Podle aktuálních informací Ministerstva financí je zřejmé, že schodek za rok 2021 dosáhl 419,7 mld. Kč. Jedná se o historicky rekordní schodek, který předčil i deficit  367,4 mld. Kč z roku 2020, kdy česká ekonomika rekordně klesala (o 5,8 %). V roce 2019 byl schodek jen 28,5 mld. Kč, tehdy ale ekonomika byla  naopak ve velmi dobré kondici.

Rozpočtové provizorium

Nový rozpočet pro rok 2022 dosud nebyl schválen, takže v prvních měsících se postupuje podle tzv. rozpočtového provizoria, kde se vyplácí jen určitá část výdajů vycházející z hodnot loňského roku. Rozumíme, že nová vláda chce provést revizi návrhu rozpočtu, ale budeme rádi, pokud provizorium bude trvat co nejkratší dobu. Oceňujeme  proto deklarovaný záměr ministra financí zkusit připravit návrh nového rozpočtu co nejdříve a následně jej postoupit schválení Poslanecké sněmovně.

Nutné je si říct, že významná část rozpočtu je mandatorní, daná schválenými zákony a systémovými nastaveními. Bude proto nutné provádět i systémové změny, které je třeba řešit dlouhodobě a které se mohou v rozpočtu projevit až v budoucnu. Zároveň je třeba si uvědomit, že nejlepším nástrojem stabilizace veřejných financí je stabilní dlouhodobý ekonomický růst.

Věříme, že i za podmínek provizoria, které z podstaty věci některé zásadní problémy řešit nemůže, se nezapomene na kroky k zajištění dlouhodobé prosperity české ekonomiky. Nyní například stojí proplácení již schválených projektů aplikovaného výzkumu ze strany Technologické agentury ČR. To v současné situaci není dobrý signál inovativní firmy či výzkumné organizace. Navíc znovu byl zastaven několikrát odložený (nyní po třetí) program aplikovaného výzkumu Trend a dosud nebylo řečeno, kdy bude soutěž definitivně vyhlášena. Doufáme, že nová vláda bude tyto problémy urychleně řešit a podporu aplikovaného výzkumu, který má posouvat naši ekonomiku, stabilizuje.

Úprava rozpočtu a potřeba konsolidace

„Při projednávání rozpočtu a návrhů vlády, které rozpočet ovlivňovaly, jsme několikrát upozorňovali, že takovýto deficit je vysoký a rizikový. Odráží často kroky, které nesouvisely přímo s pandemií a obnovou ekonomiky. Konsolidace je tedy na místě a stát musí začít efektivněji hospodařit. Vláda si ale musí dát pozor, aby nezaškrtila něco, co půjde proti cílům jako je digitální či zelená tranzice či podpora výzkumu, vývoje a inovací. Kromě rozpočtu jsou zde také prostředky z Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu či nás čekají ESIF fondy (evropské strukturální a investiční fondy) – ty musíme správně nastavit, nedávat zbytečné limitace a efektivně a včas využít,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pohled průmyslu

Je třeba si uvědomit jak dopady opatření, která v posledních letech strukturálně zatížila veřejné rozpočty, tak aktuální stav české ekonomiky a výzvy, kterým čelíme – dopady covidové krize, výsledky ekonomiky v posledních dvou letech, rostoucí zadlužení naší ekonomiky, vývoj cen energie a řada dalších. Z pohledu Svazu průmyslu chápeme a oceníme  racionální kroky ke stabilizaci veřejných financí. Prostor pro redukci výdajů zde určitě je (provozní výdaje, rychlost růstu platů,  slevy na jízdném, systémové změny, efektivita státní správy), nesmí ale dojít k nesystémovým změnám, které by podvazovaly příjmy nebo dále bez efektu pro naši ekonomiku zvyšovaly mandatorní výdaje. Problematické by bylo i ohrožení některých programů a výdajů spojených s dlouhodobým růstem.

Celkově nás zajímají zejména proinvestiční nástroje, kde vláda nesmí ohrozit aplikovaný výzkum, digitalizaci nebo dopravní infrastrukturu jako základu dlouhodobého růstu a tím i zdroje veřejných rozpočtů.

Složitou otázkou je například také růst cen energie, kde by se nemělo zapomínat na firmy. Firmy samozřejmě dělají samy opatření, jsou zvyklé na výkyvy, rizika. Mají ale investovat do své transformace, mají se věnovat modernizaci a vysoké růsty cen elektřiny i plynu ubírají některým průmyslovým firmám značné prostředky, které by mohly investovat. Přelévá se to také často do inflace pro všechny. Na firmy se ale stále zapomíná. K tomu je třeba garantovat, že budou včas a v plné míře z výnosů prodeje emisních povolenek vypláceny firmám kompenzace nepřímých nákladů (kompenzace v sousedních státech řadu let fungují a pokud by nebyly vypláceny, znamenalo by to pro české firmy konkurenční nevýhodu).

Věříme, že i návrh řádného rozpočtu na rok 2022, který by měl nahradit provizorium, bude důsledně diskutován se zástupci zaměstnavatelů. Konkrétněji rozpočet plánujeme probrat na nejbližším jednání tripartity.