Zrychlit stavební řízení v České republice je závažný problém, který nevyřešily v uplynulých letech dílčí novely stavebního zákona. Proto se Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ČR, které má otázku novely stavebního zákona ve své gesci, rozhodlo před několika lety, že bude zpracován a také legislativně přijat úplně nový stavební zákon, který stavební řízení skutečně zrychlí.
Podstatou této myšlenky byla otázka, že v současné době potřebuje organizace či i jednotlivec cca 40 razítek od různých úřadů a institucí, aby úspěšně proběhlo stavební řízení včetně územních rozhodnutí a posouzení dopadů případné stavby na životní prostředí, tj. tzv. EIA. Právě tento proces vyvolává značné zpoždění celé výstavby daného objektu, což trvá i několik let. Česká republika je v různých světových tabulkách řazena na ta nejnižší místa. Již řadu let si na tento problémy stěžují, jak ti, kteří chtějí stavět, to je objednatelé stavby, tak i zároveň stavební firmy, které mají daný objekt postavit. Proto MMR ČR, na základě doporučení od těch, kteří chtějí stavět a také i stavebních firem, přišlo s tezí vytvořit úplně nový zákon, který by zredukoval oněch cca 40 razítek na pouze jedno razítko.
Hospodářská komora ČR pomohla s přípravou nového zákona
Jenže, těm, co chtějí stavět, se zdálo, že příprava úplně nového stavebního zákona trvá příliš dlouho, neboť úředníci MMR si se zněním nového zákona neví rady, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý na jednom ekonomickém fóru před časem nabídl, že Hospodářská komora ČR pomůže ministerstvu pro místní rozvoj s vytvořením nového znění stavebního zákona s tím, že povolovací řízení by se zrychlilo tím, že by skutečně stačilo jen jedno razítko k povolení stavby.
Přirozeně, že se při tvorbě tohoto nového stavebního zákona řešila i řada jiných věcí, které by proces výstavby urychlily. V rámci diskuse o tomto zákonu se hovořilo o tom, že proces schvalovacího řízení je příliš dlouhý, neboť jednotliví úředníci stavebních úřadů, které podléhají obcím a městům, posuzují řadu stavebních projektů ze svého úzkého pohledu, to je lokálního významu stavby. Přičemž v případě velkých, zejména dopravních staveb, je zapotřebí vidět otázku výstavby těchto objektů z hlediska širšího společenského významu. To ovšem vyžaduje i vyšší odborné znalosti úředníků, kteří o stavebním řízení budou rozhodovat. Proto se zrodila myšlenka, že stavební úřady budou vyňaty z pravomoci jednotlivých obcí a měst, a že bude zřízen centrální stavební úřad s pobočkami v krajích a jednotlivými územními pracovišti.
Nesouhlas obcí s přeřazením stavebních úřadů pod státní správu
Přirozeně, že tento záměr MMR zřídit centrální stavební úřad s tím, že stavební úřady přejdou ze samosprávy pod státní správu, vyvolal v obcích a městech zásadní nesouhlas. Obcím a městům se to skutečně nelíbí. Proto asi také nyní, když se nacházíme v připomínkovém řízení vůči paragrafovanému znění stavebního zákona, zaznívají z radnic měst a od starostů obcí pochybnosti o tom, že zda nový stavební zákon skutečně pomůže významně zrychlit stavební řízení. Tím spíše, že jeho skutečnou délku, jak upozorňují obce, dnes vlastně nikdo nezná. Ministerstvo pro místní rozvoj, které přípravu zákona zastřešuje, ale ujišťuje, že se příprava staveb díky novému zákonu skutečně zásadně zlepší. Ministryně Klára Dostálová přitom odmítá, že by na znění zákona měli významný vliv developeři. Stejně tak odmítla, že by vláda neměla šanci stihnout zákon prosadit v parlamentu.
Debata v Otázkách Václava Moravce v České televizi
Moderátor České televize Václav Moravec si na besedu na toto téma pozval ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, dále výkonnou ředitelku Svazu měst a obcí ČR Radku Vladykovou a advokáta Petra Svobodu z Právnické fakulty UK.
Podle ministryně Kláry Dostálové ministerstvo dostává vůči tomuto návrhu, který je v připomínkovém řízení, řadu výhrad a připomínek. Jak dále upozornila, chtěla by zákon předložit vládě ke schválení počátkem příštího roku, jak má uloženo vládním usnesením.
Podle Svazu měst a obcí především vzniká zákon velmi rychle, nikoli však kvalitně. Podle výkonné ředitelky Radky Vladykové bylo k věcnému záměru zákona předáno přes dva tisíce připomínek, které byl ovšem vypořádány se slovy „je to v souladu s usnesením vlády“. Nyní se svaz intenzivně zabývá připomínkami k paragrafovému znění, na které má čas jen do Vánoc. Ředitelka svazu obcí je přesvědčena, že řada věcí nemůže fungovat, včetně státních stavebních úřadů fungujících odděleně od radnic. Domnívá se také, že stát nedokáže sehnat dostatek úředníků, protože úředníci nebudou chtít přecházet ze samosprávy do státní správy a starostové je nebudou chtít pustit.
