LISABON
Jižní země požadují evropský minimální příjem. Ministři práce a sociálních věcí portugalské, španělské a italské vlády volají po vytvoření systému evropského minimálního příjmu. Na krizi způsobenou novým koronavirem je podle nich nutné reagovat solidaritou a zavedení společného rámce pro minimální příjem může být jedním z klíčových kroků. (Pedro Sousa Pereira, Lusa.pt)
MADRID
První fáze. Španělský premiér Pedro Sánchez v sobotu vyzval občany regionů, ve kterých má začít první fáze uvolňování karanténních opatření, aby zůstali opatrní.
Přibližně 51 procent populace se dočká mírného uvolnění přísných opatření kvůli koronaviru, ale největší města jako Madrid nebo Barcelona, která jsou nejvíce zasažena, zůstanou zatím v přípravné fázi. (EuroEFE.EURACTIV.es)
ŘÍM
Rozvolňování se bude lišit region od regionu. Italská ekonomika se od 18. května začne pomalu obnovovat. Vzhledem k tomu, že pandemie zasáhla některé regiony méně než jiné, o rozvolňování jednotlivých sektorů bude vláda rozhodovat s ohledem na daný region.
Počet nových případů nákazy koronavirem v Itálii stále klesá. Země poprvé za dva měsíce zaznamenala za den méně než 1000 nakažených. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
ATHÉNY
Do Řecka jen s negativním testem. Pasažéři cestující letecky na území Řecka se budou muset prokázat maximálně tři dny starým negativním testem na koronavirus. Informovala o tom řecká média, která měla možnost nahlédnout do návrhu pro záchranu turismu. Ten má být představen již tento týden. Díky přísným kontrolám na letištích nebudou muset aerolinky snižovat kapacity svých letadel. Myslí si to řecký ministr turismu Charis Theocharis. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)
VALLETTA
Rezignace velvyslance. Maltský velvyslanec ve Finsku Michael Zammit Tabona rezignoval poté, co na svém facebookovém účtu přirovnal německou kancléřku Angelu Merkelovou k Adolfu Hitlerovi. Informoval o tom deník The Times of Malta. (EURACTIV.com)
ZÁPAD
BERLÍN
Protesty proti koronavirovým omezením. I přes nedávné uvolnění opatření kvůli koronaviru vyšly v největších německých městech o víkendu do ulic tisíce demonstrantů, kterým se omezení nelíbí. Protestující nedodržovali povinné rozestupy a neměli zakrytý nos a ústa. Politiky a zdravotnické experty viní z šíření strachu a omezování základních občanských práv.
Odmítnutí ambiciózních plánů. Křesťanští demokraté (CDU/CSU) v Německém spolkovém sněmu odmítli navýšení cílů pro snižování emisí skleníkových plynů. Narušili tak plány kancléřky Angely Merkelové, která chce v zemi prosadit ambicióznější klimatickou politiku. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
PAŘÍŽ
Uvolňování opatření v rozdělené zemi. Francouzská vláda dnes začala s postupným uvolňováním karanténních opatření, čímž si vysloužila ostrou kritiku od pravice, extrémní pravice a extrémní levice, stejně jako od učitelů a odborů, kteří strategii považují za riskantní.
Zatímco prezident Emmanuel Macron se nechal ve svém sobotním proslovu ke Dni Evropy slyšet, že „jednotná Francie překoná všechny zkoušky“, k jednotě má jeho země daleko, především kvůli nedostatku ochranných masek a testů, což Francouzi nenesou dobře. Pouze 15 procent studentů se dnes vrací do škol, a od firem se požaduje, aby stále upřednostňovaly práci na dálku. Veřejná doprava zůstává omezená. (EURACTIV.FR)
BRUSEL
Už nikdy jako dřív? Život v Belgii možná už nikdy nebude takový jako před koronavirem, řekla o víkendu ministryně zdravotnictví Maggie De Blocková. Její země dnes znovu otevře obchody, a lidé se na veřejnosti mohou potkávat ve skupinkách po pěti. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
SEVER
HELSINKY
Podpora EU klesla. Finská veřejnost není spokojena s tím, jak EU reaguje na koronavirovou krizi. Z výzkumu, který minulý týden publikoval think tank EVA, vyplývá, že od loňského podzimu kleslo pozitivní vnímání EU o 7 %. Pro členství v EU je ale stále většina Finů (53 %). (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
OSTROVY
LONDÝN
Johnson rozvolňuje opatření. Spojené království začne s postupným uvolňováním koronavirových opatření. Lidé začnou opět chodit do práce a budou moci sportovat bez omezení. Plán, který premiér představil včera (10. května), však kritizují opoziční politici a odbory. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
DUBLIN
Nereálný termín pro dohodu mezi Británií a EU. Podle irského ministra zahraničí Simona Coveneye je kvůli koronaviru „prakticky nemožné“, aby byla dohoda o budoucích vztazích Spojeného království s Evropskou unií dojednána v termínu.
