Jaké dovednosti potřebují podniky od absolventů vysokých škol, jak by se měla vyvíjet minimální mzda, aby nebyla každoročně předmětem politických diskuzí, jak nové trendy ovlivní budoucnost kolektivního vyjednávání a je možné zjednodušit proces zaměstnávání cizinců ze třetích zemí? To byla témata letošní závěrečné konference, kterou Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal v rámci aktivit dle § 320a písm. a) zákoníku práce dne 9. 12. 2021.
Díky přetrvávající nepříznivé situaci související s pandemií Covid-19 se konference konala stejně jako v loňském roce online formou. Na záznam konference se můžete podívat zde.
BUDOUCNOST KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ V ČR POD VLIVEM NOVÝCH TRENDŮ V OECD A EU
Kolektivní vyjednávání je součástí zaměstnavatelské agendy řady firem, a to jak při vyjednávání podnikových kolektivních smluv nebo i na rovni zaměstnavatelských svazů – kolektivních smluv vyššího stupně. Cílem analýzy bylo získat informace od zaměstnavatelů o problémech stávající právní úpravy na základě jejich praktických zkušeností (např. otázka plurality odborů, vytváření podmínek pro jejich činnost) a zachycení nových trendů v působení odborových organizací nebo kolektivním vyjednávání. Součástí analýzy jsou i obdobné zkušenosti získané ze zahraničí z vybraných evropských zemí a z USA. Na základě tuzemských a zahraničních zkušeností jsou pak v rámci výstupů navrhována jak nelegislativní, tak legislativní řešení týkající se budoucnosti kolektivního vyjednávání. Analýzu zpracoval pro Svaz průmyslu a dopravy ČR tým řešitelů ze společnosti Randl Partners, advokátní kancelář, s. r. o.
Analýzu si můžete přečíst zde.
- Příloha č. 1 k analýze.
- Příloha č. 2 k analýze.
- Příloha č. 3 k analýze.
- Příloha č. 4 k analýze.
- Příloha č. 5 k analýze.
- Příloha č. 6 k analýze.
- Příloha č. 7 k analýze.
- Příloha č. 8 k analýze.
- Příloha č. 9 k analýze.
VÝVOJ MINIMÁLNÍ MZDY A NÁVRHY ŘEŠENÍ PŘETRVÁVAJÍCÍCH PROBLÉMŮ
Jde o velmi aktuální téma, a to jak v souvislosti s připravovanou evropskou úpravou, jejímž cílem je snaha o nastavení základních parametrů pro určení minimální odměny za výkon práce, ale také s národní úpravou a diskuzemi o zavedení automatického valorizačního mechanismu. Předkládaná studie vytvořená společností TREXIMA spol. s. r. o. poskytuje řadu využitelných informací pro vyjednávání na evropské i národní úrovni, protože součástí výstupů je zachycení popisu vývoje návrhu tzv. evropské MM, včetně vývoje a nastavení minimální mzdy v okolních zemích, valorizační algoritmy v zemích EU a také analýza vývoje růstu minimální mzdy v ČR od roku 2013 a návrhy legislativního zajištění procesu vyjednávání o minimální mzdě ve srovnání s vyspělými zeměmi.
UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ VŠ Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELŮ
Cílem této studie bylo doplnit informace k již existujícím analýzám, které se věnovaly absolventům vysokým škol. Jde o získání pohledu zaměstnavatelů na uplatnitelnost absolventů VŠ v České republice. V podstatě se jedná o pilotní projekt, který zaměřuje na problematiku shody potřeb zaměstnavatelů po absolventech vysokých škol a kvalitě absolventů vysokých škol v České republice ve třech pohledech:
- shody vystudovaného oboru s vykonávaným zaměstnáním,
- překvalifikovanosti či nedokvalifikovanosti vůči zastávané pracovní pozici,
- požadovaná vs. reálná úroveň znalostí a dovedností.
Součástí výstupů jsou i doporučení tvůrců studie z Centra pro studium vysokého školství, v. v. i ke změnám vysokoškolského systému a pro další rozvoj monitoringu potřeb zaměstnavatelů ve vztahu k vzdělávací činnosti vysokých škol.
ZJEDNODUŠENÍ A ZEFEKTIVNĚNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ – NÁVRH LEGISLATIVNÍCH ŘEŠENÍ
Zaměstnavatelé z důvodu dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a převyšující poptávky po pracovní síle na trhu práce čím dál častěji musí přistupovat k zaměstnávání cizinců, aby byli schopni pokrýt své provozní potřeby. Celý proces od náboru cizince až po jeho přijetí do zaměstnání, včetně případné změny zaměstnání, je velmi komplikovaný a zdlouhavý. Cílem této studie je hledat změny v právní úpravě, které by vedly k jejímu zpružnění. Studie zpracovaná společností Squire Patton Boggs se proto zaměřila na zmapování právní úpravy ve vztahu k zaměstnávání cizinců ze třetích zemí a identifikaci důvodů, pro které je proces vyřizování příslušných povolení časově náročný a komplikovaný. Současně s tím přináší informace o právní úpravě zaměstnávání cizinců ze třetích zemí ve vybraných sousedních státech. S využitím zahraničních zkušeností jsou v rámci výstupů navržena možná právní řešení, která by měla vést ke zjednodušení a zefektivnění celého procesu zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU v České republice.
Kromě studií a analýz prezentovaných na závěrečné konferenci vznikly v rámci aktivit dle §320a písm. a) zákoníku práce v letošním roce další 2 analýzy z oblasti tzv. hospodářských zájmů:
TECHNOLOGICKÁ SUVERENITA EU
Digitální transformace Evropy představuje pro Evropskou unii v příštích letech, označovaných jako „digitální dekáda“, klíčové hospodářsko-politické výzvy a příležitosti. Zásadní otázkou v této věci je přitom nalezení shody napříč zeměmi EU v postoji k technologické soběstačnosti, nezávislosti či autonomii, nejčastěji označované jako technologická suverenita. Podrobně se této problematice věnuje analýza, kterou zpracoval autorský kolektiv z VŠB-TU Ostrava.
Analýzu si můžete přečíst zde.
PODORA EXPORTU – STÁTNÍ VERSUS TRŽNÍ MODEL FINANCOVÁNÍ
Exportéři budou v nastávajícím období potřebovat efektivní a důvěryhodnou pomoc státu více, než dřív. Již nyní je zřejmé, že pandemie COVID-19 ovlivní světové hospodářství do takové míry, že na to budou muset reagovat v podstatě všechny státy a firmy. Systém bude podroben zatěžkávací zkoušce a je vhodné mít v zásobě možná řešení i pro zefektivnění systému podpory exportu. Cílem této analýzy bylo získání dat, která umožní zhodnotit vhodnost opatření pro prostředí České republiky, zejména s ohledem na systém plně řízený a financovaný státem vs. systém s významným zapojením privátního sektoru. Specifickou položkou podpory exportu je i podpora českých subjektů při získávání veřejných zakázek v zahraničí. Jde o důležitou aktivitu, která v nějaké míře probíhá a je i součástí podnikatelských misí a jiných proexportních aktivit, avšak nemá transparentní institucionální uspořádání. Analýza vytvořená týmem řešitelů ze společnosti GOVCOM, a. s. se dotýká i tohoto tématu.
-
kategorie Zaměstnavatelské vztahy