Nový rok 2020 bude nepochybně nabitý událostmi, ale i problémy. Z pohledu odborářů bude událostí číslo jedna konání XIII. sjezdu Odborového svazu PHGN. Určitě bude pokračovat nevybíravý tlak zelených aktivistů, klimatologů a europoslanců na likvidaci důlního průmyslu v Evropě. Společnost OKD čelí četným problémům a na další si zadělává, když blokuje uzavření dodatku odvětvové smlouvy. Ale ani na ostatních pracovištích není o problémy nouze. O některých událostech a problémech HGN hovořil s předsedou Odborového svazu PHGN Janem Sábelem. 

Kterou událost považujete z hlediska odborového svazu za nejdůležitější? 
Bezesporu to bude XIII. sjezd OS PHGN, který se uskuteční 12. března v Praze. Na 100 delegátů bude hodnotit činnost odborového svazu za uplynulé čtyři roky. Sjezd musí také schválit program svazu na další volební období. Odboráři ale neplánují pouze od sjezdu ke sjezdu. Připravujeme finanční analýzu k pokrytí naší činnosti do roku 2035! Budeme přitom vycházet ze skutečnosti, že odboráři budou i do budoucna platit členský příspěvek pouze jednu korunu a zbytek financí zůstane v rozpočtech základních organizací a odborových sdružení. Počítáme s tím, že z majetku, který odborový svaz má k dispozici, by určitá část prostředků mohla být použita k financování činnosti našich sdružení a základních organizací. Finanční analýzu musíme připravit do konání sjezdu. 

K vypracování seriózní analýzy je nutné znát další fakta. Můžete se zmínit o těch nejdůležitějších? 
Ano. Bude velice důležité, aby uhelná komise, v níž máme tři zástupce, zpracovala co nejdříve analýzu spotřeby elektrické energie pro Českou republiku na další období. Musíme vědět, jakým tempem bude stát postupovat při útlumu uhlí, na který tlačí Evropská unie.  S ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem se shodujeme v názoru, že Česká republika musí být i do budoucna soběstačná ve výrobě elektrické energie. Stát musí co nejdříve rozhodnout, jakým způsobem, kdy a kdo bude stavět nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. V průběhu jejich výstavby se postupně dotěží některá uhelná ložiska. 

V této souvislosti se hovoří o ukončení těžby černého uhlí v důlní společnosti OKD. Je to reálné? 
Jsme si vědomi, že důlní společnost OKD je v problémech. Hledá se způsob, jak dál. Ceny koksovatelného černého uhlí na světových trzích klesají. To už jsme ale v průběhu uplynulých dekád zažili několikrát. Největší chybou, a toho by si vláda měla být vědoma, by bylo ukončení těžby černého uhlí v OKD. V prvé řadě by to ohrozilo zaměstnanost zejména v Karvinském okrese, ale i v návazných profesích v regionu. Ohrožena by byla výroba v ocelárnách v Moravskoslezském kraji, které jsou závislé na koksovatelném uhlí a spolu s OKD jsou zde největšími zaměstnavateli. 

Těžební společnost OKD, kterou vlastní stát, ale loni skončila ve ztrátě několika set milionů korun. Co s tím? 
To mělo objektivní příčiny. Pro nás je důležité, že premiér Andrej Babiš po jednání s vedením OKD prohlásil, že vláda chce, aby doly OKD fungovaly a těžily co nejdéle. Pro zlepšení hospodářských výsledků se počítá s úsporami i se zvýšením těžby. V roce 2020 by těžba uhlí měla vzrůst o 300 tisíc tun na celkových 3,5 milionu. To je pro nás, pro zaměstnance OKD a celý region velice důležitá informace. 

Evropská komise nastolila trend útlumu těžby uhlí, který zřejmě nelze odvrátit. Je to tak? 
Ano, počítá se s postupným uzavíráním uhelných dolů v Evropě, ale paradoxně několik kilometrů za naší státní hranicí staví Poláci obří uhelný důl, který bude v budoucnu možná dodávat uhlí našim hutím, ale už za jiné, podstatně dražší peníze. Na to doplatí naše firmy. Největší chybou vlády, které by se mohla dopustit, by bylo odepsání nerostného bohatství, které je možné z podzemí dobývat. Nikdy v budoucnu se stávajícími dobývacími technologiemi nebude stát schopný obnovit těžbu uhlí. Opakuji tedy, že stěžejním úkolem uhelné komise je, aby připravila pro vládu analytický materiál spotřeby elektrické energie s výhledem na několik desítek let. Jsem rád, že jsme ve shodě jak s premiérem Babišem, tak i s ministrem průmyslu Havlíčkem v tom, že nejdříve bude muset být vyřešena jaderná elektřina, a do té doby se uhlí bude muset v České republice dál těžit. 

