Vláda ustavila výbor pro strategické investice a schválila parametry státního rozpočtu na rok 2024

Vláda dnes schválila například předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, 21. června 2023.
Vláda dnes schválila například předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, 21. června 2023.
S realizací strategických projektů zásadních pro budoucí prosperitu České republiky pomůže vládě nový Vládní výbor pro strategické investice. O jeho zřízení a podobě rozhodl kabinet Petra Fialy na schůzi ve středu 21. června 2023. Projednal a postoupil do Sněmovny také Istanbulskou úmluvu, která zvyšuje ochranu žen proti všem formám násilí, a projednal také předpokládané parametry státního rozpočtu na rok 2024 a jeho výhledu na další roky.

Vládní výbor pro strategické investice pod vedením předsedy vlády, který je součástí projektu Česko ve formě, se zaměří na klíčové oblasti rozvoje České republiky, jimiž jsou dopravní infrastruktura, bydlení, energetika či vzdělávání a rozvoj vědy, výzkumu a inovací. Jeho úkolem bude urychlit realizaci některých strategických projektů, které budou důležité pro naši ekonomiku v příštích deseti letech.

„Pokud chceme, aby se Česká republika po určité stagnaci dostala do formy a patřila mezi nejúspěšnější země světa, a to je náš cíl, tak musíme změnit některé přístupy státu i způsob uvažování. Prvním krokem k tomu je ozdravný balíček, díky kterému se výši schodků státního rozpočtu podaří dostat v příštích letech pod kontrolu a dosáhnout toho, že se bude pohybovat pod třemi procenty HDP. Dalším krokem je samozřejmě důchodová reforma, která dá mladým lidem jistotu, že v penzi dostanou podporu státu,“ připomněl premiér Petr Fiala.

„Ale abychom mohli být úspěšní, musíme rychleji plánovat a hlavně provádět strategicky důležité investice, které zajistí rozvoj Česka, zajistí do budoucna zaměstnanost a zajistí také budoucí příjmy do státního rozpočtu. Čeká nás velký příliv peněz z Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu a dalších zdrojů. Ale proto, abychom je úspěšně využili, abychom úspěšně realizovali, co chceme, je nutná lepší koordinace, je nutné zlepšení legislativy a rozhodovacích procesů. Prostě potřebujeme nástroj, díky kterému budeme moci dostavět dálniční síť, vysokorychlostní železnici, nové elektrárny, kvalitní školy, byty nebo třeba gigafactory,“ vysvětlil předseda vlády.

Vláda projednala návrh na ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, tzv. Istanbulskou úmluvu a doporučila, aby ji Parlament ČR schválil a prezident republiky ratifikoval. Zároveň vláda si vláda vyhradila právo dva články Úmluvy, a to ustanovení článku 44 odst. 1 písm. e) a odst. 3 a článek 59, neaplikovat do českého práva.

Kabinet přijal také prohlášení k Úmluvě, kterým deklaruje, že Česká republika má za to, že předmětem a účelem Úmluvy je ochrana žen proti všem formám násilí, stejně jako předcházení, stíhání a odstranění násilí na ženách a domácího násilí, že v souladu s článkem 2 odstavcem 2 Úmluvy bude Česká republika uplatňovat Úmluvu na všechny oběti domácího násilí a že Česká republika má za to, že ustanovení Úmluvy nezasahují do legislativních pravomocí jejích smluvních stran v oblastech, které tato Úmluva neupravuje, jako je rodinné právo, a neobsahují povinnost upravit definice manželství či genderové identity ve vnitrostátním právu.

Vláda schválila návrh na změnu Ústavy ČR, kterým chce deklaratorně posílit ústavní ochranu přírodních zdrojů s důrazem na šetrné využívání vody jakožto přírodního zdroje, který je nejvíce zasažen změnou klimatu a na nějž jsou současně navázány ostatní složky životního prostředí. Navrhuje proto, aby článek 7 Ústavy nově zněl: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody, a o ochranu životního prostředí.“ Zdůraznění šetrného využívání vody směřuje především na zákonodárce, aby při tvorbě zákonů ochranu vody ve zvýšené míře zohledňovali, a bude mít i význam při interpretaci a aplikaci práva, jelikož při realizaci konkrétních záměrů a hodnocení jejich dopadů bude třeba věnovat ochraně vody jakožto přírodního zdroje a složky životního prostředí zvláštní pozornost. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.

Kabinet podpořil návrh novely energetického zákona, která má tři základní cíle: umožnit občanům, obcím a malým podnikatelům zapojit se do komunitní energetiky, zavést do legislativ pojem zranitelný zákazník a upravit legislativu v oblasti energetické náročnosti budov, aby více vyhovovala evropským směrnicím. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda projednala i návrh novely insolvenčního zákona, jejímž záměrem je zefektivnit a zjednodušit proces oddlužení zkrácením stávající délky doby oddlužení z dosavadních pěti let na tři roky. Zároveň ale vláda v novele navrhuje i přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka či opatření, která zefektivní dohled ze strany insolvenčního správce. Více v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Vláda schválila rovněž základní předpokládané parametry státního rozpočtu na rok 2024, o jeho konkrétní podobě teď budou ministři jednat a parametry budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu. Ministerstvo financí pro rok 2024 počítá s příjmy 1 898,8 miliardy korun a výdaji 2 133,8 miliardy korun, a tedy schodkem ve výši 235 miliard korun. Ve střednědobém výhledu ministerstvo předpokládá schodek rozpočtu 200 miliard pro rok 2025 a 175 miliard v roce 2026. Během tří let by tedy podle plánu vlády měl schodek státního rozpočtu ve srovnání s letoškem klesnout o 120 miliard korun. Další informace v tiskové zprávě Ministerstva financí. 

Kabinet také vydal nové nařízení, jímž stanoví výši započitatelných nákladů na bydlení, která bude od 1. července 2023 součástí humanitární dávky pro uprchlíky udělenou s dočasnou ochranou. Výše započitatelných nákladů se bude lišit, pokud se jedná o standardní bydlení v evidovaných bytech a o ostatní ubytovací prostory, a bude se pohybovat od 3 000 do 15 000 korun měsíčně podle počtu osob v domácnosti uprchlíků. Nově bude ve výpočtu humanitární dávky zohledňován také příjem rodiny uprchlíka a tato dávka nahradí dosud vyplácený příspěvek pro solidární domácnost. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda se zabývala také aktuální situací ve vztazích s Ruskem. Vzájemné vztahy se zhoršily už v minulosti například v souvislosti s ruskou diverzní akcí v muničním skladu ve Vrběticích a po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru se jejich přehodnocení stalo obecnou zahraničně-politickou prioritou. Podle informace Ministerstva zahraničních věcí jsou dnes bilaterální vztahy s Ruskem na všech úrovních na nezbytně nutném minimu. Česká republika přijala řadu opatření, jako třeba zásadní redukci počtu ruských diplomatů v ČR, zásadní kroky k derusifikaci zdrojů energetických surovin či aktivní podporu a prosazování sankčních balíčků proti Ruské federaci na úrovni EU. Černínský palác také ve vztahu k Rusku vytýčil několik úkolů, které mají resorty plnit a jež mají mj. přispět k vítězství Ukrajiny v jejím spravedlivém boji za územní celistvost, přispívat k mezinárodní izolaci Ruska, posilovat obranyschopnost, odolnost i proti hybridním hrozbám nebo minimalizovat vliv Ruska v ČR. O revizi vztahů s Ruskem informuje tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-jednani-vlady-21-cervna-2023-206586/.

