Po měsících příprav poslalo začátkem června Česko do Bruselu ke schválení Národní plán obnovy (NPO). Ten zemi otevře dveře k téměř 180 miliardám korun ze speciálního nástroje EU, který vznikl s cílem pomoci členským zemím s restartem ekonomiky po koronavirové krizi. Svaz průmyslu a dopravy ČR při přípravách NPO opakovaně připomínal vládě, že nabízené peníze z EU je třeba využít na posílení dlouhodobého růstu ekonomiky a podporu investic firem v reakci na klíčové výzvy, například spojené s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku či potřebou rychlejší digitalizace.

Vláda ovšem podobně jako některé další členské státy EU do priorit NPO významně zahrnula investice a výdaje, které by musela v příštích letech platit ze státního rozpočtu. Nakonec do Bruselu odeslala dokument, který přerozdělí celkem 191 miliard korun. Přibližně 180 miliard korun by Česká republika měla obdržet z evropských peněz v podobě přímých dotací. Zbylých 11,5 miliardy by měla vláda dodat ze státního rozpočtu.

MÁLO PENĚZ NA ZELENOU TRANSFORMACI FIREM

Vláda při tvorbě NPO musela splnit několik předem daných požadavků Evropské komise. Na zelenou transformaci musela vyčlenit minimálně 37 procent výdajů a na digitální transformaci 20 procent prostředků. Česko se nakonec přidrželo těchto minimálních požadavků. „Pro zajištění odolnosti a budoucího růstu hospodářství to není ideální postup. NPO by si zasloužil zejména vyšší podíl projektů firem na zelenou a digitální transformaci,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Největší část prostředků z Národního plánu obnovy jde na tzv. fyzickou infrastrukturu a zelenou transformaci, dohromady 85 miliard korun. Ta zahrnuje mimo jiné výdaje na dopravní a energetickou infrastrukturu, podporu oběhového hospodářství či opatření v oblasti životního prostředí. Bohužel ale ne všechny výdaje v tomto pilíři souvisí přímo se zelenou transformací. Druhá nejvýznamnější část, necelých 42 miliard korun, směřuje do oblasti vzdělávání a trhu práce. Třetí největší kapitolou je s necelými 28 miliardami korun digitální transformace.

PRO FIRMY JE MÉNĚ NEŽ PĚTINA PROSTŘEDKŮ Z NPO

Do tvorby Národního plánu obnovy významně zasáhly politické priority vlády a příslušných resortů. Podařilo se z něj odstranit nejvíce problematické návrhy, jako bylo vyplácení důchodů z evropských peněz nebo digitalizace archivnictví. Podíl investic do hospodářství a firem na jejich digitální a nízkouhlíkovou transformaci je však stále mnohem nižší, než by odpovídalo významu těchto témat. „Na tom, jak se firmy s těmito výzvami poperou, bude záviset jejich budoucí konkurenceschopnost a v konečném důsledku také výše daňových příjmů státního rozpočtu,“ dodává Bohuslav Čížek.

Podle odhadu Svazu průmyslu je pro firmy v NPO vyčleněna méně než pětina prostředků. Bez aktivního zapojení Svazu průmyslu do příprav NPO by to nicméně bylo ještě méně. Většina peněz bude směřovat na dlouhodobě odkládané investice státu.

ZMĚNY VE PROSPĚCH PODNIKŮ

Svazu průmyslu se podařilo vyjednat navýšení prostředků pro firmy v některých klíčových oblastech a úpravu některých podmínek, které by získání peněz na firemní projekty mohly výrazně omezit. Například u komponenty Digitální transformace firem ministerstvo průmyslu nakonec vypustilo podmínku, aby digitální projekty zároveň přispívaly ke snižování emisí a zlepšování životního prostředí. V praxi by ji bylo velmi obtížné prokazovat. Prostředky na digitální transformaci firem se díky aktivitě Svazu průmyslu podařilo zvýšit z 1 na 5 miliard korun.

U vysokorychlostních sítí se Svazu povedlo vyčlenit část peněz na pokrytí tzv. bílých míst, která nemají připojení k vysokorychlostnímu internetu. Významným úspěchem bylo zajištění dostatečného financování a konkrétního nastavení podpory výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe. Důležité bude provázání NPO se státním rozpočtem. Je třeba co nejdříve vyřešit poslední technické nejasnosti, aby byly soutěže připraveny podle harmonogramu a projekty se mohly co nejrychleji rozjet.

Svazu průmyslu se také povedlo alespoň částečně zvýšit alokaci na investice do cirkulárních řešení v podnicích z 250 milionů na 1 miliardu korun. Vzhledem k tomu, kolik prostředků si v budoucnu vyžádají nutné investice do udržitelnosti výroby a cirkulární ekonomiky, jde ovšem stále o neúměrně malou částku.

PRVNÍ VÝZVY UŽ NA PODZIM

Nyní bude důležité jasně stanovit pravidla financování a dobře nastavit výzvy pro podnikatele. Svaz průmyslu bude na přípravě podmínek jednotlivých výzev spolupracovat. Bude mít také zástupce ve vrcholném řídícím výboru Národního plánu obnovy.

Český Národní plán obnovy musí ještě posoudit Evropská komise. Pak se k němu vyjádří i další členské státy. První výzvy by mohly být vyhlášeny na podzim. V některých oblastech bude možné proplácet už proinvestované prostředky zpětně.

(Jan Šebesta, manažer pro dopravu a investice SP ČR)

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.