Tripartita projednala základní parametry nového státního rozpočtu

Tripartita projednala základní parametry nového státního rozpočtu, 9. února 2022.
Tripartita projednala základní parametry nového státního rozpočtu, 9. února 2022.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se ve středu 9. února 2022 sešli na druhém letošním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Hlavním bodem dnešního jednání byl návrh státního rozpočtu ČR na rok 2022.

Návrh státního rozpočtu na rok 2022 vláda sociálním partnerům představila jako schodkový v objemu příjmů 1 613,2 miliardy korun a v objemu výdajů 1 893,2 miliardy korun. Schodek státního rozpočtu je navrhován ve výši 280 miliard korun. Proti původnímu návrhu minulé vlády se výdaje snižují o 76,6 miliardy korun. Investice v rozpočtu jsou pro letošní rok plánovány ve výši 203,3 miliardy korun.

„Hned po nástupu do vlády jsem dal cíl, že se deficit státního rozpočtu musí dostat pod 300 miliard korun. Hlavní snahou bylo vytvořit protiinflační rozpočet, který sníží zadlužení státu. Snažili jsme se šetřit na provozu státu, ale ne na lidech. Cílem vlády bylo sestavit realistický rozpočet a jsem přesvědčen, že se nám to podařilo,“ sdělil sociálním partnerům v úvodu jednání předseda vlády Petr Fiala.

Vláda očekává dodatečné příjmy ve výši 62,2 miliardy korun, které budou využity na letošní mimořádné zvýšení důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s růstem cen energií nebo na kompenzace pro podnikatele.

Vůči původnímu návrhu státního rozpočtu předchozí vlády bylo dosaženo úspor ve výši 13 miliard korun u provozních výdajích státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb. U platů státních zaměstnanců bude úspora činit 8,8 miliardy korun. Snížení dotací na obnovitelné zdroje energií přinese úsporu 8 miliard korun. Snížení kapitálových výdajů státu, které nebyly předchozí vládou připraveny a nedaly by se letos realizovat, přinesou úsporu 15,4 miliardy korun.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR se uskuteční v úterý 29. března 2022.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok a odsouhlasila rozvolnění protiepidemických opatření

Tisková konference po jednání vlády, 9. února 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 9. února 2022.
Česká republika bude v roce 2022 hospodařit s plánovaným schodkem ve výši 280 miliard korun, což je o bezmála 100 miliard méně, než kolik naplánovala předchozí vláda. Příslušný návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022 schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. února 2022 a nyní jej posoudí Poslanecká sněmovna.

Přepracovaný státní rozpočet České republiky pro letošní rok počítá s příjmy ve výši 1,613 bilionu korun a s výdaji 1,893 bilionu korun, tedy se schodkem 280 miliard korun. Návrh rozpočtu zahrnuje i dodatečné příjmy státního rozpočtu ve výši 62 miliard korun, z nichž vláda plánuje vykrýt předpokládané nové výdaje, jako například mimořádnou valorizaci důchodů v letošním roce. Kvůli ní se zvýší mandatorní výdaje rozpočtu o 21 miliard korun.

„Nahradili jsme předvolební rozpočet Andreje Babiše rozpočtem, který je skutečně protiinflační. Je třeba si uvědomit, že předcházející vláda jen od roku 2019 zadlužila každého z občanů České republiky o dalších 90 000 korun, takže každý dnes dluží 250 000 korun. Tomu nelze přihlížet, s tím musí odpovědná vláda něco dělat,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Také jsme museli reagovat na rostoucí inflaci, na to, že se lidem znehodnocují úspory, že čelí drahotě a dalším negativním jevům, které s inflací souvisejí,“ poukázal předseda vlády.

Oproti původnímu návrhu rozpočtu vláda plánuje uspořit 13 miliard na provozních výdajích státu, 14 miliard díky zrušení valorizace plateb za státní pojištěnce a 15 miliard na kapitálových výdajích. Například Ministerstvo obrany bude mít v rozpočtu méně o 5,4 miliardy korun kvůli neuskutečněné zakázce na bojová vozidla pěchoty. Ministerstvo dopravy bude hospodařit s rozpočtem nižším o 9,1 miliardy korun, a to kvůli snížení slev na jízdném nebo kvůli nespotřebovaným výdajům z loňského roku. Úspory se však nedotknou výstavby nových dálnic a železnic.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude mít o 5,1 miliardy korun méně ve srovnání s návrhem předchozí vlády. V případě platů učitelů ale platí závazek vlády udržet je nad 130 procenty průměrné mzdy. Ministerstvo zdravotnictví uspoří na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku. V případě platů zdravotnického personálu platí prosincové rozhodnutí vlády o jejich navýšení o šest procent. Na kulturu vláda nadále plánuje vynakládat do roku 2025 jedno procento HDP. Informace o úsporách v rezortu práce a sociálních věcíúsporných opratřeních na Ministerstvu vnitra a o úsporách na Ministerstvu zemědělství.

Více informací k rozpočtu na stránkách Ministerstva financí.

„Rozpočet, který dnes vláda schválila, znamená, že schodek je o sto miliard korun nižší, než byl návrh rozpočtu připravený bývalou ministryní financí, o 140 miliard nižší než výsledek rozpočtu za rok 2021 a o 220 miliard nižší než návrh rozpočtu na loňský rok a to vše bez zvyšování daní. Podařilo se nám přitom vyčlenit dost peněz na priority, které posouvají naši zemi kupředu, aniž bychom se dotkli peněženek občanů, aniž bychom se dotkli kvality služeb, které stát poskytuje,“ konstatoval premiér Fiala. Za hlavní priority protiinflačního rozpočtu označil předseda vlády zodpovědné hospodaření, dostatek finančních prostředků pro vzdělávání, na investice, na zachování vládního slibu udržet platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy či na pomoc podnikatelům postižených protiepidemickými opatřeními.