EU chce být lídrem v ochraně životního prostředí. Ovšem s nereálnými cíli, míní zemědělští odborníci z Česka i Německa

Často nesmyslné požadavky a leckdy i protichůdné záměry. I taková hodnocení zazněla na adresu požadavků EU v rámci Zelené dohody a řady strategií, které ovlivní fungování nejen českých zemědělských podniků. Na konferenci ke strategii EU „Fit For 55“, kterou v úterý 20. června 2023 v pražském Obecním domě zorganizoval Zemědělský svaz ČR, a která byla zaměřena na řešení otázky či spíše cíle EU, to je omezení uhlíkové stopy o 55 %. V průběhu konference se čeští zemědělci, spolu s odborníky z ministerstev zemědělství a životního prostředí, a rovněž za účasti politiků, zabývajících se zemědělstvím, radili, jak se úspěšně vypořádat s požadavky této strategie, a co je možné, při jejím uskutečňování u nás, změnit.

Jedním z hlavních řečníků byl i Stefan Meitinger ze Svazu německých zemědělců (DBV), který nešetřil kritikou na adresu nelogičnosti požadavků EU na zemědělské podniky. Zhodnotil také možnosti, které mají evropští zemědělci k dispozici.

„Evropská unie se podílí na celosvětové produkci emisí CO2 zhruba sedmi procenty a v posledních desetiletích tento podíl i objem výrazně snižuje. To se zdaleka nedá říct o zbytku světa, kde naopak produkce skleníkových plynů stoupá“, řekl na úvod konference předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, a zároveň dodal: „Přesto před zemědělci stojí řada ambiciózních požadavků EU, které se týkají nejen klimatu, ale také například zadržování vody, eroze, zvýšení biodiverzity, omezení spotřeby pesticidů a průmyslových hnojiv, omezení spotřeby masa. Řada těchto záměrů jde přímo proti sobě, jako například spotřeba minerálních hnojiv a snižování počtu hospodářských zvířat – obojí zároveň splnit nelze.“

Cíle do roku 2023

Do roku 2030 by mělo zemědělství snížit emise CO2 o 310 milionů tun. „Jde o politicky stanovený cíl, jehož nereálnost potvrzují i odborníci na klima,“ upozornil Stefan Meitinger ze Svazu německých zemědělců.

Paradoxní je, že například živočišná produkce v EU má mnohem menší dopad na životní prostředí než v jiných částech světa. Například na produkci litru mléka činí emise v EU 2,6 kg CO2, u jiných významných producentů mléka jde o téměř dvojnásobnou hodnotu. Ve své podstatě tak dojde k vývozu emisí s daleko horším dopadem na globální klima.

„Evropská komise představila své strategie, které mají reagovat na změnu klimatu. Mezitím přišla krize s covidem, Rusko napadlo Ukrajinu, ale Komise dál pokračuje bez jakékoli sebereflexe v přípravách na uhlíkovou neutralitu,“ uvedl na konferenci Stefan Meitinger. „Do roku 2035 by mělo být v zemědělství spolu s lesnictvím dosaženo plné uhlíkové neutrality. V zemědělství ale pracujeme s přírodou a kvůli tomu nelze mít vždy všechny procesy pod kontrolou, jako v jiných oborech,“ varoval.

„Hlavní problém ale vidím v tom, že nejsou zdroje pro financování takovéto komplexní změny v zemědělství. Zatím se pouze přehazují peníze z jedné kapsy do druhé. Takže nová opatření jsou financována na úkor již probíhajících,“ řekl Meitinger a dodal: „Jsme pro změny v ochraně klimatu, jehož dopady vidíme každý den na svých polích. Nelze ale srovnávat chov skotu s dopravními prostředky. Bohužel postrádáme cíle, které by byly vědecky podložené a reálně dosažitelné.“

Jaké mají zemědělci možnosti?

Stefan Meitinger také nastínil, co lze pro produkci potravin s neutrální uhlíkovou stopou udělat: Je možné budovat nové mokřady, což naráží na problém s nedostatkem vody. Další možností je zalesňování ploch. To může být obtížné, protože sucho způsobuje kůrovcové kalamity a lesnictví se stalo emitentem uhlíkových plynů – již uhlík nepohlcuje, ale naopak produkuje. „Uhlíkové zemědělství je určitě výzvou, ale je nutné vynaložit velké prostředky na úhradu ztráty příjmů a zajistit, aby se tato úhrada dostala k zemědělcům. Navíc se spolu s klimatickou změnou mění i schopnost půdy vázat uhlík, takže ani propagované směry ukládání uhlíku nepomohou. Ovšem při změně způsobu obdělávání polí dojde k opětovnému uvolnění uhlíku. Je tak třeba dávat pozor, aby nešlo o jednu z činností nazývaných greenwashing (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o enviromentálně pozitivním dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu – pozn. red.). Můžeme využívat i agrolesnictví a dlouhodobě ukládat uhlík do výrobků,“ míní Stefan Meitinger.

Další možností dosažení požadavků EU je snížení uvolňování uhlíku, které se nejčastěji skloňuje v souvislosti s chovem dobytka. „Velmi diskutovaným problémem je uvolňování metanu hospodářskými zvířaty. Zde si ale musíme si uvědomit souvislosti. Bez dostatečného počtu zvířat nebudeme mít dostatek organických hnojiv a dojde i k poklesu kvality zemědělské půdy. Což je další důvod, proč je jasnou volbou precizní zemědělství, které kromě jiného umožní snížit spotřebu minerálních hnojiv a zefektivní práci zemědělcům,“ doplnil Martin Pýcha.

Pomůže certifikace zemědělců?

Před časem Zemědělský svaz ČR navrhoval dobrovolnou certifikaci zemědělců s ohledem na dopady hospodaření na klima. „Bohužel Ministerstvo zemědělství na tento návrh nepřistoupilo. Výsledkem je, že dnes řada zemědělců vytváří ve spolupráci s různými organizacemi vlastní systémy, které jsou založeny na různých, někdy protichůdných parametrech. Místo jasného systému tak zřejmě budeme mít různé certifikace s nejasným uznáním od dalších partnerů, což našemu zemědělství, ani životnímu prostředí nijak nepomůže,“ zhodnotil současnou situaci Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Překvapení se nekoná, ČNB nechala úrokové sazby beze změny

Česká národní banka nechala na středečním zasedání základní úrokové sazby beze změny (již poosmé). Základní dvou týdenní repo sazba tedy zůstala na úrovni 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

„Na minulém zasedání bankovní rady jen těsně neprošel návrh na zvýšení sazeb. Dnešnímu rozhodnutí neutahovat měnovou politiku zřejmě nahrály aktuální údaje z ekonomiky. Jedná se zejména o potvrzující se postupný pokles některých inflačních tlaků, který je zřejmý např. ze snížené meziroční dynamiky růstu cen průmyslových výrobců či dokonce poklesu u cen zemědělských výrobců, jež se projevuje v celkových hodnotách spotřebitelské inflace. Proinflačně však působí stále silné – byť v souladu s očekáváním ČNB – mzdové tlaky a vládní politika. I vzhledem k poměrně zakořeněným inflačním očekáváním, které vidíme i v našich průzkumech mezi firmami, tak nelze v blízké době čekat pokles sazeb,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom SP ČR.

