Kurzarbeit: Nejčastější otázky a odpovědi k programu Antivirus

Připravili jsme pro vás odpovědi na dotazy z reálného provozu firem k programu Antivirus. Níže najdete oblasti, kterých se jednotlivé dotazy týkají. Kliknutím na danou oblast se dostanete ke konkrétním otázkám a odpovědím.

OBLASTI OTÁZEK

OBECNÁ ČÁST

REŽIM A

REŽIM B

DALŠÍ

OTÁZKY A ODPOVĚDI

OBECNÁ ČÁST

Max. částky měsíčního příspěvku na 1 zaměstnance v rámci Programu Antivirus (29 000 Kč resp. 39 000 Kč) jsou o něco vyšší než publikovaná 60 % resp. 80 % součtu průměrné mzdy za 4.Q 2019 + odvodů, ze kterého mají vycházet. Co platí?
Platí maxima výslovně stanovená v Programu Antivirus, tj. částky 29 000 Kč/39 000 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc.
Zpět na Oblasti otázek

1) V rámci Programu Antivirus je možné uplatnit žádost o částečnou kompenzaci náhrad mezd vzniklých od vyhlášení nouzového stavu (12.3.2020, včetně). Bude se měsíční maximum příspěvku 29 000 Kč resp. 39 000 Kč na zaměstnance krátit za březen kvůli platnosti fungování Programu Antivirus až od 12.3.2020?
2) Bude se maximální výše příspěvku poměrně krátit v případě, že náhrada mzdy byla uplatněna jen za část měsíce (např. jen několik dnů?)
3) Bude se příspěvek poměrně krátit v případě, že vyplacená náhrada mzdy činí méně než 100 % průměrného výdělku (např. prostoj, karanténa)?
1) NE, příspěvek za březen nebude z důvodu aplikace Programu Antivirus až od 12.3.2020 nijak krácen, maximální výše příspěvku za březen tedy činí 29 resp. 39 000 Kč.
2) NE, k poměrnému krácení příspěvku nedochází, i když zaměstnavatel žádá o příspěvek jen za několik dnů.
3) NE, příspěvek bude stále činit 60 resp. 80 % skutečně vyplacené náhrady mzdy zvýšené o odvody (pokud se aplikují), max. 29 resp. 39 000 Kč/měsíc.
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit nárok na příspěvek na náhradu mzdy za březen na pracovníka, kterému skončil pracovní poměr na dobu určitou k 31.3.2020? Bude odpověď jiná, pokud zaměstnanci pracovní poměr skončí např. 5.4.2020? A co když zaměstnanec nečekaně dá výpověď nebo třeba nečekaně zemře?
NE ve všech těchto případech. Příspěvek se poskytuje výhradně na zaměstnance, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování, stále jeho zaměstnanci a nebyla jim ke dni podání tohoto vyúčtování dána výpověď, ani nejsou ve výpovědní době, s výjimkou výpovědi dle § 52 písm. g) a h) ZP. Toto omezení vychází mj. z § 120 ZZam, na základě kterého byl ten program schválen. Podle § 120 odst. 2 ZZam je takový program „souborem opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce“, tj. podpora musí směřovat k udržení daného místa (což u zaniklého pracovního poměru není splněno). POZOR! Výklad byl upřesněn, nárok na příspěvek může uplatnit zaměstnavatel i za zaměstnance, kteří jsou ve výpovědní době, ale výpověď dali sami.
Zpět na Oblasti otázek

Bude nutné k žádostem o příspěvek v rámci Programu Antivirus dokládat bezdlužnost? (§ 118 odst. 3 ZZam).
V Poslanecké sněmovně už je novela zákona o zaměstnanosti (ST 809/0), podle které nebude dočasně splnění této podmínky vyžadováno. Do doby přijetí a nabytí účinnosti novely nebude vyžadováno předložení dokladu o bezdlužnosti (bezdlužnost je podmínkou až pro vyplacení příspěvku).
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit žádost o příspěvek současně v Režimu A i v Režimu B?
ANO, podle toho, která okolnost zakládající nárok na příspěvek u konkrétního zaměstnance nastala (např. zaměstnanci jsou v karanténě – Režim A, a pro jiné zaměstnance zaměstnavatel nemá práci z důvodu výpadku vstupů – Režim B).
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit žádost o příspěvek současně v Režimu B
ANO, podle toho, jaká okolnost zakládající nárok na příspěvek u konkrétního zaměstnavatele v daném provozu na daném pracovišti nastala (např. v jedné provozovně došlo k omezení výroby pro výpadek zahraničních pracovníků a na druhé provozovně např. došlo k přerušení subdodávek pro výrobu, nebo poklesly zakázky a došlo k omezení výroby).
Zpět na Oblasti otázek