Vláda dnes také s účinností od 15. února jmenovala ředitelem Bezpečnostní informační služby plukovníka Ing. Michala Koudelku. Záměr jmenovat bývalého ředitele BIS, který byl od 16. srpna 2021 pověřen předchozí vládou dočasným řízením BIS, projednal a schválil Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Michal Koudelka si během svého působení v čele BIS vysloužil renomé nejen v tuzemsku, ale i u spojenců České republiky ve světě.

Kabinet rovněž projednal a schválil nový statut Ústředního krizového štábu a vzal na vědomí Jednací řád Ústředního krizového štábu a Organizační řád odborné pracovní skupiny pro koordinaci krizové komunikace Ústředního krizového štábu, které schválila Bezpečnostní rada státu 1. února. Statut byl po odborné revizi navrácen do původní podoby, změněné zásahy minulé vlády. Ústřednímu krizovému štábu tak bude znovu předsedat buď ministr vnitra, nebo ministr obrany podle povahy krizové situace a došlo i ke změnám v jeho složení.

Vláda se zabývala také úpravami protiepidemických opatření. Od čtvrtka 10. února se ruší omezení a podmínky pro obchod, služby a volnočasové aktivity. Regulovat se bude nadále pouze počet osob na hromadných akcích. Do 19. února zůstanou limity na současných úrovních, tedy nanejvýš tisícovka sedících diváků či hostů na kulturních představeních, sportovních akcích či kongresech a nanejvýš sto osob na ostatních hromadných akcích a volnočasových aktivitách dětí a mládeže. Po tomto datu bude platit limit 500 diváků tam, kde se nesedí, a v hledištích s kapacitou nad tisíc míst bude možné zaplnit nad tisícový limit až 50 procent kapacity míst k sezení.

Od 19. února se upravují také podmínky pro testování zaměstnanců ve zdravotních a sociálních službách tak, že se působnost mimořádného opatření zužuje z původně všech poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb na poskytovatele jednodenní a lůžkové péče a poskytovatele sociálních služeb v zařízení domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory nebo domovů se zvláštním režimem, poskytovatele sociálních služeb poskytující odlehčovací služby v pobytové formě a poskytovatele sociálních služeb v zařízení týdenního stacionáře nebo chráněného bydlení a ruší se možnost využít tzv. pracovní karantény.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-jednani-vlady-9-unora-2022-194253/.

Tripartita projednala návrh státního rozpočtu. Odbory, ale i zaměstnavatelé, mají k němu řadu výhrad a požadují ještě jeho dopracování o jejich kritické připomínky!

Rada hospodářské a sociální dohody ČR neboli tzv. tripartita dnes projednala návrh státního rozpočtu na rok 2022. Na tiskové konferenci k průběhu tripartity vystoupili předseda vlády ČR Petr Fiala, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) ČR Jan Wiesner a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Premiér Petr Fiala v úvodu tiskové konference uvedl, že současná vláda odmítla původní návrh státního rozpočtu pro rok 2022 od předchozí vlády expremiéra Andreje Babiše, který činil 177 mld. korun. Podle něho by tento rozpočet podporoval zvyšování inflace a znehodnocování úspor občanů. Proto nová vláda Petra Fialy předložila dnes na jednání tripartity návrh nového státního rozpočtu. Zdůraznil, že je to rozpočet protiinflační. Načež konstatoval, že nová vláda dosáhla svého cíle to je, že rozpočet bude pod úrovní 300 miliard korun schodku rozpočtu, neboť je to 280 miliard. Druhým cílem, podle něho, je šetřit i na výdajové straně, což také vláda splnila tím, že původně navržený schodek rozpočtu byl snížen o 77 miliard korun. Petr Fiala v této souvislosti prohlásil, že snížený rozpočet snížený rozpočet nebude mít dopad na občany a jejich mzdy a zároveň, že nebude mít dopad na investice. V závěru svého úvodního vystoupení poděkoval, zástupcům zaměstnavatelů a zaměstnanců, to je odborům, za jejich velmi věcnou diskusi a za řadu konkrétních připomínek, varování a upozornění.

Poté vystoupil ministr Financí Zbyněk Stanjura, který prohlásil, že dnešním návrhem státního rozpočtu pro rok 2022 nekončí sociální dialog se sociálními partnery, to je se zaměstnavateli a odbory. Načež dodal, že ke státnímu rozpočtu se vláda ČR spolu se zaměstnavateli a odbory vrátí v příštích dnech, aby s nimi prodiskutovala některé záležitosti rozpočtu, které nejsou zcela uzavřeny.

Zbyněk Stanjura také zdůraznil, že jde o protiinflační návrh rozpočtu. Konstatoval, že je to skoro o 100 miliard korun méně, než byl původní návrh rozpočtu od bývalé Babišovy vlády. Zároveň je to o 140 miliard korun méně, než byl výsledek hospodaření za rok 2021. Současně je to o 220 miliard korun méně, než byl plánovaný schodek rozpočtu pro rok 2021. Podle něho současná vláda ušetřila 77 mld. Kč, z toho 62 mld. Kč na běžných výdajích. Například na celkovém objemu mezd ušetřila 9 mld. korun, ale i tak objem mezd pro státní zaměstnance roste o 7 mld. Kč, podotkl. Načež potvrdil, že zachovají platby za státní pojištěnce zůstanou na úrovni roku 2021. Tím se, podle něho, v letošním roce uspoří 14 miliard korun. Přičemž dodal, že jsou sníženy neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, například 8 miliard korun na podporu obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky. Současně takto vláda predikuje příjmy státního rozpočtu ve výši 62 mld. korun, z toho kolem 21 miliard poputuje do mimořádné valorizace penzí kvůli vysoké inflaci, tři miliardy korun do příspěvků na bydlení kvůli zdražení energií či pět miliard korun do zvýšených úroků u státního dluhu.

