V návaznosti na odstoupení od multilaterální smlouvy JCPOA (Joint Comprehensive Plan of Action) obnovily USA sankce proti Íránu. Rozhodnutí vstoupilo v účinnost dne 6. srpna. Druhé kolo sankcí je plánováno na 4. listopadu letošního roku.

České firmy loni do Íránu vyvezly zboží za 1,8 miliardy korun. Za posledních pět let se český vývoz do Íránu zdvojnásobil. V letošním prvním pololetí měl český vývoz hodnotu 790 milionů korun. „Sankce mohou nepříznivě ovlivnit český export a investice v Íránu například v oblasti energetiky. Z pohledu Svazu je nyní důležité, aby dál fungovala komunikace mezi Evropskou unií, Íránem a dalšími stranami mnohostranné dohody z roku 2015, která zastavila íránský zbrojní jaderný program,“ říká Eva Veličková, tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Opětovné uvalení sankcí vyvolalo předem oznámenou reakci Evropské unie, která se snaží zmírnit jejich dopady na evropské firmy, protože zůstává signatářem zmíněné smlouvy s Íránem a neschvaluje jednostranné rozhodnutí USA od dohody JCPOA odstoupit. Podle EU jde o dobrý nástroj k udržení dialogu s Íránem a zajištění mírové povahy jeho jaderného programu.

Od 6:00 dne 7. srpna vstoupil na straně EU v platnost tzv. „blocking statute“. Tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková k tomu dále uvedla, „Svaz průmyslu a dopravy ČR přivítal, že Evropská komise novelizovala nařízení z roku 1996, kterými od 7. srpna 2018 chrání evropské firmy, které obchodují s Íránem, před účinky amerických sankcí. Jeho dopad bude ovšem omezený, protože neochrání byznys evropských firem působících i v USA, nebo operujících na dalších trzích s americkými partnery.“

Nařízení původně vzniklo v reakci na americké sankce proti Íránu, Kubě a Libyi (1996). Jeho cílem je v podstatě zakázat evropským firmám, aby se řídily konkrétními sankcemi třetí strany a poskytnout jim jisté právní záruky před jejich extrateritoriálním dopadem. Reakce EU mimo jiné vysílá politický signál, že Evropa stojí za svým závazkem dodržovat JCPOA a udržet smlouvu při životě i bez USA.

Nařízení obsahuje zejména toto:

• V EU nelze uznat ani vykonat rozhodnutí soudu nebo správního orgánu v zemích mimo EU, které vzniklo na základě těchto amerických sankcí.
• Evropské firmy nesmí přímo ani prostřednictvím dceřiných společností vyhovět požadavkům a zákazům uvedených v amerických sankcích. Mohou tak ale učinit s předchozím souhlasem EU, pokud by nevyhovění mohlo vážně poškodit jejich zájmy a existenčně je ohrozit. (Může jít o souhlas podřídit se sankcím částečně, nebo zcela.)
• Sankcemi poškozená evropská firma může vymáhat u evropských soudů náhradu škody od podniků nebo institucí (včetně americké administrativy), které jí škodu způsobily. Náhradu lze získat i soudním zabavením majetku, které tyto podniky mají na území EU.
• Pokud se firma rozhodne bez předchozí autorizace řídit sankcemi USA a nerespektovat nařízení EU, je na členských státech, aby rozhodly o „účinných, přiměřených a odrazujících sankcích“ a zároveň je vymáhaly. Například v Německu to může být až 500 tisíc EUR.

Detailnější vysvětlení k nařízení naleznete na stránkách Evropské komise

Podle zdrojů z EU, neobdržela zatím Evropská komise žádnou takovou žádost o autorizaci podrobit se sankcím, pokud k tomu však dojde, slibuje EK její co nejrychlejší posouzení.

Problematické bude ovšem fungování bank při obchodu s Íránem. Z důvodu závislosti na globálních kapitálových trzích a rizika ohrožení vlastního byznys modelu dává od Íránu ruce pryč i Evropská investiční banka. Její prezident Werner Hoyer dále uvedl, že neexistuje žádná evropská banka schopná podnikat v Íránu, nebo s Íránem.

Problematiku zajištění bankovních operací považoval Svaz průmyslu a dopravy ČR za klíčovou již před znovuzavedením sankcí. Zvláště americké banky vykazovaly tzv. „over compliance“ a odmítali operace v Íránu jen na základě předběžné opatrnosti.

Jako zástupci české podnikatelské komunity litujeme, že situace eskalovala k obnovení sankcí, oceňujeme snahu EU poskytnout alespoň omezenou ochranu firmám z EU a zvýšit jejich právní jistotu. Věříme, že EU a členské státy udělají maximum, aby nařízením „blocking statute“ neuštědřili firmám „facku z druhé strany“.

Tzv. jadernou dohodu s Íránem (JCPOA) považujeme za důležitou pro stabilitu a bezpečnost regionu, která je zásadní i pro byznys. Větší izolace Íránu povede k obsazení trhu čínskými, ruskými a dalšími konkurenty a oslabí možnosti standardního jednání s íránskou politickou reprezentací.