Bude v rámci Programu Antivirus platit podmínka neudělení pokuty za nelegální zaměstnávání podle § 5 písm. e) bod 3. ZZam?
ANO, na této podmínce se nic nemění, plyne nejen z § 118 odst. 5 ZZam, ale i ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES.
Zpět na Oblasti otázek

Co když zaměstnavatel nesprávně stanoví překážku v práci a navazující výši náhrady mzdy a bude mu tak vyplacen příspěvek v „nesprávné výši“? Bude muset příspěvek vracet?
NE. Za správnost stanovení příslušné překážky v práci a dodržování příslušných ustanovení ZP je plně zodpovědný zaměstnavatel (a bude zejména následně kontrolováno ze strany SUIP), nicméně případné chybné stanovení překážky v práci však není porušením dohody o poskytnutí příspěvku a nemá návaznost na jeho případné vrácení, byla-li náhrady mzdy zaměstnanci skutečně vyplacena. Případné sankce z porušení pracovněprávních předpisů je v souladu s nimi oprávněn stanovit SUIP.
Zpět na Oblasti otázek

Co když uplatní zaměstnavatel žádost o příspěvek v nesprávném Režimu (např. požádá o kompenzaci náhrad mezd v Režimu A – příspěvek ve výši 80 % – z důvodu nařízeného omezení provozu, ale jeho provoz nebyl omezen přímo některým z přijatých usnesení vlády nebo mimořádných opatření, tj. žádost měla být případně podána v Režimu B – příspěvek ve výši 60 %). Bude muset příspěvek nebo jeho část (20 % rozdíl) vracet?
Odpověď ověřujeme, ale domníváme se, že na zařazení nesprávně do Režimu A namísto do Režimu B upozorní zaměstnavatele Úřad práce neprodleně po podání žádosti o příspěvek. Součástí žádosti o příspěvek v Režimu A týkající se nařízeného uzavření/omezení provozu je také uvedení čísla jednacího příslušného krizového opatření (usnesení vlády), resp. mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví či krajské hygienické stanice, podle kterého byl zaměstnavatel nucen uzavřít provoz či omezit svou činnost. Pokud se bude Úřad práce domnívat, že zaměstnavatel do působnosti uvedeného opatření nespadá, tj. nesplňuje podmínku nařízeného omezení/uzavření provozu v rámci Režimu A, žádost o zařazení do Režimu A nepřijme a zaměstnavatele upozorní.
Zpět na Oblasti otázek

REŽIM A

§ 192 odst. 3 ZP umožňuje zaměstnavateli zvýšit částku jím vyplácené náhrady mzdy v případě karantény nad zákonné minimum 60 % redukovaného vyměřovacího základu. Bude se nahrazovat 80 % i z této zvýšené částky?
ANO, příspěvek bude poskytnut ve výši 80 % skutečně vyplacené náhrady mzdy (u karantény odvody nejsou relevantní), v maximální výši 39 000 Kč.
Zpět na Oblasti otázek

Na co všechno se vztahuje podbod b) v Režimu A? V návětí je uvedena „nemožnost přidělovat práci zaměstnancům v souvislosti s vydáním krizových usnesení vlády ČR…“, ale hned další věta hovoří o tom, že musí jít o situaci, že zaměstnavateli bylo na základě usnesení vlády nebo opatření orgánů ochrany veřejného zdraví přímo nařízeno uzavření či omezení provozu, tj. nejen že museli zavřít v souvislosti s opatřeními.
Dosavadní odpověď MPSV: Jedná se o případy, kdy z rozhodnutí státu (vlády nebo příslušných úřadů) je přímo nařízeno uzavření provozu. Při tom je přihlíženo jak ke krizovým opatřením přijatým usneseními vlády, tak k mimořádným opatřením nařízeným ministerstvem zdravotnictví, tak ale rovněž k mimořádným opatřením nařízeným krajskými hygienickými stanicemi. V těchto opatřeních ale musí být výslovně uvedeno, že se činnost zaměstnavatele zakazuje nebo omezuje. Tedy ne činnost toho kterého konkrétního zaměstnavatele, ale obecně se omezuje/zakazuje činnost. Pokud zavřel zaměstnavatel nepřímo v souvislosti s opatřeními (např. z titulu zákazu shromažďování nebo např. z titulu zákazu překročení hranice) pak do Režimu A zaměstnavatel nespadá. Jeho činnost mu nebyla opatřeními fakticky přímo zakázána. Takovýto zaměstnavatel spadá do režimu B.
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel požádat o příspěvek na náhradu mzdy za své zaměstnance pracující v ČR, ale bydlící v zahraničí (Polsko, Slovensko), kterým byla po příjezdu do země nařízena karanténa a zaměstnavatel jim vyplácí náhradu mzdy?
ANO, za karanténu bude respektována i karanténa nařízená příslušným orgánem v zahraničí za předpokladu, že zaměstnavatel postupuje v souladu s českým zákoníkem práce (vyplácí náhradu mzdy podle § 192 ZP zaměstnancům), zároveň je i podmínkou programu, že příspěvek náleží výhradně na zaměstnance v pracovním poměru, kteří jsou účastni důchodového pojištění a nemocenského pojištění podle českého právního řádu. Toto bude kontrolováno prostřednictvím vazby na ČSSZ (přímou komunikací UP ČR – ČSSZ).
Zpět na Oblasti otázek