Prezident KZPS ČR Jan Wiesner v úvodu zdůraznil, že zaměstnavatelé samozřejmě podporují stabilitu veřejný ch financí a rozpočtou odpovědnost, protože to podporuje ekonomický růst. Ale vzápětí dodal, že zaměstnavatelé dostali k seznámení návrh státního rozpočtu až v úterý o půl šesté večer. Takže nestačili probrat všechny konkrétní návrhy a fakta, uvedená v rozpočtu, dokladně rozebrat a promyslet. Proto Jan Wiesner požádal ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby se sociální partneři mohli v příštím týdnu nad tímto rozpočtem znovu sejít a vše znovu prodiskutovat jednotlivé vazby všech navržených ukazatelů. Měl na mysli to, že řada původně plánovaných akcí, zejména investičního charakteru, se přesouvá na rok 2023 a 2024.

Poté Jan Wiesner položil důraz na to, že rozpočet pamatuje na prostředky na vědu, výzkum a inovace. Ovšem dále upozornil, že je potřeba dotáhnout otázku kompenzací pro odvětví, kterých se týká otázka emisních povolenek, které jsou součástí politiky EU omezování uhlíku v evropském hospodářství. Jednotlivá odvětví i firmy potřebují, aby to již bylo určitým způsobem nastaveno.

Podle něho jde totiž také o kompenzace, které se týkají enormního růstu cen energií, a to nejen elektrické energie a plynu, ale i všech návazností, které z toho vyplývají, to je značného růstu cen zboží a služeb. Jak dále konstatoval, teprve během letošního roku se ukáže, jak se všechny tyto růsty cen promítnou do české ekonomiky, a to ve vazbě ke státnímu rozpočtu. Právě to bude muset nová vláda řešit!

Poté Jan Wiesner hovořil o čerpán evropských prostředků. Ty jsou, podle něho, velmi důležité pro státní rozpočet, ať se již jedná o prostředky národního plánu obnov, modernizačního fondu či evropského sociálního fondu. D8le uvedl, že jednání o těchto záležitostech skončilo loni v září, před říjnovými volbami, a proto je nutné tyto záležitosti letos doladit. Podotkl, že ze strany EU jsou tam nastaveny velmi přísné podmínky, které je třeba dodržet.

Dále zdůraznil, že je zapotřebí dopracovat dopadovou studii o Zelené dohodě pro Evropu, aby na jejím základě mohli být učiněny další kroky, které z toho pro Českou republiku vyplývají.

Ocenil také to, že byly navýšeny prostředky na české předsednictví EU. Rovněž poznamenal, že se velmi diskutovalo o platbách za státní pojištěnce.

Rovněž předseda ČMKOS Josef Středula se velmi kriticky vyjádřil na adresu vlády, že podklady pro tripartitu dostaly odbory až v 18.00 hod. večer.

Poté přešel k makroekonomickému rozboru předloženého návrhu státního rozpočtu. Prohlásil, že to není makroekonomická predikce, ale jen makroekonomický rámec návrhu rozpočtu, kdy v rámci podkladů chyběla určitá část dalších údajů. Načež dodal, že ministr Zbyněk Stanjura se sociálním partnerům omluvil a slíbit jim tuto část podkladů dodat.

Zároveň Josef Středula poznamenal, že vláda není v jednoduché ekonomické situaci, neboť česká ekonomika je velice křehká. O tom svědčí růst inflace za loňský a letošní rok. Dodal, že loni v září činila 3,5 procenta, na podzim loňského roku 6 procent a pro letošní rok ČNB počítá s inflací ve výši 8,5 procenta. Přitom konstatoval, že ČNB odhaduje, že první tři měsíce letošního roku bude inflace ve výši 10 procent. Pro řadu firem a jiných subjektů, a to i občanů, to znamená, že jejich vlastní spotřební koš je výrazněji vyšší, než je oficiální výše inflace podle ČNB.

Podle Josefa Středuly odbory, to je ČMKOS, upozorňují na to, že kdyby roce 2020 nebyla uskutečněny daňové změny, které byly tehdy učiněny, tzv. pod pláštíkem boje proti covidu, tak bychom se dnes nebavili o 280 miliardách, ale pouze o 100 miliardách deficitu veřejných financí. To je, podle něho, velký rozdíl. K tomu dále konstatoval, že problém není jen na výdajové straně, ale i na straně příjmové. Proto odbory vyzvaly vládu, aby v dohledné době otevřela diskusi o českém daňovém systému. Právě v něm, v jeho stávajícím nastavení, je zásadní problém, dodal. Podle něho to není jenom otázka výše daní a jejich struktury, ale i otázka vyvádění daní mimo Českou republiku. Načež k tomu poznamenal, že tato otázka rozhodně neprospívá ke stabilitě veřejných rozpočtů.

