a nahlas deklarovali české zájmy, naše zájmy v Evropské unii, které jsou jasné – migrace, nechceme kvóty, nechceme povinné relokace, a to jsme dosáhli díky skvělé spolupráci v rámci V4 na jednání, které trvalo do půl páté ráno, ale zafungovalo to. Už nás nemůžou přehlasovat, už nám nemůže nikdo vnucovat, kdo bude v naší zemi pracovat a žít. Jsme solidární, dáváme peníze, posíláme naše policisty a vojáky a také bereme ekonomické migranty, ale z jiných zemí. Potřebujeme je, ale o tom si chceme rozhodovat sami, a to je jeden z našich prioritních zájmů. Myslím si, že v rámci Evropské unie jsme ukázali, že skutečně konečně máme vliv. V tomhle směru se shodneme se všemi politickými stranami a hnutími, jaké jsou naše české národní zájmy v Evropě.

Náš další zájem je samozřejmě bezpečnost – ne bourání Schengenu, ale bezpečnost. Jasně jsme řekli, jaké řešení – zastavení migrace, australský model Ellis Island, vytváření hotspotů mimo Evropu. A to, co jsme říkali v roce 2015, už konečně další země akceptují a jsou rády, že jsme na čele těchto názorů. Budeme určitě i dále aktivní, budeme vytvářet účinná spojenectví a aliance. Teď je důležité předsednictví Rakouska, kde skutečně máme velice dobré vztahy. Budeme aktivní z hlediska rozpočtu. Považuji za skandální, že Evropská unie předložila rozpočet, kde náklady na evropské struktury ne, že snižují o 15 %, díky brexitu odchází 15 % obyvatel Evropské unie, ale navyšují o 20 %. A rozdíl je 25 mld. euro – neuvěřitelná drzost – 25 mld. euro si chtějí navýšit.

Jsem rád, že rakouský premiér Sebastian Kurz a já na to máme absolutně stejný názor. Chceme ovlivňovat peníze, které nám přicházejí prostřednictvím evropských fondů. Ne, že nám někdo nadiktuje zase ESF, Evropský sociální program, ale to bylo v čase, kdy jsme měli nezaměstnanost 9,5 % – tvořil se program 2014 – 2021. Chceme mít na to vliv, chceme o tom rozhodovat. A debata, že dostáváme nějaké peníze a že musíme být v předklonu, není na místě. Hlasy z minulosti, kdy říkaly, že musíte brát migranty, protože nám nedají peníze, to je absolutně nepřijatelné. A myslím, že už to nikdo neříká. Máme na to samozřejmě stejný názor. Z Polska odchází ročně 25 mld. euro dividend, od nás 10 mld. Takže perspektivně náš vztah bude úplně jiný. Saldo bude plus miliarda euro, a proto, pokud všichni říkají, že máme růst, tak chceme růst, ale investicemi.

Považuji za absurdní, pokud skutečně např. resort MPSV dostal 58 miliard na programové období 2014-20. My skutečně nepotřebujeme rekvalifikovat lidi, když u nás nemá prakticky kdo pracovat a máme 260 tisíc volných pracovních míst. Potřebujeme se vůbec podívat na ty, kteří jsou nezaměstnaní, jestli třetina nedělá načerno, resp. další část dostává tolik dávek, že nepotřebuje pracovat.

Rozpočet je důležitý a budeme za něj bojovat. Máme tři priority, tzn. nechceme navyšovat, rozpočet se navýší nárůstem HNP a není potřeba. Samozřejmě chceme udržet kohezi a zemědělství. Nevím, proč, tedy já vím, proč zavádějí programy, které tam nikdy nebyly, a ty tradiční se snižují. A v tomhle směru máme na to určitě stejné názory s dalšími zeměmi. Mluvil jsem o tom s x premiéry a ta debata bude velice těžká. Je otázka vůbec, jestli to zvládneme v rámci stávající Evropské komise, protože nás čekají příští rok evropské volby a myslím, že přinesou další překvapení.

Bezpečnost je priorita a je potřeba bránit kontinent. Vedli jsme debatu o západním Balkánu, jestli rozšíříme Evropskou unii. Podle mého bychom ji měli rozšířit. Pokud se nebudeme snažit, tak potom Evropská unie nebude jeden blok hranicí na moři. Je tam Čína, která má vliv, Rusko, Turecko, a všichni mluví o vstupu do eurozóny a já musím říct, že jsem rád, že tam nejsme, protože jsme jednali vlastně o migrantech do půl páté ráno a na druhý den byla eurozóna, a to byl stejný souboj Itálie a zbytek eurozóny. Jsem rád, že nejsme u toho, protože tam je jasná potřeba reformy. Jsou tam země, které nedodržují rozpočtovou politiku, které jsou i předlužené, a myslím si, že je dobře, že máme naši korunu. Pokud by se něco stalo, tak je to důležitý nástroj pro naši ekonomiku. Z hlediska bezpečnosti si myslím, že postupně se názory mění a měli bychom se bavit o Schengenu, proč tam nejsou další země. Bulharsko, Chorvatsko a další a neměli bychom dopustit rozpad Schengenu, protože to řešení je samozřejmě jednoduché. To řešení je to, že pašeráci nesmějí vydělávat 5,7 miliardy euro. Seděl jsem vedle maltského premiéra a ten na radě říká: No tak tam vlastně plují ty lodě, neziskovek, a vysílají signál, kde jsou, jakou mají polohu vedle té Libye, a vlastně volají ty pašeráky: Tak pojďte, naloďte se a přivezte ty ekonomické migranty. To jsou ekonomičtí migranti. Těm lidem máme pomoci u nich doma. Sýrii jsme nezvládli, zvládli jsme ji tak, že jsme dali Turecku tři miliardy euro a teď je dáme znovu a je to nějaký přístup, ale měli bychom vlastně pomoci těm zemím tam, odkud ti lidé odcházejí. A oni za to platí, platí za naději. Někdo jim něco slibuje a není to pravda.

Dnes máme v Evropě 1,5 milionů lidí, kteří nedostali azyl. V Německu je to 500 tisíc a ti lidé by měli de facto tu Evropu opustit, protože podle pravidel, která dnes máme, tak to je. To je velké téma a myslím si, že je náš velký úspěch, že jsme prosadili to, že ostatní akceptovali, že nebudou kvóty, že budou dobrovolné relokace. Migrace, bezpečnost a rozpočet. Rozpočet, pokud teď nezvládneme, tak uvidíme, jaká bude příští komise, ale myslím si, že i když v minulosti Česká republika měla jenom jednu prioritu, tak teď máme tři a nejsme sami.

