Cílem bylo vytvořit jednoduchou, srozumitelnou, souhrnnou informaci o KPŽ založenou na kvalitních teoretických a empirických podkladech. Sestavený kompaktní výzkumný nástroj byl představen v podobě baterie položek dotazníku, z jehož výsledků je možné spočítat jednoduchý index, který také umožní s co nejmenším počtem číselných údajů regionální, odvětvové, časové a další srovnávání. SQWLi byl posléze využit v rámci národně reprezentativních průzkumů v České republice ke sledování vývoje kvality pracovního života v čase, ale také k detailní analýze činitelů KPŽ z pohledu různých částí pracovní populace (např. dle pohlaví nebo věku).

Aktualizace časových řad proběhla v souladu s metodikou měření pomocí indexu SQWLi standardizovaným a reprezentativním šetřením pro zajištění maximální spolehlivosti dat. Toho bylo dosaženo za pomoci kvótního nebo pravděpodobnostního postupu výběru dotazovaných, kde základním souborem pro výběr je množina všech ekonomicky aktivních obyvatel ČR ve věku 18 a více let. Pro dotazování v roce 2020 byl zachován původně plánovaný minimální počet 2000 respondentů: celkem bylo obesláno 6095 respondentů, navrátilo se 2033 vyplněných dotazníků. Analýza dat ukázala, že v roce 2020 došlo k mírnému poklesu celkového hodnocení kvality pracovního života z 75.7 na 74.9 bodů (míra důležitosti jednotlivých aspektů zůstává dlouhodobě téměř nezměněna). Tato změna je v rozporu s předchozím trendem zvyšování kvality pracovního života mezi lety 2017 a 2019.

I když je SQWLi nedocenitelný jakožto nástroj pro ohodnocení kvality pracovního života s vysokou mírou konzistence napříč časem, jeho zaměření je relativně úzce spojené s klasickými tvrdými faktory kvality pracovního života (např. výše výdělku a technické vybavení v zaměstnání) a nenabízí detailnější vhled do aktuálních témat v pracovním světě (např. dopad práce z domova) a jejich vztahu k celkové kvalitě pracovního života. Z důvodu neustálého vývoje společnosti, forem práce a, mimo jiné, také dalekosáhlých dopadů COVID-19 v letech 2020 a 2021, byl reprezentativní průzkum populace pro projekt KPŽ 2020 rozšířen o kategorie, pro které sice neexistovala historická data, nicméně umožnila další metody analýzy, především v ekonomickém směru. A také poskytla informace o širším spektru témat spojených s kvalitou pracovního života.

V rámci projektu bylo sepsáno šest odborných článků publikovaných v Časopise výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA), které do velké míry toto rozšíření reprezentativního dotazníku využívají. Veškeré články jsou bez omezení k dispozici online, níže je jejich souhrn.

