Sektor cestovního ruchu v Evropě kvůli současné koronavirové krizi trpí a na nohy se bude stavět velice těžko. Evropská komise se snaží jeho opětovné nastartování koordinovat, a kromě strategie k postupnému otevírání hranic a dopravě vydala také konkrétní doporučení pro hotely, turisty nebo cestovní kanceláře.
Podstatný důraz klade evropská exekutiva na bezpečnost ubytování, především s ohledem na hygienu a potenciální šíření nákazy. Pro ubytovací zařízení navrhla soubor pravidel, která mají ochránit jak hosty, tak zaměstnance, a přispět k postupnému obnovení provozu. Patří sem například zajištění odpovídající kapacity lokálních nemocnic pro místní i turisty, nebo dostatečná schopnost monitorovat, testovat a trasovat případy.
„Tato pravidla dovolí lidem bezpečně přebývat v hotelech, kempech a dalších prázdninových ubytovacích zařízeních, jíst a pít v restauracích, barech, kavárnách, a využívat pláže a jiné odpočinkové prostory,“ píše EK.
Komise se také dohodla se členskými státy na pravidlech pro mobilní trasovací aplikace, především s ohledem na ochranu osobních údajů. Se zeměmi se shodla také na zajištění jejich interoperability, tedy schopnosti „spolupracovat“. Podobných aplikací, které mají většinou za úkol zmapovat, s kým přišli nakažení do styku, existuje totiž v rámci EU celá řada.
Jak na kompenzace?
Najít „správnou rovnováhu“ mezi ztrátami turistů a cestovních kanceláří a aerolinek rozhodně není jednoduché. Zákazníci mají právo na vrácení peněz, firmy však kvůli krizi často nemají kde brát. Kompromisem by se podle Komise měly stát vouchery s platností nejméně jeden rok, které by letecké společnosti a cestovky svým zákazníkům poskytly jako kompenzaci.
„Evropští spotřebitelé si mohou být jisti: Komise nezapomene na jejich právo kompenzace za zrušené cesty. Nicméně doporučujeme, aby bylo pro zákazníky atraktivnější vybrat si [místo peněz] vouchery,“ nechal se slyšet eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Větší atraktivitu poukazů na cestování či ubytování mají podle Komise firmy zajistit dalšími výhodami, jako je například větší flexibilita nebo možnost jejich využití jiným zákazníkem.
Ti, kteří by se pro voucher nerozhodli nebo by ho vybrat nestihli, by měli podle EK dostat své peníze zpět nejpozději do jednoho roku od začátku platnosti poukazu. V některých zemích je nyní dovoleno, aby aerolinky dávaly svým zákazníkům vouchery místo peněz automaticky, bez možnosti výběru. To podle EK odporuje unijnímu právu, podle EURACTIV.com však instituce zatím vysílá smíšené signály, jestli skupinu 12 států, kam patří i Česko, bude nějakým způsobem trestat, nebo ne.
Česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE) návrhy Komise uvítala. „V tuto chvíli slyšíme ze strany Evropské komise jasný apel všem členským státům, aby se dodržovala evropská legislativa, a aby se zároveň zatraktivnila možnost voucherů. Já to považuji za velmi důležitý krok,“ řekla dnes na online tiskovém briefingu. Spotřebitelská agenda podle ní v současné době „dostává na frak“, protože se mimo jiné nedodržují řádné termíny proplácení zrušených letů a zájezdů.
Jak upozornila online verze magazínu Forbes, evropské aerolinky z mezinárodní organizace sdružující letecké dopravce IATA naopak ostře odmítly rozhodnutí Komise „nepotlačit“ spotřebitelská práva na kompenzaci, a poukázaly na to, že na jejich straně stojí vlády 16 členských států EU.
Podpora pro zasažený sektor
Zmíněné vouchery mají představovat součást komplexní pomoci tvrdě zasaženým evropským firmám podnikajícím v cestovním ruchu. Dnešní balíček však kromě návrhu společné komunikační strategie se členskými státy zaměřené mimo jiné na podporu lokálních podnikatelů neobsahuje nové cesty ekonomické pomoci sektoru, kterému údajně hrozí ztráta desetitisíců pracovních míst.
Komise však připomíná své dřívější návrhy plošné pomoci pro všechna odvětví zasažená pandemií. Jedná se o rozvolnění pravidel státní pomoci pro firmy nebo uvolnění jedné miliardy eur z Evropského fondu pro strategické investice. Zachránit pracovní místa by pak měl pomoct program SURE zaměřený na krátkodobou státní podporu mezd, který má disponovat financemi ve výši 100 miliard eur.