V souvislosti s projednáváním státního rozpočtu Josef Středula rovněž oznámil, že odbory požádaly vládu, aby – spolu se sociálními partnery – připravila, zatím pracovně nazvaný návrh národní dohody, který by měl mít charakter hospodářské strategie České republiky v příštím období. Zároveň v této návaznosti ocenil, že vláda opětovně zřídí instituci, tzv. poradu ekonomických ministrů, která bude, podle potřeby, rozšířena o účast sociálních partnerů. Právě v tomto formátu, jak dále Josef Středula poznamenal, lze o všech ekonomických záležitostech a souvislostech mezi sociálními partery diskutovat na pracovní úrovni a hledat možné řešení daného problému. Právě zřízení porady ekonomických ministrů vidí předseda ČMKOS jako vysoce pozitivní krok.

Poté se Josef Středula věnoval otázce českého zdravotnictví. Konstatoval, že se o platech ve zdravotnictví jednalo na poradě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou v minulém týdnu, protože úroveň platů byla snížena. Vysvětlil to tak, že bude-li úroveň inflace v letošním roce 8,5 procenta, tak ti zaměstnanci, kterým bylo přidáno na platech o 6 procent, budou mít ve skutečnosti příjem nižší o 2,5 procenta. Přitom ti zaměstnanci, kteří nedostali přidáno na platech vůbec, budou mít příjem nižší právě o oněch 8,5 procenta inflace. Načež k tomu dodal, že odbory jsou toho názoru, že by měli mít zvýšený plat všichni, kteří v rezortu zdravotnictví pracují.

Josef Středula dále uvedl, že na tripartitě proběhla i diskuse kolem zrušení zvýšení plateb za státní pojištěnce na rok 2022, jak to předtím schválila předchozí vláda premiéra Andreje Babiše. Podle něho, současná vláda premiéra Petra Fialy argumentovala tím, že rezervy zdravotních pojišťoven jsou natolik vysoké, že by to nemělo vytvářet problémy v oblasti zdravotní péče. „Myslím, že tuto diskusi povedeme dále, protože bych rád věřil, že nikdo nechce snížení,“ dodal.

V závěru svého vystoupení v úvodní části tiskové konference, to je před diskusí, uvedl, že odbory se obávají, aby v České republice nenastala stagflace (pozastavení růstu ekonomiky). Právě proto je, podle Josefa Středuly, nutné koordinovat měnovou politiku (týká se to ČNB) s politikou rozpočtovou (týká se to vlády ČR).

V závěru naší zprávy můžeme dodat, že vláda ČR předložená návrh státního rozpočtu na rok 202W2 dnes schválila.

SP ČR na tripartitě diskutoval o státním rozpočtu pro tento rok

Svaz průmyslu a dopravy ČR se na středečním zasedání tripartity zapojil do diskuze o státním rozpočtu pro tento rok. Delegace vedená viceprezidentem Svazu průmyslu Janem Rafajem a Janem Wiesnerem, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, hájila v rámci sociálního dialogu zájmy zaměstnavatelů a oblastí významných pro konkurenceschopnost a budoucnost českého hospodářství.

tripartita

„K dnešnímu jednání jsme bohužel všechny podklady dostali až včera večer, což je u takto důležitého tématu z pohledu sociálního dialogu nedostatečné. Chápeme, že návrh státního rozpočtu vyžaduje komplexní přístup a vládu čeká ještě další vyjednávání, zároveň ale doufáme, že se tato situace nestane zvykem. Naše stanoviska, doporučení a návrhy proto vycházejí z dlouhodobého sledování vývoje diskuze kolem rozpočtového provizoria a návrhu rozpočtu,“ uvedl za zaměstnavatele Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ROZPOČTOVÉ PRIORITY

„Z pohledu zaměstnavatelů a byznysu je pro budoucnost klíčové, aby stát podporoval investice do infrastruktury – a to jak dopravní, energetické, tak i digitální. Zároveň musí státní rozpočet zohlednit potřebu dlouhodobých investic do konkurenceschopnosti a udržitelnosti českého hospodářství. Kromě rozpočtu je k podpoře ekonomiky potřeba také využít prostředky z Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu či Evropských strukturálních a investičních fondů. Jejich čerpání je třeba správně nastavit, nedávat zbytečné limitace a začít výzvy vyhlašovat,“ dodal Jan Rafaj.

ZAMĚSTNAVATELÉ PODPORUJÍ KONSOLIDACI ROZPOČTU

„Plně podporujeme konsolidaci rozpočtu a záměry zlepšit hospodaření státu. Je dobře, že chce vláda zlevnit provoz státu a udělat revizi výdajů. Nebude to snadné, spousta z toho je práce spíše dlouhodobá a pro další rozpočty, ale je to správný směr. Jiná cesta totiž není. V rámci tlaku na šetření ale doporučujeme zohlednit nejen samotnou výši provozních výdajů, ale zejména celkovou efektivitu státní správy a nepodcenit význam správně nastaveného manažerského řízení a klíčových ukazatelů výkonnosti,“ říká Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a čestný člen Svazu průmyslu a dopravy.