Podle ministryně Kláry Dostálové ale není nazbyt. Pokud chce vláda nový zákon stihnout prosadit, musí pospíchat. Zdůraznila, že je vázána usnesením vlády ČR. Zároveň odmítla názor, že nový zákon neprojde schválením v Parlamentu ČR. Připustila, že bude nutný notifikační proces u Evropské komise, který projednávání zastaví na sto dní. Ministryně však věří, že se podaří legislativu předjednat ve sněmovních komisích a vše schválit tak, aby zákon začal platit od roku 2021, případně s účinností v roce 2022. V této souvislosti ministryně prohlásila, že stavební zákon bylo nutné napsat v úplně novém znění, neboť řada předcházejících novel původního stavebního zákona nepomohla urychlit stavební řízení. Proto ministerstvo přišlo s kompletní rekodifikací zákona.
Podle Radky Vladykové ale tak velká změna ve skutečnosti nebyla potřeba, k urychlení by spíše pomohla podrobná metodika. Uvedla, že Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě upozorňuje na to, že ke zrychlení celého procesu rozhodně není potřeba institucionální změna. Ale stát by si měl jednoznačně stanovit hierarchii veřejného zájmu, udělat si revizi všech právních norem, které chrání veřejný zájem.
Pře účastníků televizní debaty o délce stavebního řízení
Poté se televizní debata přesunula do roviny diskuse o tom, jak ve skutečnosti trvá proces stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj odkazuje například na čísla Světové banky, která ve své publikaci Doing Business uvedla, že v České republice trvá stavební řízení 246 dnů, takže je republika na 157. místě ze srovnávaných zemí. Od roku 2012 se délka řízení zdvojnásobila a země se propadla z tehdejší 86. příčky, která ostatně také nebyla zvlášť lichotivá. Podle ministryně Kláry Dostálové by skutečnost mohla být ještě horší, protože Světová banka srovnávala země pouze podle toho, co mají napsáno v zákonech, jenomže zákonné lhůty mohou být překračovány.
Ovšem, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková čísla z Doing Business rozporovala. Podle ní zveřejněná čísla vycházejí z jednoho modelového případu, kterým je stavba skladové haly. Například řízení ke stavbě rodinného domu je podle ní mnohem rychlejší, zpravidla nepřesáhne 30 dnů.
Advokát Petr Svoboda, který působí také na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK, míní, že je skutečnost patrně zásadně odlišná. Potíž je, že nikdo neví jak. Podle něho to není zdaleka tak strašné a konkrétní data nejsou k dispozici.
Což také připustila i ministryně Klára Dostálová, podle které skutečnou délku stavebních řízení nezná vlastně nikdo. Zároveň k tomu dodala, že kdy se MMR zeptá obcí na délku řízení, tak ministerstvo zjistí, že obce tyto údaje nevedou. Přičemž podotkla, že ministerstvo je pouze metodickým orgánem, nikoliv vykonavatelem stavebního práva v území měst a obcí.
Spor o to, zda je návrh zákona vládní nebo developerský
V poslední době ale vzbuzuje čím dál větší zájem kromě obsahu návrhu zákona i způsob, kterým vznikl. Jak jsme již uvedli, ministerstvo pro místní rozvoj se dohodlo na spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, která potom oslovila advokátní kanceláře, aby připravily konkrétní znění.
Právě o tuto otázku, zda ve skutečnosti nejde o to, že návrh nového stavebního zákona nevyjadřuje zájmy především developerů a stavebních firem, vyústil spor o znění zákona mezi ministerstvem pro místní rozvoj a Svazem měst a obcí ČR. Jako konkrétní příklad je zde uváděn fakt, že postoj a názor památkářů na konkrétní stavbu by měl být jen doporučením, nikoliv závaznou normou, jako je tomu dosud. Tomuto znění nového stavebního zákona se Svaz měst a obcí ČR snaží bránit. Celá polemika přešla do roviny, že právě díky iniciativě Hospodářské komory ČR se ve znění nové podoby stavebního zákona projevil vliv developerů a stavařů. Ministryně Klára Dostálová v této části televizní diskuse odmítla, že by památkáři měli ztratit vliv. Podle ní by měl být však omezen pouze v ochranných pásmech.
Výkonná ředitelka Radka Vladyková se pozastavila například nad tím, že při rozporu veřejného a soukromého zájmu bude muset úředník stavebního úřadu rozhodnout, který zájem je důležitější. Zda soukromý či veřejný?
Podle advokáta Petra Svobody proběhlo hodnocení zákona na legislativní radě vlády ČR velmi zvláštně. Podle něho, i když jde o zcela nový zákon, nikoli jen novelu, nezabývala se jím celá rada, nýbrž jen pracovní komise, která připravila podklady pro vyjádření předsedkyně rady Marie Benešové. Do konečného znění stanoviska Benešové však, podle Petra Svobody, zasahoval advokát František Korbel, který je členem rady vlády, ale zároveň se jako člen jedné z oslovených advokátních kanceláří podílel na podobě zákona.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová ale odmítla, že by bezpochyby nejdůležitější zákon její politické kariéry vznikal takovým způsobem, to je prakticky mimo ministerstvo. Ujistila, že znění nového zákona je práce úředníků ministerstva pro místní rozvoj.