Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů, se včera, tj. v pondělí 15. května 2023 sešli ve Strakově akademii (Úřad vlády ČR – pozn. red.) na třetím letošním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, aby projednali návrh vládního „úsporného balíčku“ a „důchodové reformy“.

Hlavním tématem jednání sociálních partnerů byl tzv. ozdravný plán vlády Petra Fialy pro veřejné finance, který strany vládní koalice představili ve čtvrtek 11. května. Jak již v dřívějších informacích z vlády zaznělo, konsolidační baliček obsahuje 58 úsporných opatření, jejichž cílem je snížit deficit státního rozpočtu v letech 2024 a 2025 téměř o 150 miliard korun. Druhým hlavním bodem jednání tripartity byla připravovaná důchodová reforma, jejímž „cílem je zabránit zhroucení důchodového systému v ČR a zajistit i dalším generacím důstojné penze“.

Obhajoba vládního konsolidačního balíčku

„Jednali jsme se sociálními partnery v podstatě tři pracovní dny poté, co jsme vytvořili koaliční dohodu a představili veřejnosti naše kroky,“ konstatoval, na tiskové konferenci po jednání tripartity, premiér Petr Fiala. „Ta opatření jsou důležitá, to jsme dnes znovu zdůraznili. Tempo zadlužování je hrozivé. Pokud bychom něco neudělali, pokud bychom, jak se říká, nešlápli na brzdu, tak schodek v příštím roce by byl vyšší o 94 miliard korun, v roce 2025 o 148 miliard, a to prostě není možné. Máme odvahu s tím něco udělat a ta opatření jsme představili,“ uvedl předseda vlády a zdůraznil, že větší část snížení schodku státního rozpočtu tvoří úspory na straně státu a jen menší tvoří zvýšení jeho příjmů.

Dále uvedl, že tzv. konsolidační balíček sníží deficit veřejných financí z 3,5 procenta HDP na 1,8 procenta HDP v roce 2024 a 1,2 procenta HDP v roce 2025. Nejvíce se úsporná opatření dotknou národních dotačních titulů, úspor na provozu státu a snížení platů ve veřejné sféře. „Za opatřeními jako vláda a vládní koalice, a to je důležité, stojíme a máme k nim silný mandát z voleb. Slibovali jsme občanům, že takováto opatření připravíme, a také jsme je připravili,“ připomněl premiér Fiala ve svém úvodním proslovu.

Podle premiéra Fialy konsolidační balíček rovněž zahrnuje změny na příjmové straně, jako je zvýšení DPH a zrušení daňových slev a výjimek nebo vyšší zdanění alkoholu a tabáku. Zlevnění by mělo naopak nastat u potravin a bydlení. V rámci úsporného balíčku dojde také ke zvýšení daně z nemovitosti a daně z příjmu právnických osob.

Premiér Petr Fiala se také zmínil o tom, že na jednání tripartity zazněly různé názory směrem ke konsolidačnímu balíčku, přičemž se, napříč spektrem účastníků, to je zaměstnavatelů a odborů, lišily v názorech, které kroky v rámci konsolidačního balíčku je vhodné přijmout, a které nikoliv. Poznamenal, že se tyto názory odlišovali i v rámci jednotlivých delegací. Proto také dále prohlásil: „Očekávali jsme, že proti našemu ozdravnému balíčku bude vyvíjen určitý tlak, a chápeme, že jsou tu hájeny určité konkrétní zájmy, ať už konkrétních sociálních skupin, nebo profesních skupin. Ale my stojíme za tím, že toho řešení je správné pro občany České republiky, pro Českou republiku, pro naši dobrou budoucnost, a že je po všech stránkách vyvážené,“ prohlásil předseda vlády, ve své reakci na výrazně nesouhlasné názory ze strany odborů, tak jak je odboráři během jednání tripartity dali najevo. „Znovu zdůrazňuji, že jsme hodně dbali na to, aby sociální balíček nezasáhl významně žádnou sociální skupinu a aby se těch nejohroženějších, nejzranitelnějších v naší společnosti dotkl co nejméně,“ dále k tomu poznamenal Petr Fiala

Druhým hlavním bodem jednání tripartity byla důchodová reforma, jejímž cílem, podle vlády Petra Fialy, je upravit výpočty věku odchodu do důchodu, změny valorizací již vyplácených penzí a úpravy pravidel pro předčasné odchody do důchodu. Jedním z cílů důchodové reformy je také zajistit vyšší důchody pro osoby samostatně výdělečně činné.