VÝZNAM APLIKOVANÉHO VÝZKUMU A STRATEGICKÝCH INVESTIC

Při diskusi o státním rozpočtu připomněli zástupci zaměstnavatelů také oblasti, které z hlediska budoucnosti hospodářství potřebují investice a pozornost, jako například aplikovaný výzkum: „Je důležité si uvědomit, že nepřipravenost některých soutěží a jejich odkládání dává prostor mít letos reálně některé státní výdaje nižší. Věříme však, že vláda dodrží priority programového prohlášení. Jsou totiž oblasti, které se ekonomice vrátí a je třeba na ně peníze najít. Jedním takovým konkrétním bodem je zabezpečení prostředků na aplikovaný průmyslový výzkum, kde je už teď situace špatná, nejhorší za poslední roky. Je třeba ji rychle stabilizovat a do výhledu státního rozpočtu prostředky dát a soutěže vyhlásit,“ upozorňuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ZELENÁ TRANSFORMACE A KOMPENZACE

Zaměstnavatelská delegace také poukázala na provázanost rozpočtu a nutnost praktického řešení dopadů zelené transformace. „Pro úspěšnou zelenou transformaci je třeba garantovat, že budou v souladu se zákonem včas a v plné míře z výnosů prodeje emisních povolenek procházejících státním rozpočtem vypláceny firmám z odvětví ohrožených únikem uhlíku takzvané kompenzace nepřímých nákladů, jak je běžné v sousedních státech. Bez zajištění výplaty kompenzací, včetně kompenzací za zdraženou energii, budou české firmy zásadně znevýhodněny oproti zahraničí,” vysvětluje Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj doplnil: „Zároveň vnímáme příslib ministra průmyslu ohledně předložení dodatečného návrhu na kompenzace drahé energie pro firmy, na které se doposud zapomínalo. Na nastavení řešení kompenzací jsme připraveni spolupracovat a navázat na návrhy, které jsme již vloni předložili.”

MIMOŘÁDNÉ ZRYCHLENÉ ODPISY

Jan Rafaj také připomněl diskuze z minulého roku k mimořádným zrychleným odpisům: „S naším doporučením na prodloužení možnosti uplatnění zrychlených odpisů i za rok 2022 zástupci minulé i současné vlády souhlasili. Jedná se o proinvestiční nástroj, který ve střednědobém horizontu nebude mít negativní dopad na státní rozpočet. Naopak pomůže podpořit investice v situaci, kdy naší ekonomice výrazně chybí. Věříme proto, že zrychlené odpisy bude možné uplatnit i za tento rok.”

9. února 2022: Zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, TK v 9.30 hod.

Ve středu 9. února 2022 proběhne od 8.00 hodin na Úřadu vlády 163. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Petra Fialy zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.

Termín

9. února 2022

Místo

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1

Časový harmonogram

8.00 – začátek jednání tripartity bez fototermínu
9.30  tisková konference (čas bude případně upřesněn dle průběhu jednání)

Program jednání tripartity

  • Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2022
    Předkladatelem materiálu je MF ČR

Akreditace

Vzhledem k nepříznivé epidemické situaci je počet přítomných médií na tiskové konferenci omezen na držitele dlouhodobých akreditací. Přechodně bude konference dostupná také videokonferenčně. V případě, že byste se k videokonferenci chtěli připojit, je nutná akreditace nejpozději do úterý 8. února do 18.00 na e-mail akreditace@vlada.cz.

Upozorňujeme, že podmínkou pro vstup do Strakovy akademie je předložení digitálního certifikátu EU COVID nebo potvrzení vystaveného poskytovatelem zdravotních služeb, případně písemného potvrzení zaměstnavatele nebo právnické osoby, u nichž podstupuje preventivní testování podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, že dotyčná osoba v posledních 72 hodinách podstoupila RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem nebo v posledních 24 hodinách podstoupila rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, který provedl zdravotnický pracovník, s negativním výsledkem, nebo podstupuje preventivní testování podle mimořádného opatření u zaměstnavatele, jehož je zaměstnancem, nebo u právnické osoby, jejímž je orgánem nebo členem orgánu.

Po dobu pobytu v budově Úřadu vlády ČR je nutné mít nasazený respirátor třídy FFP2 (KN95) či obdobně účinný prostředek ochrany dýchacích cest v souladu s mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví o povinné ochraně dýchacích cest.

Odbor komunikace Úřadu vlády ČR
Tiskové oddělení
e-mail: tiskove@vlada.cz
telefon: 22400 2058/2059/2316/2596/2625
www.vlada.cz | twitter.com/strakovka | facebook.com/uradvlady

Premiér Fiala navštívil obce na jihu Moravy, které loni postihlo tornádo

Premiér Fiala navštívil obce na jihu Moravy, které loni postihlo tornádo, 7. února 2022.
Premiér Fiala navštívil obce na jihu Moravy, které loni postihlo tornádo, 7. února 2022.
Předseda vlády Petr Fiala navštívil v pondělí 7. února 2022 jihomoravské obce Hrušky, Moravskou Novou Ves, Lužice, Mikulčice a město Hodonín, které loni v červnu postihlo tornádo. Se zástupci obcí a kraje jednal o pokračování státní pomoci a zúčastnil se diskuse s místními občany. Programu se zúčastnili také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Premiér Petr Fiala a další členové vlády si během cesty po postižených obcích prohlédli mimo jiné opravenou mateřskou školu v Hruškách či tornádem poškozený hřbitov v Mikulčicích. Předseda vlády při této příležitosti poděkoval všem, kteří se na zvládnutí přírodní katastrofy i následného odstraňování jejích následků podíleli.

„Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem lidem z integrovaného záchranného systému, dobrovolníkům a všem, kteří tady pomáhali a vlastně dosud pomáhají. Tornádo ukázalo ve svých důsledcích nesmírnou solidaritu a podporu, které se dostalo postiženým obcím z celé republiky, a to je něco, co i po více než půl roce musíme všichni ocenit,“ prohlásil premiér Fiala.

Členové vlády jednali se starosty a zástupci kraje ohledně možnosti prodloužení platnosti některých dotačních titulů, zejména programů Ministerstva pro místní rozvoj, jako je program Obnova obecního a krajského majetku. Diskutovali také o dalších programech na odstranění následných škod, které vznikly třeba zásahem jednotek hasičů nebo jiných záchranných jednotek při poskytování pomoci a následném odstraňování následků řádění tornáda například na silnicích, chodnících a další infastruktuře a na které se nevztahují v současnosti spuštěné programy.

