O nové evropské strategii pro malé a střední podniky se u nás, až na pár výjimek, příliš nehovoří. Stojí však za to ji zmínit, a to přinejmenším v kontextu koronavirové pandemie, která její kontury poněkud změnila a zdůraznila oblasti, na které by se podpora MSP měla v příštích letech zaměřit.

Bezprecedentní krize spojená s pandemií COVID-19 má negativní dopad na mnoho společností, ať už přímo, nebo prostřednictvím narušeného dodavatelského řetězce. Mezi některá překvapivá ekonomická čísla patří meziroční pokles celosvětové produkce a výrobní produkce o 9 % a předpovědi, že se hodnota globálního obchodu se zbožím ve druhém čtvrtletí 2020 sníží o 27 %. Nová strategie pro malé a střední podniky, kterou předložila Evropská komise 10. března, tedy těsně před uvalením většiny zemí evropského kontinentu do karantény, musí reagovat na krizi a pomáhat malým a středním podnikům při přizpůsobování se situaci COVID-19, která ovlivňuje různé aspekty veřejného a soukromého života, pokud jde o hospodářské, sociální a spotřebitelské chování.

Malé a střední podniky budou muset reagovat na nový způsob života, práce a spotřeby. V tomto ohledu budou potřebovat pomocnou ruku.

Kromě malých lokálních trhů je hlavním polem působnosti MSP především vnitřní trh. Podle Statistického úřadu EU EUROSTAT tvořily v roce 2017 malé a střední podniky 99 % z počtu dovážejících podniků a 98 % vyvážejících podniků v EU. Pro MSP je tedy klíčový vnitřní trh bez překážek. Navzdory úsilí o odstranění překážek na vnitřním trhu se MSP domnívají, že stále existují velmi významné překážky, zejména rozdílná vnitrostátní pravidla pro služby a produkty.

Během pandemie COVID-19 má integrita vnitřního trhu zboží a základních služeb prvořadý význam pro zachování správného fungování vzájemně závislých dodavatelských řetězců. Je-li narušeno pokračování hospodářské činnosti, je schopnost bojovat s krizí ohrožena. V tomto ohledu Evropská komise navrhla zřídit funkci rychlého varování, která má za cíl identifikovat narušení dodavatelského a hodnotového řetězce za pomoci stávajících sítí jako např. EEN či sítě obchodních komor.

Evropské MSP bojují s nedostatkem finanční zdrojů a Evropa jim musí pomoci s přístupem k likviditě, zejména prostřednictvím veřejného / soukromého sdílení rizik a financování vlastního kapitálu. Důležité je také, aby pravidla stanovená ve směrnici o opožděných platbách, zejména ve vztahu k platbám veřejné správy podnikům, byla přísněji prosazována. Rychlé splacení faktur je pro firmy životně důležité, neboť se potýkají s akutními problémy s peněžními toky.

Evropská komise musí spolu s členskými státy zajistit dlouhodobou dodatečnou flexibilitu při využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Podniky musí plně využít příležitostí, které tyto finanční prostředky nabízejí, na podporu udržitelného oživení hospodářských činností v regionech. Programy, o nichž se v současné době jedná, musí být s ohledem na krizi zcela revidovány. Mělo by být možné využít tyto prostředky k financování pracovního kapitálu malých a středních podniků.

Dále je třeba provést revizi právního rámce Společenství v oblasti státní podpory, aby se zohlednil proces vymáhání, zejména zvýšením prahových hodnot pro malé podniky (regulace de minimis) a zajištění toho, aby maloobchod a služby byly způsobilé pro tuto podporu ve všech členských státech.

Krize donutila všechna rozhodnutí společností o zelených investicích odložit, ačkoli společnosti byly ochotné investovat do zelených technologií na začátku roku. V souladu s ekologickým oživením je potřeba rychle zavést podpůrné programy pro MSP s cílem investovat do ekologických technologií. Plánované „zelené výzvy“ by měly být zavedeny co nejdříve a jejich pravidla by měla být jednoduchá a čitelná pro malé a střední podniky.

