V úterý 20. listopadu se Evropská komise, Evropský parlament a Evropská rada dohodly na podobě systému koordinace prověřování přímých zahraničních investic. 

Jak se před zahájením rozhovorů mezi hlavními institucemi EU vyjádřil hlavní vyjednavač týmu Evropského parlamentu Franck Proust:  „Ukončíme evropskou naivitu.Všechny světové velmoci – USA, Japonsko, Čína – nějakou metodu prověřování investic mají. Pouze Evropa ne.“

Prověřování investic má chránit strategické technologie a infrastrukturu, jako jsou přístavy nebo energetické sítě. Evropská komise bude prověřovat zahraniční investice v kritických sektorech a poskytovat členským státům svá stanoviska, zda záměry investora ohrožují bezpečnost životně důležité infrastruktury nebo zda inovace, jejichž vývoj stál mnoho let a zdrojů, nebudou v cizích rukách ztraceny. 

“Nezavíráme naše trhy, jen se budeme chovat odpovědně,” uvedla k návrhu nařízení rakouská ministryně hospodářství Margarete Schramböcková, jejíž země předsedá Radě EU.

Parlament bude o dosaženém kompromisu hlasovat v únoru nebo březnu 2019. Evropští poslanci do něj úspěšně prosadili tvrdší screening, než jaký původně navrhovala Evropská komise, a to zejména pokud jde o povinnost Komise prověřovat investice a požadavek na spolupráci členských států. Vedle toho prosadil Evropský parlament rovněž rozšíření seznamu „kritických sektorů“ o letecký a kosmický průmysl, zdravotnictví, nanotechnologie, média, elektrické baterie a zásobování potravinami. 

Všechny členské státy budou Komisi předkládat roční zprávu o bezpečnosti přímých zahraničních investic. Komise bude muset vydat své stanovisko ohledně plánované zahraniční investice, pokud v souvislosti s ní vyjádří své obavy alespoň třetina členských států.

STÁTY NEPŘIJDOU O PRÁVO REGULOVAT

Nicméně budou to členské státy, nikoli Komise, kdo bude mít poslední slovo ohledně zablokování zahraniční investice s ohledem na bezpečnost nebo veřejný pořádek.

„Jde nám hlavně o to, aby byla zachována křehká rovnováha mezi přívětivým investičním prostředím a právem státu regulovat v zájmu bezpečnosti. EU musí zůstat přátelským trhem pro investice, nesmí vytvářet zbytečnou administrativní zátěž a nepřejeme si vytváření nějakých nových orgánů. To zatím návrh splňuje. Důležité je, aby se díky EP výrazně neodchyloval od původního záměru. Není a nesmí to být nástroj investiční, ani obchodní politiky. Na druhou stranu nelze být naivní. Investice sice nemá politické smýšlení a ideologii, ale její nositel už třeba ano,“ dodal k aktuálnímu vývoji zástupce ředitele Sekce mezinárodních vztahů SP ČR Pavel Fára.

SCREENING INVESTIC A ČÍNA

Ačkoli návrh nikde Čínu přímo nejmenuje, jeho zastánci ho neformálně často interpretují jako opatření proti této zemi. Jak uvádějí někteří komentátoři, EU s téměř dvojnásobným objemem čínských přímých investic oproti USA, se snaží dohonit zbytek světa poté, co vláda USA již jednoznačně označila Čínu jako svého strategického vyzyvatele.

ČLENSKÉ STÁTY NEJSOU JEDNOTNÉ

Koordinované prověřování zahraničních investic do EU je zaváděno z popudu Francie, Německa a Itálie. Několik členských států, jako je Kypr, Řecko, Lucembursko, Malta a Portugalsko, se ovšem staví proti návrhu. V některých z nich čínské investice jednoznačně vítají, jako např. Řecko, jehož největší přístav Pireus je většinově vlastněn čínskou společností COSCO Shipping.

ČÍNA HOREČNĚ INVESTUJE DO SKUPOVÁNÍ TECHNOLOGIÍ A STRATEGICKÝCH FIREM

Podle serveru Businessinfo.cz se navzdory deklaracím čínského vedení o otevřenosti místního trhu zahraničním investorům tamní podmínky kontinuálně zpřísňují. Od roku 2015 je patrný sestupný trend zahraničních investic v Číně, zejména ze zemí EU. V roce 2017 dosáhly investice EU v Číně 7 miliard dolarů, což představuje meziroční pokles o 15 procent. 

Čínské investice v EU za rok 2017 naproti tomu činily 31,7 miliardy dolarů. Oproti roku 2015 tak v roce 2017 vzrostly o 38 procent  (rok 2016 byl z pohledu čínských investic výjimečným – nejen v EU). Zatímco evropské firmy se snaží v Číně o tzv. greenfield projekty, čínské investice v EU tvoří většinou akvizice technologicky vyspělých firem.  

Svaz průmyslu a dopravy ČR návrh nařízení v obecné rovině vítá, nicméně – jak už uvedl ve svém veřejném stanovisku, které se opírá i o průzkum mezi podniky – odmítá odůvodňování screeningu přímých zahraničních investic EU specifickými poukazy na Čínu nebo reciprocitou, které je z EU na neformální rovině slyšet. Více k tomu viz oficiální stanovisko SP ČR.

Zdroje: Reuters, Businessinfo, iHNed