Ruská invaze na Ukrajinu poškozuje světovou ekonomiku. Globální hospodářský růst se ve druhém čtvrtletí roku 2022 zastavil a ukazatele v mnoha ekonomikách nyní ukazují na delší období zpomalování růstu. Hovoří o tom ekonomický výhled OECD, který vám nyní přinášíme.

• Ruská invaze na Ukrajinu poškozuje světovou ekonomiku. Globální hospodářský růst se ve druhém čtvrtletí roku 2022 zastavil a ukazatele v mnoha ekonomikách nyní ukazují na delší období zpomalování růstu. Válka výrazně zvýšila ceny energií a potravin, což prohloubilo inflační tlaky v době, kdy životní náklady na celém světě již rychle rostou.
• Očekává se, že globální růst zpomalí z 3 % v roce 2022 na 2,2 % v roce 2023, což je výrazně pod tempem očekávaným před válkou. Reálné globální příjmy v roce 2023 mohou být přibližně o 2,8 bilionu USD nižší, než se očekávalo před rokem.
• Inflace: V mnoha ekonomikách dochází k rozsáhlé inflaci. Očekává se, že celková inflace klesne v ekonomikách skupiny G20 z 8,2 % v roce 2022 na 6,5 % v roce 2023 a ve vyspělých ekonomikách skupiny G20 z letošních 6,2 % na 4 % v roce 2023. Přísnější měnová politika a omezení překážek v nabídce by měly v příštím roce zmírnit inflační tlaky, ale vyšší ceny energií a náklady na pracovní sílu tempo tohoto poklesu pravděpodobně zpomalí.
• Nedostatek energie: Výraznější nedostatek paliv, zejména plynu, by mohl v roce 2023 snížit evropský růst o dalších 1,25 %, snížit globální růst o 0,5 % a zvýšit evropskou inflaci o více než 1,5 %.

Politická doporučení OECD:

• Inflace a energie: Ve většině hlavních ekonomik je zapotřebí dalšího zvýšení úrokových sazeb, aby se ukotvila inflační očekávání a zajistilo se trvalé snížení inflačních tlaků.
• Ke zmírnění dopadu vysokých nákladů na energie na domácnosti a podniky je nutná fiskální podpora. Ta by však měla být dočasná, měla by se soustředit na nejzranitelnější skupiny, zachovat pobídky ke snižování spotřeby energie a měla by být zrušena, jakmile tlak na ceny energie opadne. Kromě toho by krátkodobá fiskální opatření na zmírnění životní úrovně měla zohlednit potřebu vyhnout se dalšímu trvalému stimulu v době vysoké inflace a zajistit fiskální udržitelnost.
• Změna klimatu: Vlády musí zajistit, aby cíle energetické bezpečnosti a zmírňování změny klimatu byly v souladu. Úsilí o zajištění krátkodobé energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti prostřednictvím fiskální podpory, diverzifikace dodávek a nižší spotřeby energie by mělo být doprovázeno důraznějšími politickými opatřeními na zvýšení investic do čistých technologií a energetické účinnosti.
• Mezinárodní spolupráce: Důsledky války nadále ohrožují celosvětovou potravinovou bezpečnost, zejména v kombinaci s dalšími extrémními projevy počasí v důsledku změny klimatu. Mezinárodní spolupráce je nutná k udržení otevřených zemědělských trhů, řešení nouzových potřeb a posílení dodávek.

Celá zpráva je k dispozici zde.