Za zásadní problém předloženého souboru zákonů k provedení důchodové reformy podle názoru ČMKOS je, že se nezabývá příjmovou stranou systému důchodového pojištění. U předložených návrhů tak chybí ukotvení, které návrhy obsažené v překládaných zákonech prováže s aktuální situací státního rozpočtu, resp. s ekonomickou realitou. Tato výhrada je o to vážnější nejen vzhledem k aktuální koronavirové krizi a jí doprovázející krizi ekonomické, ale též vzhledem k přijímaným opatřením státu, zvláště v daňové oblasti. Tato přijatá opatření, zejména zvláště zrušení superhrubé mzdy, zavedení stravovacího paušálu ale i další výrazné daňové změny zásadním způsobem ovlivní stav a vývoj veřejných financí a v tím samozřejmě i možnost přijmout naznačený směr důchodové reformy. Bez vyjasnění postavení a vývoje důchodového systému v rámci nového uspořádání veřejných financí fakticky nelze dost dobře a zodpovědně o žádné důchodové reformě rozhodnout. V této souvislosti ČMKOS požaduje, aby do důvodové zprávy byla doplněna pasáž o finančních dopadech zrušení superhrubé mzdy ve vztahu k možnostem financování nákladů důchodové reformy.

ČMKOS je názoru, že předkládaným návrhem zákona se nenaplní proklamovaný záměr předkladatele, aby došlo k optimálnímu a paralelnímu posílení tří klíčových aspektů, a to spravedlnosti, srozumitelnosti a udržitelnosti důchodového systému. Jen těžko budou zaměstnanci, kteří český důchodový systém ve významné míře odvody ze svých mezd převážně financují, nový systém považovat

– za spravedlivý, jestliže po celý život pracovali a odváděli nemalé pojistné, a nová úprava jim zajistí prakticky jen stejnou výši důchodu jako dosud, ale jen v případě, že se snížená výše zásluhové části jejich starobního důchodu nově zvýší o pevnou částku za každý celý rok doby pojištění nad 35 let, zatímco např. osobám, které odpracovaly jen 25 roků zaměstnání a odváděly v této době pojistné jen ve zcela minimální výši, a po zbývající část života se pohybovaly v šedé ekonomice, se jejich důchod zvýší o tisíce Kč měsíčně, popř. i na více než dvojnásobek proti současné právní úpravě,

– za srozumitelný, jestliže pro starobní důchody bude zavedena, ačkoliv to není nezbytné, solidární část a zásluhová část důchodu a u ostatních důchodů zůstane zachována základní výměra a procentní výměra, (z věcného hlediska tato formulační změna kromě komplikace právní úpravy nic nepřináší), což znepřehlední jak dávkovou formuli, tak valorizaci důchodů, i když zvýšení základní výměry do jakékoliv výše lze provést i bez této změny. Rovněž nová definice osobního výpočtového základu pro nultý a první pilíř je tak složitá a pro běžného pojištěnce nesrozumitelná, že si její správnost nezkontroluje skoro nikdo, a navíc se díky všem parametrům bude v čase měnit – není tedy ani pravdou, že člověk bude v průběhu života lépe než dnes vědět, jak velký důchod bude mít v budoucnosti,

– za udržitelný, jestliže saldo ročních příjmů z pojistného na důchodové pojištění a výdajů na důchody, jak ukazuje graf č. 3 v důvodové zprávě návrhu zákona se oproti současnému stavu bude dlouhodobě prohlubovat nad úroveň současného dlouhodobého salda, které je předmětem kritiky požadující přijetí takových reformních opatření, která by toto saldo odstranila. ČMKOS v této souvislosti požaduje, aby byl předkladatelem zpracován pro lepší pochopení finančních dopadů navrhované důchodové reformy komplexní souhrn dopadů všech tří předložených návrhů zákonů.

Kompletní stanovisko zaslané do připomínkového řízení najdete v příloze níže.