„Je jasné, že některé dotační programy, především ten, který se týká obnovy obecního a krajského majetku, by měly být prodlouženy tak, aby opravdu všichni, kteří ještě chtějí podat žádost, ji mohli ještě připravit a mohli získat potřebné finanční prostředky. Budeme se bavit i o dalších dotacích. Pan ministr průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími kolegy také připravuje program, který by pomohl těm podnikatelům, kteří se do předchozích dotačních titulů nevešli,“ uvedl předseda vlády.

Možností, jak získat od státu pomoc na odstraňování následků živelní pohromy měli obyvatelé poškozených obcí, obce a další subjekty několik. Například v Programu Živel bylo dosud proplaceno 1 346 žádosti v objemu 354 milionů korun, celkově bylo na program vyčleněno 1,4 miliardy. Na rekonstrukci poškozeného či výstavbu nového obydlí mohli lidé v rámci programu žádat o dotaci do výše dvou milionů korun. Postižení občané mohli také prostřednictvím pracovišť Úřadu práce ČR získat dávku mimořádné okamžité pomoci do výše 57 900 korun. V souvislosti s tornádem bylo přijato celkem 1 339 žádostí a vyplaceno celkově přes 72 milionů korun.

Podle premiéra Patra Fialy prověřilo tornádo na jižní Moravě také akceschopnost a funkčnost integrovaného záchranného systému. „Je třeba vyhodnotit všechny zkušenosti, které nám tornádo, záchranné práce a všechny další následné práce přinesly, abychom věděli, co ještě je potřeba zlepšit a na co máme být připraveni, kdyby se náhodou něco podobného opakovalo. Z reakcí, které jsem během dnešní návštěvy mohl slyšet, vyplývá spokojenost s fungováním integrovaného záchranného systému. Ale také se ukazuje, že například psychologickou podporu bude třeba poskytovat zdejším občanům mnohem déle, než jak se původně počítalo. To jsou věci, ze které se můžeme poučit, abychom na příště byli připraveni na případné katastrofy ještě lépe,“ dodal premiér Fiala.

Více o možnostech další pomoci státu čtěte také v tiskových zprávách Ministerstva pro místní rozvoj a Ministertsva průmyslu a obchodu.

Stavební produkce v roce 2021 vzrostla o 1,4 %

Stavební produkce v prosinci reálně meziročně vzrostla o 8,1 %. Meziměsíčně byla vyšší o 1,8 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 8,3 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 52,8 %. Meziročně bylo zahájeno o 120,8 % bytů více. Dokončeno bylo o 18,7 % bytů méně.

„Celková stavební produkce v roce 2021 po předchozím poklesu mírně vzrostla, a to jak v pozemním, tak inženýrském stavitelství. Stavebnictví se v průběhu roku potýkalo s mimořádným růstem cen a nedostatkem stavebních kapacit,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.

„Prosinec byl z hlediska meziročních indexů nejúspěšnějším měsícem roku 2021. Produkce vzrostla především díky pozemnímu stavitelství. Nutno dodat, že základna z předchozího roku byla velmi nízká. Po třech měsících poklesů meziročně rostlo také inženýrské stavitelství a oba segmenty stouply i meziměsíčně, což jsou pozitivní zprávy,“ vysvětluje Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby.

Stavební produkce1 v prosinci 2021 byla reálně meziměsíčně vyšší o 1,8 %. Meziročně vzrostla o 8,1 %. Produkce v pozemním stavitelství se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 10,5 % (příspěvek +7,4 procentního bodu). Produkce inženýrského stavitelství meziročně vzrostla o 2,2 % (příspěvek +0,7 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců2 ve stavebnictví se v prosinci 2021 meziročně snížil o 1,5 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v prosinci 2021 meziročně vzrostla o 4,4 %.

Stavební úřady v prosinci 2021 vydaly 7 919 stavebních povolení, meziročně o 8,3 % více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 51,4 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 52,8 %.

Počet zahájených bytů v prosinci 2021 meziročně vzrostl o 120,8 % a dosáhl hodnoty 6 024 bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 55,8 %. V bytových domech vzrostl počet zahájených bytů více než pětkrát. Meziroční růst byl ovlivněn také nízkou srovnávací základnou.

Počet dokončených bytů v prosinci 2021 meziročně klesl o 18,7 % a činil 3 647 bytů. V rodinných domech došlo k poklesu o 4,2 %, v bytových domech se počet dokončených bytů snížil o 38,8 %.

Stavební produkce podle údajů Eurostatu v listopadu 2021 v EU27 meziročně vzrostla o 1,3 %. Pozemní stavitelství se zvýšilo o 1,2 % a inženýrské stavitelství vzrostlo o 1,5 %. Údaje za prosinec 2021 Eurostat zveřejní podle předběžného harmonogramu dne 18. 02. 2022.

Stavebnictví ve 4. čtvrtletí 2021

Stavební produkce ve 4. čtvrtletí 2021 byla reálně v porovnání s 3. čtvrtletím 2021 vyšší o 1,9 %. Meziročně produkce vzrostla o 4,3 %. Produkce pozemního stavitelství se meziročně zvýšila o 7,4 % (příspěvek +5,0 p. b.) a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles o 2,1 % (příspěvek -0,7 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně snížil o 1,1 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostla o 6,3 %.

Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci ve 4. čtvrtletí 2021 v tuzemsku uzavřely 20 812 stavebních zakázek a meziročně tento počet vzrostl o 16,4 %. Celková hodnota těchto zakázek se meziročně zvýšila o 2,1 % a činila 69,4 mld. Kč, na pozemním stavitelství 31,0 mld. Kč (pokles o 5,1 %) a na inženýrském stavitelství 38,4 mld. Kč (růst o 8,6 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,3 mil. Kč a byla meziročně o 12,3 % nižší.

Stavební úřady ve 4. čtvrtletí 2021 vydaly 23 036 stavebních povolení, meziročně o 6,8 % více. Orientační hodnota těchto staveb činila 137,8 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 33,5 %.

Počet zahájených bytů ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostl o 58,1 % a činil 12 809 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech rostl o 29,0 %, u bytů v bytových domech byl zaznamenán růst o 157,8 %.

Počet dokončených bytů ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně klesl o 6,7 % a činil 10 368 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech klesl o 0,9 %, u bytových domů byl pokles o 23,1 %.


Stavebnictví v roce 2021

Stavební produkce v roce 2021 reálně meziročně vzrostla o 1,4 %. Produkce pozemního stavitelství se meziročně zvýšila o 1,5 % (příspěvek +1,1 p. b.) a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční růst stavební produkce o 1,0 % (příspěvek +0,3 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v roce 2021 meziročně snížil o 1,1 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v roce 2021 meziročně vzrostla o 5,1 %.

Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci v roce 2021 v tuzemsku uzavřely 78 517 stavebních zakázek a meziročně tento počet vzrostl o 15,3 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně vzrostla o 14,7 % a činila 290,2 mld. Kč, v pozemním stavitelství 127,2 mld. Kč (růst o 10,2 %) a v inženýrském stavitelství 163,0 mld. Kč (růst o 18,4 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,7 mil. Kč a byla meziročně o 0,5 % nižší.

Ke konci roku 2021 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 19,0 tisíc zakázek (růst o 4,8 %) a tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 225,7 mld. Kč (růst o 13,2 %).

Počet vydaných stavebních povolení v roce 2021 meziročně vzrostl o 5,8 %, stavební úřady jich vydaly 90 960. Orientační hodnota těchto staveb činila 521,9 mld. Kč a v porovnání s rokem 2020 vzrostla o 33,9 %.

Počet zahájených bytů v roce 2021 se meziročně zvýšil o 28,3 % a činil 45 244 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 9,4 %, v bytových domech byl růst o 84,1 %.

Počet dokončených bytů v roce 2021 se meziročně zvýšil o 0,7 % a činil 34 641 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech klesl o 1,0 %, v bytových domech došlo k poklesu o 0,4 %.

_____________________ 

Poznámky:

Meziroční vývoj stavební produkce, není-li uvedeno jinak, je publikován po očištění o vliv počtu pracovních dnů. Meziměsíční, popř. mezičtvrtletní tempa jsou očištěna také o vliv sezónnosti. Příspěvky k růstu, nebo poklesu, jsou počítány z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů.
Ukazatele týkající se zaměstnanosti ve stavebnictví se vztahují k celé populaci podniků s převažující stavební činností. Ukazatel evidenčního počtu zaměstnanců nezahrnuje osoby pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti, pracující majitele podniků a spolupracující členy domácnosti, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru. Do údaje o evidenčním počtu zaměstnanců ve stavebnictví nejsou rovněž zahrnuti zaměstnanci agentur, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru v odvětví služeb (CZ-NACE 78.2).

  • Zdroj: Český statistický úřad

Evropská zelená taxonomie: Co obsahuje a proč je důležitá?

Taxonomie. Ne příliš sympatické slovo, za kterým se schovává klasifikace ekonomických aktivit podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Co vlastně obsahuje a jaký další vývoj lze očekávat? 

Taxonomie v EU platí už od roku 2020. Nařízení počítá s klasifikací hospodářských činností, technologií a zdrojů podle toho, jak jsou ohleduplné ke klimatu.

Proč? Klasifikace by podle Evropské komise měla zprůhlednit prostředí pro investory, aby věděli, jak si jejich investice, respektive podpořené projekty stojí vůči životnímu prostředí. Banky tak budou informovat o tom, zda nabízejí produkty v souladu s taxonomií, a klienti se tak budou moci o investici informovaně rozhodnout.

Od transparentnosti si Unie slibuje, že pomůže nasměrovat potřebné investice do takových technologií a zdrojů, které jsou klíčové na cestě k dosažení klimatické neutrality v roce 2050. „Jen dosažení cílů pro rok 2030 (snížení emisí o 55 % v porovnání s hodnotami z roku 1999 – pozn. red.) si vyžádá dodatečné investice ve výši 350 miliard eur,“ upozornil loni místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Aby to určitá technologie do zelené taxonomie dotáhla, musí splňovat alespoň jeden ze šesti environmentálních cílůKomise tak postupně tvoří seznamy konkrétních aktivit a technologií skrze tzv. delegované akty. Loni vydala první z nich a letos jej doplnila. Další by pak měla vydat ještě do konce letošního roku.

Zatímco první delegovaný akt vyjmenovává zelené technologie (viz. „Zelený seznam“), ten doplňující do taxonomie zařazuje jadernou energii a zemní plyn (viz. „Komplikované jádro a plyn“). Kromě toho přišla Komise se směrnicí, podle které by měly firmy informovat o svých udržitelných aktivitách (viz.  „Informování o udržitelnosti“).  

