Poslanci Evropského parlamentu 18. 4. 2023 odhlasovali návrhy z oblasti snižování emisí skleníkových plynů – tedy stěžejního cíle klimatických politik EU. Dohodu z prosincového trialogu, kterou pomohlo dojednat ještě české předsednictví, 25. 4. potvrdily i členské státy. Nové předpisy vyjdou v příštích týdnech v Úředním věstníku Evropské unie, čímž se legislativní proces na evropské úrovni formálně ukončí a začnou běžet termíny pro národní transpozici.
Hlavním nástrojem pro snižování emisí v EU je systém obchodování s emisními povolenkami (ETS), který zpoplatňuje vypouštění emisí CO2 velkými emitenty z oblasti průmyslu a energetiky. Poslanci na plénu schválili dohodu z trialogu na úpravě systému tak, aby se emise v zahrnutých odvětvích snížily do roku 2030 o 62% oproti roku 2005. Systém nově zahrne větší okruh znečišťovatelů, zvýší tempo snižování emisí a postupně ukončí přidělování emisních povolenek zdarma vybraným odvětvím. Schválený text taktéž nově počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy (tzv. ETS II), což má motivovat k přechodu na čistší paliva v dopravě a narovnat situaci v sektoru budov, kde nyní část spotřebované energie na vytápění cenu emisí zahrnuje (elektřina a dálkové teplo) a část nikoliv (plyn či uhlí v kotlích v domácnostech). Náklady na vytápění i dopravu tedy vzrostou. Vybrané prostředky z obou systémů pak mají sloužit na financování přechodu na čistší technologie v rámci Modernizačního, Inovačního a nově zřízeného Sociálního klimatického fondu.
Poslanci taktéž odsouhlasili vytvoření mechanismu pro uhlíkové vyrovnání na hranicích (CBAM). Tzv. uhlíkové clo budou muset při vstupu na evropský trh zaplatit dovozci vybraných produktů, na které se v EU vztahuje systém obchodování s povolenkami. Z počátku se bude jednat o dováženou elektřinu, železo, ocel, hliník, cement, hnojiva a výrobky z nich. Výše cla bude rozdílem mezi cenou emisí uhlíku v zemi výroby a cenou povolenky v EU.
POHLED SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR
„Průmyslové firmy počítají s cíli dekarbonizace a transformací odvětví. Nezbývá ale než doufat, že až dojde k finálnímu schválení, tak se legislativa v této oblasti na delší dobu ustálí. Aktuální změny legislativy se totiž schvalují pouhé 3 roky od poslední revize, což ke stabilitě a předvídatelnosti podnikatelského prostředí nepřispívá. Ne všechny schválené změny navíc lze hodnotit pozitivně,“ říká ředitel sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.
„V žádných scénářích dosažení cílů Fit for 55 předložených Evropskou komisí nebylo počítáno s cenou emisní povolenky 100 eur/t nyní a ani v roce 2030. Rozsah regulace jsme tak od předložení návrhu Evropskou komisí považovali za zbytečně excesivní pro dosažení stanových cílů. Takto vysoké ceny povolenky mají samozřejmě vliv na konkurenceschopnost evropského průmyslu a to přímo v odvětvích pod EU ETS i nepřímo skrze ovlivnění ekonomiky tradičních zdrojů v elektroenergetice, což přispívá k vyšší ceně elektřiny,“ dodává.
„Je taktéž otázka, jak bude fungovat CBAM v praxi. Klíčové bude jeho správné nastavení a pravidelné vyhodnocování, aby představoval skutečně účinný nástroj boje proti úniku uhlíku. Pokud nebude funkční, tak to je zásadní problém pro evropskou konkurenceschopnost průmyslu. Byť pozitivně vnímáme, že CBAM by měl řešit konkurenci dovozu v rámci vnitřního trhu, zrušení bezplatného přídělu povolenek znevýhodní evropské producenty při exportu na jiné trhy, kde stále budou konkurovat výrobcům ze zemí, kde emise zpoplatněny nemají. V současnosti si nejsme jisti, že CBAM bude dostatečně motivovat ostatní světové výrobce ke snižování vlastní uhlíkové stopy,“ doplňuje Čížek.
Dekarbonizovat energeticky a emisně náročná odvětví je výzvou pro příští dekády. Jsme proto rádi, že se podařilo zachovat a v řadě případů i navýšit prostředky, které mají těmto odvětvím s transformací pomoci, což je klíčové z hlediska udržení produkce v EU a tím i zaměstnanosti v často nejzranitelnějších regionech.