• Změny kvality pracovního života v České republice v důsledku pandemie COVID-19 (autor: Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A. Ph.D., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.). Tento článek poukazuje na dopady pandemie covid-19 na život pracujících lidí v České republice. Analýza populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že specifické důsledky jako jsou pokles příjmu, ztráta zaměstnání a nutnost/možnost pracovat z domova byly v rámci populace rozšířeny velice nerovnoměrně. Na jedné straně např. pouze 18 % dotázaných úředníků odpovědělo, že v důsledku covid-19 poklesl jejich příjem, na druhou stranu na stejnou otázku odpovědělo kladně 56 % samostatně výdělečně činných a podnikatelů. V celkovém průměru pocítila ztrátu příjmu v důsledku covid-19 téměř čtvrtina pracující populace a třetina začala pracovat z prostředí domova. Druhá část analýzy pak ukazuje výrazný propad v celkové subjektivně měřené kvalitě pracovního života pro ty, kterých se negativní dopady týkaly, stejně jako pro pracující z domova v případě, že neměli připravené adekvátní technologické zázemí nebo se nemohli soustředit na práci.    
• Harmonizace osobního a pracovního života (autor: Mgr. Naděžda Čadová, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.). Článek přináší informace o tom, jak je pro české pracující důležitá harmonizace osobního a pracovního života v porovnání s jinými aspekty práce a současně, jak jsou s ní momentálně spokojeni. Podrobněji se věnuje i tomu, zda se v těchto otázkách liší muži a ženy, lidé různého vzdělání, věku a pracující v různých osobních situacích. Další část článku se pak zabývá tím, kolik hodin ekonomicky aktivní skutečně odpracují a jaké je rozložení jejich pracovní doby.
• Jak se pandemie covid-19 promítla do kvality pracovního života? (autor: Ing. Jan Červenka, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.). Text na základě srovnání dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2020 realizovaného na přelomu listopadu a prosince s daty ze srovnatelných výzkumů z let 2018 a 2014 analyzuje dopady pandemie COVID-19 a změn v pracovní oblasti, které si vynutila či přinesla, na kvalitu pracovního života měřenou prostřednictvím subjektivního indikátoru pracovního života (SQWLi). Výsledky ukazují, že v hodnocení řady dílčích aspektů práce došlo k posunům provázeným výraznou změnou dřívějšími výzkumy stabilně reprodukovaných profesních, odvětvových a jiných rozdílů. Vedle některých očekávatelných negativních posunů se objevily i změny hodnocení v pozitivním směru, přičemž v obou případech se tyto změny často lišily v závislosti na typu ekonomické aktivity, profesi či odvětví.
• Dopad absence a prezentismu na produktivitu práce v České republice (autor: Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A. Ph.D., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.). Tento článek představuje jednu z prvních kvantifikací problému prezentismu – přítomnosti v zaměstnání navzdory špatnému zdraví nebo nemoci, v důsledku kterých dochází k poklesu pracovní schopnosti – v prostředí České republiky. Analýza na základě populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že pouze 53 % pracujících necítí žádný vliv svého (špatného) zdraví na produktivitu práce a 6 % dotazovaných naopak odpovědělo, že byli zcela neproduktivní. Větší počet pracujících zažilo prezentismus (30 % všech dotazovaných) než absenci (20 %), nicméně prezentismus má v průměru na jednotlivce menší dopad a v konečném důsledku jsou obě proměnné stejně vlivné. Patrné jsou také trendy napříč platovými třídami a typem zaměstnání, kde méně kvalifikovaní pracující a ti s nižšími příjmy vykazují výrazně vyšší ztrátu produktivity. Sběr dat proběhl během kulminace pandemie COVID-19 a výsledky, především z hlediska absence, proto mohou být do jisté míry zkresleny.
• Diferenciace indikátoru subjektivní kvality pracovního života (autor: Ing. Jan Červenka, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.). Indikátor subjektivní kvality pracovního života představuje empirický nástroj, jímž je v sadě různých dílčích aspektů práce reprezentujících šest základních domén spojených s prací a zaměstnáním měřena subjektivní kvalita pracovního života v hlavním zaměstnání ekonomicky aktivní populace České republiky. Daný nástroj v případě dílčích aspektů práce poskytuje údaje ve dvou základních dimenzích, které se vzájemně doplňují. Jednu dimenzi představuje spokojenost měřená na hodnotící škále s póly „velmi špatné“ a „velmi dobré“, druhou dimenzi tvoří subjektivně vnímaná důležitost dílčích aspektů práce měřená na škále s krajními hodnotami „naprosto nedůležité“ a „zcela zásadní“. Na datech sebraných v průběhu let 2018 až 2020 jsme se nyní pokusili podrobněji otestovat, jak se v rámci různých třídění druhého stupně budou diferencovat souhrnné indexy reprezentující jednotlivé domény pracovního života, jež byly zkonstruovány z těchto dat. Základní výsledky těchto analýz a některé vývody z nich prezentujeme v následujícím textu.
• Problémy chování na pracovišti a jejich dopad na životní a pracovní spokojenost (autor: Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A. Ph.D., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.). Tento článek poukazuje na negativní dopady problémů chování na pracovišti – existenci šikany, ponižování, špatného vztahu s nadřízeným aj. – na celkovou kvalitu pracovního života, pracovní angažovanost a širší spokojenost se životem a pracovní (ne)pohodu. V první části se zaměřuje na pravděpodobnost výskytu problémů u různých skupin zaměstnanců, dále pak poukazuje na vysokou pravděpodobnost výskytu dalších problémů u zaměstnanců, kteří už trpí jedním problémem. V poslední části pak analyzuje rozdíly v cílových ukazatelích v závislosti na výskytu jednoho a více problému na pracovišti. Analýza byla provedena na základě populačně reprezentativních dat od téměř dvou tisíc respondentů z listopadu 2020.

V rámci projektu byla na základě veřejného výběrového řízení také zahájena spolupráce se společností Beneš & Michl za účelem vytvoření nových webových stránek Kvalita pracovního života. Práce na nových webových stránkách byla zahájena na začátku září 2021 a v době psaní tohoto souhrnu projektu je v poslední fázi testování před oficiálním spuštěním na nové adrese www.pracovnipohoda.cz, která byla vybrána za účelem přiblížení tématiky širší veřejnosti, nejen odbornému publiku.