REŽIM B

V původně schválené verzi Programu Antivirus bylo za významnou část zaměstnanců považováno min. 30 %. Platí to i nadále?
NE, minimální kvóta 30 % chybějících zaměstnanců již není stanovena. 
Zpět na Oblasti otázek

Musí v případě překážky podle § 209 ZP (částečná nezaměstnanost) zaměstnavatel přidělovat zaměstnancům alespoň nějakou práci?
ANO. V rámci tzv. částečné nezaměstnanosti je nutné přidělovat aspoň nějakou práci všem. Pokud někdo nepracuje vůbec, není v režimu částečné nezaměstnanosti.
Zpět na Oblasti otázek

Pokud zaměstnavatel řešil svoje provozní problémy v důsledku COVID-19 zčásti tím, že zaměstnancům určil nebo v dohodě s nimi „umožnil“ čerpání dovolené, a teprve pak pracovněprávní důsledky COVID-19 řešil přes částečnou nezaměstnanost ve smyslu § 209 ZP po celou zbývající pracovní dobu zaměstnance, bude to z hlediska kompenzací v Režimu B v pořádku?
Odpověď ověřujeme, nicméně podle našeho názoru ANO. Doba dovolené se považuje za výkon práce (§ 348 ZP), takže lze říci, že po část měsíce zaměstnavatel pro zaměstnance práci měl.
Zpět na Oblasti otázek

Má příjem v rámci záchranných on-line kampaní (zákazníci kupují vouchery na budoucí služby aktuálně uzavřených restaurací, kadeřnictví apod.) vliv na možnost požádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus?
NE. Příjem z prodeje takových voucherů nemá podle našeho názoru žádný vliv na možnost žádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus, protože ten je určen ke kompenzaci vyplacených náhrad mezd zaměstnanců. Zaměstnavatel sice má z prodaných voucherů příjem už nyní, ale tento příjem nemá nic společného s tím, zda aktuálně zaměstnavatel provozuje nebo neprovozuje činnost (voucher si vyberou zákazníci až po zrušení aktuálních omezení provozu).
Zpět na Oblasti otázek

DALŠÍ

Na co má nárok zaměstnanec v případě práce o Velikonocích (pátek/pondělí), jestliže je firma „v kurzarbeitu“ z důvodu nedostatku zakázek?
Pokud zaměstnanec ve sváteční den bude pracovat, náleží mu bez ohledu na kurzarbeit mzda v plné výši + placené náhradní volno (nebo příplatek min. ve výši průměrného výdělku, dohodne-li se tak se zaměstnavatelem) a za tento den nelze žádat o žádný příspěvek na náhradu mzdy v rámci Programu Antivirus. Pokud zaměstnanec měl ve svátek rozvrženou směnu (v rámci kurzarbeitu), ale nepracoval, bude mít případně nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu v důsledku svátku mzda ušla (§ 115 odst. 3 ZP), ale toto jde mimo Program Antivirus (není to náhrada mzdy z důvodů uvedených v Hlavě III zákoníku práce – Režim B ani žádný z důvodů v Režimu A). Tzn. že pouze zaměstnanci v kurzarbeitu (nastaveného na základě dohody s odbory nebo vnitřního předpisu), kteří neměli rozvrženou směnu a tedy byli na překážce v práci v rámci kurzarbeitu, mají nárok na náhradu mzdy podle § 209 odst. 2 ZP a na tyto náhrady mezd lze příspěvek žádat.
Zpět na Oblasti otázek

Gbelec Ondřej
kategorie Právní infoservis