Třetím pilířem zahraniční politiky je samozřejmě naše účast v NATO. Pan prezident odletěl na summit NATO, já tam zítra s panem prvním místopředsedou vlády Hamáčkem letím také, budeme zastupovat Českou republiku. Pan prezident se na mě obrátil, abychom ho tam zastoupili. Atlantická vazba je základem naší bezpečnostní spolupráce i zahraniční politiky. Slibujeme, že budeme navyšovat naše výdaje na obranu tak, jak jsme se zavázali na summitu ve Walesu v roce 2014. Předložíme jasné plány a myslím, že to i děláme a že máme na stole nějakou vizi. Minulá ministryně dala na stůl jasnou vizi, a i stávající ministr určitě má jasné představy, jak to řešit. Musíme změnit nákup vojenské techniky. Považuji za absurdní, když nějaká komise 33 lidí porovnává, hodnotí prototyp, který ani neexistuje, s radarem, který je každý den ve válce. Neuvěřitelné. Stejné je to s vrtulníky. Tam je také prototyp, který neexistuje. Je otázka, proč naše armáda vlastně chce nějaké věci, které neexistují, když máme všude armády a stačí se jenom zeptat.

Minulý pátek jsem byl v Karlových Varech s polským premiérem. V Polsku se vyrábějí dva vrtulníky. Je to zahraniční výroba. Blackhawky a Augusty, například. Sokolové, tak se omlouvám. Tak paní poslankyně mě opravuje, ona tomu rozumí víc než já, ale zkrátka jsou tam dvě výroby helikoptér. Je potřeba se vrátit k  vyjednávání na úrovni vlád a my jsme připraveni navyšovat prostředky a cíl. Samozřejmě jsme se zavázali na dvě procenta, ale myslím, že je vlastně důležité mít tu vizi a říct: Ano, my toho chceme dosáhnout a kdy. Naše HDP roste, takže to stále doháníme, ale je pravda, že trendově jsme na tom celkem dobře. Jde o to, aby ty rozpočtované peníze byly utraceny, a to si myslím, že by mohlo konečně nastat. Závazek chceme postupně plnit a chceme nastavit systémy tak, že budeme víc asi diskutovat na úrovni vlád.

Ještě k zahraniční politice. Samozřejmě jsme otevřená ekonomika, jsme jedna z nejvíc průmyslových zemí v Evropě a musíme usilovat o nové trhy. Je důležité, abychom v rámci vlády, MPO a zahraničí spolupracovali. Máme strašně moc různých struktur czechtradů, czechinvestů, agentur, czechturismů. Byl jsem ve Finsku, tam máme velvyslance, který to obslouží všechno sám. Já jsem taky kdysi dělal zástupce a taky jsem to téměř obsloužil sám, takže je potřeba, abychom tam hledali energie, máme plán, ušetříme na tom 140 milionů a musíme konkrétně definovat exportní politiku. Musíme se podívat na naše salda, tak jak se na to dívá pan prezident Trump.

Jednal jsem v sobotu s čínským premiérem. Čína je druhá největší země v rámci dovozu k nám, 400 miliard, a ve vývozu máme 17. místo, takže je potřeba skutečně v těchto zemích, kde politici můžou otevřít dveře, dělat něco konkrétně a mít jasný přehled, co bychom chtěli prodávat, proto se obrátím na Svaz průmyslu a Hospodářskou komoru, abychom se setkali s našimi podnikateli a firmami, aby konkrétně řekli, co by chtěli prodávat. Je potřeba se podívat i na posty, jestli náhodou nevozíme nějaké díly do montoven, a potom to odchází jako výrobek. Takže bychom měli udělat konkrétní analýzu mimo zemí EU a dělat aktivní exportní politiku a tam si myslím, že můžeme určitě být pro to přínosem.

Další bod je strategický investiční plán a reforma státu. V rámci bývalé vlády jsme navštívili 12 krajů. Všichni se nám smáli, že to jsou výlety o ničem. Není to pravda. Skutečně jsme zmapovali investiční plán naší země. Je to důležité, abychom měli nějaké plány, abychom vůbec plánovali. Tady jsme nic neplánovali – ani lékaře, ani sestřičky, ani svářeče, ani profese, ani nic zkrátka. Já vím, že s plánováním někdo si může vzpomenout na jiné časy, ale každá firma plánuje a stát by měl také plánovat. A považuji například za absurdní, že když jsme neplánovali například u profesí, že jsme zjistili, že například každý rok se nedostane 2,5 tis. studentů na lékařskou fakultu, protože nebyli pedagogové. To jsme teď vyřešili. Nejsou lékaři, ale na druhé straně neumožníme, aby studenti, kteří udělají přijímačky, to mohli studovat.

Investice. Ano, my to finalizujeme a určitě to bude přesahovat tisíc miliard. To je náš růst. Ale na to samozřejmě potřebují naše firmy sehnat lidi a musíme se na to dívat dlouhodobě, protože dobře víme, že od momentu, kdy se rozhodne o nějaké investici, a než se to všechno v rámci naší byrokracie a neuvěřitelně dlouhého schvalování investic – tak to trvá čtyři pět let. Dnes máme v rámci rozpočtu, který byl schválen, rozpor asi 10 mld. Je tam například asi 40 památek za 1,1 mld. Potřebovali bychom už začít a je důležité, aby se peníze sehnaly. Je tam i například pražská Invalidovna, která je za miliardu, ale na příští rok potřebujeme asi 20 mil. Musíme začít, abychom i mohli plánovat, a to také ty stavební firmy od nás chtějí.