Možnému poklesu sazeb v nejbližších měsících nenahrává ani snižující se úrokový diferenciál mezi českou korunou a evropskou měnou. Evropská centrální banka totiž na nedávném zasedání rozhodla o opětovném zvýšení základní úrokové sazby již na 4 %. Její pokračující trend může zprostředkovaně vytvářet tlaky na kurz koruny a politiku silné domácí měny avizované bankovní radou ČNB.

Většina obilí z Ukrajiny zůstává v Evropě i Česku, říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal v rozhovoru pro Mladou frontu DNES komentuje „úsporný“ vládní balíček, který má resortu zemědělství ubrat 10 miliard korun. „Čeští zemědělci mají dnes na základní platbě nejmenší podporu na hektar,“ říká. Čím míní srovnání s konkurencí českých zemědělců v rámci EU.

Na otázku, jestli se nyní mění jeho priority oproti předešlému období, to je kdy v roce 2020 nastoupil do této funkce, odpověděl, že „před třemi roky vstupoval do relativně klidných vod, ty jsou ale dnes silně rozbouřené. Máme za sebou pandemii covidu-19, energetickou krizi a krizi zvýšených nákladů související s válkou na Ukrajině. Náklady zemědělcům loni vystřelily nevídaným způsobem, zejména na pohonné hmoty. U minerálních hnojiv se cena zpětinásobila a došlo i k razantnímu zdražení krmiv pro hospodářská zvířata“.

Podle něho jsou to náklady, které májí čeští zemědělci již zainvestované. Zároveň ale cítí tlak na snižování cen komodit, protože se k nám bezcelně vozí především obiloviny a olejniny z Ukrajiny, které měly původně směřovat k tradičním zákazníkům do třetích zemí.

Druhá otázka směřovala k tomu, aby vysvětlil tzv. Olomouckou výzvu, kterou přijal poslední sněm Agrární komory ČR v květnu 2023. Načež Jan Doležal k tomu uvedl, že čtenáři by měli chápat Olomouckou výzvu jako návrhy Agrární komory ČR pro vládu, které jsou shrnuty na jedné stránce. Přitom dodal, že chápe, že se veřejné finance mají ozdravit a rovněž i smysl konsolidačního balíčku. Jenže, jak dále dodal, k čemu je úprava systému, když do něho nebude mít kdo přispívat peníze? To, že se našim zemědělcům v roce 2022 dařilo, a měli opticky větší zisky, neznamená, že už je budou mít napořád, konstatoval.

Naopak, Jan Doležal dále k tomu poznamenal, že letos mohou být čeští zemědělci v červených číslech. Navíc, zároveň dodal, že zemědělství není sektor, k němuž lze přistupovat paušálně. Zemědělci, kromě podílu na HDP, „vytvářejí i společenské hodnoty. Zejména pro život na venkově, který má tendenci se vylidňovat. V neposlední řadě jde o potravinovou soběstačnost a bezpečnost. Neustále se mluví o energetické bezpečnosti, ale bezpečnost má i jiné aspekty“.

V další otázce redaktor uvedl, že chovatelé prasat prohlásili, že v loňském roce prodělali miliardu korun, přitom nedávná zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ale říká, že za zdražováním potravin v Česku stojí zejména zemědělci, což mu nějak nevychází…

Jan Doležal ho poopravil s tím, že šetření ÚOHS vyznělo spíše do prázdna. Osobně mu vadí, že se soustředilo jen na některé potraviny. Současně byly v prezentovaných výsledcích opomíjeny vyšší náklady, které zemědělci měli, a které přirozeně promítli do svých cen. Přičemž současně konstatoval, že ne všude se to dařilo, načež zmíněný sektor prasat je toho důkazem. „Když se podíváte na statistiku, tak nám poklesly stavy prasat i drůbeže. Snižují se plochy ovocných sadů i zeleniny,“ dodal.

Podle Jana Doležala, kdyby zemědělství bylo tak výdělečné, jak se veřejnosti někteří lidé u nás snaží tvrdit, čekal by opačný trend. „Musíme vnímat i souvislosti, což platí i o zisku zemědělců, na kterém se loni výrazně podílela jen hrstka rostlinných komodit, přičemž drtivá většina oborů je v krizi. Především živočišná výroba a pěstování citlivých komodit – ovoce, zeleniny, brambor, máku či chmele,“ řekl.

Redaktor poté přešel k tomu, že Agrární komora ČR se obrátila na ÚOHS neboli na antimonopolní úřad ve věci privátních značek obchodních řetězců, tedy potravin, které si řetězce nechají vyrobit pro sebe, a zeptala se, proč to zemědělcům vadí?

Jan Doležal mu odvětil, že jde o nekalou obchodní praktiku. Načež dal příklad, kdy řetězec odebírá mléčné výrobky od jednoho dodavatele. Jde přitom o stejnou výkupní cenu, složení a gramáž. Liší se prakticky jen obal. Pod svojí privátní značkou prodává tyto produkty s přiměřenou obchodní přirážkou. Ty stejné, brandové (značkové – pozn. red.) produkty, mají ale značně vyšší přirážku. Zákazník získává dojem, že se dodavatel chtěl „napakovat“. Brandové produkty jsou, podle Jana Doležala, obchodníkem uměle zdražovány, takže jsou téměř neprodejné. Podle něho je to záměr řetězce, který potom může tlačit na dodavatele s odůvodněním, že jejich produkt se neprodává, a chce ho tudíž vykupovat za méně peněz.

Poté Jan Doležal dodal, že zákazník se naučil kupovat privátní značku, kde je možné kdykoliv dodavatele změnit, i za zahraničního. „Obchodník tak může začít nakupovat v Polsku či Německu. Jen v Polsku zemědělcům vláda vyplatila neuvěřitelné 4 miliardy eur od března 2022. V přepočtu na hektar je to 6.000 korun, u nás jsme na 600 korunách na hektar a bude se dále škrtat, což konkurenceschopnost našich dodavatelů ještě zhorší,“ vysvětlil otázku státní podpory zemědělcům u našich sousedů v Polsku a Německu.

Na otázku, co konkrétně vadí Agrární komoře ČR, Jan Doležal prohlásil, že přístup vlády vůči zemědělcům a ostatním oborům je asymetrický. „Zemědělství má druhé největší škrty po ministerstvu průmyslu a obchodu, ale podívejte se, jaké podnikatelské obory spadají pod MPO. Zadruhé stále nevíme, jakých dotačních titulů se avizované škrty ve výši 10,2 miliard korun mají týkat. Kromě škrtů představuje největší problém zvyšování úrovně zdanění nemovitostí, které se má týkat i zemědělské půdy včetně sadů či rybníků. Vzhledem k tomu, že je běžnou praxí navyšovat pachtovní smlouvy o daň, znamenalo by to dodatečné zdanění pro zemědělce,“ konstatoval Jan Doležal.

Proto také „navrhujeme vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, čímž by se mohly financovat pozemkové úpravy. Dále nesouhlasíme s úpravou systému fungování dohod o provedení práce, které jsou vhodné pro najímání sezonních pracovníků. Nová pravidla budou znamenat více administrativní zátěže a zvýšení nákladů na práci. Uvítali bychom, aby nově do snížené sazby DPH byly zařazeny také osiva, květiny a okrasné rostliny,“ dále řekl Jan Doležal.