Premiér Petr Fiala také oznámil, že účastníci tripartity poděkovali za dlouholetou angažovanost při těchto jednáních místopředsedovi Rady hospodářské a sociální dohody ČR a prezidentu Svazu průmyslu a dopravy (SPD) ČR Jaroslavu Hanákovi, který končí ve své funkci prezidenta SPD ČR. Načež vzápětí dodal, že se také rozloučili i s předsedou Hospodářské komory ČR Vladimírem Dlouhým, který se pravidelně zúčastňoval jednání tripartity jako host, a který rovněž odchází z této své funkce.

Ocenění snahy vlády o konsolidaci veřejných financí

Poté se ujal slova prezident SPD ČR Jaroslav Hanák, který v úvodu svého vystoupení nejprve uvedl, že je dobře, že vláda přistoupila ke zpracování návrhu konsolidačnímu balíčku, protože je potřeba ekonomickou situaci u nás řešit. Ale, vzápětí však dodal, že Česká republika není na tom ekonomicky zase až ta špatně, protože se vcelku vyrovnává s těmi problémy, které v roce 2020 přinesla covidová pandemie a další následné problémy ekonomického charakteru, jako byl růst cen energií apod. V této souvislosti zároveň konstatoval, že hovoří za firmy, které, podle jeho názoru, tyto těžkosti a problémy ekonomiky nakonec zvládnou. Načež dodal, že česká ekonomika zvládla krizi v letech 2008 až 2012, zvládla dopady ekonomických opatření za bývalé vlády expremiéra Andreje Babiše, a rovněž i následující energetickou a ekonomickou krizi. Domnívá se tedy, že český průmysl, česká ekonomika současné problémy dokáže také překonat.

Ale, na druhé straně poznamenal, že přirozeně bude záležet na tom, jak tuto situaci dokáží zvládnout čeští politici. Dále poznamenal, že přijetím konsolidačního balíčku, se o to snaží. Na adresu současné vlády si však neodpustil kritickou poznámku, že mu vadí, že k projednávání tohoto balíčku ve vládě nebyli připuštěni její sociální partneři. Kriticky se vyjádřil na adresu této vlády v tom smyslu, že připravovaná opatření budou uplatňována v letech 2024–2025, zatímco by měly, podle něho, být uvedena v život již letos. Tedy, že již v letošním roce mohlo dojít k propouštění státních úředníků, mohly se omezit různé výdaje, zrušit agendy na ministerstvech apod.

Načež v průběhu tiskové konference, v souvislosti s kritikou vlády ze strany odborů za to, že neprojednávala přípravu úsporného balíčku se svými sociálními partnery, Jaroslav Hanák uvedl, že „zatím k žádnému věcnému dialogu nedošlo. Žádáme proto vládu o detaily návrhů a projednání některých opatření s dopadem na firmy a jejich konkurenceschopnost. Od vlády očekáváme dodržení standardního legislativního procesu, včetně řádného meziresortního připomínkového řízení a důkladného projednání našich připomínek. Na všech příslušných resortech by měla být neprodleně zahájena konstruktivní jednání se zaměstnavateli tak, aby došlo k jasnému vyhodnocení všech dopadů a praktických aspektů jednotlivých opatření,“ uvedl Jaroslav Hanák.

Kritický názor odborů ke konsolidačnímu balíčku

Za odbory vystoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který velmi kriticky vyjádřil k tomu, že vláda svým sociálním partnerům nepředložila žádné relevantní podklady ke konsolidačnímu balíčku a důchodové reformě. Připomněl, že vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka měl za úkol, který dostal již v loňském roce, průběžně organizovat porady ekonomických ministrů za účasti sociálních partnerů, což se však stalo jen jednou. Sociální partneři tedy neměli žádnou příležitost tyto vládní materiály, které byly představeny vládou v minulém týdnu, připomínkovat. Předseda ČMKOS znovu zdůraznil, že odbory požadovaly, aby byly do těchto přípravných prací na tézích ekonomických opatřeních vlády, jak byly zpracovány vládou, zapojeny, což se však stalo až po roce! Takto, podle Josefa Středuly, nevypadá sociální dialog!

Poté měl předseda ČMKOS Josef Středula řadu kritických poznámek k úspornému balíčku. Zejména se kriticky věnoval návrhu vlády na zavedení daňových odvodů u zaměstnaneckých benefitů, jak to vlády v minulém týdnu prezentovala. Zdůraznil, že od s tímto navrhovaným daňovým zatížením pro zaměstnavatele zaměstnaneckých benefitů nesouhlasí. A to proto, že, podle průzkumu mezi odboráři, to nakonec povede ke zrušení zaměstnaneckých benefitů, protože se zaměstnavatelům již nebudou ekonomicky vyplácet. Podle něho to znamená praktickou likvidaci benefitů. Načež dodal, že toto opatření nebude řešit problémy veřejných financí, ale zhorší ekonomickou situaci zaměstnanců a jejich rodin. Mimochodem, k tomu můžeme poznamenat, že právě benefity jsou nedílnou součástí kolektivních smluv. Takže kromě zvýšení platů a mezd odbory těmito benefity zajišťují pro zaměstnance lepší pracovní podmínky.