Ohledně státní správy. Myslím, že už jsem o tom mluvil. Zákon o státní službě, tak ten se nám úplně nepovedl. To si sypu popel na hlavu. Teď to vidíme v praxi a skutečně považuji za nenormální, že ministr nemá možnost vyměnit svého podřízeného, když nepracuje dobře nebo způsobí nějaký problém, a je nenormální, že ministra blokuje státní tajemník. Dnes máme asi dva nebo tři státní tajemníky, kteří jsou PN. A konkrétně ten na Ministerstvu zdravotnictví paralyzuje ten rezort. Tam je obsazenost asi, nevím, 54 %. To je absurdní. Toto není normální. A proto ve Sněmovně máme návrh na změnu státní služby a já myslím, že objektivně by každý měl uznat, že když nastoupím do funkce, tak… Samozřejmě to není, že někdo přijde a všechno to vyčistí. Já jsem přišel na Úřad vlády s jednou kolegyní. Ale jde o to, že pokud skutečně spolupracovník ministra nebo i státní tajemník nefunguje, tak musí mít možnost to řešit. A dnes je obrovská konkurence. Dnes se bojuje o dobrou pracovní sílu a stát dnes konkuruje s privátem. Nejsou lidi, takže si myslím, že je to potřeba změnit. Teď jsme na vládě měli systemizaci. Byly tam nějaké změny bez navýšení peněz nebo míst a já jsem se ptal pana Postráneckého, jak to vypadá s Bruselem, a není pravda, že by Brusel měl nějaké výhrady. Také jsem řekl, že pokud Brusel má výhrady, tak to tam rád půjdu sám projednat. Toto skutečně potřebujeme, abychom mohli stát řídit efektivně, aby byla nějaká konkurence na posty, aby to nebyli stále zacyklení úředníci, kteří cirkulují z jednoho rezortu na druhý.

Co se týká rezortu dopravy, tak určitě budeme pokračovat v investicích, v zahájené výstavbě nových dálnic a obchvatů měst, které zůstávají v rezortu dopravy největší prioritou. Aktuálně máme rozestavěno 194 km nových silnic a nachystáno dalších 150 km. Zintenzívníme výstavbu dálnic na všech hlavních trasách, konkrétně zejména D1, D3, D4, D6, D7, D11, D35, D48, D49, D52, D55 a dokončíme kompletní modernizaci dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Do roku 2021 zprovozníme 210 km dálnic, z toho 110 km dálnic nových a 100 km modernizované D1.

S tím souvisí i novela zákona o urychlení výstavby, jejímž cílem je zrychlit schvalování a přípravu důležitých dopravních staveb. Pokud ji schválí také senátoři a podepíše pan prezident, bude naší naprostou prioritou její rychlé zavádění do praxe, abychom mohli konečně dostavět základní dálniční síť.

Žádal jsem pana ministra dopravy, protože přichází ŘSD s nějakými termíny, aby skutečně se ŘSD zavázalo k termínu 2025, kdy bychom měli zprovoznit všechny dálnice. Určitě je velká ostuda, když mi polský premiér říká: Už jsme s dálnicí na hranici u vás. Rakouský premiér, ten je dvakrát u nás na hranici a my jsme ještě daleko. Toto samozřejmě se mělo zrealizovat před vstupem do EU a vznikem krajů, ale někdo na to asi zapomněl hned po revoluci.

Také se chceme snažit najít peníze pro opravu silnic II. a III. tříd. Tam je deficit obrovský, tj. 90 mld. Našli jsme v rámci rozpočtu 2018 čtyři miliardy a samozřejmě budeme se snažit dál. Chtěli bychom realizovat formy PPP, to znamená partnerství veřejného a soukromého sektoru. Pilotní projekt řešíme u D4 a chtěli bychom ho možná i u dalších dálnic, jako je D7, D6, D3 a D35.

Pro další volební období chceme také zavést elektronickou dálniční známku, kterou bude možné zakoupit přes internet. Zaměřit se také chceme na autoškoly a začínající řidiče, aby nebyli smrtelným nebezpečím pro sebe i pro druhé. Proto pro ně prosadíme například řidičské oprávnění s omezenou platností maximálně na dva roky, ve které budou muset absolvovat výcvik s cílem zdokonalení řidičských schopností a dovedností při zvládnutí krizových situací.

Pro cestující na železnici zajistíme opravu alespoň 60 významných nádražních budov, například Praha-Smíchov, Most, Křižanov nebo Havířov, budeme také dál pokračovat v otevírání trhu na železnici, ale zároveň se zaměříme na novou roli našeho národního dopravce Českých drah. V rámci cestování také chystáme jednotný tarif, tedy že si cestující koupí jedinou jízdenku bez ohledu na to, s jakým dopravcem pojede.

V oblasti spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu například můžu začít se státními hmotnými rezervami, jak o tom mluvil pan prezident. Už jsem o tom mluvil v minulosti jako ministr financí, tehdy to bohužel neprošlo. Máme skutečně desítky miliard ve státních hmotných rezervách, v různých kovech a dalších věcech, které se obměňují, a je potřeba se na to podívat, jestli to skutečně potřebujeme. Nedej bože, kdyby byla válka, tak samozřejmě co asi potřebujeme? Potřebujeme letecký benzin, kerosin, naftu, benzin, a kdyby bylo úplně nejhůř, tak mouku, sušené mléko a hlavně vodu. Pokud tam stále něco obměňujeme, tak si myslím, že z hlediska cash flow státu by to bylo důležité. V minulosti jsme vedli debatu o ropě. Ropa. Evropská unie nám říká: musíte mít zásoby ropy. Akorát problém je, že nemáme ty rafinérie a nemáme ani smlouvu, takže kdyby se něco stalo, tak nevím, kdo by nám tu ropu potom zpracoval. Takže bychom měli mít z hlediska těchto komodit hlavně letecký benzin, naftu a tyto. Ale naftu ne skladovanou v zahraničí samozřejmě. To si vzpomeneme všichni na to, co se stalo.

Za minulé vlády jsme rozhodli o postupu, jak budovat jaderný zdroj. Pan prezident to kritizoval. V tomhle směru s ním nemůžu souhlasit, protože máme energetickou koncepci, ale to je samozřejmě otázka, do jaké míry stát měl nebo má vliv na ČEZ a jestli vůbec v minulosti, proč jsme vůbec privatizovali energetiku a hlavně vodu. Velká chyba.

V jádru mám osobně velice jasno. Dukovany jsou připravené a každý investor z privátu vám řekne: No tak naceníme Dukovany, nevím, kolik to je. Dvě stě, tři sta miliard. Strčíme do stoprocentní dceři ČEZ a na to uděláme soutěž. Na dodavatele, na financování, na technologie, eventuálně na joint venture. To je pro byznysmeny triviální záležitost. Bohužel, za minulé vlády se mi nepodařilo přesvědčit kolegy. Jsou tam navrhované tři možnosti. Že by stát měl začít investovat – to považuji za nesmysl. Anebo že bychom měli dělit ČEZ – to si také myslím, že je nesmysl. ČEZ má velice dobrá čísla. Debt/EBITDA jedna z nejnižších v Evropě. Jádro jsme měli postavit už dávno. Každý podnikatel nejdřív vybuduje svoje podnikání doma, až potom jde do okolních států. My jsme si vybrali Balkán a bůhví kde. A dopadlo to, jak to dopadlo. Měli jsme mít to jádro už dávno. Proč jsme nezakončili ten Temelín?

