V dubnovém čísle Bulletinu jsem popsala nejdůležitější změny v poslanecké novele zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., který předložili poslankyně a poslanci ze šesti poslaneckých klubů (Jana Pastuchová a Lenka Dražilová za ANO, Jana Bauerová za ODS, Hana Aulická Jírovcová za KSČM, Vít Kaňkovský za KDU-ČSL, Lucie Šafránková za SPD, Markéta Pekarová Adamová za TOP 09).

Vedení odborového svazu a členové výkonné rady ze sociální oblasti se intenzivně předloženým návrhům věnovali a společně zpracovali připomínky, které následně zaslali výše zmíněným poslankyním a poslancům, MPSV a prezidentovi Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřímu Horeckému. Novela zákona o sociálních službách byla předložena ve dvou sněmovních tiscích – tisk č. 1143/0 a č. 1144/0 a najdete je na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

Sněmovní tisk 1144/0 se věnuje změně příspěvku na péči. Odborový svaz souhlasí s návrhem, který odstraňuje diskriminaci mezi jednotlivými příjemci příspěvku na péči. Nesouhlasí však s tím, aby navrhovaná změna byla rozpočtově neutrální a aby bylo možné o stejnou částku snížit dotaci pro poskytovatele sociálních služeb. Dle našeho názoru je bezpodmínečně nutné zajistit kvalitní a dostupnou péči pro klienty jednotlivých typů služeb, k tomu je nutné zachovat i dotaci pro poskytovatele sociálních služeb, proto navrhujeme vypustit z důvodové zprávy na str. 7 v bodu F následující text: „v souvislosti s touto změnou by mohly být sníženy dotace poskytovatelům těchto služeb (v kontextu změn a potřeb v systému sociálních služeb v daném roce, tj. v roce účinnosti navrhované změny). Zvýšený příspěvek na péči by mohl být zohledněn snížením státních dotací ke snížení dopadů na státní rozpočet či dosažení rozpočtové neutrality dopadů na státní rozpočet ČR“.

Ke sněmovnímu tisku č. 1143/0, který bychom mohli nazvat malou novelou příslušného zákona, měl odborový svaz následující připomínky:

V § 33 odst. 5 se zavádí distanční forma pro některé vybrané činnosti poskytované v sociálních službách. V důvodové zprávě k této změně postrádáme podrobnější vysvětlení, které činnosti při poskytování sociálních služeb lze poskytovat v distanční podobě. Dále bychom uvítali informaci, zda se tento navrhovaný bod bude konkretizovat v prováděcím právním předpisu.

Ačkoliv chápeme důvody, proč byl tento bod do novely zákona přidán (souvislost s pandemií onemocnění COVID-19 a výkonem práce zaměstnanců z domova), tak bychom chtěli upozornit na možné ohrožení kvality poskytování sociálních služeb.

V § 34 se zavádí nová služba, která má název domovy sociální péče, kdy dochází ke sloučení domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a domovů pro osoby se zdravotním postižením. Vnímáme jako velmi problematické sloučení jednotlivých typů služeb (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením) pod souhrnný název „domovy sociální péče“. Dle našeho názoru může toto sloučení vytvořit jakýsi „univerzální typ sociálního zařízení“, který namísto administrativního zjednodušení naopak zhorší orientaci potenciálním klientům při výběru vhodného typu sociální služby. Vnímáme zde možné riziko zhoršení kvality poskytované služby a zhoršení kvality péče pro uživatele.

Navržené znění § 34 neposkytuje žádné vysvětlení, jakým způsobem se budou určovat cílové skupiny domova sociální péče. Připomínáme, že tato část novely byla velmi diskutovaná i v rámci různých skupin při přípravě velké novely sociálních služeb na MPSV. Za OSZSP ČR a další skupiny by bylo kompromisním řešením do návrhu § 34 doplnit větu tak, že „poskytovatelé domovů sociální péče definují cílové skupiny uživatelů, pro které je služba určena“.

Z hlediska financování, rozdílného věcného a materiálně-technického vybavení jednotlivých „domovů sociální péče“ máme za to, že by toto muselo být blíže dořešeno prováděcím právním předpisem. Po zvážení všech dopadů ke změnám v typologii sociálních služeb, a jejich financování máme za to, že se jedná o administrativně náročnou změnu, zatěžující organizace v sociálních službách – nová registrace, změny ve standardech kvality, změny ve výši dotace na jednotlivé typy služeb.