Ostrá výměna názorů mezi Petrem Fialou a Josefem Středulou

V průběhu tiskové konference rovněž došlo na to, že premiér Petr Fiala označil stávkovou pohotovost odborů, kterou včera, před jednáním tripartity, vyhlásila Českomoravská konfederace odborových svazů, za nezodpovědnou. Prohlásil, že k dialogu nepatří nátlakové akce, řekl předseda vlády po jednání tripartity s tím, že vláda není připravena ustupovat. „Jsme připraveni hájit naše názory a rozhodnutí. K dialogu ale nepatří nátlakové akce. Stávkovou pohotovost považujeme za nezodpovědnou,“ řekl Petr s tím, že koalice krokům odborů nerozumí.

Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly za situaci může extrémně špatná komunikace vlády. „Stávková pohotovost je legitimním právem odborů, jak dát jasně najevo náš pohled. K jednání jsme vyzývali půl roku. Vzneseme požadavky,“ uvedl Středula během tiskové konference. Načež dodal, že stávková pohotovost je legitimní právo odborů dát jasně vidět, jak se díváme na situaci, řekl. Další postup, podle něho, budou odbory zvažovat podle průběhu připomínkového řízení k připravovaným návrhům a podle přesného znění návrhů, které vláda musí teprve přepsat do legislativní podoby. V případě důchodů Josef Středula věří ve větší prostor pro debatu. Uvedl také, že někteří odboráři dnes dopoledne na společné poradě hovořili i o možnosti vyhlášení generální stávky.

Uvádíme v naší zprávě informace, které zazněly po včerejším jednání tripartity na následné tiskové konferenci, musíme připomenout, a to v souvislosti se zvažováním dalších kroků Českomoravské konfederace odborových svazů, že Asociace samostatných odborů vyzvala včera ČMKOS k tomu, aby se obě odborové centrály spojily k řešení situace u nás. Jde o to, že současná vláda ČR, ve své podstatě, ignoruje sociální dialog, a to zejména v situaci, kdy současné kroky vlády, které jsou nejhorší za posledních 20 let, dopadají nebývale tíživě na ekonomické a sociální postavení občanů České republiky. Logicky očekáváme vstřícnou reakci ČMKOS.

Přílohy:

 CMKOS_Flipchart_950x680_14_5_23_Tisk.pdf 4.97 MB

 plakat – rodina.jpg 1.34 MB

„České zemědělství má za sebou několik náročných let, kdy pěstitelé a chovatelé čelili nejdříve protipandemickým opatřením a následně kvůli válce na Ukrajině raketovému růstu nákladů a zpřetrhání dodavatelsko-odběratelských vztahů. Kritická je především situace v živočišné výrobě a pěstování náročnějších plodin, jako jsou ovoce, zelenina, brambory či chmel, kde hrozí razantní útlum produkce a následkem toho další pokles potravinové soběstačnosti Česka. Oznámit českým zemědělcům škrt v dotačních podporách ve výši 10,2 miliard korun v následujících dvou letech, s nimiž již počítali, a navíc bez uvedení dalších detailů, považujeme za populistický a nesystémový krok, který přispěje k dalšímu ohrožení produkce kvalitních domácích potravin za dostupné ceny pro obyvatele. Pro sektory, jako je chov prasat nebo drůbeže, se jedná o téměř jedinou formu podpory a krácení dotací pak ještě více prohloubí konkurenční nevýhody, které máme vůči našim sousedům. Jedná se například o stále přísnější požadavky na welfare, jako je zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027, který se nebude týkat celé Evropské unie.

Na základě návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) vláda rozhodla o tzv. úsporném balíčku, jehož cílem je, podle vlády, snížit deficit státního rozpočtu a stabilizovat veřejné finance. Parlamentní opozice a odbory, po seznámení se, se proklamovanými záměry vlády, uvedený úsporný balíček kritizují, že je namířen proti zaměstnancům, rodinám s dětmi a důchodcům, kterým sníží jejich životní úroveň.

Nedávno se ale ve veřejnosti objevily úvahy o tom, že NERV navrhuje vládě znovu zavést karenční dobu, to je období, kdy zaměstnanec po dobu prvních tří dnů nemoci nebere žádný plat či mzdu. Karenční doba byla zavedena v roce 2010 a zrušena byla v roce 2019. Právě tato otázka, bude-li karenční doba znovu zavedena či nikoliv, nás vedla k tomu, že jsme o názor na karenční dobu požádali předsedkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou, které jsme položili několik otázek.