Tady je to jasné. Dukovany mají nějakou životnost. Je potřeba o tom rozhodnout. Budeme to diskutovat v rámci vlády a máme na to tým a komisi a zmocněnce. Ale já říkám, má to být stoprocentní dcera ČEZu? ČEZ to má garantovat, ano, kdyby náhodou se něco stalo, a my jako vláda to můžeme podpořit tím, že budeme druzí v řadě. Ano, až po tom ČEZu, až po matce. Tím vylepšíme samozřejmě finanční podmínky financování a dáme tomu i důvěryhodnost a podpoříme to. Ale ČEZ není naše stoprocentní dcera.

Tuto debatu určitě povedeme a je potřeba se vrátit ke koncepci a podívat se na uhelné elektrárny i paroplyny, a co všechno jsme v minulosti postavili. Přitom jsme měli mít hlavně jádro. Tak, jak to má Francie. Představa EU, že budeme navyšovat obnovitelné zdroje, je nesmyslná, protože nejsme Norsko, nejsme severní Německo. Jsme tady, je tu nějaká tradice. Jaderné energetické zdroje jsou pro nás i ekonomicky nejvýhodnější. Ale musíme se podívat také, kolik vyvážíme, kolik dovážíme a podívat se celkově na bilanci. Tentokrát jsem přesvědčen, že to zvládneme.

V oblasti průmyslu a obchodu chceme zajistit energetickou bezpečnost a soběstačnost a plynulé dodávky energie a tepla za konkurenčně schopné ceny pro podniky i domácnosti. Konkurenčně schopné. Měli jsme se podívat na přirážky v porovnání s jinými zeměmi, jestli náhodou na tom nejsme špatně. Myslím, že jsme.

Dále chceme také podporovat snižování energetické náročnosti veřejných i soukromých budov, decentrálních obnovitelných zdrojů a chytrých energetických projektů. Dále posílíme koordinaci aktivit na podporu digitalizace českého průmyslu a ekonomiky, včetně souvisejících dopadů na obchod, trh práce, vzdělávání, a to zejména díky zintenzivnění činnosti aliance Společnost 4.0 a úzké spolupráce v rámci Digitálního Česka.

Do konce roku 2018 bude připravena aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility. Pokud jde o finanční podporu pořízení nízkoemisních vozidel, budeme spolupracovat s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jako jedno z opatření je zpracovávána analýza možných podpor pořízení elektromobilů.

V oblasti ochrany spotřebitele jsme nastavili opatření před podvodnými e-shopy a ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí, Energetickým regulačním úřadem a Státní energetickou inspekcí pracujeme na opatřeních, která pomohou chránit proti nekalým prodejcům energií, tzv. šmejdům v energetice. Chceme chránit spotřebitele v zpřísnění podmínek u podomního prodeje, uzavírání smluv po telefonu, elektronického obchodu nebo prodeje finančních služeb na dálku. První verze nového zákona o ochraně spotřebitele je téměř hotová a blíží se ke konzultaci s širokou veřejností.

Podařilo se uzavřít memorandum se společnosti Uber a donutit ji, aby se podřídila českým zákonům, platila tu daně a její řidiči se dobrovolně přihlásili do systému EET. Ve spolupráci s Ministerstvem dopravy chceme novelizovat zákon tak, abychom zjednodušili podnikání v oboru taxislužby, tak aby odpovídalo 21. století a tomu, že existuje GPS navigace a mobilní aplikace.

MPO se podařilo znovu získat důvěru telekomunikačnímu sektoru. Podíleli jsme se na zákonu, který výrazně zrychlí výstavbu telekomunikačních sítí.

Dále budeme prosazovat změnu na Ministerstvu pro místní rozvoj, které chceme proměnit na Ministerstvo veřejného investování, které by spravovalo kompletní otázky, které se týkají krajů, měst a obcí. Pracujeme na změně Státního fondu rozvoje bydlení na Státní fond podpory investic. Tato změna umožní nastavit efektivnější investiční podporu regionům, např. na bytovou výstavbu včetně podpory mladých a seniorů, dětská hřiště, sportoviště, opravy místních komunikací, revitalizace území, regenerace brownfieldů nebo třeba na cestovní ruch.

Bydlení je samozřejmě velká téma. Tento týden jsme seděli se Svazem stavebnictví a domluvili jsme se, že ustanovíme investiční radu a budeme dělat tři platformy, to znamená dopravní infrastruktura, bydlení a legislativa. Bydlení, o tom je debata. A já myslím, že je to jednoduché. Měli bychom si říct, kdo má stavět byty. Byty nejsou. Proč nejsou? Bytový fond – stát v roce 1990, pokud je to správné datum, nebo kdysi dávno, převedl 600 tisíc bytů na samosprávu. Co se stalo s těmi byty nevím. Ale byty nejsou a málo se staví. Je potřeba si říct, kdo má stavět byty. Já říkám, že to mají stavět obce a města. Stát nemá stavět byty. Máme pomoci a vytvářet programy pro obce a města a vytvořit na to dotační tituly, tak jak jsme to udělali ohledně škol v regionálním školství, kde jsme udělali program, Ministerstvo financí, kde jsme dali 3,5 mld. asi 160 obcím a následně dávali 70 %. Ale samozřejmě musíme udělat analýzu.

Když jsem jezdil do krajů, tak kdo chtěl od nás byty? Nějakou spolupráci? No, Mladá Boleslav a ještě jedna obec. My si musíme říct, že obec Němčovice, která má 208 obyvatel a starosta má na stole projekt bytovky za 3,5 mil. a jeho rozpočet je 2 mil., tak asi bychom mu měli dát na těch 3,5, nevím, možná 3 miliony, ano, aby to mohl postavit, protože na to nemá rozpočet. Ale proč bychom měli dávat Praze, která má na účtu 30 mld. a která měla nějakou koalici, která byla totálně proti… myslím na začátku proti, protinvestiční. Zkrátka jsme tady zapomněli stavět ty byty.

Také si musíme říct a sednout si s developery, co vlastně od nás čekají. Hlavně legislativu, nový stavební zákon. A o tom je ta debata. Vedli jsme tady debatu o sociálních bytech, ale přece obec i město má bytovou komisi. A když ten starosta v Němčovicích postaví bytovky, no tak potom obec rozhodne a možná jeden byt bude startovací pro mladé manžele, možná jeden bude pro důchodce, možná bude jeden pro sociální případy. Pro lidi, kteří na to nemají peníze. O tom by měla být debata. Bydlení je velký problém. Nájmy jsou astronomické. Musíme s tím něco udělat. A o tom chceme vést debatu se všemi, protože to je také strategie, která je dlouhodobá.

