Transformaci průmyslu od těžkého, hutního, k moderním digitalizovaným a automatizovaným výrobám řeší většina podniků v Moravskoslezském kraji. Stejně jako ostatní české firmy se i moravskoslezské společnosti potýkají s nedostatkem zaměstnanců a řeší investice do inovací, zaznělo na setkání Svazu průmyslu a dopravy ČR s firmami z Moravskoslezského kraje. Svaz průmyslu u příležitosti svého 100letého výročí řešil s místními podniky problémy a výzvy, se kterými se nyní potýkají.

„Moravskoslezský kraj byl vždy založen na těžkém průmyslu. Podniky v kraji to proto neměly po revoluci v roce 1989 vůbec jednoduché,“ komentoval vývoj průmyslu v kraji za posledních 30 let Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje. Podle něj kvůli zavírání dolů odešlo z kraje okolo 30 tisíc lidí. I to je jeden z důvodů, proč se místní podniky potýkají s nedostatkem zaměstnanců. V kraji působí 234 průmyslových firem s více než sto zaměstnanci, které dohromady zaměstnávají 108 tisíc lidí. Na celkových tržbách průmyslu se loni podílely z 15 procent.

Řešení vidí moravskoslezské podniky v inovacích. „Firmy musí investovat a připravit se na budoucnost. Dostáváme se do silně automatizační doby, ale to neznamená, že roboty budou pracovat samy. Vždy budeme potřebovat kvalifikované lidi, kteří by je obsluhovali,“ konstatoval Lukáš Řeha, ředitel společnosti Techstra. Potvrzuje to i ředitel Moravskoslezského inovačního centra Pavel Csank: „Firmy, které vznikly za posledních 10 až 15 let, si uvědomují, že inovační proces je hodně důležitý a podniky k němu musí být otevřené.“

„Pokud by se nám podařilo propojit modernizaci a digitalizaci s těžkým průmyslem, moravskoslezské podniky by z toho hodně profitovaly,“ předpověděl generální ředitel společnosti Optimont Vladimír Dzik. Digitalizace ovšem naráží také na nedostatek pracovní síly. I roboty musí obsluhovat kvalifikovaní zaměstnanci, kteří v kraji chybějí.

Důležité je také přivést do České republiky vývojová centra a rozšířit výzkum a vývoj. „Chci, abychom v České republice dělali kompletní vývoj produktů přes design až po jeho výrobu,“ uvedl Andreas Denninger, obchodní ředitel Brose, výrobce sedaček a zámků do aut, který aktuálně hledá možnosti výroby pro rostoucí segment elektromobilů.

S inovacemi a zaváděním prvků Průmyslu 4.0 je třeba modernizovat také český vzdělávací systém. „Budoucnost země je ve vzdělanosti. Vidím tři klíčové profese, jejichž vzdělávání potřebujeme zlepšit a motivovat více mladých lidí, aby je studovali. Zaměřit se musíme na vzdělání lékařů, učitelů a modernizaci a kvalitu technických oborů,“ upozornil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

MORAVSKOSLEZSKÉ PODNIKY ŘEŠÍ I ENERGETICKÝ MIX

Prezident Hanák na setkání definoval oblasti, které potenciálně budou v budoucnu dělat firmám problémy. Kvůli skokovému zvyšování minimální mzdy, musí firmy také skokově navyšovat mzdy ostatním zaměstnancům. Do budoucna se budou zvedat úrokové sazby a stejně tak budou zdražovat i vstupy energií.

„Věřím, že naše politická reprezentace pochopí, že pro Českou republiku není nic lepšího než jaderná energetika. V ostatních způsobech získávání energie jsme závislí na zahraničních dodávkách,“ řekl Daniel Kurucz, generální ředitel Vítkovice Heavy Machinery. Firma by byla schopná vyrábět i velké komponenty pro jaderné elektrárny.

„Na schůzce s prezidentem republiky v Lánech budu apelovat, aby se rozhodlo o financování jádra do konce roku a aby se k jeho výstavbě využívaly české firmy,“ uzavřel prezident svazu Jaroslav Hanák.