Argument Národní ekonomické rady vlády zní, že karenční doba snižuje náklady zaměstnavatelů. Jak to vidíte vy, jako zdravotnické odbory?

Podle našeho odborového svazu není tento argument správný. NERV ho předkládá kvůli tomu, že první tři dny nemoci zaměstnance hradí zaměstnavatel. Ale, jako odbory, problém karenční doby vidíme úplně jinak. Právě v roce 2019 jsme zrušení karenční doby, jako odboráři, velice uvítali. Vždyť svým způsobem jsme karenční dobu považovali za trest pro nemocného člověka. Ano, dotyčný zaměstnanec, který onemocněl, byl potrestán již tím, že byl, po dobu své nemoci, vyřazen z aktivního života. Načež byl dále potrestán i tím, že odebráním platu či mzdy po první tři dny jeho nemoci, se mu snížila výše jeho platu či mzdy. To je, podle nás, vůči němu nespravedlivé.

Bude-li znovu zavedena karenční doba, důsledky pro člověka budou značně zhoršené, a to nejen po stránce finanční, ale i zdravotní. Vždyť, tím, že chodí do práce, může se jeho zdravotní stav zhoršit, což by znamenalo, že dotyčný nemocný ochoří třeba i na delší dobu, než když zůstane první tři dny doma a vyleží se z nachlazení či překoná jiné zdravotní potíže.

Zde musím připomenout názor ministerstva zdravotnictví, že zavede určité bonusy pro ty, kteří pečují své zdraví tím, že chodí na preventivní programy, tak potom těmto lidem sebereme tyto výhody tím, že jim zavedeme karenční dobu.

Jako protiargument na znovuzavedení karenční doby ještě dodám, že v době covidové jsme slyšeli od odborníků, že když člověk ochoří, má zůstat doma. Má to vyležet. Přitom, je-li nemocen infekční nemocí, tak chozením do práce ohrožuje své spoluzaměstnance, a také i lidi ve svém blízkém okolí.

Faktem je, že v současné době, řada našich občanů, i když onemocní nebo má jen určité zdravotní potíže, raději chodí do práce, než aby zůstala doma. Je to především z finančních důvodů, kdy lidé, kteří spadají do kategorie nízkopříjmových, mají obavu, že by neuživili svoji rodinu. Takže, právě pro tyto nízkopříjmové kategorie našich občanů, může být sebrání jejich výdělku po první tři dny nemoci, nakonec i fatální, a to vzhledem k tomu, jak zdražily energie, potraviny a jiné výdaje potřebné pro chod jejich domácnosti.

Další argument NERVu je, že tyto tři dny může zaměstnanec řešit výběrem placené dovolené, případně i neplaceného volna, to je ze svých z vlastních úspor…

Tento argument NERVU nám připadá jako nehorázný. Jestliže ministerstvo práce a sociálních věcí již nějakou dobu argumentuje, že si lidé mají požádat o různé sociální dávky, nestačí-li pokrýt své výdaje na chod domácnosti, tak zavedením karenční doby jim budeme jejich neutěšenou finanční situaci dále zhoršovat.

Současně musím poznamenat, že nás velice překvapilo, že strany vládní koalice mají, jak jsme slyšeli, protichůdné názory na zavedení karenční doby. Pro zdravotnické odbory je zavedení karenční doby nepřijatelné, a to zejména z hlediska toho, že jedním z důvodů jejího zavedení je snížení schodku státního rozpočtu, jak navrhuje NERV. Myslíme si, že zdravotní stav obyvatelstva není možné řešit na úkor státního rozpočtu, když lidé budou přecházet choroby, tak mohou nakazit své kolegy v práci, takže v konečné fázi výdaje na nemocenskou budou vyšší, a zároveň se tak zhorší zdravotní stav obyvatelstva. Musím opět zdůraznit, že nemocný člověk patří do postele, a nikoliv do práce. Finanční situace nemocného nemá ohrožovat jeho zdravotní stav. Navíc, znovu zopakuji, nemocný ohrožuje nejen sebe, ale lidi i kolem sebe.

Jenže, návrh NERVu údajně podpořil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s tím, průměrná nemocnost u nás vzrostla…

Víte, zastánci znovuzavedení karenční doby, argumentují tím, že průměrná nemocnost u nás vzrostla o více než jednu třetinu. K tomu však dodám, že covidové období, které jsme prožili v letech 2020 až 2021 zamávalo se všemi statistickými údaji o nemocnosti. Takže, podle nás, tyto údaje za tyto roky nelze brát jako relevantní. Myslíme, že nebudou relevantní ani údaje za rok 2022, protože řada lidí má určité následky po prodělání covidu. Jsou odhady, že jde o 15 až 20 % lidí, tedy těch, kteří mají postcovidové komplikace. Tito lidé mají řadu vážných potíží, kdy někteří z nich mohou, na jejich základě, zůstat i doma, protože nejsou schopni jít do práce. To vše běžné statistické údaje, které zde byly před rokem 2020, podle nás, zkresluje.

