S následky, jaké v ekonomice a průmyslu zanechá koronavirová krize, se bude Česko vyrovnávat ještě dlouho po konci pandemie. Jenže stejně jako každá jiná krize má i ta stávající kromě negativních dopadů i nějaké pozitivní. Současná situace například nutí firmy k inovativnímu myšlení a rychlejší tvorbě nových řešení. Z nich pak firmy můžou do budoucna těžit. Vyplývá to z ankety mezi tuzemskými strojírenskými firmami.
- Jaké trendy a novinky do budoucna ve vašem oboru očekáváte?
- Přiměla současná krize vaši firmu k urychlení nějaké inovace nebo nové technologie?
JAN RŮŽIČKA, ŘEDITEL KORPORÁTNÍ STRATEGIE, DOOSAN ŠKODA POWER
- Jednoznačně sílí tlak na technologie s nízkými nebo nulovými emisemi skleníkových plynů. Za velmi progresivní považujeme nové uplatnění technologií na výrobu a spalování vodíku. Ten se vyrábí z energie obnovitelných zdrojů, které jsou bohužel často závislé na chování přírody. Tato iniciativa podporuje nejen růst kapacit obnovitelných zdrojů, ale současně řeší i akumulaci energie a možnost postupného snižování emisí plynových elektráren navyšováním podílu vodíku na úkor zemního plynu. Navíc vodík nachází uplatnění i v jiných oborech.
- Energetika je důležitým faktorem dalšího vývoje ekonomiky. Naše turbíny dodáváme například pro spalovny odpadů a biomasy. Našim cílem je modernizovat a rekonstruovat stávající zařízení a přispět tím k eliminaci nepříznivých dopadů na životní prostředí. Digitalizací a automatizací výrobního procesu či nasazováním nových komunikačních a datových technologií navíc posilujeme naši konkurenceschopnost.
PAVEL KOVÁŘ, GENERÁLNÍ ŘEDITEL, KOVOSVIT MAS
- Trendem je digitalizace. Obráběcí stroje se už osazují různými senzory, které mají usnadnit diagnostiku závad nebo zpřesnit obrábění. Při servisu pomáhá virtuální realita. Do budoucna očekáváme vliv sdílené ekonomiky v oboru obráběcích strojů. To bude znamenat jiný přístup k určitým užitným vlastnostem strojů. To lze například vysvětlit jednodušším ovládáním a programováním CNC strojů, které budou využívat sdílených knihoven podobných dílců jako vzorů k modifikaci na zákaznický dílec. V budoucnu by se také mohl objevit koncept, který dnes vidíme u 3D tiskáren z plastu. Tisk z kovů tu ale nebude tak rychle, protože je nutné vyřešit hodně technických problémů.
- Současná krize nepříjemně zasáhla téměř všechny firmy v oboru. Díky menším prodejům se zvýšil tlak na cenu výrobků. Tudíž spoustu inovačního úsilí věnujeme interním procesům ve firmě, abychom snížili náklady i při poklesu sériovosti. Z pohledu nových výrobků jsme v tomto roce připravili tři vertikální obráběcí centra a rozšířili tak tuto řadu strojů. Dále doplňujeme stroje o další technologické konfigurace, abychom se více přizpůsobili požadavkům zákazníků.
EDUARD PALÍŠEK, GENERÁLNÍ ŘEDITEL, SIEMENS
- Očekáváme širší a razantnější digitalizaci. Pandemie ukazuje, že firmy, které s digitalizací již začaly, si s krizí dokázaly lépe poradit. Bezesporu se bude ještě více uplatňovat vzdálené řízení výroby a infrastruktury, vzdálený servis i monitoring. A právě v této oblasti je uplatnění digitálních dvojčat výrobků a procesů zcela zásadní a nezastupitelné. Stoupat bude potřeba vysoké flexibility a rychlého uvádění inovací na trh. Zde přijdou ke slovu nové materiály a postupy, stejně jako nové výrobní technologie, jako je například aditivní výroba.
- U nás se nejedná o konkrétní inovace nebo technologie, ale o celé oblasti. Například s přesunem řady aktivit do kyberprostoru je nezbytné řešit jejich bezpečnost. Ve všech technologických oblastech bude klíčovým trendem využití umělé inteligence. Očekáváme také nárůst poptávky po technologiích, které přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů. Uplatňovat se budou i v rámci nových obchodních modelů s prvky cirkulární ekonomiky.
MARTIN SYCHROVSKÝ, MARKETINGOVÝ ŘEDITEL, WIKOV INDUSTRY
- Výroba mechanických převodovek není předurčena pro mnohatisícové série. Přesto i zde se postupně automatizuje výroba, zkracují časy obrábění. Z pohledu našich produktů, tedy převodovek, které se již běžně vybavují čidly a jsou napojené na vzdálenou diagnostiku, se pak na scénu stále více dostává umělá inteligence. Ta může třeba včas informovat o nutnosti budoucí opravy.
- Novou technologii nebo inovaci pro výrobu jsme pod vlivem krize neimplementovali. Změnili jsme ale komunikační návyky a s klienty komunikujeme online. Urychlili jsme vývoj online konfigurátoru našich převodovek a nasazujeme umělou inteligenci do vyhledávání tržních informací v online světě.
PAVEL CESNEK, GENERÁLNÍ ŘEDITEL, ŽĎAS
- Určitě bude pokračovat trend digitalizace průmyslu a naplnění myšlenky Průmysl 4.0. Momentálně v této oblasti pracujeme na celé řadě inovativních projektů. Vytvořili jsme softwarovou podporu automatického kování, která zvyšuje produktivitu kovacího souboru na špičkovou úroveň. Ve spolupráci s firmou Siemens vzniklo digitální dvojče našeho hydraulického lisu pro železniční výrobu, které přináší vyšší efektivitu a snižuje rizika při návrhu a oživování. V oblasti výzkumu a vývoje intenzivně spolupracujeme s vysokými školami a vyvíjíme společně nové materiály, případně vylepšujeme stávající materiály pro oblast metalurgické výroby.
- Současná situace u nás do jisté míry urychlila zavádění již dříve plánovaných opatření, která směřují ke zvýšení produktivity a efektivity. Na inovačních projektech jsme ale intenzivně pracovali i před krizí, to je trvalý proces.
Anketa vyšla v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 1Q/2021 čtěte zde.
- Gbelec Ondřej
-
kategorie Rozhovory