Rovněž bychom chtěli upozornit na další možné dopady do pracovního práva související například s poskytováním dodatkové dovolené podle § 215 odst. 4 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. I v současnosti se setkáváme v sociálních službách s problémy s tím, že zaměstnavatelé v rozporu s výše uvedeným neposkytují zaměstnancům dodatkovou dovolenou, proto máme za to, že po sloučení jednotlivých typů služeb pod název „domovy sociální péče“ bez jasné definice cílových skupin uživatelů bude situace ještě obtížnější.

Další negativní dopad sloučení jednotlivých typů služeb pod název „domovy sociální péče“ by se mohl projevit i v poskytování zvláštního příplatku podle § 129 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v souvislosti s § 8 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Z tohoto důvodu a s ohledem na výše uvedené navrhujeme ponechat jednotlivé druhy pobytových služeb ve stávajícím znění.

Změna v § 76a zavádí valorizační mechanismus k navyšování stanovených maximálních úhrad za poskytované sociální služby. Za OSZSP ČR souhlasíme s předloženým návrhem valorizačního mechanismu k navýšení plateb klientů služeb. Nesouhlasíme však s návrhem uvedeným v čl. II bodu 1, aby došlo ke skokovému navýšení maximálních úhrad – plateb klientů o 20 %. Žádáme navrhovaný bod 1 („Ministerstvo zvýší maximální úhrady stanovené prováděcím předpisem o 20 % s účinností ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“) vypustit z novely zákona o sociálních službách.

Podle dat zveřejněných Českým statistickým úřadem (https://www.czso.cz/csu/czso/graf-prumerna-vyse-starobniho-duchodu-v-ceske-republice) a dat ISPV byla průměrná výše důchodu v ČR za rok 2019 13 487 Kč, přičemž průměrná měsíční výše důchodů činila v roce 2019 12 946 Kč a v roce 2020 13 906 Kč. Upozorňujeme, že existuje velké riziko, že se zvýší počet klientů, kteří na zvýšenou platbu nebudou mít dostatečné množství finančních prostředků.

V § 79 se upravují podmínky registrace a upřesňují některé údaje, které žadatel musí povinně dodat k žádosti. Navrhujeme z navrhovaného paragrafu vypustit z odst. 1 písm. i) zajištění personálních podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb, protože mezi sociálními partnery nedošlo ke shodě na vytvoření personálního standardu. Počet zaměstnanců si v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci podle § 101 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, stanovuje sám zaměstnavatel s ohledem na počet a zdravotní stav klientů poskytované sociální služby. Máme obavy, že by byl při registraci stanoven minimální personální standard.

mV této souvislosti bychom chtěli připomenout, že podobné obavy jsme měli i v oblasti minimálního personálního zabezpečení zdravotních služeb, kde bohužel musíme konstatovat, že se naše obavy potvrdily. Mnoho poskytovatelů zdravotních služeb s odvoláním na znění vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, přistoupilo ke snížení počtu zdravotnických pracovníků až na právě vyhláškou stanovená minima. Uvědomujeme si, že stanovení požadavků na personální zabezpečení v sociálních službách je velmi problematické, neboť řada zaměstnavatelů vnímá minimální počty „potřebných“ zaměstnanců jako počty optimální pro zajištění svých služeb.

Upozorňujeme na skutečnost, že redukce počtu personálu vede k přetěžování a vyšší vyčerpanosti pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků a k rozvoji syndromu vyhoření a bylo by jen otázkou času, kdy by se zásahy do počtu personálu na podkladě navrhovaného materiálu negativně podepsaly na kvalitě poskytovaných služeb.

Změny v ustanoveních v § 89 vztahující se k opatřením omezujícím pohyb osob a změny při užití opatření ve specifických situacích. Za problematické považujeme z navrhovaného § 89 vypuštění formulace o případném podání léčivých přípravků na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti. Lékař velmi dobře zná zdravotní stav klienta a ordinuje léky, které pacient-klient potřebuje. I když novela umožňuje použít místnost upravenou pro bezpečný pobyt podle konkrétní situace, tak kdo jiný by měl vyhodnotit zdravotní stav klienta, když ne přivolaný lékař. Není nám znám důvod vypuštění léčivých přípravků a z důvodové zprávy není zcela zřejmé, zda se budou moci léčivé přípravky užít. Navrhujeme proto ponechat zařazení léčivých přípravků na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti.

