Plzeňský kraj je druhý nejprůmyslovější region v Česku. Tamní firmy se už osm let významně podílejí na růstu ekonomiky. Vadí jim však, že stát stále není schopný vymáhat zákony, místo toho je dál zpřísňuje, zaznělo na regionálních oslavách 100 let Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

České firmy dusí byrokracie a neschopnost státu vymáhat dodržování zákonů. Shodli se na tom podnikatelé v Plzeňském kraji na regionální oslavě stoletého výročí Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Sama ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková po nástupu do funkce byla překvapená, kolik jí podřízení nosí papírů. Slíbila nám, že omezení přebujelé byrokracie bude jednou z jejích priorit,“ řekl významným podnikatelům z Plzeňska prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák.

Podniky považují za velký problém vymáhání zákonů. „Na firmy, které jsou poctivé a dodržují zákony, je ze strany státu vyvíjený obrovský tlak. Místo vymáhání existujících zákonů se předpisy dál zpřísňují, což firmy velmi zatěžuje,“ upozornila Drahomíra Mandíková, šéfka firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. S tím souvisí i nedostatečná kontrolní činnost ve státní správě. „Když jsme se nedávno ptali na ministerstvu pro místní rozvoj, kdy byli na kontrole třeba na jihlavském stavebním úřadu, zjistili jsme, že nikdy,“ dodal Rostislav Dvořák viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Oslavy 100 let Svazu průmyslu a dopravy ČR hostil Plzeňský Prazdroj

STÁT SELHÁVÁ V DIGITALIZACI

Firmy, které se připravují na nástup digitalizace a automatizace výroby, potřebují kvalitní digitální infrastrukturu. V jejím budování zatím stát selhává. „Ministerstvo průmyslu digitalizaci nezvládlo. Nedokončilo pořádně výběrová řízení na stavbu infrastruktury pro vysokorychlostní internet. Bez něj ve firmách nezavedeme digitalizaci, ani se neposuneme k umělé inteligenci,“ kritizoval vládu Hanák.

Z původně vyčleněných 14 miliard korun na vysokorychlostní internet zůstalo na MPO 6 miliard korun. „Přesto jsme na tom v oblasti pevného internetu dobře. Největší operátoři investují miliardy korun do rozvoje infrastruktury. Totéž platí o menších operátorech, kteří připojují k internetu polovinu populace,“ oponoval Ondřej Malý, náměstek pro internetizaci České republiky na MPO.

Peníze na rychlý internet měly dostat kraje, uvedl náměstek hejtmana Plzeňského kraje Ivo Grüner. „Infrastruktura by byla dávno hotová. Plzeňský kraj má ve svých zařízeních vlastní optickou infrastrukturu a jsme připraveni vybudovat přípojky do firem,“ dodal Grüner.

VYSÁTÝ TRH PRÁCE A RYCHLÝ RŮST MEZD

Stejně jako v dalších částech Česka se také firmy v Plzeňském kraji potýkají s nedostatkem pracovníků. Neúnosný je také příliš rychlý růst mezd. „Posíláme premiérovi Andreji Babišovi dopis, že potřebujeme 50 tisíc Ukrajinců a Srbů, abychom nemuseli odmítat zakázky. Nejde o nekvalifikované pracovníky. Potřebujeme také zrychlit proces jejich přijímání,“ sdělil plzeňským podnikatelům Hanák.

Plzeňský kraj se snaží ve spolupráci s firmami dostat do regionu celé rodiny z jiných částí Česka a ze zahraničí. Chce tím řešit i budoucí problém stárnoucí populace. „Říkáme tomu Welcome Centra. Do roku 2030 budeme mít o 400 procent více lidí starších 80 let a jen 10 procent z nich se o sebe bude schopných postarat. Budeme potřebovat lidi, kteří jim péči poskytnou,“ dodal Grüner. Kraj je ochoten pomoci firmám také s poskytování nájemního bydlení pro nové pracovníky.

Riziko pro firmy je neúměrné zvyšování platů ve státní správě, kterému budou jen obtížně konkurovat. Průměrný plat ve veřejném sektoru je už v Česku vyšší než průměrná mzda v soukromé sféře. „Může se stát, že průměrná mzda ve státní správě se dostane přes 35 tisíc korun. Zahraniční firmy vyplácejí v průměru 39 800 korun měsíčně. Firmy v českých rukách mají průměrnou mzdu 24 800 korun. Mzdový tlak znevýhodňuje firmy s českými vlastníky,“ upozornil Dvořák.

ČEŠI UMĚJÍ STAVĚT JADERNÉ ELEKTRÁRNY

Plzeňský průmysl má dlouhou tradici v dodávkách pro energetiku. Tamní firmy proto s obavami sledují neustálé oddalování rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků v Česku. „Bojujeme s tím, jak přesvědčit vládu a ministry, že jsme firma, která dokáže dodávat zařízení do jaderných elektráren. Přitom udržovat si tuto schopnost nás stojí velké úsilí,“ uvedl Jan Růžička, ředitel pro strategii Doosan Škoda Power.

Se zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR v Plzni diskutovali Jan Růžička a Jaroslav Ira z vedení Doosan Škoda Power, která byla partnerem oslav.

Politici by neměli zpochybňovat, že české firmy jsou schopné se na výstavbě jaderné elektrárny podílet. „České firmy možná nejsou doma vidět, protože se tady jaderná elektrárna nestaví. Ale v zahraničí jsou aktivní a daří se jim,“ dodal Vladimír Poklop, generální ředitel Škoda JS. Svaz průmyslu bude požadovat, aby v tendru na nový jaderný blok byla podmínka, že české firmy se na dodávkách budou podílet ze 60 až 70 procent.

Navíc pochybnosti o budoucnosti jaderné energetiky odrazují mladé lidi od studia jaderného strojírenství na technických univerzitách. „Bez rozhodnutí o stavbě jádra, nebudeme mít zájem o studium jaderné techniky,“potvrdil svou zkušenost Duchek ze Západočeské univerzity, která je klíčová pro výchovu kvalifikovaných pracovníků pro plzeňský průmysl.