Komise bude taxonomii doplňovat a aktualizovat i nadále. Nařízení s tím počítá a je to logické. Předpokladem totiž je, že se stávající technologie budou časem zlepšovat a budou také vznikat nové. A na technologický pokrok by taková klasifikace, jakou je taxonomie, měla reagovat, aby poskytovala investorům aktuální informace o tom, jaké technologie a zdroje jsou vůči životnímu prostředí ohleduplné.

https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/linksdossier/evropska-zelena-taxonomie-co-obsahuje-a-proc-je-dulezita/?utm_source=traqli&utm_medium=email&utm_campaign=2098&pnespid=WKBx.kpF4zoDn12F9MuOTEdRuQg007J.pQ4RH7xaKorK46Ut.czJ00yBx6csucfft2XdWw

  • Zdroj: Euractiv.cz

Svaz průmyslu pokračuje v jednáních s novými ministry

Představitelé Svazu průmyslu a dopravy ČR postupně pokračují ve schůzkách s novými ministry, na kterých jednají o nastavení vzájemné spolupráce. S členy nového kabinetu jsme již diskutovali například o digitalizaci, životním prostředí nebo novele zákoníku práce.

Na jednání s místopředsedou vlády pro digitalizaci Ivanem Bartošem jsme ocenili, že i když vládní programové prohlášení nevěnuje příliš pozornosti digitální ekonomice, tak kabinet a jeho místopředseda její důležitost vnímají a budou pokračovat v aktivním přístupu k celé digitální agendě i její koordinaci. Za Svaz průmyslu a dopravy ČR jsme zdůraznili také mezinárodní přesah digitální agendy, její vliv na vnitřní trh i mezinárodní obchod, obrannou politiku a další sektory. Předmětem diskuze byla i otázka potřeby budování koalic stejně smýšlejících států v této oblasti a aktivity Svazu směrem k digitální transformaci podniků a společnosti. Mezi další témata jednání patřil stavební zákon, kde je zásadní spolupráce na případných úpravách povolovacích procesů, zajištění efektivního povolování všech staveb ve veřejném zájmu včetně těch liniových a řešení případného nesouladu zájmů státu a samospráv. Posledním tématem byla oblast programů podpory, kde jsme zdůraznili klíčovost přípravy operačních programů včetně monitorovacího systému a interaktivní mapy podpory a také zapojení odborné veřejnost či potřebu zabránění goldplatingu.

Bartos 01

Oceňujeme, že ministr dopravy Martin Kupka mezi priority svého resortu řadí udržení rozpočtu SFDI i na další roky, podporu kosmických aktivit, ze kterých Česká republika benefituje, či obnovu kolejových vozidel na železnici. Diskutovali jsme také o tom, že cíle v oblasti alternativních paliv by měly být realistické. Je třeba podporovat především výstavbu dobíjecích a plnicích stanic. Podle ministra je třeba vytvořit zázemí například na odpočívkách. Dále jsme prodiskutovali také stavební zákon, vysokorychlostní tratě či vodní dopravu.

Během setkání s ministrem školství Petrem Gazdíkem diskutovala delegace Svazu průmyslu především o prioritách, které jednotlivé body z programového prohlášení vlády dostanou při jejich realizaci. Během jednání se přítomní shodli, že jednou ze společných priorit je dořešení duálních principů ve vzdělávání, a to především po legislativní stránce. Jsme rádi, že Svaz průmyslu bude přizván ke komentování návrhu úprav maturitních zkoušek. To umožní reflektovat i pohled zaměstnavatelů na tuto důležitou zkoušku, a s ní spojené a očekávané znalosti studentů. K diskuzi jsme otevřeli i téma významu digitalizace ve školství, a to jak ve smyslu využití digitálních technologií při procesu výuky, tak i důraz na rozvoj samotných digitálních dovedností žáků a studentů na všech stupních.

gazdik
Svaz průmyslu a dopravy na setkání s ministryní pro životní prostředí Annou Hubáčkovou vedl otevřenou diskuzi o klíčových tématech pro naše životní prostředí i ekonomiku. Delegace SP ČR vedená prezidentem Jaroslavem Hanákem se s paní ministryní shodla, že Česko potřebje aktivnivně přistupovat k tématům jako je například cirkulární ekonomika, dekarbonizace, udržitelnost, mezinárodní spolupráce a role českého předsednictví v Radě EU pro dosažení cílů i na evropské úrovni. Viceprezident SP ČR František Chaloupecký s paní ministryní probíral také legislativní oblast obnovitelných zdrojů a témata, kterým se věnuje expertní tým SP ČR pro legislativu. Viceprezident Jan Czudek se zaměřil na oblasti spojené se Zelenou dohodou a také konkrétní oblasti, jako např. zelená ocel a trendy v hutním a zpracovatelském průmyslu. S ministryní diskutovali zástupci SP ČR také o podnikatelských misích pořádaných Svazem průmyslu a jejich významu pro mezinárodní spolupráci i v oblasti životního prostředí.

hubackova

S ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou zástupci SP ČR společně prodiskutovali témata spojená se slaďováním nabídky a poptávky na trhu práce, a to včetně novely zákoníku práce, aby reflektovala mimo jiné nové formy práce či digitální procesy. Tématem byla i důchodová reforma, kurzarbeit, agentury práce a agenturní zaměstnávání. Jsme rádi, že jsme se shodli na důležitosti agendy zaměstnávání cizinců a nutnosti ji co nejdříve řešit. Rovněž jsme se shodli, že je nutná detailnější analýza struktury nezaměstnanosti, tak aby došlo k lepšímu zmapování, v jakých oblastech zaměstnanci skutečně chybí nejvíce, a to i s ohledem na potřebu řešit vzdělávání jak zaměstnanců, tak i uchazečů o práci (tzv. up-skilling a re-skilling).

jurecka

 

kategorie Aktuálně