„Vzhledem ke komplexnosti jednání a dalším komplikacím, kterých je v důsledky covid-19 celá řada, dává smysl, abychom požadovali trochu více času,“ řekl ministr. Británie by měla dohodu s Unií uzavřít již do konce tohoto roku. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)
VISEGRÁD
VARŠAVA
Volby nevolby. Polské prezidentské volby se v plánovaném termínu 10. května neuskutečnily. Většina Poláků byla kvůli koronaviru pro jejich odložení na pozdější termín. Lídři koaličních stran se nakonec dohodli na odkladu voleb. Ty by se měly uskutečnit v červenci.
Předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński i poté tlačil na to, aby se volby konaly v ještě květnu (23. května). Už před začátkem koronavirové pandemie se podle průzkumů začaly snižovat šance na vítězství současného prezidenta a kandidáta vládní strany Andrzeje Dudy, zatímco podpora ostatních kandidátů začala pomalu ale jistě stoupat. Volby v nejbližším termínu by tak byly pro PiS výhodné. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
BRATISLAVA
Proevropská deklarace. Tři nejvyšší ústavní činitelé, prezidentka Zuzana Čaputová, premiér Igor Matovič (OĽaNO) a předseda parlamentu Boris Kollár (Jsme rodina), podepsali při příležitosti Dne Evropy (9. května) deklaraci o spolupráci v zahraniční politice. V deklaraci slibují konsensus v rámci proevropského a proaliančního směřování zahraniční politiky. Právě tato otázka byla za předchozí vlády problematická, obzvláště co se týče přístupu k Rusku. Slovenští představitelé také chtějí dostát závazku k NATO a do roku 2024 navýšit výdaje na obranu na 2 % HDP. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
PRAHA
Boj proti covid-19 v Mali. Nejen výcvik malijských jednotek či budoucnost mise, ale i karanténní opatření kvůli novému koronaviru bude mít během půlročního velení misi Evropské unie v Mali na starosti brigádní generál František Ridzák. Funkce se ujme v polovině června, česká armáda tak poprvé ve své historii převezme zodpovědnost za velení mezinárodní mise. (ČTK)
BALKÁN
SOFIE
Podpora pro aerolinky. Bulharské sdružení podnikatelského kapitálu (BICA) požaduje, aby stát dotoval částkou 6 tisíc eur všechny charterové lety, které míří do země a jsou provozovány bulharskými aerolinkami. Dotace by podle sdružení měly být udělovány ještě dva roky poté, co bude zrušen nouzový stav. Pokud vláda návrh přijme, musela by financovat až tisíc letů měsíčně. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
LUBLAŇ
Slovinci mohou navštívit své nemovitosti v Chorvatsku. Chorvatský institut veřejného zdraví povolil Slovincům překročit chorvatské hranice a navštívit své místní nemovitosti. Při přejezdu hranic musí podstoupit kontrolu a prokázat, že do Chorvatska jedou oprávněně. (Zoran Radosavljevic | EURACTIV.com)
ZÁHŘEB
Kandidát na primátora? Chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš se těší velké oblibě. Vládní strana HDZ proto přemýšlí, kde by v budoucnu mohla využít jeho potenciál. Podle chorvatského deníku Jutarnji list by mohl Beroš být kandidátem strany HDZ na post primátora Záhřebu. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)
BĚLEHRAD
Nová rezoluce OSN. Ruský velvyslanec v Srbsku Alexander Botsan-Karačenko se domnívá, že kosovskou otázku by mohla konečně vyřešit nová rezoluce Bezpečnostní rady OSN. Ta by nahradila stávající rezoluci 1244. (EURACTIV.rs, betabriefing.com)