Na otázku, že Agrární komora ČR by měla mít určitou představu o plánovaných škrtech v rezortu zemědělství, Jan Doležal odpověděl, že „odcházející ministr Zdeněk Nekula mi k tomu řekl, že finanční prostředky resortu jsou značně omezené a máme se nechat překvapit. Do září máme prý dostat konkrétní obrysy, kde se bude škrtat. K žádnému jednání jsem ale zatím pozvání nedostal. Brzy nás čekají vládní prázdniny a čas kvapí. Zemědělství funguje na základě delšího plánování a nelze ukvapeně měnit plány z měsíce na měsíc. A pak je tu otázka nerovnoměrného rozdělení dotačních podpor v rámci Evropské unie.“

Poté Jan Doležal vysvětlil redaktorovi, že Agrární komoře ČR vadí dotační závody, které v Evropě nedávno doslova odstartovaly. Uvedl, že zmíněné Polsko či Německo vypsalo nové dotační programy, které produkty českých zemědělců znevýhodňují na evropském volném jednotném trhu. Očekával by, že premiér Petr Fiala přijede na Evropskou radu a řekne: „Tak dost, tohle je nezdravé pro všechny“. Načež dodal, že v České republice je údajně pravicová vláda, které dotace nejsou po chuti. „Pokud máme jednotný trh, měla by být i jednotná pravidla,“ zdůraznil.

Na otázku, jestli jsou čeští zemědělci ještě s něčím nespokojeni, Jan Doležal odvětil, že pokud vláda opakovaně hovoří o podpoře menších zemědělců, tito zemědělští podnikatelé mají větší procento půdy ve vlastním držení oproti středním a větším podnikům. Pro ně je to tak přímá daň. „Navíc stále postrádáme vysvětlení, podle čeho se rozdělují zemědělci na malé, střední a velké. Součástí návrhu vládních úspor je i navýšení odvodů za živnostníky,“ dodal.

Zároveň poznamenal, že vláda argumentuje tím, že OSVČ méně platí do systému, a do budoucna budou více závislí na sociálních dávkách. Jenže to, podle Jana Doležala, v zemědělství neplatí. „U rodinných farem funguje něco jako přirozená záchranná síť. A platí, že nová generace, které se farma předává, důstojně zabezpečí předchůdce. To se běžně děje i na Západě,“ upřesnil.

Na otázku, že se Jan Doležal zúčastnil v Bruselu protestů zemědělců proti dovozu obilí, olejnin, vajec a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny, tak co tam říkali kolegové zemědělci z jiných zemí EU, Jan Doležal odpověděl, že jde opět o otázku asymetrie. Původním záměrem Evropské komise bylo totiž vytvořit koridory solidarity s tím, že země střední a východní Evropy mají být jen tranzitními zeměmi. „V okamžiku, kdy si připočtete náklady na dopravu zmíněných komodit, zjistíte, že náklady na dopravu tuny produkce z Ukrajiny do přístavu v Hamburku vyjdou na přibližně 2.000 korun, 3.000 korun do italských přístavů,“ konstatoval pro vysvětlení celé situace.

Podle něho čeští zemědělci mají dnes na základní platbě nejmenší podporu na hektar. „Našich 72 eur hodláme ponížit o dalších 20 eur tím, že zavedeme de facto daň na zemědělskou půdu. Premiér bude sice tvrdit, že to není daň na zemědělce, ale vlastníky. Jenže systém funguje tak, že vlastník půdy určuje zemědělci hospodařícímu na této půdě, výši pachtovného jako součet nájmu a této daně. Zemědělci ji tak platí i za vlastníky. Nákladově se to přímo přenese na české zemědělce, a ještě více je znevýhodní,“ vysvětlil.

Poté k tomu Jan Doležal sdělil, že pokud budou zemědělci vyvážet ukrajinskou produkci do severní Afriky nebo jihovýchodní Asie, bude to pro ně nekonkurenceschopné. „Do střední a východní Evropy bylo z Ukrajiny doposud dovezeno zboží asi za šest miliard eur a jen pětina se dostala z Evropy ven. Proto máme vysoké stavy zásob, a to je za pár týdnů sklizeň. Takže netušíme, kde budeme úrodu uskladňovat. To znamená, že se naskladněných obilovin či olejnin budeme muset již v průběhu sklizně obratem zbavovat. Pokud začnou zemědělci prodávat ve stejný okamžik, výsledkem bude brutální propad cen a následný krach některých tuzemských podniků,“ řekl k tomu Jan Doležal.

Načež konstatoval, že Česká republika se k výzvě zemí na východ od Berlína na omezení dovozu ukrajinského obilí a dalších komodit nepřipojilo. Podle ministerstva zemědělství k nám prý produkty a komodity z Ukrajiny ve velkém neproudí.

„S tím nesouhlasím. Když se ukrajinská produkce objeví v sousedním Polsku nebo Maďarsku, tak nikdo neohlídá, jestli nebude převezena i k nám. My to poznáme na stavech zásob. A navíc, my do Polska a Maďarska běžně vyvážíme obiloviny. V současné době ale vyvážejí oni k nám. Paradoxní je, že země, které dovoz z Ukrajiny zakázaly, dostanou od Evropské komise podporu ve výši přibližně 100 milionů eur. My jsme se chovali evropsky, nic nezakázali a budeme o to více tratit,“ prohlásil Jan Doležal.

Na otázku redakce, zda toto nebyl důvod k nespokojenosti s končícím ministrem Nekulou, Jan Doležal odvětil, že by bylo toho asi více. Podle něho byl „Zdeněk Nekula ministrem zemědělství v nelehké době, a kdybychom nežili v době postfaktické a mediokracii, neměla by si ho historie pamatovat jako ministra špatného. Předsednictví České republiky v Radě EU bylo pod jeho taktovkou hodnoceno dobře. Mnoho nepovedeného vyplývalo z ne příliš povedené komunikace k veřejnosti i k samotným zemědělcům. Odcházející ministr také neměl ve vládě jednoduchou pozici a byl vázaný politickými rozhodnutími pětikoalice,“ zhodnotil Jan Doležal roli Zdeňka Nekuly ve funkci ministra zemědělství

Načež pokračoval s tím, že nelehkou pozici odcházejícího ministra a určitou schizofrenii vládní komunikace dokládá skutečnost, že zástupce obchodních řetězců Tomáš Prouza mediálně často a rád „kopal do ministra zemědělství, a přitom je zároveň poradcem jeho kolegy z ministerstva průmyslu a obchodu“. Přičemž dodal, že v gesci ministerstva průmyslu a obchodu přitom je zákon o významné tržní síle, který má teoreticky řešit nekalé obchodní praktiky maloobchodu vůči dodavatelům.

Podle Jan Doležala otázka, že zástupce největších obchodníků u nás je poradcem ministra, který má tuto legislativu v gesci, je ukázkový střet zájmů. „Můžeme jen spekulovat, zda osobní střet odcházejícího ministra s lobbistou zahraničních supermarketů nestál za jeho odchodem. Ať to bylo jakkoliv, bude si pětikoalice muset rozmyslet, jestli chce jít na ruku velkým obchodníkům odvádějícím zisk do zahraničí, nebo se postaví za české zemědělce, kteří tu ročně nechávají desítky miliard na náhradách zaměstnancům, nájemném za zemědělskou půdu a daních z příjmu,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR v závěru svého rozhovoru pro Mladou frontu DNES.

