Světový den bez tabáku si připomeneme 31. května. Jeho hlavním letošním tématem je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) hledání cest, jak ochránit před sofistikovanými strategiemi tabákového průmyslu především děti a mladistvé. Závislost na nikotinu se u dětí a mladých lidí až do 25 let podle vědců vytváří až sedmkrát rychleji než u dospělých.

Reklama na tabákové výrobky je v České republice regulována. Podle odborníků se však tabákové společnosti často snaží balancovat na hraně zákona, nebo využít jiné marketingové strategie, aby mladé lidi přesvědčili k nákupu tabákových a nikotinových výrobků. Mezi ně patří aktuálně hlavně reklama a nepřímá propagace na sociálních sítích, kde se mladí lidé nejvíce pohybují.

Průzkum SZÚ potvrdil trend snižování kouření také u nejnižší věkové skupiny 15-24 let, který započal v roce 2018. „Těší mě, že se celkově počet kuřáků v Česku snižuje, a to jak mezi dospělými, tak i mladistvými. Zároveň se zvýšilo celkové povědomí o škodlivosti kouření. Už 60 procent obyvatel si všímá informací v médiích o rizicích užívání tabákových i nikotinových produktů, v roce 2018 jich nebyla ani polovina. V dnešní době je totiž, více než dříve, důležité mít schopnost rozpoznat reklamy a účelová sdělení v mediálním prostoru,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Zahřívaný tabák a elektronické cigarety působí na mladé lidi mnohem atraktivnějším dojmem než klasické cigarety. Slouží také jako statusový symbol, který mezi sebou vrstevníci chtějí sdílet, a proto tyto produkty začnou užívat. V případě nikotinu je pak cesta od příležitostného užívání k závislosti velmi krátká,“ říká Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle Kulhánka regulace reklamy, propagace a sponzorování u těchto výrobků pomáhá snižovat jejich atraktivitu.

„Tabákové firmy stále využívají influencery na sociálních sítích, přestože to odporuje regulaci i etickým kodexům. Je potřeba, aby tomu politici i rodiče dětí věnovali pozornost, protože tyto produkty jsou velmi lehce návykové,“ říká Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Tento postup podporuje i národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Podle ní nedávná studie výzkumníků Univerzity Palackého v Olomouci například ukázala, že významným mezníkem z pohledu expozice návykovým látkám je přechod ze základní na střední školu. „Není to tak, že hlavním skokem je plnoletost. Nejvyšší skokový nárůst v kouření zaznamenáváme kolem 15. roku, kdy děti mění školy,“ uvedla Vedralová. „Zatímco na ZŠ kouřilo 15 procent dětí, při přechodu na střední už 27,1 procent,“ doplnila. „Potřebujeme posilovat osvětu a primární prevenci zejména na druhém stupni základních škol, o což se intenzivně zasazuji,“ dodala.