Ještě připomenu, že v době covidu nám pomohlo to, že karenční doba byla zrušena, lidé zůstali doma, nešli do práce. Infekci dále neroznášeli. V podstatě se zabránilo tomu, že by byli další nemocní. Pokud vím, ministerstvo zdravotnictví čeká se svým stanoviskem na statistické údaje o nemocnosti za rok 2022, které budou známy v průběhu června.

V závěru svých odpovědí na vaše otázky musím znovu zdůraznit, že pro zdravotnické odbory je znovuzavedení karenční doby velmi špatně, a to jak ekonomicky, tak i zdravotně. Prostě, podle nás, by v žádném případě neměla být znovu zavedena!

Stavební produkce v březnu reálně meziročně klesla o 6,0 %. Meziměsíčně byla nižší o 0,9 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 13,3 % stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 6,3 %. Meziročně bylo zahájeno o 21,0 % bytů méně. Dokončeno bylo o 22,7 % bytů méně.

„Stavební produkce v březnu meziročně klesla o 6,0 %. Meziměsíčně byl zaznamenán také pokles, který byl ale mírnější než v únoru. Zatímco meziměsíční pokles šel plně za pozemním stavitelstvím a inženýrské stavby rostly, k meziročnímu poklesu přispěly oba segmenty stejnou měrou,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ. Produkce v pozemním stavitelství se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 4,1 %. Produkce inženýrského stavitelství meziročně klesla o 12,0 %.

Stavební úřady vydaly 6 805 stavebních povolení, meziročně o 13,3 % méně. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 44,1 mld. Kč a meziročně klesla o 6,3 %.

Zahájeno bylo 3 306 bytů a tento počet meziročně klesl o 21,0 %. Dokončeno bylo 2 549 bytů. „Počet dokončených bytů meziročně klesl o 22,7 % zčásti vlivem vyšší srovnávací základny z loňského března. Rodinné i bytové domy klesaly podobným tempem a celkový pokles tlumily nástavby zejména bytových domů,“ vysvětluje Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se meziročně snížil o 1,5 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 12,1 %.

Stavební produkce podle údajů Eurostatu v únoru 2023 v EU27 meziročně vzrostla o 2,1 %. Pozemní stavitelství se zvýšilo o 2,0 % a inženýrské stavitelství se zvýšilo o 2,9 %. Údaje za březen 2023 Eurostat zveřejní podle předběžného harmonogramu dne 22. 5. 2023.

Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o 2,2 %. Meziměsíčně byla vyšší o 1,7 %. Hodnota nových zakázek se meziročně snížila o 1,7 %.

Průmyslová produkce v březnu 2023 byla reálně meziměsíčně vyšší o 1,7 %. Meziročně vzrostla o 2,2 %. „Meziroční růst produkce nejvýznamněji ovlivnila výroba motorových vozidel, kde se produkce zvýšila meziročně o 42 % a meziměsíčně o více než desetinu. Vedle vlivu nižší srovnávací základy se v tomto odvětví projevilo i zlepšení dodávek komponentů. Ve většině průmyslových odvětví však produkce meziročně poklesla,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Nejvyšší záporný příspěvek k vývoji průmyslové produkce zaznamenala výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde se zčásti projevila loňská vyšší základna ovlivněná zvýšenou produkcí uhelných elektráren. Pokles pokračoval i v odvětvích výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, v chemickém průmyslu, v hutnictví a slévárenství nebo těžbě a dobývání, kde produkce meziročně klesla o pětinu.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v březnu 2023 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 1,7 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 5,0 %, tuzemské nové zakázky vzrostly o 5,6 %. „Meziměsíčně klesla hodnota nově uzavřených průmyslových zakázek již šestý měsíc v řadě. Zároveň, a to poprvé od podzimu roku 2021, klesla hodnota nových zakázek i meziročně,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. O více než pětinu klesla hodnota nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, o desetinu v kovodělném průmyslu a pokles poptávky pokračoval i ve výrobě chemických látek a přípravků. Dvojciferný pokles zaznamenal i textilní průmysl, kde se však částečně projevila vyšší srovnávací základna.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v březnu 2023 meziročně snížil o 1,3 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v březnu 2023 meziročně vzrostla o 9,3 %.

Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v únoru 2023 v EU27 meziročně vzrostla o 2,1 %. Největší meziroční růst zaznamenalo Irsko (o 25,3 %). Český průmysl vzrostl o 2,0 %, výkon německého průmyslu se zvýšil o 0,5 %. Naopak nejvíce klesl estonský průmysl (o 7,4 %). Slovenský průmysl zaznamenal pokles o 4,7 %.

Rozhovor s místopředsedkyní OS zdravotnictví a sociální péče ČR Janou Hnykovou

Před několika dny jste, tj. předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková a vy osobně, jednaly s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. O čem konkrétně?

S ministrem Marianem Jurečkou jsem vyvolali jednání na základě informací od našich členů, kteří si stěžují, že v sociálních službách nedošlo k navýšení platových tarifů, ale ani mimotarifních složek platů. Vedení odborového svazu požádalo ministra Jurečku o projednání této situace s tím, že jsem od něho chtěli slyšet, jak tuto situaci bude ministerstvo práce a sociálních věcí řešit. Důvod, proč jsme s ním jednali, je jednoznačný. Současná situace na pracovištích v sociálních služeb je velmi složitá, a řekla bych přímo napjatá. Zvyšují se dlouhodobé pracovní neschopnosti u zaměstnanců v přímé péči a roste v této návaznosti přesčasová práce u zbývajících zaměstnanců.

Jako odboráři tvrdíme, že nedojde-li v České republice k navýšení tarifů v sociálních službách, tak se většina jejich zaměstnanců nedočká žádného navýšení svých platů. Mimochodem, o tom jsme se přesvědčili například v roce 2021, kdy do organizací v sociálních službách odešel dopis společně podepsaný tehdejší ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, prezidentem Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřím Horeckým a předsedkyní odborového svazu Dagmar Žitníkovou s výzvou k navýšení mimotarifních složek. Většina ředitelů zařízení sociálních služeb na něj ani nezareagovala. Pro vaši informaci jenom dodám, že průměrný osobní příplatek se v roce 2021 v sociálních službách zvedl o pouhých 127 Kč a tyto informace vycházejí z údajů z ministerstva financí.

Pokud do sociálních služeb pro letošní rok bylo zajištěno o 6,1 miliardy korun navíc, tak by se, podle nás, toto mělo v platech a mzdách zaměstnanců sociálních služeb projevit. V naší zemi je v současné době složitá ekonomická situace, kdy máme vysokou inflaci. Tristní je zejména zvýšení cen potravin, energií a nájmů, což vede v některých případech pracovníky sociálních služeb na úřady práce pro sociální dávky. Proto jsme za odborový svaz, ministru Jurečkovi navrhli navýšit platové tarify ještě v tomto roce. Ministr na to reagoval tak, že se ohradil proti dalšímu navyšování platových tabulek. Zdůvodnil to tím, že zaměstnavatelé volali po možnosti vyššího odměňování v mimotarifních složkách. Ale v tom je právě problém. Zatímco zvýšení tarifů poznají všichni zaměstnanci na svých účtech v bankách, tak mimotarifní odměny obvykle dostávají jen ti vyvolení, a s tím v současné době nesouhlasíme.

V této souvislosti jsme hovořili i o tom, jaká je situace v sociálních zařízení, které jsou v gesci krajských úřadů. Podle oficiálních informací krajské úřady finanční prostředky ze státního rozpočtu dostaly a měly je alokovat do jednotlivých sociálních služeb. Podle zjištění ministra Jurečky k tomuto navýšení již došlo nebo v současné době dochází.

Podle nás to není tak docela pravda, proto jsme, jako zástupkyně zaměstnanců, to je předsedkyně svazu Dagmar Žitníková a já, navrhly, aby si vedení ministerstva práce a sociálních věcí, tato svá tvrzení, prostě ověřilo, a nejednalo na základě nějakých domněnek, ale skutečných dat. Proto jsme vedení ministerstva požádaly, aby zajistilo data k odměňování zaměstnanců v sociálních službách za I. kvartál letošního roku. Poté bychom se opět všichni sešli a znovu projednali další možný postup. Ministr Jurečka, a přítomní vedoucí pracovníci ministerstva, s tímto naším návrhem souhlasili.

Předmětem vašeho jednání na ministerstvu práce a sociálních věcí, ale byly i další problémy. O které šlo?

V dalších bodech jednání jsme vyjádřily nesouhlas s legislativními změnami navrženými v novele zákona o sociálních službách a s řešením zdravotně-sociálního pomezí, jak to navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Zastavila bych se u řešení zdravotně-sociálního pomezí. Jako odbory jsme s napětím očekávaly, k jakým změnám v sociálních službách nakonec dojde v této souvislosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s těmito změnami v zákoně o sociálních službách. Jeho přijetí zdůvodňuje tím, že to nařídila Evropská komise. Mimochodem, takto zdůvodňuje i čerpání finančních prostředků z národního plánu obnovy pro oblast sociálních služeb přijetím materiálních podmínek pro realizaci projektů pobytových služeb péče. Musím podotknout, že jsme, jako zdravotnické odbory, žádný takovýto materiál z Evropské komise, který to nařizuje, neviděly.