V rámci MMR chceme nadále využívat postavení České republiky. Jsme sedmá nejbezpečnější země na světě, sedmá nejklidnější, dvacátá první nejšťastnější. I když často jsou všichni naštvaní, nevím proč. Cestovní ruch je velice důležitý. Jezdí k nám stále více turistů. Každý rok máme milion pasažérů na letišti v Praze navíc. Budeme stavět druhou ranvej. A otevíráme nové linky.

Na setkání 16+1 s Čínou jsme prezentovali – máme nejvíc leteckých spojení s Čínou. Je potřeba dostat turisty do dalších měst našich regionů. Ne že jsou jenom na mostě Karla IV., nebo v Telči, nebo v Českém Krumlově. Do toho chceme investovat. Je to důležité. Obnova našeho kulturního dědictví, památky. A dostat turisty do těch míst, a aby tam i zůstali, aby tam nepřišli ráno v deset a v šest odpoledne odešli.

V rámci MMR chceme pokračovat v trendu zjednodušování a rychlejšího čerpání evropských fondů. Já už jsem o tom mluvil, že jsme měli program na internet 14 miliard a vyčerpalo se jenom 50. Takže jsme vedli debaty a teď se mají údajně čerpat 3 miliardy a o zbytek jsme požádali Evropskou komisi, aby nám umožnila přesunout tam, kde máme převis – zdravotnictví, školství. Takže toto je důležité pro další rozpočet s Evropskou unií.

MMR započalo také proces rekodifikace stavebního práva. Tam jsme toho skutečně udělali málo. Všichni říkají, že je to strašně složité, že se mění, nevím kolik, 80 zákonů, ale je skutečně potřeba na tom urychleně pracovat. Chceme zkrátka jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení čili méně byrokracie a plus elektronizace. Chceme, aby se úřadovalo rychleji a někdy aby se vůbec nemuselo úřadovat. A to by mělo být také – a doufejme, že ty termíny, které kolegové vzpomínají, nejsou reálné, protože mně se to vůbec nelíbí a mělo by to být jako priorita ze zákonů.

Sport. Dřív výstavní skříň České republiky, potažmo Československa, jako celospolečenský fenomén, který zajímá téměř všechny z nás, ženy, muže, děti či dospělé seniory nevyjímaje, prožívá v posledních letech složitá období a trpí obrovskými problémy.

Tradiční kolektivní sporty, které jsou pro nás tolik typické, vždy nás skvěle reprezentovaly a pro které zde máme zajištěnou systematickou podporu, nepřinášejí očekávané výsledky, přestaly být místem úspěchu, radosti a národní hrdosti.

Hokej jsme nevyhráli, myslím, od roku 2007. A na olympiádách v míčových sportech taky nic moc. Namísto toho vidíme, jak je sportovní prostředí toxické, jak je zasaženo korupčními skandály, kdy o tom, kdo dostane prostředky, je rozhodováno ne úplně objektivně, bez jasných kritérií a kontroly.

Musíme podpořit sport. Naše mladá populace se zásadně přestala hýbat. Klesá pohybová gramotnost, dětem se vážně stává, že nejsou v hodinách tělocviku schopny udělat kotoul. Jejich zájem a zájem rodičů o jejich zdraví a aktivní vývoj klesá, což vede k tomu, že se děti nehýbou, tloustnou a objevují se u nich zdravotní problémy.

Neutěšený stav českého sportovního prostředí a situaci, která v něm vznikla, chceme zásadně změnit. Vytvořili jsme pozici vládního zmocněnce pro sport, to je Milan Hnilička, který má do prostředí přinést nový pohled a zásadně lepší kvalitu sportovní problematiky.

Je zapotřebí si jasně říct, co jsou naše priority, co chceme ve sportu podporovat a na co vyčleníme finanční prostředky, a to tak, abychom mohli podporovat jak sportovní činnost, tak infrastrukturu.

Vládní zmocněnec pro sport, který je podřízený předsedovi vlády, bude spolupracovat s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, koordinovat oblast státní podpory sportu a definovat nové potřeby jak v oblasti finanční, tak legislativní a samozřejmě i té institucionální.

Připraví novelu zákona o podpoře sportu, díky které vznikne nová centrální sportovní autorita – Národní sportovní agentura, která bude komplexně zajišťovat realizaci státní politiky v oblasti podpory sportu a pohybových aktivit obyvatelstva.

Národní sportovní agentura jako efektivní centrální aparát pro výkon potřeb v oblasti sportu vytvoří jasné a přehledné podmínky pro sport, zajistí transparentnost toku financí pro jednotlivé sportovní programy, zlepší jejich předvídatelnost a stabilitu.

V tomto ohledu bude zásadním krokem digitalizace sportovního prostředí, konečně zcela jasná evidence sportovců, klubů a svazů a pro ně zajištěná finanční podpora. Prostředky budou zajištěny i na investice do výstavby nových sportovišť a do obnovy a rekonstrukce těch stávajících.

Takto nastavené jasné a logické podmínky pro potřeby sportovního prostředí nám umožní vidět mnohem lépe, jak je s financemi do sportu nakládáno, pro co jsou využity a jaké výsledky přinášejí.

Když dnes navštěvujeme jednotlivé kraje a setkáváme se s jejich zástupci, stejně jako zástupci měst a obcí, komunikujeme se sportovním prostředím a vidíme jejich potřeby, tak nacházíme velkou shodu v tom, že pokud chceme provést účelnou modernizaci a rozvoj sportovní infrastruktury lokálního, regionálního i národního významu, musíme společně zapojit jak prostředky státní, tak i ty, které do sportu uvolňují kraje, města a obce. Vzájemná spolupráce je v tomto ohledu nezbytnou nutností a potřebou.

Již dnes se promítá náš důraz v oblasti sportu navýšenými prostředky ze státního rozpočtu, které v návrhu na rok 2019 dosahují částky 8,2 miliardy korun. Oproti roku 2017 tak dochází k navýšení o více než 3,5 miliardy korun.

