Epidemie ptačí chřipky, k níž je náchylná především vodní drůbež, zdecimovala stavy hus v Česku. V letošním roce se vylíhlo 139 tisíc housat, což je o 24 procent méně než loni. Český tradiční svatomartinský pokrm tak částečně nahradí husy z dovozu.
V letošním roce se v Česku vylíhlo 139 218 housat, z nichž 129 730 bylo vykrmeno a prodáno na tuzemském trhu. To znamená téměř čtvrtinový pokles oproti loňském roku, kdy se vylíhlo 182 tisíc housat a 167 tisíc z nich našlo uplatnění v Česku. „Chovy hus nepříznivě zasáhla epidemie ptačí chřipky v loňském roce, přičemž několik případů se objevilo také letos. Omezit stavy této drůbeže přiměla chovatele také nejistá situace v souvislosti s válkou na Ukrajině, raketově rostoucími vstupními náklady a vysokou inflací. Husy jsou sezonní drůbež, kterou si lidé dopřejí především v období svatomartinských oslav a vánočních svátků. Z toho důvodu museli zemědělci pečlivě zvažovat, zda se jim chovat husy vyplatí,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Kvůli zamezení šíření ptačí chřipky byli veterináři nuceni v loňském roce vybít 300 tisíc kusů drůbeže po celé zemi. Nakažlivé onemocnění drůbeže postihlo velké producenty hus, jako jsou Rybářství Nové Hrady nebo Farma Rohozenská husa. V letošním roce zaznamenala Státní veterinární správa již 10 ohnisek v chovech drůbeže. Poslední výskyt byl v dubnu, ale v podzimním období může dojít znovu k šíření ptačí chřipky. „Nejdůležitější je především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením. Zasíťované výběhy a krmení pod přístřeškem umožňují efektivní prevenci před zavlečením nákazy,“ uvádí ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy Petr Šatrán.
Na striktní dodržování zásad biologické bezpečnosti upozorňují dlouhodobě také Agrární komora České republiky a Českomoravská drůbežářská unie. Volně žijící ptáci představují přirozený rezervoár viru ptačí chřipky a při aktuální podzimní migraci volně žijícího ptactva se nebezpečí přenosu nákazy výrazně zvyšuje. Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé, jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky, neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.
„Mohu ujistit české spotřebitele, že tuzemský systém kontrol kvality potravin je natolik důkladný, aby zabránil dodávkám pochybných produktů na trh. Potvrzují to také statistiky Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF, z nichž vyplývá, že drůbeží maso a vejce vykazují v jiných zemích, především v Polsku, mnohem více pochybení než v České republice. Současně je nezbytné připomenout, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se vir ptačí chřipky spolehlivě likviduje,“ sděluje předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Do snížení stavů chovaných hus se promítla také nejistota ohledně odbytu. Prodražuje se chov drůbeže, ceny krmných směsí se meziročně zvýšily o 30 až 80 procent a energie zdražily o desítky až stovky procent v závislosti na dodavateli a podmínkách smlouvy, jako je například délka fixace. Současně chovatelé mají omezené možnosti promítnout tento růst vstupních nákladů do cen, za které prodávají. Zároveň v souvislosti s vysokou inflací klesá kupní síla obyvatel a tím i počet těch, kteří si v rámci oslav svátku sv. Martina dopřejí tradiční husu se zelím a knedlíkem. Vloni se farmářská cena tuzemské chlazené husy pohybovala od 200 korun za kilogram. Letos došlo ke zdražení o 10 až 20 procent a často je již vyprodáno. Místo tradiční husy dávají někteří spotřebitelé přednost kachnám vzhledem k jejich ceně, která je zhruba o polovinu nižší, a menší velikosti.
Každoročně na podzim posiluje dovoz vodní drůbeže ze zahraničí, tedy kachen i hus. Většinu roku tvoří deset procent z celkového dovozu drůbeže, zatímco v listopadu činí podíl vodní drůbeže na dovozu obvykle dvacet procent. V letošním roce lze očekávat ještě výraznější zvýšení dovozu kachen a hus ze zahraničí.
Vývoj stavů v jednotlivých kategoriích drůbeže (v tis. ks)
Kuřata na chov | Kuřata na výkrm | Slepice | Kohouti | Husy | Kachny | Krůty | Celkem | |
2011 | 2 932 | 11 320 | 6 137 | 188 | 18 | 289 | 365 | 21 250 |
2012 | 2 686 | 11 824 | 5 355 | 242 | 15 | 249 | 320 | 20 691 |
2013 | 3 364 | 11 693 | 7 243 | 233 | 20 | 272 | 440 | 23 265 |
2014 | 2 155 | 11 508 | 6 756 | 237 | 18 | 393 | 396 | 21 464 |
2015 | 2 820 | 12 121 | 6 297 | 245 | 19 | 590 | 416 | 22 508 |
2016 | 2 658 | 11 435 | 6 116 | 212 | 20 | 498 | 374 | 21 314 |
2017 | 2 552 | 10 938 | 6 836 | 261 | 18 | 550 | 340 | 21 494 |
2018 | 2 896 | 11 283 | 7 990 | 260 | 20 | 781 | 344 | 23 573 |
2019 | 2 392 | 11 609 | 7 582 | 261 | 20 | 768 | 347 | 22 979 |
2020 | 2 850 | 11 713 | 8 502 | 258 | 22 | 598 | 304 | 24 247 |
2021 | 3 339 | 11 375 | 8 149 | 217 | 19 | 455 | 255 | 23 809 |
2022 | 3 164 | 11 155 | 7625 | 250 | 14 | 519 | 300 | 23 026 |
Zdroj: ČSÚ (stav k 1. 4. 2022)
Vývoj stavů vylíhnutých hus (tis. ks)
2014 | 212 |
2015 | 209 |
2016 | 185 |
2017 | 178 |
2018 | 184 |
2019 | 175 |
2020 | 171 |
2021 | 182 |
2022 | 139 |
Zdroj: ÚED, ČSÚ, SVS
Spotřeba a soběstačnost drůbežího masa v Česku
Spotřeba (kg/obyv./rok) | Soběstačnost (v procentech) | |
2011 | 24,5 | 73,2 |
2021 | 25,2 | 69,4 |
2013 | 24,3 | 70,8 |
2014 | 24,9 | 69,4 |
2015 | 26,0 | 64,4 |
2016 | 26,8 | 66,0 |
2017 | 27,3 | 65,8 |
2018 | 28,4 | 65,2 |
2019 | 29,0 | 65,2 |
2020 | 29,2 | 64,8 |
2022 | 28,8 | 67,95 |
Zdroj: MZe, ČSÚ