Odpůrci uhlí ale argumentují, že hlubinné dobývání je ztrátové… 
V žádné evropské zemi by nebylo hlubinné dobývání ziskové bez pomoci státu. V Německu, Španělsku, Maďarsku, Polsku a dalších zemích je hlubinné dobývání uhlí dotované státem. Jedná se o nerostné bohatství státu a politici by si měli uvědomit, že otevřená ložiska je třeba dotěžit. V tohoto úhlu pohledu se naše vlády nechovají zodpovědně, protože odepsaly obrovské zásoby koksovatelného uhlí v OKD, a to na dolech Paskov a Lazy. 

Budou mít tato opatření negativní dopady na moravskoslezský region? 
Z Karviné odchází ročně tisíc mladých a většinou vystudovaných lidí. Stěhují se za prací do větších center, jako je Brno a Praha. V regionu zůstanou jen starší lidé a důchodci. To bude mít dopad na místní průmysl. Je tedy povinností vlády, aby se tomu snažila předejít. Uzavíráním dolů s dopadem na návazné firmy přijdou o práci desetitisíce lidí. Z tohoto hlediska nejsme spokojeni s přístupem vlády k hrozící katastrofě. 

 Nejvíce elektřiny se vyrábí v hnědouhelných elektrárnách, a to přes 43 procent. Jak reálný je tedy požadavek na okamžité uzavření hnědouhelných lomů? 
Je jasné, že teplárny a elektrárny se bez domácího hnědého uhlí ani v budoucnu neobejdou. V místech, kde jsou dosažitelné zásoby hnědého uhlí, by těžba měla pokračovat. Bohužel, územní limity, které v devadesátých letech zavedla vláda Petra Pitharta, se za dvě dekády ukázaly jako zcela nesmyslné a škodící. Zelení fanatici by tedy místo protestů a okupování velkostrojů měli navštívit rekultivované plochy po povrchové těžbě na Sokolovsku a Mostecku. Pokud by porovnali fotografie, jak krajina vypadala před a po těžbě, seznali by, že důlní společnosti odevzdaly přírodu v lepším stavu, než byla před těžbou. Dnes jsou na místě povrchových dolů krásná velká jezera a koupaliště sloužící k rekreaci, golfová hřiště, nebo areály pro dostihové sporty. Rekultivované plochy jsou vhodné i k podnikání, například v zemědělství. 

Vraťme se k odborům. Neohrozí případné uzavírání dolů a povrchových lomů činnost odborového svazu? 
Nikoliv, odborový svaz bude i nadále pokračovat ve své činnosti. Neuvažujeme o žádných omezeních. Některé členské svazy v ČMKOS mají 200 i méně členů. My jsme ale v pořadí šestý největší odborový svaz. Je třeba vědět, že i po případném ukončení těžby se hlubinné a povrchové doly okamžitě neuzavřou. Určitě bude dál pokračovat v činnosti státní podnik Diamo, Ostroj Opava a další firmy. Nehrozí, že by odborový svaz postupně zaniknul. 

OS PHGN se zatím nepodařilo uzavřít se zaměstnavatelským svazem dodatek kolektivní smlouvy vyššího stupně. Proč? Uzavření dodatku číslo dva kolektivní smlouvy vyššího stupně blokuje vedení OKD. Navrhujeme zvýšení tarifů kopírující navýšení minimální mzdy, konkrétně o 1250 korun. Případná dohoda by v žádném případě nezpůsobila navyšování mezd v OKD. Nechápu proto tvrzení generálního ředitele OKD, že by podpisem dodatku došlo k výraznému růstu mezd, což je důvod, proč blokuje vyšší kolektivní smlouvu. Za dvacet let, co působím v čele našeho odborového svazu, se nestalo, aby členská zaměstnavatelská organizace blokovala na základě nepravdivých čísel a argumentů podpis odvětvové smlouvy. 

Zůstáváte i ve světle právě uvedených událostí i v roce 2020 optimistou? 
Myslím, že není důvod k naprostému pesimismu. Já na sjezdu končím a odcházím do důchodu, ale jsem si jist, že náš hornický odborový svaz je připraven a schopen i v příštích letech plnit své poslání. Podmínkou je, aby členové, a hlavně funkcionáři před i po sjezdu vystupovali a konali v jednotě. Jedině tak může náš odborový svaz i v budoucnu dosahovat podobných úspěchů jako v minulosti. Všem členům a funkcionářům proto přeji v novém roce 2020 hlavně pevné zdraví, a aby se jim splnila novoroční přání a rok 2020 byl pro ně ještě úspěšnější než rok 2019.