Nyní k podstatě těchto změn. Obě ministerstva, tj. ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví, se nakonec shodly, že otázka sociálně zdravotního pomezí se bude řešit novelou zákona o sociálních službách, novelou zákona o zdravotních službách a novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění. Každá z těchto novel zákonů sebou nese řadu dopadů pro klienty, poskytovatele i zaměstnance, jak v sociálních službách, tak i ve zdravotnictví.

Jak se přijetí těchto zákonů projeví v praxi?

Výsledkem těchto změn bude, že pobytové služby sociálních služeb se budou muset registrovat jako zdravotnická zařízení, což znamená, že budou muset splňovat ty samé podmínky, jako jsou v nemocnicích. To samozřejmě sebou nese zvýšené požadavky na splnění nejen stavebních norem, ale i řadu dalších požadavků z hlediska hygienických, požárních předpisů, ale i dalších obdobných předpisů. Prostě vše, co musí dnes nemocnice splňovat, aby mohly svoji činnost provozovat, budou muset obdobně zajistit i pobytová zařízení sociálních služeb. To bude stát nemalé finanční prostředky. My se proto ptáme, kdo je dá – MPSV, kraje, nebo poskytovatelé sociálních služeb?

Jako odbory k tomu připomínáme, že máme-li již dnes v sociálních službách nedostatek odborného personálu, máme i značné pochybnosti o tom, zda vůbec bude možné tento záměr obou ministerstev naplnit. Bude to mít vliv i na zdravotní péči v zařízeních, jimž říkáme léčebny dlouhodobé péče či centra rehabilitační péče. Protože péče, která je poskytována ze zdravotního pojištění, bude, podle předkládaného návrhu, těmto pacientům poskytována pouze po dobu 90 dní. Pokud se těmto lidem tato lhůta neprodlouží, což budou posuzovat zdravotní pojišťovny. Tak si další pobyt v daném zařízení budou muset pacienti hradit sami, a to jsou tzv. hotelové služby, stravu a pobyt.

Musíme si ovšem uvědomit, že lidé, kteří jsou v léčebnách, mají svůj domov. Přičemž ve své domácnosti musí také uhradit svůj nájem, elektřinu apod. Nevím, jak si předkladatelé těchto zákonů představují, že to tito senioři, při dnešní drahotě, zvládnou finančně utáhnout ze svých důchodů. Logicky se tedy naskýtá otázka, zda i oni nakonec nebudou muset žádat o sociální dávky, aby pokryli svůj pobyt v daném zařízení, a k tomu ještě svoji domácnost.

Pokud vím, uvedený návrh zákona o sociálně zdravotním pomezí je v přípravě. Až ho bude projednávat Poslanecká sněmovna a Senát, budeme se, jako odbory, snažit poslancům a senátorům vysvětlit podstatu navrhovaného zákona a jeho negativní dopady na naše spoluobčany.

Připravovaných změn v oblasti zdravotně sociálního pomezí je více. Mohla byste je ještě konkretizovat?

Dalším vážným problémem, na který musím poukázat, je to, že se ruší kontraktační povinnost zdravotních pojišťoven s pobytovými zařízeními sociálních služeb s tím, že se budou, od roku 2026, uzavírat nové smlouvy. Počítá se tedy s přechodným obdobím dvou let. Poté by zdravotní pojišťovny měly uzavírat tzv. rámcové smlouvy s pobytovými službami. Musím upozornit na velkou obavu poskytovatelů sociálních služeb, že zdravotní pojišťovny tyto smlouvy nemusí s některými z nich vůbec uzavřít. Takže, to přinese problém, kdo bude zdravotní péči v těchto zařízeních poskytovat? Zda bude do těchto zařízení docházet domácí péče? Ta jenom provede potřebné zdravotní úkony. Přičemž vyvstává otázka, kdo bude vyhodnocovat, zda došlo či nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu u těchto klientů, a jak se bude jejich situace následně řešit.

Máme proto obavu, aby nedošlo k destabilizaci celého systému sociální péče u nás. Mám na mysli také i samotnou personální destabilizaci, protože nebude-li hrazena ošetřovatelská péče, zdravotní sestry začnou asi odcházet Podle nás, by se celý tento systém sociální péče měl rozšířit, a to například o fyzioterapeuty, kteří by byli hrazeni ze zdravotního pojištění. Případně by se tak mohla financovat i nutriční péče, kterou tito pacienti obvykle potřebují.

