Průmyslová produkce v únoru vzrostla meziročně o 2 %, samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 2,6 %. Bez příspěvku automobilového průmyslu, který meziročně vzrostl o čtvrtinu, by ovšem znaménko výsledku bylo opačné. Slušné hodnoty meziročního tempa za měsíc únor zaznamenalo i odvětví farmacie (růst o 18,9 %), výroby strojů a zařízení (o 7,6 %) či výroby elektrických zařízení (o 3,9 %). Většina sledovaných odvětví však zaznamenala pokles. Jednalo se zejména o energeticky náročné sektory, jako např. chemický průmysl, hutnictví a slévárenství či sklářství, které meziročně snížily výkon až o 20 %. Pokles však zaznamenaly i sektory zpracování dřeva a výroby papíru, produkce plastových výrobků či výroby nábytku.

„Výsledky průmyslu za únor byly ovlivněny zejména hodnotami automobilového průmyslu a nízkou srovnávací základnou z loňského února a března, která převážila i nedávné odstávky u významných výrobců. Průmysl jako celek ale, byť s výraznými rozdíly mezi jednotlivými podniky, odráží zpomalování ekonomiky spojené s ochlazující poptávkou. Větší část sledovaných sektorů skončila v červených číslech, zejména pak energeticky náročná odvětví. Ačkoliv se v posledních měsících zmírňují inflační tlaky a podnikatelská očekávání do budoucna se o trochu zlepšila, na firmy postupně dopadly a jejich kondici nadále oslabují například zpomalení a nejistý výhled poptávky i zakázek, vysoké ceny energie ve srovnání s globálními konkurenty či stále poměrně vysoké ceny u některých vstupů,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Růstové výsledky průmysl za únor byly pozitivně ovlivněny efektem nízké srovnávací základny a pro energeticky náročné sektory základních průmyslů (jako je výroba kovů, skla, chemický průmysl) pozorujeme pokles výroby již delší dobu. Ekonomika ale nyní zpomaluje a ani následující měsíce nebudou pro firmy jednoduché. Poslední tři náročné roky doprovázené současným ochlazením poptávky se odráží v převažující opatrnosti ve výhledu. Dle nedávného průzkumu mezi našimi členy očekává v letošním roce přibližně polovina podniků pokles zisků (v menší míře ztrátu) a druhá polovina udržení či zvýšení ziskovosti. Situace se však velmi liší dle jednotlivých podniků, resp. do jaké míry se jim daří vypořádat se s rostoucími náklady, ochlazující poptávkou, ale také např. stávajícím nedostatkem pracovníků na trhu. Je tedy na místě opatrnost, kterou firmy ve svých očekáváních poptávky, zisků či investic nadále drží. S tím souvisí i údaje ČSÚ o nových zakázkách, které sice meziročně v nominálním pojetí vzrostly o 1,1 %, reálně ale výrazně poklesly.

Na druhou stranu pro výhled druhé poloviny roku a roku příštího existuje naděje na mírné zlepšení například u vývoje zakázek či investic. Potvrzují to i aktuální výsledky očekávání z průzkumu SP ČR a ČNB, kde vycházejí mírně kladná salda zejména pro druhou polovinu roku ve srovnání s přelomem roku. Pozitivní impulsy oproti odhadům ze závěru loňského ruku nabízí indikátory, jako mírné zlepšení prognózy ekonomického růstu u našich klíčových zahraničních partnerů, zmírnění cenových tlaků v dodavatelských řetězcích či zmírnění negativních hodnot nebo i zlepšení podnikatelského sentimentu v řadě indexů v ČR i v eurozóně. „Prozatím proto držíme v našich predikcích šanci na kladnou nulu u tempa průmyslové výroby pro letošní rok. Nejistý výhled však zůstává a jakékoliv negativní zprávy – od zhoršení ekonomického růstu v eurozóně, opětovný výkyv v cenách energie až po vážnější výpadek čipů či jiných komponentů – může očekávané výsledky dostat do záporných čísel,“ dodává Bohuslav Čížek.