Digitální přerod firmy začíná u kvalitního poznání firemních procesů a jejich osekání o zbytečné činnosti a vyladění na co nejplynulejší chod.

Po čtyřech letech obecných diskusí nyní nastupuje druhá vlna Průmysl 4.0. Praktická vlna, kdy si firmy už zkoušejí konkrétní aplikace a investují do své digitální proměny. „České podniky si konečně začínají uvědomovat nutnost své digitální transformace, a to nejen kvůli plnohodnotnému začlenění do hodnototvorného řetězce, ale i podstatnému zefektivnění veškerých vnitropodnikových procesů,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Cesta od prvních úvah o přechodu na koncept Průmysl 4.0 ke konkrétním krokům a investicím může zabrat téměř rok. A to i u firem, jako je německý koncern Siemens, který na digitalizaci průmyslu postavil část svého byznysu. „Když jsme vstupovali do první fáze digitální transformace našeho závodu v Erlangenu, jen sedm měsíců nám trvala interní diskuse, co vše to pro nás bude znamenat. Teprve pak jsme se začali strategicky zabývat tím, kde digitální proměna vytváří hodnotu pro nás a kde pro zákazníky. Dnes pracujeme běžně nejen s digitálními dvojčaty,“ popisuje německou zkušenost Wolfgang Heuring, výkonný ředitel divize řízení pohybu Siemens.

České firmy nyní musí především poznat svou digitální zralost. „To znamená, jak firma získává data, jak je zpracovává a jakým způsobem tato data používá pro tvorbu informací relevantních pro zaměstnance, obchodní partnery nebo koncové uživatele vyráběných produktů. Firmy si musí ujasnit, jestli mají nejen digitálně gramotné tvůrce dat, ale také jejich digitálně gramotné konzumenty,“ dodává Jiří Holoubek.

Samotná digitální transformace úzce souvisí s konceptem štíhlé výroby. Ta spočívá v odbourávání zbytečných procesů, odstraňování úzkých míst ve výrobě, likvidace prostojů a plýtvání materiálem, aby výroba běžela co nejplynuleji. Bez předchozí optimalizace výrobních procesů nemá příliš smysl je podle expertů digitalizovat. Zároveň ale prostředky Průmyslu 4.0, jako je sběr a následné zpracování dat z výrobních strojů a linek a jejich simulace v digitálních modelech, pomůžou firmě štíhlou výrobu ještě zlepšit.

Od poznání a popisu firemních procesů je ale třeba začít. „České firmy mají právě v oblasti procesů a lidí, kteří o těchto procesech rozhodují, největší rezervy,“ tvrdí Holoubek. Vidět je to například při pořizování robotů. Ty jsou stále cenově dostupnější. Například malé roboty určené pro manipulaci jsou ve srovnání s velkými průmyslovými roboty zhruba pětkrát až desetkrát levnější. „Velmi často ale firmám, které se o investice do robotů zajímají, uniká, jak robota optimálně včlenit do stávajícího technologického vybavení a do vnitrofiremních procesů, aby přinesly očekávané výsledky,“ dodává Holoubek.Typickým příkladem jsou systémy pro prediktivní údržbu. Z terabytů dat, které popisují chod strojů, algoritmy na bázi umělé inteligence dokážou vyčíst, kdy se klíčové součástky mohou pokazit a včas upozorní na nutnost jejich výměny. Výroba se pak nezastaví kvůli poruše. Podobné je to i s dynamickým přestavováním výrobních linek, které firmě dovolí na jednom zařízení vyrábět více druhů a variant výrobků.

Článek vyšel v časopisu Spektrum. Celé číslo čtěte zde.