Česká republika byla prvním evropským státem, který zavedl povinné nošení roušek na veřejnosti. Má také svou oficiální trasovací aplikaci. Řada zemí v Evropě se rozhodla pro stejná opatření. Přinášíme grafický přehled.
Evropské státy aplikují v boji s pandemií koronaviru různá opatření, jejichž úspěch bude možné zhodnotit pravděpodobně až s delším časovým odstupem. Některá z nich jsou vyloženě praktická, jako nošení roušek, jiná se zakládají na „chytrých“ strategiích.
Vyznat se v rozdílech, platnosti či rozsahu zvolených opatření napříč Evropou není vůbec jednoduché, mezi státy totiž i přes společné proklamace o jednotě evidentně neexistuje příliš velká vůle pro koordinaci na unijní úrovni. Přístup jednotlivých zemí například k povinnému nošení pokrývek obličeje či k využívání „chytré karantény“ pomocí mobilních trasovacích aplikací se často velmi liší.
S rouškou (z krize) ven
Účinnost a smysluplnost běžně dostupných či podomácku vyrobených roušek a dalších pokrývek obličeje bývá zpochybňována, celá řada zemí napříč Evropou je však po svých občanech ve snaze zpomalit epidemii koronaviru vyžaduje, nebo jejich nošení alespoň doporučuje.
Konkrétně česká vláda zavedla povinné nošení roušek na veřejnosti 18. března, a k tomuto kroku sáhla jako vůbec první v Evropě. Konec povinnosti nosit pokrývku obličeje venku má přijít 25. května.
Například Slovensko se do „rouškového klubu“ přidalo 25. března, Bosna a Hercegovina 29. března, Rakousko 6. dubna a Polsko 16. dubna. Plošné nařízení nosit roušky začalo v Německu platit 22. dubna. Francie v porovnání s Českou republikou zvolila jinou strategii, a pokrývky obličeje vyžaduje až s uvolňováním dalších opatření od 10. května.
Nakažení v hledáčku aplikací
Jednou z „chytrých“ cest z pandemie je tzv. trasování kontaktů nakažených, čili zmapování, s kým přišel člověk s koronavirem do styku, případně kde se pohyboval. K tomuto účelu se v Evropě využívá celá řada mobilních aplikací, správa získaných dat však zároveň představuje kontroverzní otázku, a to kvůli jejich potenciálnímu zneužití. Na důležitost otázky soukromí a dobrovolnosti v tomto ohledu upozornila i česká eurokomisařka Věra Jourová.
Názory a přístup k takovým aplikacím se v jednotlivých evropských zemích značně liší. Zatímco litevský premiér vyzval k vytvoření jednotné aplikace pro celou EU, ten lucemburský se postavil proti využívaní osobních dat tímto způsobem.
Konkrétně v České republice funguje oficiální aplikace eRouška, kterou v současnosti provozuje ministerstvo zdravotnictví. Také řada dalších evropských zemí má svou vlastní oficiální aplikaci, někde se její vývoj připravuje, někde fungují neoficiální aplikace, a například v Srbsku se o problematice zatím jen diskutuje. Slovensko svou aplikaci nemá, data z mobilních telefonů k trasování nakažených však přesto využívá.
Ne všechny aplikace vytvořené v souvislosti s koronavirem však řeší šíření viru, například ta španělská lidem pomáhá identifikovat symptomy nemoci Covid-19.