Co dělat, když vás ve firmě bossingem donutí dát výpověď, aby vám při výpovědi z organizačních důvodů nemuseli vyplatit odstupné?
Nevím, za jakých okolností jste výpověď podal. Jsou případy, kdy zaměstnavatel hrozí zaměstnanci výpovědí podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce (z důvodů porušení předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci – porušil pracovní kázeň) nebo podle § 52 písm. h) zákoníku práce (z důvodu porušení léčebného režimu po dobu prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti) a zaměstnanec s takovým postupem nakonec i souhlasí.
Jsou však i případy, kdy zaměstnavatel (a to se domnívám, že je i Váš případ) zcela bezdůvodně nutí zaměstnance dát výpověď. V takovém případě vždy radím, aby zaměstnanec nic neuspěchal.
Z dlouholeté poradenské činnosti na tomto úseku tvrdím, že platí zásada – když se zaměstnavatel jednou rozhodne, že se zaměstnancem skončí pracovní poměr, tak tak učiní, i kdyby si měl třeba najít záminku, že dotyčný zvlášť hrubým způsobem porušil předpisy vztahující se k zaměstnancem vykonávané práci (zvlášť hrubým způsobem dotyčný porušil pracovní kázeň). Pak se jedná jen o jedno – ukončit pracovní poměr nejlépe možným způsobem z pohledu zaměstnance. Proto, když zaměstnanec ví, že zaměstnavatel s ním chce skončit pracovní poměr výhradně jen z organizačních důvodů, aby ušetřil odstupné, tak musí se zaměstnavatelem jednat alespoň o nějaké odměně. Musí si spočítat, že například v případě výpovědi z organizačních důvodů by zaměstnanci náležela mzda za dva měsíce trvání pracovního poměru (po dobu výpovědní doby) a že by mu náležely (třeba) tři průměrné výdělky odstupného, tedy celkem pět průměrných výdělků. Pak se musí jednat o tom, že místo pěti průměrných výdělků poskytne zaměstnavatel zaměstnanci odměnu například ve výši tří průměrných výdělků.
Toto jednání je sice velice nepříjemné a je výhradně jen a jen o osobní statečnosti zaměstnance. Zaměstnavatel za zaměstnance výpověď ani dohodu o skončení pracovního poměru nepodepíše, proto je třeba jednání maximálně prodlužovat a vynutit si poskytnutí alespoň nějaké odměny namísto odstupného.
Aby se dodatečně podání výpovědi ze strany zaměstnance zpochybňovalo a tvrdilo se, že je neplatné, protože zaměstnanec byl donucen jej podat, není prakticky možné. Na to každý zaměstnavatel odpoví slovy ustanovení § 4 odst. 1 občanského zákoníku „Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.“ Proto dodatečně tvrdit, že zaměstnavatel někoho donutil podat výpověď nebo podepsat dohodu o skončení pracovního poměru je nemožné a taková žaloba by byla předem odsouzena k neúspěchu.