ČNB v reakci na zvýšené inflační tlaky a očekávání opět navýšila úrokové sazby. Základní dvou týdenní (2T) Repo sazba byla zvýšena o 0,75 p. b. na celkových 5,75 %. Za poslední rok tak 2T Repo sazba vzrostla již o 5,5 % a je tak nominálně nejvyšší od konce roku 1999. ČNB současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 % a lombardní sazby na 6,75 %.

ČNB v rámci svého cílování reaguje na rychle rostoucí inflaci a očekávání jejího dalšího růstu. Již za březen se dle ČSÚ spotřebitelská inflace meziročně přiblížila 13 % a inflační tlaky jsou dále vysoké. Výrazně rostou zejména ceny energie, kovů, chemických látek a dalších vstupů Skokové zdražování energie, ale také dalších komodit bylo umocněno důsledkem mimořádného externího šoku v souvislosti s válkou na Ukrajině a dalšího zpřetrhávání globálních obchodních řetězců.

Řada podniků se nyní potýká s vysokou nákladovou inflací a dalšími nejistotami. V loňském roce se firmy ještě snažily skrze řadu opatření a v některých případech i na úkor marží absorbovat nárůsty cen vstupů, letos již ale musí vysoké ceny častěji do svých výstupů promítat. I tak dle dubnového šetření Svazu až 40 % podniků letos navíc očekává meziroční pokles zisku, což mimo jiné komplikuje investiční aktivitu.

Další navyšování úrokových sazeb ze strany ČNB představuje pro řadu firem zvyšování nákladů na financování, zejména pak pro menší firmy, a aktuální ekonomické situaci ani firmám nepomáhá. Úrokové sazby v případě nových úvěrů nefinančním podnikům již za březen dosáhly 6,15 %, což je nejvíce v historii měření statistik ČNB od r. 2004 a nyní je jasné, že opět dále porostou.

Vnímáme, že role ČNB spočívá především v péči o cenovou stabilitu a stávající i očekávaná míra inflace je daleko od cílovaného pásma. Je však otázkou, do jaké míry je třeba vnímat aktuální vývoj jako mimořádný šok a jak účinný či neúčinný nástroj zvyšování úrokových sazeb ve vztahu k očekávaným úrovním inflace reálně je.