Spadlo to jako z nebe. Byli jsme sice na podobnou akci připraveni, nakonec o sloučení krajských nemocnic do jedné příspěvkové organizace se uvažuje už alespoň pět let, ale neočekávali jsme takový postup. A máme mnoho negativních informací z krajů, kde tato transformace do akciovek probíhala v uplynulých 20 letech. Rada Jihomoravského kraje dne 12. října 2022 schválila záměr transformace nemocnic zřizovaných Jihomoravským krajem, nyní samostatných příspěvkových organizací, do jedné akciové společnosti.

Jedná se o nemocnice ve Znojmě, Břeclavi, Hodoníně, Kyjově, Ivančicích, Tišnově, Letovicích a Hustopečích, které by se měly stát „odštěpnými závody“ této a. s. Paradoxně velké fakultní nemocnice v Brně jsou příspěvkovými organizacemi státu a další nemocnice patří pod města Brno, Blansko a Boskovice. Rada Jihomoravského kraje doporučila zastupitelstvu Jihomoravského kraje rozhodnout o této transformaci na jednání dne 3. listopadu 2022. Toto doporučení se odvolává na studii proveditelnosti zpracovanou společností Ernst & Young s. r. o., která ale byla určena jen pro „interní potřebu Jihomoravského kraje“, tedy jako „tajná“.

Ale je to materiál, na který se odvolává veřejná správa a je o veřejných institucích, tedy nechápu jeho tajení. Nicméně se mi podařilo tento materiál včera získat, obsahuje 96 stran, plno čísel a snad se v příštích dnech proberu jejím obsahem. Rozhodně nejsem typem politika, který podobný materiál za pět minut přečte a pak je schopen o něm hlasovat.

Před tímto rozhodnutím Rady Jihomoravského kraje neprobíhala žádná diskuze s pacientskou i zdravotnickou veřejností, zaměstnanci, ani v rámci sociálního dialogu na jihomoravské tripartitě, dokonce nebyla ani na sociálně-zdravotní komisi Rady, kde by měly být předem projednávány všechny materiály Rady. Zkrátka vše mělo asi zůstat utajeno až do zastupitelstva 3. 11.

Ale jak v Česku bývá zvykem, toto usnesení Rady se brzy dostalo na veřejnost. Pacienti se začali ptát zaměstnanců nemocnic a ti pak zdravotnických odborů. Vznikla petice a začaly se plánovat protestní akce, například příjezd zdravotníků na jednání zastupitelstva v několika autobusech.

V úterý 25. 10. pořádal Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub tiskovou konferenci k tomuto tématu za účasti jejich celostátních předsedů Dagmar Žitníkové a Martina Engela.

A ve středu svolal hejtman Jihomoravského kraje setkání se zástupci odborových organizací dotčených nemocnic. Zde se omluvil za „nepřesné“ formulace v usnesení Rady Jihomoravského kraje ohledně transformace nemocnic a sdělil, že stahuje z programu zastupitelstva bod o této transformaci.

Nezbývá tímto než poděkovat všem občanům i zdravotníkům, kteří se na „obranu“ nemocnic postavili. Účast osob na zastupitelstvu lze zrušit, ale petice běží dál, transformace nemocnic hrozí i nadále. Alespoň jsme ale dosáhli toho, že se bude diskutovat a předávat argumenty.

Nyní se zkusím vyjádřit k věcné stránce problému:

Za prvé: Osobně nejsem zastáncem velkých molochů, jako je ostatně třeba ČD, Pošta či ŘSD. Mám raději soutěž více subjektů, kde se prokáže schopnost managementu nemocnic. Ale ve zdravotnictví je tato soutěž pokřivena fungováním zdravotních pojišťoven, nedostatkem mnoha profesí. Centrální nákupy se osvědčily při nákupech elektřiny, plynu, zdravotnického materiálu, ale nejsou zcela vhodné při nákupech vybavení, přístrojů, kde nerozhoduje nejnižší cena, ale ekonomická výhodnost. Takže je to na věcné diskuzi, možná bude opravdu výhodnější sloučení do jednoho subjektu.

Za druhé: Akciová společnost je podle obchodního zákoníku tvořena za účelem dosažení zisku, příspěvkovou organizaci tvoří veřejná správa (stát, kraje a obce) za účelem plnění svých povinností. Je tedy potřeba rozhodnout, zda zdravotnictví je podnikání nebo veřejná služba. Pokud zřídí veřejná správa akciovou společnost, bývá to obvykle první krok k další privatizaci. Dopad na pacienty je stejný u obou forem nemocnic, tam záleží spíše na schopnostech vedení. Dopad na zaměstnance je u akciovek většinou negativní, alespoň po zkušenostech z jiných krajů, kde již akciovky jsou. Podle statistik z ÚZIS jsou tam v průměru cca o 10 tisíc Kč nižší mzdy.

V příspěvkových organizacích se odměňuje podle platových tabulek, které stanovují platový tarif podle platové třídy podle vykonávané práce a stupně podle délky praxe. Ty jsou vydávány celostátně pro veřejnou správu, měly by se ale týkat všech činností, které financuje stát, a tím je i zdravotní pojištění. Zatím ani toto není uzákoněno. U akciovek je jen dolní hranice pro platové třídy.

Při přechodu od příspěvkové organizace k akciové společnosti se většinou zachovají platy zaměstnanců, ale pak už se hůře vyjednává o navyšování platů při větší inflaci. Zkrátka pokud úhrady od zdravotních pojišťoven nepokryjí všechny náklady, a osobní náklady (platy zaměstnanců a odvody) tvoří 70% všech nákladů a zvyšují se i ostatní vstupy, třeba energie – tak kde může management šetřit? U PO to musí doplatit veřejná správa, u akciovek tato povinnost není. A argument hejtmana, že pod platy nejde odměnit ty nejschopnější zaměstnance, je nesmyslný. Platový tarif je jen minimem, co musí zaměstnanec vykonávající určitou práci dostat. Osobní ohodnocení a mimořádné odměny jsou bez omezení i v příspěvkových organizacích.

Závěrem středečního jednání s hejtmanem jsem vyjádřil přání, ať nechají zdravotníky léčit a řešit mnohdy těžké životní situace pacientů a neobtěžují je starostmi o jejich vlastní existenci, například podobnými transformacemi. A myslím, že v poslední době si užilo zdravotnictví dost i covidovou epidemií. A i při ní dokázaly být příspěvkové organizace funkčnější než akciovky.

Text byl publikován 31. 10. 2022 v regionálních novinách Znojemsko.