Každý den vidíme, jak rostou ceny. Doslova před očima. Jak je to dlouho, kdy litr benzinu na čerpacích stanicích stál 35 Kč – a nám se to zdálo strašně moc. Dnes jsme už na 50 korunách za litr a někteří „vtipálci“ už by se sázeli, zda se cena dostane přes 60 Kč a především, jak dlouho to bude trvat. Vidíme také, že v západní Evropě je již benzín za více než 2 eura.
Jsou ale také země, kde je taková cena pod kontrolou a nedosahuje ani 30 Kč. A to se děje za ujišťování našich „expertů“ a nejrůznějších „analytiků“, že ono zdražování je tržní tendence a s tou se nedá dělat vůbec nic. Pokud by se snad někdo pokusil do tohoto vývoje vstoupit, pak by se dopustil něčeho hrozného – narušil by tržní síly. Prý by se také mohly všechny pohonné hmoty vyprodat atd. Samé výmluvy – a hlavně neschopnost něco udělat.
Proto česká vláda k tomuto cenovému vývoji nečinně přihlíží.
Mám pro to dvě vysvětlení. Za prvé, vládě takový vývoj vyhovuje, protože DPH se počítá z vyšší ceny a tento cenový růst naplňuje státní pokladnu rychleji, než se počítalo. Meziročně je inkaso DPH vyšší skoro o dvacet procent. A vláda v této situaci snad ještě sní o tom, že bude snižovat deficit veřejných rozpočtů.
Koho dnes zajímá nějaký deficit? Ty zaměstnance, kteří denně dojíždějí do práce desítky kilometrů, platí vysoké zálohy na energie, kterým nikdo tu DPH za listopad a prosinec minulého roku – jak bylo slíbeno – neodpustil a ještě jim zvyšují jejich hypotéky?
Za druhé – vláda ceny regulovat neumí. Nemá k tomu dost odvahy. Platný zákon o cenách přitom umožňuje stanovit maximální ceny nějakých výrobků, stejně jako umožňuje stanovit maximální růst určité ceny za dané období atd.
Vlády v Polsku či Maďarsku se takové možnosti usměrňovat růst cen nebojí a ceny limitují. Je to vidět i na růstu cen v zahraničí. Publikovaná data o růstu cen ukazují, že např. ve Francii vzrostly ceny meziročně o 3,3 % a u nás o 10 %. Ve Francii limitují růst cen elektrické energie. Jejich výrobce EDF není plně v rukách francouzského státu, jsou tam i soukromí akcionáři.
Je to tam stejné jako u nás v ČEZ. Jenomže u nás nám pořád někdo vykládá, že vyrábíme nejlacinější elektrickou energii v Evropě. Co z toho má náš občan, z jehož daní se tyto elektrárny postavily, když prý tuto elektřinu údajně musíme prodávat za německé ceny?
Jak je možné, že limitovat tyto ceny jde ve Francii a nejde to u nás? Kvůli tomu, abychom si mohli shrábnout dividendy do rozpočtu a hlavně jsme je přihráli těm soukromým akcionářům? Kvůli tomu raději rozvrátíme celou ekonomiku, zejména pak sektor malých a středních firem a uvrhneme do energetické chudoby zejména seniory?
Další příklad. V rukách státu – Čepro a.s. – je síť čerpacích stanic EuroOil. Proč nemůže tato síť prodávat za nižší ceny – aby se vytvořila konkurence všem monopolům, které dnes cizopasí na našich občanech? Ani tohle nemůžeme udělat? Opět budeme čekat na dividendy?
Jak dlouho budeme ještě přihlížet k této neschopnosti vlády?
- Autor: Bohumír Dufek