  • Zdroj: iDNES.cz, Agrární komora ČR

Projev předsedy vlády Petra Fialy na slavnostní ceremonii při příležitosti 30. výročí České republiky

Předseda vlády Petr Fiala vystoupil v úterý 20. června 2023 ve Španělském sále Pražského hradu s projevem na slavnostní ceremonii u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Ceremonii pořádal spolek Jagello 2000 ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky a smyslem bylo připomenout význam bezpečnosti jako základního předpokladu pro budoucnost Česka.

Vážený pane prezidente, paní Pavlová, pane předsedo Senátu, vážení ústavní činitelé, vzácní hosté, excelence, dámy a pánové,

výročí třiceti let samostatné České republiky, které letos slavíme, si můžeme připomínat různým způsobem. Já chci udělat něco, co k naší škodě často neděláme. Chci využít této příležitosti, abychom si připomněli to, co všechno jsme za tuto dobu dokázali.

Česká republika je úspěšná země, která se od svého vzniku změnila k nepoznání. Podařilo se nám vybudovat tržní ekonomiku. Náš stát jsme úspěšně ukotvili v rodině západních demokracií, nejprve v Severoatlantické alianci, která garantuje naši bezpečnost, a posléze v Evropské unii, díky níž se nám lépe spolupracuje a obchoduje s ostatními státy v Evropě.

Na těchto základech jsme vybudovali úspěšný a bohatý stát. Držíme se v popředí mezi zeměmi střední a východní Evropy, ale předstihli jsme i několik takzvaně starých členů Evropské unie. Patříme do první šestiny nejvyspělejších zemí na světě. V některých ukazatelích, například pokud jde o zaměstnanost nebo pestrost ekonomiky, jsme na samotné špičce.

A nejde jen o materiální bohatství. Držíme si také postavení jedné z nejbezpečnějších zemí na světě. V řadě dalších ukazatelů, například v úrovni zdravotní péče, zůstáváme dlouhodobě mezi těmi nejlepšími. V celkové kvalitě života jsme předběhli ty, které jsme ještě před třiceti lety považovali za nedostižné vzory.

Je to i proto, že se nám podařilo vytvořit odolnou občanskou společnost. Už tolikrát jsme společně ukázali, že nám na naší zemi doopravdy záleží. Mnohokrát jsme se dovedli semknout v časech krize, a pomoci spoluobčanům, všem, kteří byli postiženým nejrůznějšími katastrofami – povodněmi, požáry či tornádem. A za poslední rok jsme ukázali, že umíme otevřít svá srdce i své domovy také lidem odjinud – těm, kteří prchali před hrůzami války, a my jsme je přijali a poskytli jim bezpečí.

Povedlo se nám tedy něco důležitého a povedlo se nám něco velkého. Děti a mladí lidé v dnešní České republice už desítky let žijí ve svobodné zemi. Je to pro ně něco zcela přirozeného, něco, o čem nemají důvod přemýšlet. A to je vlastně úžasné, protože moje generace, stejně jako několik generací předtím, podobné štěstí neměly.

Ti starší z nás si dobře pamatují, jak naše republika začínala. Vzpomeňte si, jak byla naše země chudá a zanedbaná, a když jsme dostali možnost podívat se k našim západním sousedům, cítili jsme se skoro nepatřičně. Uvědomujeme si dnes dostatečně, jak dlouhou cestu a jak úspěšnou cestu jsme ušli?

Ovšem, máme své problémy, tak jako každý. Spousta věcí u nás trvá dlouho. Než něco postavíme, mnohdy se zbytečně vracíme na začátek. Přesto ale mám dojem, že si neříkáme tak často jako jiné národy, co se nám povedlo. Na úspěchy jsme chvilku hrdí, ale brzy je považujeme za samozřejmé a rychle si na ně zvykáme. Zatímco to, co se nám nedaří, nás zbytečně ochromuje.

Dámy a pánové, jednou ze zvláštností naší země je, že velmi často používáme oficiální název našeho státu – Česká republika – a to i tam, kde si jiní vystačí s jednoslovným pojmenováním. Mám trošku podezření, že nám tím to slovo republika – slovo, které bylo pro naše předky něčím novým, významným a dokonce vzrušujícím – trochu zevšednělo. Jaký je jeho skutečný význam?

Mít republiku znamená, že odpovědnost za svou zemi má každý z nás. Že doslova každý má vliv na to, jestli budeme úspěšní. Už v preambuli naší Ústavy je vlastně řečeno to nejpodstatnější: hovoří se tam o „povinnostem vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku“, a také o tom, že celá republika stojí na tom, že jsme ji my, její občané, odhodláni „budovat, chránit a rozvíjet“.

Uvědomme si prosím, že se nám tomuto závazku daří dostát. To, čeho jsme dosáhli, se nestalo nějakou shodou okolností. Jistě, podmínky byly často příznivé. Například vstup středoevropských zemí do NATO by byl složitější, kdyby tomu nenahrávala příznivá mezinárodní situace, optimistická atmosféra a snaha o nový začátek.

Přesto jsme si to všechno zasloužili sami. Několikanásobné zvýšení kvality života, růst našeho bohatství, nesrovnatelně vyšší bezpečnost, zlepšování kvality životního prostředí a všechny další ukazatele – to nepřišlo samo od sebe. Přišlo to díky vám všem.

A naše cesta ještě nekončí. Nesmíme se spokojit s tím, co už máme, ale musíme pokračovat dál. Jsou před námi příležitosti, které musíme využít, abychom neztratili kurs, který držíme už třicet let. Musíme významně kupříkladu proměnit naše školy, aby byli mladí lidé lépe připraveni na dnešní výzvy. Musíme investovat více a lépe do dopravní infrastruktury, která zbytečně brzdí potenciál naší ekonomiky.

Přes tyto výzvy však i dnes ukazujeme, že se neztratíme. Dnešní rizika jsou pro nás příležitostí vyrůst, dnešní krize jsou pro nás příležitostí vytvořit zase o něco lepší Česko.

Nejsme k ničemu vyvolení, nemáme svůj předurčený cíl. Naše republika vždycky byla a zůstává otevřeným projektem. Nechce po nás, abychom naplnili nějaký konkrétní úkol, snad kromě toho, abychom o republiku, o svobodu, o demokracii, pečovali. Abychom se snažili dostat ze sebe to nejlepší, a kdykoli to jde, pomáhali těm, okolo nás.

Dámy a pánové, v době, kdy naše republika vznikala, hodně rezonovalo heslo Zpátky do Evropy. Chtěli jsme znovu patřit mezi normální, otevřené a prosperující země. A to se nám povedlo. Dnes jsme se sami stali tím vzorem, k němuž se upírají naděje národů, které by se chtěly pokusit o něco podobného.

Zkusme si proto častěji připomínat, kde jsme byli před třiceti lety a kde jsme dnes. Zkusme si více vážit toho, co považujeme za samozřejmé. Ať už je to svoboda, demokracie nebo bezpečnost. A radujme se z našich úspěchů. Věřím, že pak se nám naše problémy budou řešit snadněji a že si budeme naší republiky více vážit. A to je ta nejspolehlivější cesta, jak ji dále úspěšně rozvíjet. Děkuji vám za pozornost.

Petr Fiala, předseda vlády

Premiér Fiala podpořil investici výrobce polovodičů Onsemi v ČR

Předseda vlády ČR Petr Fiala se v úterý 20. června 2023 setkal ve Strakově akademii s prezidentem a výkonným ředitelem polovodičové společnosti Onsemi Hassanem El-Khourym, se kterým jednal o investičních plánech společnosti v ČR a podpoře polovodičového průmyslu. Setkání se za českou stranu zúčastnil také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Výrobce čipů nyní rozhoduje o uskutečnění investice ve výši zhruba 2 miliardy dolarů do rozšíření současné produkce a zavedení nové výroby polovodičových desek.