V připomínkách jsme uvedli připomínku k § 111 odst. 1, kdy předložený návrh na další vzdělávání bohužel opět neřeší problém u zaměstnanců s nižšími úvazky. Odborový svaz požaduje snížit počet hodin dalšího vzdělávání poměrně k úvazku zaměstnance.

Dále požadujeme z § 111 odst. 2 písm. f) vypustit supervizi, která se má stát další formou dalšího vzdělávání. Odmítáme, aby jednou z forem dalšího vzdělávání byla i supervize. Supervize byla dosud samostatnou metodou při práci se zaměstnanci, která jim pomáhala zvládat složité situace v práci s klienty, se svými spolupracovníky a s vedoucími zaměstnanci. Zároveň upozorňujeme na skutečnost, že supervize snižuje objem hodin dalšího vzdělávání zaměstnanců, kteří si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci.

Naše další připomínka se vztahuje k § 116 odst. 5 písm. d) ve spojení s přechodnými ustanoveními. Z uvedeného vyplývá, že se navrhuje změna spočívající v odborné způsobilosti pracovníka v sociálních službách podle § 116 odst. 5 písm. d). Dosud stačilo pro získání odborné způsobilosti k výkonu pracovníka v sociálních službách pod dohledem sociálního pracovníka k činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu.

Nově budou muset mít tito pracovníci v sociálních službách pro získání odborné způsobilosti nejméně střední vzdělání s maturitou, nebude již dostačovat základní vzdělání, střední vzdělání či střední vzdělání s výučním listem. Přechodným ustanovením se určité skupině pracovníků v sociálních službách, kteří mají základní vzdělání, střední vzdělání či střední vzdělání s výučním listem a kteří současně získali nejméně 5 let praxe při výkonu povolání pracovníka v sociálních službách, zachovává odborná způsobilost.

Tato změna zasáhne určitou skupinu pracovníků v sociálních službách, kteří mají základní vzdělání, střední vzdělání či střední vzdělání s výučním listem a kteří získali méně než 5 let praxe při výkonu povolání pracovníka v sociálních službách. Tito zaměstnanci již nebudou mít odbornou způsobilost pracovníka v sociálních službách k tomu, aby pod dohledem sociálního pracovníka vykonávali činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů. Není zřejmé, jak velké skupiny zaměstnanců se toto v praxi bude dotýkat a nelze proto zcela jednoznačně v důvodové zprávě uvést, že „nedojde tak nedostatkem pracovníků k možnému ohrožení péče o potřebné klienty“.

Současně se do budoucna omezí skupina zaměstnanců, kteří mohou získat odbornou způsobilost, což by podle nás mohlo vyústit v prohloubení personální krize v sociálních službách. Na základě výše uvedeného proto navrhujeme, aby odborná způsobilost pracovníka v sociálních službách podle § 116 odst. 5 písm. d) zůstala zachována ve stávajícím pojetí. Jestliže se zpřísní kritéria pro získání odborné způsobilosti k výkonu činností, pak máme za to, že tím by mohlo dojít k odchodu stávajících zaměstnanců, kteří by nadále neměli odbornou způsobilost k výkonu výše uvedených činností. Pro zaměstnavatele by bylo obtížnější získávat nové zaměstnance, kteří by nový požadavek středního vzdělání s maturitou splňovali. Na základě navrhované změny by tak mohlo dojít ke zvýšení rizika možného ohrožení péče o potřebné klienty.

§ 116b doplňuje povinnost vedoucího pracovníka se podrobit dalšímu vzdělávání. Z našich zkušeností z jednání s vedoucími zaměstnanci doporučujeme sladit navrhovaný § 116b, který upravuje vzdělávání vedoucích pracovníků, s ostatním vzděláváním v novele zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tj. v rozsahu nejméně 24 hodin za období 2 kalendářních roků. Jsme přesvědčeni, že provozu sociálních služeb to pomůže a zkvalitní práci vedoucích zaměstnanců.

Dovolila jsem si shrnout všechny naše připomínky k poslanecké novele zákona č. 108/2006 Sb. a děkuji všem, kteří se na připomínkách podíleli, zejména předsedkyni Dáše Žitníkové, členům výkonné rady Marcele Holčákové, Tomášovi Havláskovi a za právní zpracování Štěpánce Řandové.

Všichni doufáme, že předkladatelé se budou našimi připomínkami zabývat a zváží změny, které navrhujeme.