Důchodový věk v České republice může dosáhnout až 68 let, současné zvyšování je ale stále pozvolné. Důležitější může být zkvalitnění zdravotní péče a důsledná prevence. Díky tomu se zvýší šance na dožití, která je v Česku stále relativně nízká. Problémům se, podle publicistiky Českého rozhlasu, v dalším dílu projektu Život k nezaplacení věnoval sociolog Daniel Prokop.
První otázka redakce byla, zda Daniel Prokop považuje za chybu zveřejnění informace ministerstvem práce a sociálních věcí z října loňského roku o tehdejší výhodnosti odchodu do předčasného důchodu. Daniel Prokop to samozřejmě označil za chybu, ale myslí si, že i kdyby se to nezveřejnilo, tak by stejně následovaly odchody do předčasného důchodu. Vždyť lidé takto získají více peněz v důchodu, když se jim stihnou jejich důchody valorizovat. Podle Prokopa by to mělo být tak, že se důchody nevalorizují až od doby řádného odchodu do důchodu.
Podle Prokopa hranice odchodů do penze se bude muset zvyšovat, ale protože je u nás špatné zdraví střední a starší generace, je nutné pracovat na zdravotní prevenci.
Načež dodal, že jednou z věcí je to, jak zabránit předčasným odchodům do důchodu. Podle něho se v tomto roce sice ještě vyplatí odcházet do předčasného důchodu, ale vláda bude muset rychle udělat opatření, aby se valorizovalo až od doby řádného odchodového věku, zdůraznil.
Dále konstatoval, že lidé, kteří tak odešli do důchodu v letech 2021 až letos, budou mít výrazně vyšší důchody než lidé, kteří odejdou později. Přestože vydělávali stejně, budou mít o tisíce vyšší důchody. V průměrném důchodu jde zhruba o 3500 korun navíc.
Podle něho je to dost nespravedlivé. Protože, když někdo vydělával celý život stejně, jako jiný, a jenom nestihl náhodnou inflační vlnu. Načež uvedl, že je třeba přemýšlet o tom, jak tyto rozdíly zmírnit. Je pro to, aby se více valorizovaly vysoké penze. Vysoké penze se valorizují asi o 22 %, a nízké o 17 %.
Řešením by bylo, že se například za tři roky penze nezvednou víc než o 5000 korun. Důchodci s vyššími důchody narazí na dlouhodobější limit. Tím se, podle něho, vyrovná rozdíl mezi vysokými a nízkými důchody a zároveň rozdíl mezi novými a staršími důchodci. Omezí se valorizace existujících vysokých důchodů.
Na otázku redakce, co by mělo být klíčovým tématem důchodové reformy, jestli je hranice odchodu do penze, Daniel Prokop odpověděl, že hranice odchodu do důchodu se bude muset zvyšovat. Kdyby se, podle něho, nezvyšovala, musí klesat důchody, což společnost také nechce. Dále řekl, že současné zvyšování hranice odchodu do důchodu je pozvolné. Problémem je špatné zdraví střední a starší generace. Podle něho 68 let je dnes nedosažitelných.
Současně prohlásil, že naděje na dožití v Česku je relativně nízká, a v Moravskoslezském nebo v Ústeckém kraji je, tato nízká naděje, ještě výraznější. Je nutné pracovat na prevenci, aby lidé mohli déle pracovat díky svému zdravotnímu stavu.
Jako nesmysl označil, že najednou přibydou výjimky pro hasiče, pro některé zdravotníky nebo pro horníky. Podle něho by tyto náročné profese mohly odcházet do důchodu dříve, ale musí to být tak, že zaměstnavatel přispívá do fondu, a nikoliv, aby lidé měli předdůchod za státní peníze. To jsou totiž peníze ostatních důchodců, kteří by, kvůli těmto výjimkám, museli chodit do důchodu naopak později.
Redakce poté připomněla, že někteří politici „uklidňují“ veřejnost tím, že se to týká jenom čtyřicátníků…
Podle Prokopa se to začne zvyšovat až po roce 2030, a to velmi pozvolně. Reálně se na hranici odchodu do penze v 68 letech naše společnost dostane až v roce 2055. Řešit by se ale měl životní styl, protože v současnosti daňový systém vůbec nezohledňuje škodlivost potravin, nemotivuje ke zdravotní prevenci.
Podle sociologa zdravotní stav dnešních čtyřicátníků bude za 25 let pravděpodobně špatný. Společnost se musí zamyslet nad tím, aby byl systém v Česku udržitelnější, jak z hlediska důchodů, tak z hlediska zdravotnictví. Načež dodal, že právě v prevenci leží desítky miliard korun. „Když nad tím budeme dobře přemýšlet, ušetříme ve zdravotnictví i v důchodech,“ dodal.
Aby se věk zvyšoval, musí, podle Prokopa, stát ucpat „díry“ v příjmech. Nemůže se zvyšovat důchodový věk na 68 zaměstnancům, když dotují důchody OSVČ. Na straně příjmů unikají desítky miliard a pro určité typy zaměstnání je to výrazně výhodné, nemůže za to platit zbytek tím, že bude odcházet do důchodu v 68 letech.
Zároveň upozornil, že do systému, v dobách propadu, mohou proudit finance z jiných daní. Třetí pilíř navíc asi nefunguje jako pojištění na stáří. To jsou hrozně malé peníze a lidé si spoří v pozdním věku a nevybírají si to. Padesátníci by mohli dostávat například pět procent jejich důchodu, nebo aspoň nějakou část.
Na otázku, jestli si myslí, že je fér říkat lidem, aby si naspořili dostatek peněz na období, kdy budou v penzi bez ohledu na pilíře, Daniel Prokop potvrdil, že je fér. Nicméně, dále dodal, že část lidí, a to je to ta část, která má nebo bude mít nejnižší důchody, nemá příliš mnoho potenciálu si spořit. Politici by se měli zamyslet nad tím, jestli daňovým systémem nemusí nechávat více peněz nižší pracující třídě zaměstnanců, aby si mohli spořit. To znamená zreformovat třetí pilíř.
Za jeden z vážných problémů třetího pilíře považuje obrovské poplatky bank, které jsou zhruba dvoj až trojnásobné než v zahraničí. Stát by si měl došlápnout na sektor fondů, snížit poplatky, podporovat vstup do toho třetího pilíře v mládí. Dnes si tam spoří lidé v důchodovém věku, což, podle Prokopa, vůbec nemá smysl.
Je třeba podporovat, aby si lidé začali spořit, když jim je dvacet. Aby pilíř sloužil jako doplatek důchodu, prohlásil v závěru pořadu Českého rozhlasu sociolog Daniel Prokop.