Podmínky pro výzkum, vývoj a inovace se v Česku musí změnit. Studie zpracovaná pro Svaz průmyslu v oblasti doporučuje, aby stát zavedl programy strategicky orientované na technologie, které lze významně využít v různých inovačních odvětvích, jako například nanotechnologie, biomateriály, biotechnologie, čisté povrchy nebo umělá inteligence. Dále je třeba se zabývat podporou pro začínající technologické firmy, která jim pomůže při posuzování proveditelnosti a komerčního potenciálu technického řešení. U nepřímé podpory vidí autoři studie nutnost zjednodušení a zpřehlednění administrativního procesu uplatnění daňových odpočtů na výzkum a vývoj a vytvoření manuálu pro poplatníky a pracovníky finančních úřadů.
Pro lepší přístup firem ke znalostem a pro jejich technologický rozvoj doporučuje studie stimulovat spolupráci podniků pod zahraniční kontrolou na výzkumných projektech s domácími (zejména malými a středními) podniky a výzkumnými organizacemi. U malých a středních firem lze podpořit jejich rozvoj zpřístupněním specializovaných poradenských služeb.
Pro lepší dostupnost kvalifikovaných pracovníků je třeba zjednodušit podmínky a urychlit proces pro zaměstnávání zahraničních pracovníků a pro příchod jejich rodinných příslušníků.
Pro firmy, které využívají nebo chtějí využít podporu výzkumu a vývoje, je klíčové, aby její poskytovatelé sjednotili podmínky pro její poskytování, vytvořili jednotný a jednoznačný výklad pravidel, metodik a předpisů včetně těch evropských. Nutná je také spolupráce jednotlivých kontrolních orgánů, aby se snížil počet kontrol u příjemců a ke zkrácení kontrolních procesů.
„Na mnoha doporučeních Svaz průmyslu už pracuje a třeba u daňových odpočtů na výzkum a vývoj se už mění zákon o dani z příjmů. Náš Expertní tým pro VaVaI také sepsal hlavních 10 priorit a požadavků Svazu v této oblasti pro letošní rok,“ říká ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.
VÝDAJE NA VÝZKUM ROSTOU U ZAHRANIČNÍCH FIREM
Výdaje podnikového sektoru na výzkum a vývoj absolutně rostou a v roce 2016 dosáhly 48,2 miliardy korun. Nejvíce peněz vynakládají podniky v zahraničním vlastnictví. Od roku 2011 se rozdíl ve výdajích na výzkum a vývoj mezi domácími podniky a firmami v zahraničním vlastnictví zvyšuje. V roce 2016 utratily firmy pod zahraniční kontrolou přes 30 miliard korun, což bylo dvakrát více než domácí podniky.
Vzhledem k posilující integraci nadnárodních podniků do inovačního systému ČR budou zahraničně vlastněné podniky i v dalších letech tahounem podnikových investic do výzkumu a vývoje. Nárůst výdajů v příštích pěti letech očekává více než 70 % oslovených podniků pod zahraniční kontrolou. Významný potenciál pro další posilování role zahraničně vlastněných podniků lze spatřovat v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. V těchto odvětvích současně existují silné vazby především na německé investory (např. Škoda Auto, Siemens), kteří prosazují zavádění Průmyslu 4.0 spojené s vyšším využitím aplikovaného výzkumu a vývoje, tj. s pozitivními efekty do ekonomiky, včetně multiplikačních.
Nárůst investic do výzkumu a vývoje v příštích pěti letech předpokládá jen asi 40 % oslovených domácích podniků. Tento vývoj v období celkového růstu ekonomiky je určitým negativním signálem o nevyužitém potenciálu. Důvody lze spatřovat zejména ve stále nízké kapitálové síle domácích podniků a v pozici na nižších úrovních v hodnotových řetězcích. V segmentu domácích podniků lze očekávat tlak na růst soukromých výdajů na výzkum a vývoj především ve strojírenství a výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů (v obou případech ve vazbě na automatizaci a digitalizaci výroby).
Dynamickou složku z hlediska investic do výzkumu a vývoje by v segmentu domácích podniků mohly tvořit především malé podniky (MSP), kde největší podíl podniků očekává nárůst těchto investic v následujících letech.
CHYBÍ FINANČNÍ NÁSTROJE NA PODPORU VÝZKUMU A VÝVOJE
Limitujícím faktorem pro dynamický rozvoj výzkumných aktivit, a tím i soukromých výdajů na výzkum a vývoj, je dostupnost kvalifikovaných pracovníků pro realizaci výzkumných aktivit. Do určité míry ho brzdí také omezené kapacity soukromých výzkumných organizací, které poskytují výzkumné služby výrobním podnikům. Mezi limitující faktory výzkumné aktivity domácích podniků patří v řadě případů také nedostatek vlastních finančních zdrojů a obtížný přístup k externím zdrojům financování.
Podpora z veřejných rozpočtů je důležitým zdrojem financování podnikového výzkumu a vývoje v ČR. Svoji nezastupitelnou roli mají daňové odpočty i přímá podpora. Chybí však další nástroje financování výzkumných aktivit ve formě záruk, zvýhodněných půjček a rizikového kapitálu, které by vhodně doplnily portfolio existujících nástrojů a stimulovaly k dalšímu růstu soukromých investic.
Právní jistota a jednoznačný výklad podmínek uplatnění daňových odpočtů na výzkum a vývoj je klíčovým předpokladem pro efektivní fungování tohoto nástroje.
DOTACE NEJSOU DOSTATEČNÉ
Systém dotací na výzkum a vývoj pokrývá široké spektrum výzkumných a vývojových aktivit, nedostatečně však podporuje přechodové fáze do komercializace (ověřování prototypu, dotažení vývoje do fáze zkušební série, certifikace apod.).
Podniky negativně vnímají rostoucí složitost systému poskytování dotací a zvyšující se administrativní náročnost. Jakkoliv se jedná o dlouhodobé bariéry, za pozornost stojí skutečnost, že téměř 60 % oslovených podniků pociťuje v posledních letech jejich prohlubování. Pokračování tohoto trendu se může negativně odrazit především u malých podniků s omezenými personálními kapacitami.
PODPORA SPOLUPRÁCE FIREM A VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ DOSÁHLA 4,2 MILIARD KORUN
Rozsah i objem spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi (zejm. vysokými školami) se v posledních letech začal zvyšovat. Spolupráci významně stimulují dotační programy, bez jejichž podpory by byl objem spolupráce mezi výzkumnými organizacemi (VO) a podniky zřejmě nižší. V roce 2017 dosáhla veřejná podpora společných projektů výše 4,2 miliardy korun.
Klíčovými poskytovateli znalostí pro podnikový sektor jsou zejména fakulty technicky zaměřených vysokých škol. Podniky v projektech také často spolupracují i s výzkumnými organizacemi podnikatelského sektoru.
Potenciál pro růst soukromých investic do veřejného výzkumu je zejména v oborech se silnou výzkumnou základnou, inovačními kapacitami podniků a existujícími vazbami. Mezi tyto obory patří především strojírenství, materiálový výzkum, elektronika (zejm. optoelektronika) a elektrotechnika, a dále výzkum v oblasti energetiky a průmyslové chemie.
Stručné shrnuté zprávy „Potenciál růstu soukromých investic ve výzkumu, vývoji a inovacích mající vliv na strukturu ekonomiky, zaměstnanost a veřejné rozpočty“ naleznete ZDE.
Navazující krátkodobé priority a požadavky SP ČR v oblasti výzkumu, vývoje a inovací pak ZDE.
-
kategorie Z hospodářské politiky