Evropská komise navrhla vytvoření dočasného evropského programu (Plánu obnovy) v rozsahu 750 miliard eur, nad rámec 1,1 bilionového rozpočtu EU, na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Nejasné zůstává zajištění financování tohoto plánu. Za rizikové považujeme především plány vedoucí k možnému zvyšování firemních daní či jiné zátěže pro firmy.

Hlavním zdrojem zřejmě budou muset být půjčky EU na finančních trzích. Probíhá debata, jak přesně budou za tyto závazky ručit členské státy. Nepředpokládá se však, že by rostly příspěvky, které státy přímo posílají do rozpočtu EU. Důležitá je také struktura, tedy v jaké míře půjde o půjčky a v jaké o granty. Tuto debatu chce česká vláda vést na Evropské radě 18. – 19. června.

„Svaz průmyslu uznává, že je třeba pomoci nejvíce postiženým zemím s obnovou jejich hospodářství. Česko jako velmi exportní země bude z oživení těchto zemí profitovat. Nicméně je třeba podpořit ekonomický růst investicemi také v ostatních zemích, zejména s ohledem na plnění evropských cílů v oblasti klimatické a energetické politiky, životního prostředí, výzkumu a vývoje či digitalizace,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Evropská prosperita významně závisí na fungování vnitřního trhu EU. Je potřeba ho oživit zejména podporou zasažených sektorů a konkrétních regionů,“ dodává Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Upravený rozpočet by se ještě více měl zaměřit na potřebu transformace ekonomiky a pomoc těm odvětvím, která budou zasažena jak ekonomickými následky současné krize, tak celkovým přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Tyto sektory, které jsou pro ČR klíčové, tak pocítí dvojí ekonomické dopady a plán obnovy to musí reflektovat,“ doplňuje Radek Špicar.

Svaz průmyslu spatřuje hlavní slabinu plánu Evropské komise ve financování celého balíku obnovy a nového víceletého unijního rozpočtu. Za problematický považujeme plán Evropské komise využít nové vlastní zdroje rozpočtu, nezávislé na příspěvcích od členských států. Komise chce rozšířit příjmy z prodeje emisních povolenek na letectví a námořní dopravu nebo z uvažovaného uhlíkového vyrovnávacího poplatku, který by měl zohledňovat cenu uhlíku a fungovat v podstatě jako clo. Mechanismus cla není dosud navržen a není jasné, jak by v praxi fungoval a jaká by byla jeho výtěžnost. Pro konkurenceschopnost EU je nebezpečné také zavádění nových firemních daní, ať už má jít o blíže nespecifikovanou daň z operací firem, které nejvíce profitují z vnitřního trhu EU.

Kontroverzní je i digitální daň s předpokládaným výnosem až 1,3 miliard eur ročně. S nastavením této daně je třeba zacházet obezřetně a využít ji pouze, pokud bude fungovat globálně na základě shody v OECD.

„Hledat nové zdroje financování EU u firem je problematické, pokud chceme zároveň posilovat konkurenceschopnost evropského průmyslu v globální konkurenci. Problém je také v tom, že Evropská komise zatím neposkytla detaily, jak si některé nové vlastní zdroje představuje,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Příjem z emisních povolenek by měla EU využít pro investice, ne pro navýšení vlastních zdrojů. „Nemůžeme souhlasit s vyvedením větší části příjmů z prodeje emisních povolenek do rozpočtu Evropské unie. Tyto peníze musí směřovat zpět do investic na modernizaci průmyslu a energetiky, v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, kterou ostatně EU považuje za součást plánu obnovy. Česká republika je jedna ze zemí, které by tyto peníze velmi chyběly,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Problematické je také zahrnutí nového vyrovnávacího cla, které by na dovoz určitého zboží ze zemí mimo EU uvalilo přirážku ceny uhlíku a ochránilo tak evropská odvětví před konkurencí ze třetích zemí, které dosud nezavedly poplatky za vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. Svaz průmyslu diskuse o clu vítá, avšak dodává, že takto vybrané peníze by měly zejména sloužit k podpoře exportu z těchto odvětví, aby jejich produkty mohly konkurovat na světovém trhu,“ dodává Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Dopad těchto opatření by tedy nejen podkopal konkurenceschopnost firem růstem zdanění a další zátěže, ale odporoval by i deklarovanému duchu solidarity a spolupráce, protože dopad na členské státy by byl velmi disproporční.

„V celém plánu obnovy nám chybí důraz na zjednodušení nadměrné regulace, která představuje obrovskou zátěž pro evropský průmysl. Dalším potřebným nástrojem, který by firmám a ekonomikám pomohl, je efektivnější fungování vnitřního trhu. Nesmíme také zapomenout na ambiciózní exportní politiku, která umožní podnikům proniknout na nové trhy. Na to je nyní potřeba klást podstatně větší důraz,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Plán cílí na obnovu a zvýšení odolnosti. Apelujeme na vládu ČR, aby jednala konstruktivně a vyjednala jeho konečnou podobu, která umožní jeho využití ve prospěch zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Vymezení se zdá být dostatečně široké, aby pokrylo například náklady přechodu průmyslu na nové zelenější technologie a plnění dalších závazných cílů EU.