Úspory českých domácností podle České národní banky dosahují téměř tří bilionů korun, přičemž téměř polovina peněz leží na běžných účtech. Kvůli inflaci ale lidé o část z nich mnohdy nevědomky přicházejí, protože během posledních čtyř let inflace překročila úroveň úrokových sazeb jak na běžných, tak i na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Podle zpravodajství České televize podle aktuální prognózy ČNB by letos na konci roku měla inflace dosáhnout až čtyř procent.
Česká televize ukázala několik konkrétních příkladů lidí, kteří pracují a šetří, ale veškeré úspory mají na běžných účtech. Přičemž ty mají jen minimální úroky. Takže, díky vlivu inflace reálná hodnota uložených peněz klesá, a to i výrazně.
„Část investorů, zvlášť těch mladších, jsou ochotni investovat třeba do akcií, které velmi svižně v posledních letech narůstaly. Pořád je to ale nesrovnatelně méně peněz, než se nachází na běžných účtech,“ zhodnotil pro Českou televizi současnou českou situaci analytik ČSOB Petr Dufek.
„Absolutní prim z pohledu úspor domácností hrají momentálně bankovní účty, které reprezentují až 57 procent veškerých úspor,“ potvrdila výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani.
Podle zpravodajství České televize někteří lidé vidí řešení této situace v nakupování kryptoměn, které se však ukazují jako vysoce rizikové.
Zároveň Česká televize dále uvedla, že české domácnosti drží víc než polovinu (53,5 procenta) všech naspořených peněz na nejméně výhodných, tedy běžných bankovních účtech. V investičních fondech mají přes jedenáct procent úspor, podobná suma leží i v penzijních fondech. Na stavebním spoření mají 10,5 a na životním pojištění 7,2 procenta naspořených peněz.
V průběhu této televizní reportáže se dále konstatuje, že v porovnání s předchozími roky je vidět, jak úspory Čechů rostou. Třeba loni stouply meziročně asi o tři sta miliard. Nejvýraznější změna úspor nastala právě u běžných bankovních účtů, peněz je na nich uloženo o zhruba 17 procent víc než před rokem. O devět procent pak vzrostl počet dluhových cenných papírů a podobně také investičních fondů.
Naopak na účtech s vyšším zúročením, tedy například těch spořicích, je o devět procent úspor méně.
Česká televize dále upozornila, že lidé ve velkém ukládají peníze i do nemovitostí. Největší zájem je o malé byty, které lze nadále pronajímat. Tento způsob využívá zhruba třicet procent aktivních investorů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments. Prudký růst cen především v Praze je pro některé investiční poradce varující.
„Osobně mám v tuto chvíli podezření, že už je na investiční nákup pozdě, že ceny nemovitostí už by do budoucna mohly růst výrazně pomaleji, dokonce si umím představit, že by mohly i klesnout, a v tu ránu by se tahle investice ukázala jako nepříliš rozumná,“ prohlásil analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Dalším příkladem zhodnocení peněz je i ta skutečnost, že zájemci ale nemusí kupovat jen byty ve velkých městech a nemusí jít jen o milionové částky. Zhodnotit peníze je možné i v realitních fondech. Ty nakupují nejen byty, ale třeba i kanceláře, sklady, nebo hotely.
„Jsou otevřeny pro všechny střadatele, jde vesměs o pravidelný vklad od 500 korun měsíčně. Fondy nemají nějaké velké rozdíly,“ přibližil specialista na nemovitostní fondy, portfolio manažer Conseq Investment Management Vladan Kubovec. Roční výnosy takových fondů dosahují obvykle tří až sedmi procent.
Roste i zájem o drahé kovy. Jen po zlatě se poptávka za poslední rok zvedla o třetinu. „Nejpoptávanější z hlediska kupujících je jedna trojská unce. Jde o 31 gramů a cena se pohybuje někde kolem 45 tisíc korun za cihličku,“ říká Pavel Řihák z investiční společnosti GoldenGate.cz. I když je zlato nejžádanějším drahým kovem, drobní investoři stále častěji sahají také po stříbru a platině.