Premiér během jednání podpořil umístění této strategické investice v Česku. „Potkali jsme se s prezidentem společnosti Onsemi Hassanem El-Khourym, která připravuje velkou investici na výrobu čipů za desítky miliard korun. V Rožnově pod Radhoštěm už pravidelně investuje, zároveň spolupracuje s několika českými vysokými školami. Zájmem ČR by mělo být tuto investici v mezinárodní konkurenci získat a pomoci tak transformaci automobilového průmyslu,“ uvedl premiér Fiala.

Premiér zdůraznil, že rozvoj výroby polovodičů v České republice je jednou z našich priorit. „Je to klíčový krok ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu a posílení inovačního a technologického rozvoje země. Čipy jsou strategickým průmyslovým odvětvím, které generuje vysokou přidanou hodnotu. Rozšíření výroby v Česku je také důležitým krokem k omezení naší závislosti na dovozu čipů z Asie,“ dodal předseda vlády.

„Dnešní jednání navázalo na má setkání s vedením firmy Onsemi v San Franciscu a následně v Praze. Čipy budou základem moderního průmyslu a každé posílení naší soběstačnosti v této oblasti je velkou investicí do budoucna,“ uvedl ministr Síkela. Ministerstvo průmyslu v květnu navrhlo pro výrobce čipů Onsemi investiční pobídku ve výši 22,53 % způsobilých nákladů, tedy 546 milionů korun na jednu z dílčích investic firmy Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Navrhovaná veřejná podpora by zahrnovala slevu na dani z příjmů a hmotnou podporu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Návrh na přidělení pobídky je v meziresortním připomínkovém řízení, rozhodovat o ní bude následně vláda. Paralelně vedle této navrhované pobídky probíhá jednání i o větší investici, kterou firma Onsemi oznámila nedávno.

Firma v České republice působí v Rožnově pod Radhoštěm, kde vyrábí 10 milionů čipů denně. Onsemi již dříve investovala čtyři miliardy korun do zavedení výroby karbidových čipů v Rožnově a letos plánuje investovat dalších 7,5 miliardy korun.

Premiér Petr Fiala se v Berouně zúčastnil otevření nového Centra duševní rehabilitace

Premiér Fiala se zúčastnil slavnostního otevření Centra duševní rehabilitace v Berouně, 20. června 2023.
Premiér Fiala se zúčastnil slavnostního otevření Centra duševní rehabilitace v Berouně, 20. června 2023.
Centrum duševní rehabilitace v Berouně by mělo patřit mezi nejmodernější psychiatrická pracoviště v Česku i střední Evropě. Sloužit by mělo až 200 pacientům. U jeho slavnostního otevření byl v úterý 20. června 2023 také předseda vlády Petr Fiala.

„Péče o duševní zdraví patří dlouhodobě mezi slabší místa českého zdravotnictví. Ačkoliv v České republice už několik let probíhá reforma psychiatrické péče, stále bojujeme s problémy,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala a dodal, že nejzávažnějším problémem je právě nedostatečná kapacita pracovišť, kdy musí lidé čekat i několik měsíců na setkání s odborníkem.

Centrum duševní rehabilitace v Berouně vybudovala skupina Akeso Sotiriose Zavalianise za 1,2 miliardy korun.

„Je skvělé, že na tuto situaci reagují různá pracoviště, stát, výzkumné instituce, ale stále významněji na ní reaguje soukromý sektor a těší mě, že po celé České republice vznikají nejmodernější pracoviště. Naprosto unikátním příkladem je toto Centrum duševní rehabilitace v Berouně, které dnes otevíráme. Je to rozsáhlý komplex, který pacientům nabídne nejmodernější postupy a terapie a bude patřit k nejvyspělejším pracovištím svého druhu ve střední Evropě,“ řekl po návštěvě centra premiér Petr Fiala.

Centrum bude součástí Rehabilitační nemocnice Beroun a pacientům poskytne například 2 stanice akutní péče, 8 apartmánů, 3 stanice specializované psychoterapeutické péče, ambulance pro specializované služby v oblasti duševního zdraví a 3 denní stacionáře.

Projev předsedy vlády Petra Fialy na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost

Premiér Fiala v projevu zdůraznil, že bezpečnost našeho státu záleží na každém z nás, 20. června 2023.
Premiér Fiala v projevu zdůraznil, že bezpečnost našeho státu záleží na každém z nás, 20. června 2023.
Předseda vlády Petr Fiala vystoupil v úterý 20. června 2023 v Míčovně Pražského hradu s projevem na úvod 10. ročníku národní bezpečnostní konference Naše bezpečnost není samozřejmost.

Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážení vzácní hosté excelence, dámy a pánové, děkuji za pozvání na už desátý ročník konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Jako předseda vlády tu vystupuji podruhé, ale jak už bylo vidět i z archivních snímků, tak toto fórum jsem navštívil už několikrát, včetně prvního ročníku.

Považuji jej za výjimečné setkání politiků, expertů, zástupců obranného průmyslu a všech dalších lidí z bezpečnostní komunity. Cením si toho, že tu můžeme otevřeně diskutovat o našich odhadech vývoje bezpečnostní situace, a lépe se pak připravit na možné scénáře.

Proto bych chtěl poděkovat Zbyňku Pavlačíkovi a celému týmu spolku Jagello 2000 za čas energii, které pravidelně vkládají do těchto akcí. A vlastně za všechno, co dělají v oblasti bezpečnostní politiky či popularizace bezpečnostních témat, zejména pokud jde o vysvětlování role atlantické spolupráce široké veřejnosti. Pana Pavlačíka za toto úsilí ostatně nedávno ocenila Bezpečnostní rada státu, cenu jsem mu sám předával a zde mu k ní tedy ještě jednou gratuluji.

Dámy a pánové, naše loňské setkání proběhlo nedlouho po ruské agresi na Ukrajině, což byla zcela výjimečná situace, a na atmosféře této konference to bylo nepochybně znát. Najednou nebylo třeba nikoho v Česku přesvědčovat, že naše bezpečnost má vysokou cenu. Že je ve skutečnosti křehká a přímo závislá na našem odpovědném rozhodování či na naší mezinárodní pověsti. To jsou věci, jež lidé, kteří se scházejí na této konferenci, tvrdí léta, ale donedávna jsme s nimi často naráželi na nepochopení či odmítání. To se však s návratem války do Evropy změnilo.

V loňském roce jsme diskutovali, jak se co nejlépe připravit na jednotlivé varianty tehdy čerstvého konfliktu. Jak co nejrychleji napravit to, co Česká republika příliš dlouho odkládala. Řešili jsme otázku, jak se efektivně zkoordinovat s našimi spojenci v Evropě i za Atlantickým oceánem, abychom Ukrajině co nejlépe pomohli.

O rok později, tedy dnes, můžeme říct dvě věci: Zaprvé, situace na frontě zůstává vážná a mění se jen pomalu (což nás staví před nová rizika). A za druhé, Česká republika v nových zkouškách zatím dokázala velmi dobře obstát.

Pokud jde o situaci na frontě, Kremlu se nepodařilo ovládnout velkou část ukrajinského území, na druhou stranu poslední rok ukázal, že Rusko je v rámci své nepochopitelné agrese ochotno překročit prakticky všechny meze i meze lidskosti.