V oblasti sportu uděláme maximum pro to, abychom především rozpohybovali více lidí, zlepšili u dětí pohybovou gramotnost, přivedli je zpět ke sportu a hlavně radosti ze sportování. Chceme zajistit dostatek prostředků pro trenéry, kteří se dětem budou plně věnovat a vytvoří lepší sportovní zázemí pro talenty a sportovní reprezentaci. Rádi bychom nastavili co možná nejlepší podmínky pro dosažení dalších úspěchů u našich současných a budoucích sportovců, a to jak v individuálních, tak i kolektivních sportech.

V oblasti sociální bych zdůraznil, že do budoucna hlavně potřebujeme reformu sociální péče a regulaci trhu práce. Máme 240 tisíc nezaměstnaných, nejméně v Evropě, a máme 260 tisíc volných pracovních míst. Chybí pracovní síly téměř všech profesí, to nejsou jenom lékaři, sestry a pedagogové. Máme problém, protože někteří lidé jednoduše asi nechtějí pracovat a berou dávky. Potřebujeme dost pozměnit politiku Úřadu práce, který bude koordinátorem trhu práce, aktivně komunikovat se všemi účastníky v zájmu co nejrychlejšího uplatnění uchazečů o zaměstnání a splnění požadavků zaměstnavatelů. Vůči klientům důsledně uplatňovat individuální přístup. Musíme změnit neefektivní systém rekvalifikací, více zapojit zaměstnavatele na přípravy na povolání a na předvídání vývoje a změn ve struktuře povolání.

Dále také vyhodnotíme účinnost změn v některých sociálních dávkách, realizovaných v minulých letech. Nemůžeme přihlížet nečinně k tomu, že se některé dávky, konkrétně dávky spojené s bydlením, staly zajímavým byznysem pro některé kvazipodnikatele. Změníme je tak, aby jejich čerpání bylo podmíněno plněním určité povinnosti ze strany příjemců dávky a – ideálně – vedlo k omezení, případně zcela odstranilo jejich závislost na sociálních dávkách. V této souvislosti zahájíme dialog s obcemi o funkčním rozdělení rolí v sociální oblasti, a po dohodě navrhneme takové změny, aby práce s klientem byla skutečně účinná. Stanovíme jasné kompetence a pravidla mezi jednotlivými rezorty, mezi státem, kraji a samosprávou.

O neziskových organizacích jsem mluvil. Je skutečně potřeba udělat analýzu a rozčlenit to, oddělit sport. Kolegové z  ministerstev, o kterých jsem mluvil, se určitě budou snažit najít úspory.

Ohledně školství. Vzdělání je pro nás absolutní priorita.

Nadále budeme prosazovat více peněz do školství tak, aby platy učitelů na konci tohoto volebního období v roce 2021 se dostaly v průměru na 45 tisíc měsíčně. Uvědomujeme si i význam nepedagogických pracovníků ve školství, a proto jim zajistíme do konce volebního období nárůst platů na 150 % jejich výše pro rok 2017.

Dokončíme a finančně zabezpečíme také chystanou změnu financování regionálního školství, která přinese nejen odstranění neopodstatněných rozdílů ve financování stejných typů škol, ale kromě spravedlivějšího financování umožní školám také zvýšení kvality výuky, například v matematice nebo výuce jazyků.

Už v roce 2019 nejen navýšíme platy pedagogických pracovníků o 15 %, z toho 10% v tarifní části a 5 % nenároková složka platu, ale významně podpoříme mateřské školy – jak investičně na zajištění nových kapacit především v místech, kde ještě není zajištěno dostatek míst pro tříleté děti, tak neinvestičně zajištěním prostředků na rozšíření jejich provozní doby či hrazení překryvů. S ohledem na zvýšení jistoty pro ředitele škol postupně od září 2019 poskytneme školám prostředky na zvýšení kvality výuky tak, aby přechod na změněný způsob financování regionálního školství proběhl plynule a pro školy a jejich ředitele předvídatelně. Uvědomujeme si, že je potřeba neodkladně začít i s vyrovnáváním neopodstatněných meziregionálních rozdílů, a proto již v roce 2019 začneme tento problém řešit prostřednictvím rozvojového programu.

Protože si uvědomujeme nutnost navrácení prestiže učitelskému povolání, budeme rovněž podporovat kvalitní přípravu budoucích pedagogů, kteří jsou nezbytnou podmínkou a zárukou zkvalitňování našeho školství. Posílíme spolupráci mezi fakultami připravujícími učitele a školami, v nichž studenti vykonávají praxi.

Při řízení a financování systému veřejného vysokého školství budeme daleko více zohledňovat celospolečenskou potřebnost některých profesí, zejména lékařů, učitelů, technických oborů, zdravotnického personálu. U léta neřešeného nedostatku lékařů ještě v tomto roce začneme realizovat akční plán na posílení počtu českých studentů na lékařských fakultách tak, aby fakulty mohly od roku 2019 nabírat o 10 až 15 % více než v současné době. Už od 1. září 2018 dostanou lékařské fakulty z rozpočtu 130 mil. korun navíc a od příštího roku 650 ročně.

Podpora vědy bude vládní prioritou. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace zavede nový systém řízení výzkumu založený na vyváženosti základního aplikovaného výzkumu, důsledné kontroly nakládání se zdroji a nový systém hodnocení institucionální a účelové podpory. Výsledky hodnocení výzkumných organizací budou mít přímý dopad na jejich financování.

Budeme podporovat postupný nárůst institucionální složky financování vědy a výzkumu a její adekvátní poměr vůči účelové složce financování s cílem stabilizovat výzkumné prostředí České republiky. Důraz budeme klást na posílení mezinárodních aktivit, excelentního výzkumu a na podporu zapojení mladých talentovaných badatelů do systému vědy a výzkumu jako celku. Současně snížíme administrativní náročnost při čerpání účelové podpory.

Vláda bude koordinovat řízení výzkumu napříč resorty nejen ve smyslu podpory z národních zdrojů, ale i zdrojů z Evropské unie, a bude stimulovat podnikatelský sektor k dalším investicím do oblasti výzkumu, vývoje a inovací s celkovým cílem dosáhnout podílu všech výdajů do výzkumu a vývoje ve výši 2 % HDP.

Teď se neděste, to není skutečně stejné jako u obrany, ale ta 2 % HDP, a pro porovnání, Izrael má 4, Německo 3, jsou součtem zdrojů ze státního rozpočtu, to je 35 mld., 40 mld. dávají podnikatelé a 15 % (dává Evropská unie v rámci fondů, takže celkově je to 90 mld., a to je perspektivně to navýšení, ten cíl. Takže nejsou to 2 % jenom z našich zdrojů, ale je to z těchto tří složek.

