Dne 21. června 2018 se v Lucemburku uskuteční řádné zasedání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), část zaměstnanost a sociální politika. EPSCO by mělo jednat o přijetí obecného přístupu, pokud jde o návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a nařízení č. 987/2009, návrh směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU a o kontroverzní návrh směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

Zpráva o pokroku by měla být přijata u návrhu směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, a návrhu nařízení na zřízení Evropské agentury pro pracovní vztahy (ELA). Politická debata proběhne k Evropskému semestru 2018 a doporučením Rady k národním programům reforem 2018 a Hlavním směrům politiky zaměstnanosti 2018. EPSCO přijme závěry k Budoucnosti práce a celoživotnímu přístupu a k integrovanému přístupu politiky péče a vývoje dětí v raném věku jako nástroje pro snížení chudoby a podpory sociální inkluze. Na základě aktuální informace BG PRES by mělo EPSCO formálně přijmout revidovanou směrnici o vysílání pracovníků za účelem poskytování služeb.

Politicky motivovaný tlak na přijetí obecného přístupu u návrhu týkajícího se transparentních a předvídatelných pracovních podmínek v EU zredukoval diskusi v Radě na otázku definice pracovníka. Česká republika nadále trvá na tom, že pracovník by neměl být definován na úrovni směrnice a připojila se ke společnému návrhu DE, DK, ES, HR, HU, IE, SE a UK. BG PRES připustí diskusi o definici ještě i v rámci zasedání rady. Česká delegace nicméně obecně podporuje cíl Komise, je spokojena s kompromisním testem a se zapracováním svých připomínek. Bude-li přijat návrh definice pracovníka blokační menšiny, je připravena podpořit obecný přístup.

Zaměstnavatelé však vidí z hlediska praxe ještě nedořešenu řadu dalších otázek s bezprostředním dopadem na zaměstnavatele a podniky: rozšířená informační povinnost, zkrácená zkušební doba, nové v legislativě EU dosud nezakotvené minimální standardy pro pracovníky, jako je nárok na podniková školení a vzdělávání, nárok na souběžný pracovní poměr, nárok na přesun na předvídatelnější formu zaměstnání atd. Zaměstnavatele v neposlední řadě znepokojuje tlak řady členských států na vyjmutí státních úředníků (civil servants) z rozsahu směrnice z důvodu, že jejich ochrana je již dostatečně zajištěna. To však může zásadně narušit soutěžní podmínky mezi soukromými a veřejnými podniky. Směrnice sice říká, že výjimky musí být cílené a zdůvodnitelné, ale nechává členským státům volnou ruku. Byznys volá zrušení výjimky pro tuto kategorii pracovníků.

Švédští a belgičtí sociální partneři postupují společně proti návrhu směrnice, která nerespektuje nezávislost sociálních partnerů a podkopává kolektivní smlouvy.

SP ČR pozitivně vnímá, že návrh nařízení na zřízení Evropské agentury pro pracovněprávní vztahy (ELA) bude v rámci EPSC prezentován jen formou zprávy o pokroku.

Vladimíra Drbalová
Svaz průmyslu a dopravy ČR