Seznam válečných zločinů na Ukrajině se neustále rozrůstá a jejich krutost stupňuje. Mohu připomenout útoky na civilisty a na civilní infrastrukturu, mučení, bombardování nemocnic, dlouhodobé ohrožování bezpečnosti Záporožské jaderné elektrárny, zničení Kachovské přehrady a s tím související humanitární a ekologickou katastrofu. A takto bychom mohli pokračovat dál.

Nejnovější zprávy o ukrajinském postupu jsou opatrně optimistické, ale nezdá se, že by válka mohla skončit v nejbližší době. Naopak nám stále hrozí scénář zamrzlého konfliktu, který by znamenal vytvoření centra trvalé bezpečnostní nestability ve východní Evropě.

Tento scénář by dlouhodobě vyčerpával všechny zúčastněné strany, a my společně s mezinárodním společenstvím musíme přispět k jeho odvrácení.

Právě vyčerpání je to, co nás v dnešní situaci nejvíce ohrožuje. Mám na mysli nejen vyčerpání ukrajinských sil a vyčerpání kapacit, které jim můžeme poskytnout, ale i vyčerpání podpory a pozornosti v západních zemích. Hrozí, že veřejnost pro podporu napadené zemi může brzy ztratit pochopení.

Úkolem západních vlád je udělat všechno pro to, aby k tomuto vyčerpání nedošlo. Abychom zůstali jednotní, aby bylo Rusko zatlačeno zpět a aby výsledný mír nastal za podmínek, které si určí pouze vláda prezidenta Zelenského.

Pokud jde o druhý rozměr naší zkušenosti z posledního roku, o rozměr naší reakce na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě, mohu zde s potěšením prohlásit, že Česká republika ve všech zásadních věcech reagovala správně.

Začali jsme napravovat naše největší bezpečnostní slabiny. Opakovaně jsme dokázali, že jsme platným a spolehlivým členem atlantického prostoru, a i nadále se posouváme správným směrem.

Jsem moc rád, že se naše vláda jednoznačně shodla na tom, že musíme více investovat do bezpečnosti České republiky a že to pro nás zůstává zásadní prioritou i ve složitých časech, kdy musíme čelit vysokým schodkům a nebývalé inflaci.

A máme výsledky, na které jsem jako předseda vlády hrdý a které bych tu chtěl stručně zmínit. První oblastí, kde se nám daří dělat správnou věc, jsou výdaje na obranu. Tady jsme viděli připomínku toho slibu, který tady dali politici napříč politickým spektrem. Já jsem rád, že se ho podařilo naplnit. Právě vám nemusím nijak připomínat, jak jsme léta zaostávali v plnění našich spojeneckých závazků. A teď konečně plníme slib, že zajistíme, abychom na naši obranu pravidelně vydávali částku odpovídající 2 % našeho HDP.

Tento slib má nyní oporu v zákoně, který 7. června podepsal prezident republiky. Po Polsku a Lotyšsku jsme teprve třetí zemí NATO, která tento závazek promítá přímo do legislativy.

Naše obranné síly tak mohou počítat s jistotou stabilního financování. Slíbené úrovně 2 % HDP by Česko mělo dosáhnout už v příštím roce, i když jsme původně počítali až s rokem 2025. Výdaje na obranu však průběžně navyšujeme už od začátku naší vlády, letos se částka pohybuje kolem 112 miliard korun, to je o 23 miliard více než loni, takže už před platností zákona ty částky navyšujeme tak, abychom našich politických slibů dosáhli co nejdříve.

Péče, kterou věnujeme obraně, je také znát. Konečně se naplno rozběhla modernizace české armády. V posledních letech resort obrany neměl dost peněz, a odkládaly se nákupy a modernizace techniky, která to už silně potřebovala. S tímto riskováním jsme skončili.

Se Švédskem jsme dohodli dodání nových bojových vozidel pěchoty. Získali jsme velmi výhodně americké vrtulníky, německé tanky, obojí v rámci mezinárodních dohod o podpoře Ukrajiny a kompenzací od našich spojenců. Odblokovali jsme nákup českých letounů L39 NG.

Zajistili jsme dodávky zbraní v mnohem větším počtu, abychom pokryli skutečné potřeby naší armády. To se týká ručních palných zbraní nebo děl ráže 155 milimetrů. Urychlujeme dodávky všeho, co urgentně potřebujeme pro obranu i logistiku – malé a střední dopravní letouny, obrněná vozidla Titus, dostatečné kapacity vozidel, přívěsů či nakladačů.

Postarali jsme se o to, aby vozidla, vrtulníky nebo třeba radiolokátory měly zajištěný kvalitní servis a zabezpečený životní cyklus. V modernizaci systematicky podporujeme zapojování špičkového domácího průmyslu do armádních zakázek. Spojujeme tak investice do bezpečnosti s investicemi do domácí ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou.

Tato spolupráce s českými firmami je naprosto zásadní. Podporujeme ji také v rámci dodávek do zahraničí a je v našem zájmu ji ještě více prohloubit. Jednoznačně totiž platí, že čím silnější bude český obranný průmysl, tím silnější, bohatší a bezpečnější bude i celá naše země.

Klíčovým úspěchem posledních měsíců je podpis obranné smlouvy se Spojenými státy. Tu jsme mít už dávno – 24 členských států NATO už obdobnou bilaterální dohodu má, včetně našich sousedů. Její význam je dobře vidět na tom, že země, které do NATO přistupují letos, už souběžně s tím vyjednávají o bilaterální dohodě s Washingtonem. Snaží se o to, aby ji měli uzavřenou co nejdřív. Jde tedy o další věc, kterou jsme úspěšně napravili.

Dohoda DCA upravuje pravidla pro případ, kdybychom potřebovali, aby ozbrojené síly Spojených států působily na našem území. Týká se jurisdikce, odpovědnosti, daňových povinností, logistiky a dalších praktických otázek, které je dobré mít vyřešené. Uvádí také seznam českých zařízení a prostor, která mohou americké síly využít, a podmínky, za kterých se tak stane.

To, co dohoda naopak nezakládá, je automatický souhlas s pobytem amerických vojáků na našem území. O tom bude nadále rozhodovat parlament či vláda přesně tak, jak předepisuje Ústava. DCA je tedy oboustranně výhodná, dává české i americké straně právní jistotu a poskytuje nám dobrou základnu pro případná budoucí jednání o prohloubení spolupráce. A proto je to i jednoznačný příspěvek k našemu bezpečí.

Oblastí naší bezpečnosti, která až donedávna nebyla samozřejmá, abychom zůstali u názvu této konference, je rozměr energetické bezpečnosti. Zde se naše vláda udělala konkrétní kroky směrem k energetické suverenitě Česka. Smysl této přeměny české energetiky je jednoznačný – snížit naši závislost na Rusku a spolu s ní i riziko našeho vydírání přes dodávky plynu či ropy.

A i když je to cesta nesmírně náročná, tyto první, zcela zásadní, kroky se nám podařilo zajistit mimořádně rychle. Bylo to zvýšení kapacity ropovodů, abychom mohli odebírat ropu od spolehlivých partnerů. Mohu tu jmenovat úspěšná jednání o rozšíření ropovodu Tal, který k nám přivádí ropu z Itálie přes Německo a který by měl od roku 2025 plně pokrýt spotřebu ropy v České republice.