Také nemůžeme stále dokola mluvit o posílení technického školství. Tady stále mluvíme o duálním systému. Já nechápu, proč jsme ho už dávno nezavedli. Nedávno byl za mnou premiér Duryňska a zval mě tam, abychom se přijeli podívat, jak to oni organizují. Myslím si, že ten duální systém Německa je proslulý a je potřeba dělat konkrétní kroky.

Měli bychom také možná vést debatu, proč průmyslovky, zdravotní školy a zemědělské mají kraje. Kraje toho mají strašně moc. Proč ty průmyslovky nejsou pod průmyslem, zemědělky pod Ministerstvem zemědělství a zdravotky pod Ministerstvem zdravotnictví. Ten resort by měl podstatně větší motivaci i čas realizovat takový projekt, kde máme velký problém, že nemáme dostatek zájemců o tato studia a zkusme o tom diskutovat. Možná bychom se mohli zamyslet i nad vysokým školstvím, jestli je struktura vyhovující. Stále častěji se setkáváme se snahou za každou cenu zaplnit volné kapacity vysokých škol. Máme tolik vysokoškoláků, moc vysokých škol, samozřejmě i soukromých, které byly vytvořeny ale v dobách větších populačních ročníků. Zkusme možná vést debatu tímto směrem.

Ohledně zdravotnictví si neskromně myslíme, že za posledních šest měsíců jsme odpracovali možná víc než někteří za celé volební období. Zavedli jsme postupy, které významně přispívají k transparentnosti a efektivitě resortu.

Na webu ministerstva jsou poprvé v historii zveřejněny všechny komise a poradní orgány, které na ministerstvu působí včetně jmenného seznamu poradce ministra. Připravujeme historicky první přehledný, veřejně dostupný, rozklikávací rozpočet ministerstva. Udělali jsme řadu kroků ke zprůhlednění hospodaření nemocnic – třeba jednoznačná pravidla problematicky vnímaným zpětným bonusům, které ročně dosahují několik mld. korun. Odmítáme také tolerovat netransparentní zadávání veřejných zakázek. Stanovili jsme proto přímo řízeným organizacím jasné postupy a přísné podmínky v případě, že budou nakupovat v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění nebo použijí výjimku nahodilého nákupu, což tyto způsoby nákupu omezí na absolutní minimum, a jejich dodržování budeme důsledně kontrolovat. V současné době také probíhá pilotní projekt zrušených nákupů u 15 státních nemocnic, kde očekáváme úspory v řádech desítek milionů.

Podporujeme ústřední postavení pacientů ve všech aspektech našeho zdravotnictví, avšak bez zvýšení jejich spoluúčasti. I proto jsme z pacientské rady fungující při ministerstvu udělali klíčového partnera při projednávání zásadních legislativních změn.

Prosadili jsme odložení sankcí za nepoužívání e-receptů tak, aby se každý lékař měl šanci s ním dostatečně seznámit. Zároveň jsme již připravili legislativu pro rozvoj a další funkce systému e-receptů. Intenzívně pracujeme na přípravě on-line lékového záznamu pacienta, který významně zvýší bezpečnost pacienta, protože bude hlídat duplicitu léků a jejich nežádoucí interakce. Ve spolupráci s pojišťovnami také připravujeme bezpečné sdílení dat mezi poskytovateli zdravotní péče.

V rekordně krátkém čase jsme za účasti pojišťoven, odborných společností a pacientských organizací připravili novou regulaci úhrad zdravotnických prostředků. Jejich přípravu nám uložil Ústavní soud. Vyslyšeli jsme požadavky odborné veřejnosti a výrazným způsobem snížili administrativní zátěž zdravotníků v oblasti vedení zdravotnické dokumentace. Poprvé v moderní historii jsme nastavili takové podmínky, že se zdravotní pojišťovny a poskytovatelé péče sami domluvili na výši a způsobu úhrad zdravotní péče pro příští rok.

Před sebou máme ale hodně dalších úkolů. Dokončujeme projekt DRG Restart, o tom se také dlouho mluví, který postupně zavedeme do úhrad tak, aby historicky poprvé šly peníze skutečně za pacientem a aby se vyrovnaly bezdůvodně rozdílné základní sazby nemocnic. Odměňovat budeme kvalitní péči a nikoli historicky vylobované paušální úhrady.

Podporujeme elektronizaci zdravotnictví, která ulehčí administrativu zdravotníkům a zvýší bezpečnost pacientů.

Máme za cíl zvýšení dostupnosti péče v odlehlých regionech. Spustili jsme proto dotační program pro stomatology ve vytipovaných oblastech, pokračujeme v dotacích pro praktické lékaře a nově je připravujeme i pro lékárny. Definujeme role jednotlivých aktérů ve zdravotnictví a posílíme odpovědnost pojišťoven za zajištění a dostupnost hrazených služeb. Připravujeme novou koncepci primární péče. Pracujeme na novém zákonu o zdravotních pojišťovnách a chystáme nový zákon o veřejném zdravotním pojištění.

Další prioritou je řešení zoufalé personální krize ve zdravotnictví. I tady jsme již nastartovali některé klíčové změny v navýšení počtu mediků. Teď se zaměřujeme na hledání systémových řešení, na zlepšení pracovních podmínek zdravotnických pracovníků a na úpravy systému jejich vzdělávání.

Změny ve zdravotnictví nechceme dělat na jedno volební období. Proto budeme všechny zásadní kroky konzultovat s opozicí ve snaze nalézt maximálně možný konsensus.

Důležitým bodem programového prohlášení je samozřejmě posílení naší bezpečnosti. Mluvil jsem o zvýšení výdajů na obranu. Skutečně je chceme do roku 2021 navýšit minimálně na 1,4 % HDP. Pro důstojné a efektivní fungování Armády České republiky je to samozřejmě důležité. Chceme zvýšit počet vojáků z povolání na 30 tisíc. Podporou programu dobrovolného vojenského výcviku by pak mělo dojít i k požadovanému navýšení aktivních záloh. Také zmodernizovat armádní techniku s ohledem na aktuální potřeby a vývoj bezpečnostní situace. Je potřeba akcentovat podporu domácího zbrojního průmyslu a k vybavování využít zejména lokální produkty. Všemi těmito kroky dojde zejména k zapojení českých subjektů do dodavatelských a subdodavatelských řetězců a k maximální možné míře transferu technologií, know-how a výroby do České republiky.

Také je důležité, aby v naší vládě aktivně spolupracovaly resorty Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Domnívám se, že jsou tam velké synergie.