Přitom by zdravotní pojišťovny mohly do tohoto systému poskytnout více finančních prostředků, než poskytují dosud. Ještě k tomu dodám, že v těchto pobytových zařízeních jsou převážně klienti, kteří dostávají od státu příspěvek v kategorii 3. a 4. stupně zdravotního postižení. Jsou to tudíž lidé, kteří jsou velmi závislí, jak na sociální, tak i na zdravotní péči. Když to shrnu, jako odbory máme vážné obavy, aby tyto připravované novely zákonů k zdravotně-sociálnímu pomezí nerozkolísaly a nedestabilizovaly celý systém sociálních služeb.

Ještě musím dodat, že nevíme, jaký je cílový stav těchto novel zákonů, o nichž jsem před chvílí hovořila. Tedy, jakým způsobem se zlepší péče o pacienty, ležících na zdravotně sociálních lůžkách? Jakým způsobem se zlepší péče o klienty v pobytových zařízeních sociálních služeb? Zatím jde o materiály, které nemají ucelený legislativní charakter. Chybí u nich zpracování důvodových zpráv, chybí jim zpracování ekonomických dopadů těchto novel zákonů a ty jsou pro nás důležité.

Hovoří se také o zavedení minimálních personálních standardů v sociálních službách. Co si pod tím máme představit?

Připravuje se tzv. malá technická novela zákona o sociálních službách, která obsahuje řadu změn, které, jako odbory, vítáme, ať jde například o podporu pečujících osob. Ale tato novela má obsahovat i řadu věcí, které odmítáme. Jednou z nich je právě zavedení tzv. minimálního personálního standardu v pobytových zařízeních sociálních služeb. Máme značnou obavu, aby to v sociálních službách nedopadlo stejně, jako je tomu ve zdravotnictví. Právě zavedení minimálních zdravotních standardů vedlo k tomu, že část zdravotních sester odešla z nemocnic, a proto se, i kvůli tomu, nemocnice potýkají s nedostatkem zdravotního personálu. Logicky máme obavu, aby k tomu nedošlo i v pobytových zařízeních sociálních služeb.

Přitom se v sociálních službách již nyní potýkáme s nedostatkem zaměstnanců a vysokou fluktuací. Kvalitní pracovníci se do sociálních služeb, kvůli těžké fyzické práci a nízkým platům a mzdám, velmi těžce shánějí. Pokud by, díky zavedení minimálních personálních standardů byl ještě více omezen počet lidí, kteří pracují v sociálních službách, v konečném důsledku by to vedlo ke zhoršení kvalitní péče. Opět dodávám, že budeme oslovovat poslance a senátory, že nechceme, aby se v sociálních službách vytvořila obdobná situace, jaká panuje v nemocnicích.

Hovoříme-li o nedostatku personálu v sociálních službách, co by měl učinit stát, aby lidé o tuto práci stáli?

Formálně vzato, ministerstvo práce a sociálních věcí a práce chce zvýšit prestiž povolání sociálního pracovníka v očích naší veřejnosti. Proto se také připravuje nový zákon o sociální práci či o sociálních pracovnících. Uvidíme, jaký konečný název tento zákon bude nakonec mít. Jenže, je v tom samozřejmě jeden háček. Ze současného zákona o sociálních službách se má totiž vyjmout jeho část, která se týká sociálních pracovníků. Má vzniknout úplně nový zákon. Pracovníci ministerstva práce a sociálních věcí si, od jeho vzniku, slibují, že se tím zvedne prestiž profese sociální pracovníků v naší společnosti. K čemuž by mělo přispět i to, že tito pracovníci budou mít svůj způsob dalšího vzdělávání, a že budou možná vykonávat „atestace“ v jednotlivých oblastech, kde pracují. Mimochodem, k tomu dodám, že většina pracovníků sociálních služeb má vystudovanou vysokou školu, kde se vzdělávala v jednotlivých oblastech.

Podle nás, jejich prestiž ve společnosti by zvýšilo, kdyby byli řádně a odpovídajícím způsobem zaplaceni za jejich náročnou práci. Tím, že se starají o naše nemocné a postižené spoluobčany, pracují pro celou naši společnost, a to by měl náš stát patřičně ohodnotit.

Myslíme si, že kromě slušného finančního ohodnocení jejich práce, by všem zaměstnancům v sociálních službách měly být poskytovány i určité benefity, které by zatraktivnily práci v sociálních službách v naší společnosti. Jako je například další týden dovolené, lázeňské pobyty, nebo předčasné odchody do důchodu.

Miroslav Svoboda