Bylo to zajištění plynu ze zdrojů mimo Rusko a mnohem prozíravější nákupy plynu (v tuto chvíli jsou české zásobníky na plyn, které využijeme v zimě, naplněné už z více než tří čtvrtin).

Velmi rychle jsme prostřednictvím společnosti ČEZ zajistili kapacitu v terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském Eemshavenu. Později zahájily provoz tři další terminály v Německu Wilhelmshaven, Lubmin, Brunsbuttel, které hodláme také využít. Stavba byla mnohem rychlejší než dřív, protože jsme na evropské úrovni změnili legislativu a zkrátili povolovací procesy.

Tyto nové terminály budou znamenat další rozšíření energetických zdrojů pro Českou republiku, minimálně do doby, než se nám podaří pokročit v celkové přeměně energetické sítě, výstavbě obnovitelných zdrojů a nasazení jaderných reaktorů nové generace. Zajištění celkové energetické suverenity bude trvat léta, ale pracujeme na tom a víme přesně, jakým směrem pokračovat.

Dámy a pánové, jedním z méně vděčných úkolů odpovědného politika je opakovat věci, které se zdají být samozřejmé:

Chceme-li být v bezpečí, musíme podporovat připravenost a věrohodnost našich obranných sil a dostatečně do nich investovat.

Pokud máme zůstat mezi nejbezpečnějšími zeměmi na světě, nesmíme se bát pro to něco udělat.

Naše bezpečnost přímo závisí na zachování mezinárodního řádu založeného na dohodách, které se dodržují.

Nadstandardní ochrana, kterou si už téměř čtvrt století užíváme v rámci NATO, není zadarmo.

Bezpečnost našeho státu záleží na každém z nás.

Toto všechno jsou zdánlivě samozřejmé pravdy, o které však nikdy nesmíme přestat bojovat. Chtěl bych vám všem poděkovat, všem členům bezpečnostní komunity a účastníkům této konference, za to, že k tomu už tolik let přispíváte. Děkuji vám.

Petr Fiala, předseda vlády

Začíná týden protestů proti vládnímu úspornému balíčku

První vlaštovkou týdne protestů proti vládnímu konsolidačnímu balíčku, který začíná až po neděli, je demonstrace ve Strakonicích 20. června. Začíná v 18:00 na parkovišti COOP a pořádá ji Odborový svaz KOVO.
 
Co se mimo jiné chystá na přístí týden?
  • 27. 6. od 15 hodin demonstrace v Ostravě na náměstí Jiřího z Poděbrad
  • 27. 6. od 16 hodin pochod proti zlým časům ve Zlíně od Baťovy nemocnice
  • 29. 6. od 9:30 protestní mítink odborů ve veřejné službě a správě v kongresovém sále pražského hotelu Olšanka

Vláda připravila další antibyrokratický balíček, prosadit chce návrhy zvyšující motivaci spořit si na stáří či opatření proti výpadkům léčiv

Vláda dnes projednala například Antibyrokratický balíček II a novelu zákona o léčivech, 14. června 2023.
Vláda dnes projednala například Antibyrokratický balíček II a novelu zákona o léčivech, 14. června 2023.
Vláda Petra Fialy chce pokračovat v odbourávání nadbytečných či zastaralých právních předpisů a povinností pro podnikatele i občany. Na jednání ve středu 14. června 2023 proto schválila již druhý antibyrokratický balíček, který obsahuje návrhy na jejich zrušení. Schválila také návrhy na zavedení povinnosti distributorů držet rezervní zásoby důležitých druhů léčiv, na posílení motivace lidí spořit si na stáří nebo na reorganizaci České správy sociálního zabezpečení.

Vláda schválila návrh změnového zákona, který má umožnit další rozvoj finančního trhu a zvýšit motivaci občanů se finančně zajistit na stáří. Pomoci k tomu mají nový tzv. dlouhodobý investiční produkt a navržené změny ve třetím penzijním pilíři. K zatraktivnění třetího důchodového pilíře má přispět například zvýšení maximálního státního příspěvku o sto korun a stanovení stálé výše státního příspěvku na dvacet procent z odkládané částky, a to v rozmezí 500 až 1 700 korun měsíčně. Zároveň ve třetím pilíři vznikne tzv. alternativní účastnický fond, který umožní penzijním společnostem dynamičtěji investovat například do fondů soukromého kapitálu, nemovitostí, start-upů nebo infrastruktury, a dosáhnout tím pro klienty vyššího zhodnocení.

Vláda schválila také druhý antibyrokratický balíček obsahující 23 kroků, které mají zjednodušit život podnikatelům, živnostníkům i občanům a zrušit nadbytečné či zastaralé povinnosti, formuláře či zákony. Mezi návrhy, co zrušit, jsou třeba potravinářské průkazy, vstupní lékařské prohlídky pro nerizikové profese či částečné zrušení přísedících u soudů s výjimkou závažné trestné činnosti. Soubor opatření navazuje na první antibyrokratický balíček, jehož některé body (například zrušení povinných periodických lékařských prohlídek pro zaměstnance v nerizikových profesích či zvýšení hranice obratu pro povinné placení DPH a pro možnost přihlásit se k placení paušální daně na dva miliony korun) už vláda prosadila. Teď mají jednotliví členové kabinetu za úkol do konce října připravit návrh řešení pro jednotlivá opatření z nového balíčku.

Kabinet odsouhlasil také návrh novely zákona o léčivech, která mimo jiné zavádí nové povinnosti pro distributory. Pokud novela projde, museli by nově u léčivých přípravků významných pro poskytování zdravotní péče vytvořit a držet jejich měsíční zásobu, kterou by v případě výpadku dodávek mohli uvolnit do distribuce. Další důležitou změnou je zavedení povinnosti držitelů rozhodnutí o registraci dodávat léčivý přípravek na trh ještě dva měsíce po datu faktického přerušení či ukončení dodávek tak, aby vznikl dostatečný prostor pro hledání náhrady, a upraven má být i systém hlášení o aktuálním stavu zásob léčivých přípravků ohrožených možnou nedostupností tak, aby měl Státní ústav pro kontrolu léčiv co nejlepší přehled o situaci na trhu.

Vláda připravila i návrh novely zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jejímž cílem je reorganizace České správy sociálního zabezpečení. Zrušeno má být současné neefektivní, zastaralé a finančně náročné členění na 77 okresních správ a nahradit je má nové uspořádání do pěti územních správ sociálního zabezpečení se současným vytvořením sítě kontaktních pracovišť, která mají zajistit maximální dostupnost služeb pro občany. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila aktualizovaný Národní plán obnovy, jehož součástí je půjčka z Nástroje pro oživení a odolnost. Podle aktualizace získá Česko dalších 33,4 miliardy korun na grantech, dalších 137,4 miliard si od Evropské komise za velmi výhodných podmínek půjčí. Oproti původnímu plánu z roku 2021 se tak investice z Národního plánu obnovy zhruba zdvojnásobí. Finance budou použity na projekty, které zajistí čistější a levnější energie, lepší dostupnost bydlení nebo moderní vzdělávání. Naplnění tohoto plánu pomůže posílit energetickou bezpečnost, zlepší zdravotní péči a celkově zvýší konkurenceschopnost Česka.

Vláda odsouhlasila také převod finančních prostředků ze státního podniku Lesy ČR a národního podniku Budějovický Budvar do státního rozpočtu a do rozpočtu Ministerstva zemědělství. Celkem se jedná o 3,5 miliardy korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-14–cervna-2023-206410/.