Epidemie nového typu koronaviru na čas téměř zastavila některá průmyslová odvětví v České republice. V novém čísle časopisu Svazu průmyslu SPEKTRUM jsme se proto vybraných osobností českého průmyslu zeptali, jak velké dopady podle nich koronavirová epidemie na tuzemský průmysl způsobila.

1) Jaký byl nejvýznamnější dopad koronavirové krize (pozitivní/negativní) na vaše odvětví?
2) V čem může být zkušenost z koronavirové krize pro firmy z vašeho odvětví cenná pro budoucí rozvoj jejich byznysu?

Jan Prokš
Ředitel Elektrotechnické asociace

1) Pokud zanalyzujeme elektrotechnický průmysl více do hloubky, zjistíme, že vedle mnoha ztrát máme i své vítěze. Krize dopadla nejvíce na ty společnosti, které hodně exportují, jsou navázané na automobilky a pracují v nich zahraniční dělníci. Těmto firmám se v podstatě ze dne na den rozpadl celý výrobní řetězec: neměl kdo vyrábět, nebylo komu prodávat a nebylo co prodávat. Naštěstí, při globálním pohledu na českou elektrotechniku, toto není jediný obraz českých firem. Máme i velké množství společností, jejichž zákazníkem není automotive a které vyrábějí produkty s vysokou přidanou hodnotou. Zavedení home office a udržení obvyklého způsobu fungování v nich nebylo problémem. Zde se ukazuje výrazná výhoda firem, které vědí co je digitalizace průmyslu a jsou transformovány do třetího tisíciletí.

2) Jednoznačně se ukázala výhoda digitálně transformovaných firem. Ať se nám to líbí nebo ne, Průmysl 4.0 či digitální transformace jsou klíčem k úspěchu na globálním trhu. Společnosti, které do tohoto vlaku nenastoupí, nebo nastoupí pozdě, postupně zaniknou.

Zdeněk Petzl
Ředitel Sdružení automobilového průmyslu

1) Vzhledem k výrazně proexportnímu zaměření českého automobilového průmyslu a úzké provázanosti celého dodavatelského řetězce napříč Evropou zasáhla pandemie toto klíčové průmyslové odvětví velmi tvrdě. Přijatá opatření proti šíření viru přinesla dramatický propad odbytu, stejně jako výrazné problémy v logistice. Všechny evropské automobilky a s nimi značná část dodavatelských firem, včetně těch českých, byly nuceny přerušit či výrazně omezit produkci. Zotavení sice přichází, ale samo o sobě nebude ani rychlé, ani plynulé.

2) Jako každá krize, i tato nakonec obnaží zdraví firem, jejich technologickou vyspělost a konkurenceschopnost. Obecně lze říct, že touto krizí lépe projdou firmy, které jsou technologicky napřed, neustále inovují a diverzifikují svou produkci. Protože tlak na dodavatelský sektor směrem k efektivitě výroby bude dále růst, lze předpokládat ještě větší tlak na investice do automatizace a digitalizace výroby, komunikace se zákazníkem a způsob prodeje.

Jan Vetyška
Ředitel Asociace pro elektronickou komerci

1) E-commerce jako celek v průběhu koronavirové krize zaznamenal výrazný nárůst prodejů. Díky kvalitě a zkušenostem se dokázaly e-shopy rychle adaptovat na ztížené podmínky a ve spolupráci s dopravci doručovaly zboží téměř bez zpoždění. Negativní dopady pocítil v první fázi především prodej módy, který ale postupně opět ožívá. Opět se ukázalo, že největší výzvou je oblast logistiky, která však na rozdíl od dalších zemí EU dokázala v Česku zajistit doručování objednávek prakticky v obvyklých termínech.

2) Krize je především impulsem pro váhající tradiční obchodníky, aby vstoupili do on-line prostředí. E-commerce jim nabízí další možnosti, přičemž v době krize byla v jednu dobu jediným dostupným prodejním kanálem.

Oldřich Paclík
Ředitel Svazu strojírenské technologie

1) Na našich hlavních trzích bylo již před příchodem koronaviru patrné zřetelné zpomalování ekonomického růstu. Bezprecedentní rozsah i rychlost zpomalení přinesla tato pandemie. Výrazně se snížila ochota zákazníků investovat. Za nejzávažnější dopad považuji dramatické snížení objemu přijatých objednávek. Zcela zásadní komplikací pro naše firmy se ukázala nemožnost vycestovat za hranice Česka. Ze dne na den byli zákazníci odkázáni na pomoc pouze prostřednictvím vzdálené diagnostiky, na videokonference a e-maily. Již vyexpedované stroje nemohly být předány zákazníkům.

2) Kromě lepší vybavenosti ochrannými pomůckami, vypracovaných krizových plánů, je to nový přístup k využití komunikačních prostředků a nutnost urychlení digitalizace a automatizace. Díky koronavirové krizi termín Průmysl 4.0 získal zcela reálnou podobu. Máme také nové zkušenosti s řízením týmů na dálku a zjistili jsme, jaká úskalí přináší práce z domova. Tyto poznatky firmy využijí při optimalizaci organizačních struktur a zefektivnění firemních procesů. Velmi cenné jsou zkušenosti některých firem z urychleného vývoje a výroby produktů na nový COVID trh, které pomohly překlenout výpadek objednávek tradičních výrobků.

Robert Ledvinka
Tajemník ICT UNIE
1) Oblast ICT průmyslu má oproti jiným odvětvím velkou výhodu. Tou je logicky okamžitá a maximální připravenost využít přínosů digitálních technologií. Naši členové se svými službami a produkty zcela zásadně podíleli na schopnosti exekutivy i zákonodárců zajistit v době pandemie fungování státu. Stát ale nebyl připraven na řízení nastalé krize a ani nebyl ochoten přijmout naše návrhy, které by složkám krizového řízení usnadnily boj s koronavirem. Návrhy na mnohem efektivnější využití dat obsažených v propojeném datovém fondu veřejné správy pro potřeby trasování nakažených a šíření nemoci, rozšíření datových schránek pro všechny občany nebo efektivnější práci s pendlery stát odmítl jako nepotřebnou.

2) Tato krize prokázala, že bez přínosů projektů digitalizace realizovaných v letech 2007-2013, by stát neměl šanci boj s pandemií zvládnout. Až bude vláda a parlament dobu boje s koronavirem hodnotit, musí průmysl ICT učinit vše pro to, aby si tuto skutečnost odpovědní politici i úředníci dostatečně uvědomili a digitalizaci začali konečně vnímat jako zcela nezbytný proces.