Do bezpečnosti také patří program soběstačnosti výroby potravin. Já si myslím, že všude na světě, každý stát se musí postarat o lidi, nejenom o bezpečnost, ale aby také měli perspektivně co jíst, i když se to může dneska zdát absurdní. Ale musíme uvažovat z dlouhodobého hlediska, na desítky let, ne jenom na jedno volební období. Je potřeba si promyslet, zda by veřejné instituce – školy a nemocnice – neměly programově využít potraviny především v regionu, kde působí menší regionální výrobci. Nemůžeme také tolerovat, jestli se prodává v obchodních řetězcích zboží –  zejména potraviny – za podnákladové ceny, což zásadně ohrožuje tuzemské výrobce potravin.

Potřebujeme chránit půdu jako základ našeho bohatství. Udělali jsme chybu, když jsme vlastně dovolili cizincům kupovat půdu. V Maďarsku a v Polsku to nedovolili. Ale samozřejmě dnes už je na to pozdě. Možná bychom měli uvažovat o tom, jestli nevytvoříme státní rezervu půdy, té nejúrodnější, kterou nikdy nezastavíme, aby měli naši potomci jistotu, že budou mít kde vypěstovat potraviny. Chceme se samozřejmě podívat také na regulaci věcí, které vlastně naši občané nakupují.

Velice důležitá je voda. V oblasti životního prostředí je naší nejvyšší prioritou ochrana vodních zdrojů. Opatření proti suchu a snahu o zadržení vody v krajině považujeme za věc nejvyššího veřejného zájmu. Samozřejmě to má i dopad např. na kůrovce. Zajistíme dostupnost vody budováním stovek nových zdrojů pitné vody pro obyvatele a její kvalitu, např. podporou budování domácích čistíren odpadních vod. Nenecháme se zavalit odpady, ale u vod bychom možná měli začít přemýšlet, jestli znovu nepostavíme přehrady. Ty jsme sice zdědili, ale chvála Bohu, že je máme.

V životním prostředí – nenecháme se zavalit odpady a přestaneme je zahrabávat do země. Do konce roku 2018 předložíme nový moderní zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách, předcházení vzniku odpadů a k lepšímu třídění a recyklaci.

Budeme podporovat snižování energetické náročnosti veřejných i soukromých budov zateplováním hlavně z Programu nová zelená úsporám, který přináší domácnostem i státu nemalé úspory za energie. A nepolevíme ani v oblasti ochrany ovzduší. Urychlíme projekt kotlíkových dotací s cílem vyměnit až 100 tisíc nejstarších domácích kotlů na pevná paliva nejpozději do roku 2019. Zároveň budeme hledat další finanční prostředky pro pokračování tohoto projektu.

Jsme šestá nejbezpečnější země, možná sedmá, ale patříme k jedněm z nejbezpečnějších, a každým rokem roste počet zahraničních turistů. O tom jsem už mluvil. Je důležité, aby tato součást naší ekonomiky měla velkou podporu. Chceme investovat do unikátních památek, rekonstruovat Císařské lázně, Moravský Krumlov. Teď jsme na výjezdu zjistili, že státu patří zámek Litomyšl, dokonce je na to usnesení vlády z roku 2002, akorát někdo na to usnesení zapomněl a nic s tím neudělal, takže je celkem ostuda, že stát je majitel zámku Litomyšl, kolem jsou všechno hezky zrekonstruované budovy a měli bychom – teď na příklad – to je takový konkrétní příklad – se na to soustředit. Velice dobrý projekt je např. – namátkou – Muzeum středoevropského umění v Olomouci, kde mají ambice z toho udělat něco á la Guggenheimovo muzeum v Bilbao. Takže to jsou všechno projekty, které jsou mimořádně důležité.

Z hlediska resortu spravedlnosti je samozřejmě vícero zákonů, které jsou důležité, hlavně insolvenční novela. Je otázka, jestli potřebujeme novelu o obchodních korporacích. O tom bude určitě debata. Je tam problém se systémem Abster, to je informační systém, zákon o znalcích, tam určitě bude obrovský lobbing. Je potřeba v rámci resortu hlavně posílit důvěru ve spravedlnost, efektivitu, úspory, digitalizace. Je samozřejmě potřeba hlavně v rámci resortu komunikovat.

Toto programové prohlášení vlády – skutečně jsme na něm dělali dlouho. Já jsem tady i dlouho mluvil, za to se omlouvám. Ale myslím, že je to důležité pro lidi, protože jsme šli do politiky proto, abychom něco udělali pro lidi. Jsem přesvědčen, že nová menšinová vláda udělá maximum pro lidi, že budeme bojovat za efektivitu státu, že to občané pocítí v každodenním životě.

Samozřejmě chápu, že opozice dneska určitě bude velice kritická. Jenom poprosil, zkuste se zamyslet nad tím, o čem jsem tady mluvil. Chápu, že kdybych řekl, že zítra tady bude Švýcarsko, tak budete hlasitě protestovat. Ale možná bychom se mohli zamyslet nad tím, jestli nemůžeme – a měl jsem pocit i v zahraniční politice a možná u investic a v urychlení stavebního zákona, v dalších věcech, digitalizaci – spolupracovat. Pozice by měla být pragmatická ne proto, že to navrhuje někdo, kdo je náš soupeř. Naše vláda – ta bývalá i stávající – posuzuje zákony a návrhy opozice pragmaticky a s rozumem. Není to a priori všechno, že jsme proti. Chceme o tom debatovat. Je důležité, abychom skutečně všichni byli přesvědčeni o tom, že naše země má v rámci Evropy i v rámci světa úplně jiné místo, a to místo jsme už jednou měli. Bylo to za první republiky, kdy jsme patřili mezi nejproduktivnější země světa. Naši lidé mají na to potenciál a měli bychom udělat všechno pro to, abychom se tam vrátili. A my se tam postupně vracíme. Jsme skutečně ve vícero parametrech nejlepší v Evropě. A potenciál našich lidí je obrovský. Naše země potřebuje stabilitu. Potřebuje stabilní vládu.

Pevně věřím, že dnes vláda dostane důvěru. Chci jenom slíbit, že uděláme maximum pro to, aby naše země prosperovala, aby naši občané měli lepší život. A budeme určitě s vámi diskutovat. Nebudeme se chovat arogantně. Chceme spolupracovat s opozicí. A předstupujeme tady s pokorou. Chci vás tedy požádat o důvěru naší vládě. Děkuji vám.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR