Vláda s opozicí, odbory a zaměstnavateli by se měla dohodnout na náhradách škod, které vznikly kvůli nařízeným mimořádným opatřením proti šíření koronaviru. Shodnout by se měla na tom, do jaké míry by je stát měl případně firmám či jednotlivcům uhradit. Navrhují to odbory. ČTK to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Vláda vyhlásila v Česku 12. března nouzový stav. Podle krizového zákona pak nařídila opatření proti koronaviru. Od 14. března uzavřela řadu provozů. Po deseti dnech omezení prodloužila, ale už podle normy o ochraně zdraví. Podle některých právníků se tak chtěla vyhnout případnému odškodňování. Středula před měsícem postup vlády ostře kritizoval. Přirovnal ho k „chování šmejdů“. Soud minulý týden některá vládní nařízení zrušil. Uvedl, že omezení jsou možná jen podle krizového zákona.
Podle předsedy odborové centrály by se vláda měla nyní na nastavení náhrady škod dohodnout s opozicí a se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. „Myslím si, že 80 procent by mohla být ta míra. Může to být ale i 60 či 70 procent. Všichni by věděli, že víc od státu nemohou dostat. Mohlo by to pomoci uklidnit situaci,“ řekl ČTK Středula.
Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) před měsícem zdůvodnila změnu režimu zákonů tím, že zdravotní norma je pro pandemii vhodnější a vláda chce zabránit spekulantům, aby nynější nouzové situace zneužili k obohacení. Podle šéfa ČMKOS by stanovení míry náhrady těmto případům zabránilo. Žalobám o odškodnění by předcházelo především poskytnutí dostatečných kompenzací za nařízená omezení, uvedl odborář.
Na náhradu škod by podle odborů neměly mít nárok ti, kteří v Česku neplatí daně. „Nemělo by to platit pro daňové ráje. Firmy nebyly solidární předtím, proč by s nimi měl být solidární někdo teď,“ dodal Středula.
Podle krizového zákona má stát povinnost nahradit škodu, která vznikla kvůli opatřením, která se podle krizové normy vyhlásila. Při újmě na zdraví při nařízené i dobrovolné práci či výpomoci se poskytuje také odškodnění za pracovní úraz. Peníze zaplatí ten úřad, který krizová opatření nařídil. Nárok na náhradu je možné u něj uplatnit písemně do šesti měsíců od vzniku škody, nejdéle do pěti let, uvádí krizový zákon.