Základní příklady, k nimž může v praxi při provádění POC antigenních testů pro společnosti sídlící v ČR docházet

V případě testování zaměstnanců společností sídlících v ČR může testování provádět přímo poskytovatel pracovně-lékařských služeb. Pokud má místo poskytování zdravotních služeb přímo v areálu podniku a zároveň je smluvním poskytovatelem zdravotní pojišťovny (zdravotních pojišťoven), může při splnění výše uvedených podmínek vykazovat příslušný výkon zdravotní pojišťovně automaticky a bude mu uhrazen.

Bude-li se jednat o poskytovatele pracovně-lékařských služeb, který nemá sídlo přímo v areálu podniku, musí požádat příslušný krajský úřad o vydání povolení k poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení podle § 11a zákona o zdravotních službách. U nesmluvního poskytovatele zdravotních sužeb je nutné požádat zdravotní pojišťovny o přidělení identifikačního čísla zařízení (IČZ) a identifikačního čísla pracoviště (IČP).

U poskytovatelů, kteří u zaměstnavatele neprovádějí pracovně-lékařské služby, platí v zásadě výše uvedené. Lze doporučit, aby případné dohody o POC antigenním testování byly uzavírány především se smluvními poskytovateli zdravotních služeb, čímž odpadne nadbytečná administrativa a tito poskytovatelé mohou automaticky vykazovat výkon POC antigenního testování zdravotní pojišťovně. V naprosté většině případů pak bude třeba žádat o vydání povolení podle § 11a zákona o zdravotních službách.

V neposlední řadě poté nic nevylučuje, aby zaměstnavatel dohodnul a zorganizoval testování zaměstnanců přímo u smluvního poskytovatele zdravotních služeb, který působí v blízkosti jeho podniku.

Celý článek si můžete přečíst zde.