Jak již několikrát zaznělo z ministerstva zdravotnictví, tento resort (a i ostatní resorty a zařízení) má zpracován pandemický plán, podle kterého by se postupovalo, když by se např. omezily veřejné akce (divadelní představení apod.), uzavřely školy nebo kina, divadla apod. To spadá pod ochranu veřejného zdraví, která se řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví a za kterou podle zákona odpovídá Hlavní hygienik ČR, ministr zdravotnictví a vláda.

 

V případě zaměstnavatelů a zaměstnanců se však jedná o zajištění BOZP zaměstnanců obecně. Ochrana zdraví zaměstnanců je totiž nedílnou součástí BOZP. Zaměstnavatelé by si měli zkontrolovat, v jakém stavu se nacházejí jejich hygienická zařízení a jestli zaměstnancům poskytují dostatečné množství mýdla, dezinfekčních prostředků a ručníků. Hlavní zásadou prevence v době pandemie je totiž hygiena rukou. Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků sice uvádí určité limity těchto prostředků, ty by s ohledem na to, že se jedná o zastaralý předpis, měly samozřejmě navýšeny podle provozních podmínek a možností zaměstnavatele. Dostatečné množství vody na pracovišti je pak samozřejmostí. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců, výslovně stanoví, že prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance.

 

V této situaci je nezbytné apelovat i na všechny odborové funkcionáře. Podle § 322 ZP mají odborové organizace právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP a prověřovat, jak zaměstnavatel plní své povinnosti na tomto úseku. Toto právo však není jen pouhé právo, ale je to přímo povinnost odborové organizace vůči zaměstnancům. Posláním odborové organizace je chránit oprávněné zájmy zaměstnanců a v době pandemie musí být oprávněným zájmem zaměstnanců zajistit u zaměstnavatele co nejlepší hygienické podmínky, a to musíme soustavně kontrolovat a prověřovat.

 

V médiích se vyskytují rady týkající se dalších opatření zaměstnavatele, jako je poskytnutí homeworkingu nebo překážky v práci. Samozřejmě poskytnutí homeworkingu (práce z domova) je velice dobrým řešením, zaměstnanec se nemusí dopravovat do práce hromadnými prostředky a jeho riziko nákazy je sníženo. Homeworking však nemohou zaměstnanci poskytnout zaměstnavatelé poskytující služby nebo např. zdravotnická zařízení, ti se musí vrátit k vylepšení hygienických podmínek zaměstnanců. Jinak poskytnutí překážky v práci obecně není řešení, to nepomůže ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci. Zaměstnanec asi dobrovolně o neplacené volno zaměstnavatele nepožádá a zaměstnavatel sám od sebe nepošle zaměstnance domů a nebude mu platit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Jiná je situace, když je zaměstnanci vystavena pracovní neschopnost nebo když je mu nařízena karanténa. V těch případech se postupuje podle zákona, a to máme dobře ošetřeno.

Rada závěrem: každá odborová organizace by měla v této době využít svého práva kontroly BOZP podle § 322 ZP a prověřit u zaměstnavatele úroveň hygienických podmínek, včetně zásobování vodou, mýdlem a dezinfekčními prostředky. Propagace hygieny rukou je v této době hlavním úkolem na úseku BOZP zaměstnanců.