Zaměření nové strategie pro malé a střední podniky na udržitelnou a digitální Evropu je správné. Karanténa nastolená v mnoha zemích zdůraznila potřebu digitalizace. MSP byly přes noc konfrontovány s digitálním přechodem, zejména bez finanční a technické pomoci. Offline svět není ušetřen zločinců a mnoho MSP nemělo čas a prostředky na péči o kybernetickou bezpečnost. Některá města a obchodní a průmyslové komory místně pomáhaly MSP s kontrolními seznamy IT či e-commerce.

Nový způsob řízení zaměstnanců na dálku je výzvou pro MSP. Evropská komise by měla v rámci nové strategie pro malé a střední podniky zvážit zvláštní školení a poradenství pro MSP, jak řešit nový způsob práce.

Zpráva Komise DESI 2020 odhalila, že technicky pouze 17 % MSP používá cloudové služby a pouze 12 % analýzu velkých dat. Podpora MSP v oblasti digitálních dovedností a používání digitálních nástrojů je více než potřeba. Je tedy pozitivní, že i na toto opatření nová strategie myslí.

Digitální transformace by však neměla být výsadou privátní sféry. Státní správa by měla jít příkladem a přenést řadu postupů do online prostředí. Podnikatelé se potýkají v každodenním životě se složitými a odlišnými správními pravidly a postupy a konkrétně vyžadují zjednodušení a zlepšení informací. Toho lze do značné míry dosáhnout prostřednictvím digitalizovaných informací a postupů. Inteligentní elektronická správa hraje v digitální éře důležitou roli. Digitální transformace vnitrostátních i přeshraničních administrativních postupů, jak je stanovena v Tallinské deklaraci z roku 2017, musí být zvýšena, aby se zmírnilo zatížení podniků.

Lepší regulace a omezování byrokracie ve špatných dobách je více než potřeba. Evropská komise musí ve svých útvarech provádět přísněji než v minulosti test malých a středních podniků a zásadu „pouze jednou“, jak je stanoveno v jejích interních pokynech pro posuzování dopadu. Při zotavování ekonomiky bude důležitější, aby právní předpisy braly v potaz dopad na 99 % podniků soukromého sektoru definovaných jako mikropodniky, malé nebo střední podniky, přičemž udržitelnost mnoha z nich bude i nadále velmi křehká. Navržený princip „one-in, one-out“ by mohl být ambicióznější např. ve formě „one-in, two-out“ a je třeba, aby byl již operativní. 

Malým a středním podnikům je rovněž třeba pomoci při jejich internacionalizaci. To může být učiněné prostřednictvím ambiciózní kapitoly o MSP v rámci vyjednávaných dohod o volném obchodu. Kapitoly o MSP musí být pro podnikatele čitelné. Komise a členské státy by měly v úzké spolupráci s podnikatelskými organizacemi usilovat o lepší provádění dohod o volném obchodu. Rostoucí protekcionismus rovněž vyžaduje jasnou koncepci evropské hospodářské diplomacie, která bude koordinovaným způsobem chránit zájmy evropských MSP po celém světě.

Evropské organizace spolu se svými národními členy apelují na Komisi, aby březnovou strategii pro MSP přizpůsobila následkům koronavirové pandemie, tak aby pomoc MSP byla efektivní. Tento apel rovněž podporuje Evropský parlament, který nyní pracuje v Průmyslovém výboru na zprávě z vlastní iniciativy k nové strategii pro MSP. Ve výboru také působí europoslankyně Martina Dlabajová, která přispěla ke vzniku dokumentu jako politického závazku na podporu MSP politické skupiny Renew Europe. Pro podnikatele a jejich zaměstnance bude životně nutné, aby slova politiků nezůstala jen na papíře a avizovaná podpora skutečně přispěla k oživení ekonomiky a udržení pracovních míst.