Dle předběžného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o 1,6 %, mezičtvrletně však klesl o 0,4 %. Blížíme se tedy k tzv. technické recesi. K meziročnímu růstu HDP ČR dle ČSÚ přispěla tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka, výsledky však negativně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu, tedy reálně slabší spotřeba domácností. Na meziročním růstu hrubé přidané hodnoty se podílel jak průmysl, tak většina odvětví služeb. Počínající zpomalení ekonomiky koresponduje například s vývojem reálných příjmů domácností v důsledku vysoké míry inflace a vysokými náklady zejména na energie, s rostoucími nejistotami v ekonomice či s aktuálním zpomalováním růstu v eurozóně.

„Ekonomické výsledky v tomto roce nakonec budou mírně lepší než korigovaná očekávání v průběhu roku v důsledku války a vysokých nejistot. Je to však na úkor příštího roku, kdy by česká i evropská ekonomika měla zpomalit. Zpomalování růstu ekonomiky již ale začalo a vzhledem k mezičtvrletnímu propadu nám hrozí již v závěru tohoto roku technická recese. Makroekonomická predikce SP ČR pro letošní rok odhadující růst HDP ČR v roce 2022 ve výši 1,9 % může dopadnout díky dosavadním výsledkům i trochu lépe. V roce 2023 ale očekáváme další zpomalení růstu na 0,9 %,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Významným faktorem finálních výsledků na konci letošního, ale zejména příštího roku, bude otázka dořešení opatření k cenám energie. Negativní signály pro další ochlazení ekonomiky naznačuje několik měkkých i tvrdých dat z posledních dvou měsíců, a to od společného šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky, nedávného průzkumu SP ČR k cenám energie, přes konjukturální průzkumy ČSÚ, propady maloobchodních tržeb, Index nákupních manažerů za zpracovatelský průmysl po například aktualizované výhledy německé ekonomiky.

Dosavadní výsledky, zejména v první polovině letošního roku, byly pozitivně ovlivněné fenomény jako např. odloženou poptávkou ze strany domácností nebo efektem nízké srovnávací základy v loňském roce. Firmy však již řadu měsíců omezují překážky spojené především se skokovým nárůstem cen vstupů a s nárůstem cen energie. V posledních šetřeních SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky jsou tyto faktory považovány dokonce za suverénně nejzávažnější bariéru dalšího rozvoje dosahující rekordní míry naléhavosti. Většina firem je totiž schopna promítnout stoupající náklady do cen svých výsledných produktů jen částečně, což se nyní ještě zhoršuje vlivem nejisté poptávky. Inflace spojená se zdražováním energie se tak podepisuje v řadě případů i na snižování marží s doprovodnými negativními dopady na nábor zaměstnanců, celkový obrat exportu nebo výši investic. Revize investičních výdajů směrem dolů v následujících 6 až 12 měsících je patrná např. z aktuálního šetření SP ČR a ČNB.

Kumulace aktuálních nejistot se významně podílí i na propadu domácího a zahraničního spotřebitelského sentimentu. Prudké ochlazování očekávané poptávky naznačují poslední konjukturální průzkumy, ale také aktuální šetření SP ČR nebo Index nákupních manažerů za ČR i za eurozónu, které očekávají zhoršení zakázek a omezení koupěschopnosti zákazníků.

Uvedené problémy mají za následek celkové zpomalování tempa ekonomického růstu i v řadě dalších zemích eurozóny, kdy hospodářský růst mezičtvrletně zpomalil dle předběžných údajů Eurostatu na 0,2 % z 0,8 % ve druhém kvartálu. Náš hlavní obchodní partner partner – Německo – by měl dle predikce Německého ministerstva hospodářství letos dosáhnout pouhého 1,4 % růstu a příští rok by měl klesnout o 0,4 %.