Tzv. mimořádné zdanění zisků ve vyjmenovaných odvětvích, ale stejně tak i odvod tzv. nadměrných příjmů výrobců elektřiny, jsou nyní v legislativním procesu a očekává se jejich brzké přijetí s platností v nejbližších měsících. Dopady navrhovaných opatření jsou pro předmětné poplatníky daně poměrně značné, část podniků bude navíc klasifikována pro obě opatření. Svaz průmyslu a dopravy ČR pro vás proto připravil jednoduchý přehled.
Daň z neočekávaných zisků
Jednou z nejpodstatnějších letošních daňových změn je tzv. Windfall tax, neboli zdanění „neočekávaných zisků“ v odvětvích energetiky, petrolejářství, těžby fosilních paliv a bankovnictví. Sazba daně z tzv. mimořádných zisků je stanovena ve výši 60 procent (vzhledem k vydefinování této sazby je finální sazba pro tyto mimořádné zisky včetně základní sazby de facto 79 %) a má být platná po dobu tří zdaňovacích období v letech 2023 až 2025. Zálohy se však budou platit již příští rok dle letošních výsledků s případným pozdějším nedoplatkem/vrácením přeplatku ze strany státu. Vyměřovací základ daně vznikne porovnáním zisku v aktuálním roce s průměrem zisků v letech 2018 až 2021 navýšeným o 20 procent.
Mimořádné dani by v uvedených odvětvích měly podléhat jen společnosti dosahující stanovené minimální hranice ročních příjmů z činností v rámci daných vymezených sektorů. Pro výrobu a distribuci energie by se ale nejprve měly zohlednit příjmy z rozhodných činností na úrovni celé skupiny (případně větší firmy), která je pro konkrétní holding ve výši 2 mld. Kč za rok 2021. Pro výrobu a distribuci energie se do rozhodných příjmů nezapočítávají příjmy z transakcí v rámci skupiny. Pokud by za rok 2021 celá skupina dvoumiliardový limit překročila, posuzovaly by se následně pro účely daně již jen samostatně jednotlivé společnosti v dané skupině s vlastním IČO, kde poplatníkem by se daná společnost stala v případě překročení limitu 50 milionů korun příjmů z rozhodné činnosti za jednotlivá zdaňovací období.
Ovšem pro vyjmenované sektory těžby a úpravy černého uhlí, ropy a zemního plynu, výrobu koksárenských produktů a rafinovaných ropných produktů má pro kvalifikaci společnosti ke zdanění obecně platit jen minimální roční příjmový práh ve výši 50 milionů korun z rozhodné činnosti a zároveň by z ní muselo pocházet v rámci zdaňovacího období za rok 2021 nejméně 25 procent ročního čistého obratu.
Ačkoliv Svaz průmyslu vždy upozorňoval na nesystémovost a rizika zavádění mimořádných daní, návrh od počátku vnímal jako politický s ohledem na současnou situaci a zaměřil se na technické parametry a možnosti dílčích úprav ve prospěch firem. Díky úsilí Svazu průmyslu se podařilo dojednat několik změn, se kterými původní návrh nepočítal. Například byly z okruhu rozhodných příjmů pro určení poplatníka daně vyňaty příjmy závodních energetik a procesů v průmyslu, které jsou používané pouze ve výrobě či spotřebě v rámci skupiny a nepřeprodávají se dále. Dále se mimo jiné zvýšil minimální roční práh příjmů z rozhodné činnosti kvalifikující poplatníka daně.
Odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny
V legislativním procesu je nyní taktéž novela energetického zákona, která pro výrobce elektřiny zavádí od 1. 12.2022 odvod z tzv. nadměrných příjmů naplňující mj. požadavek nařízení EU. Nicméně zatímco nařízení EU definuje základní maximální strop tržního příjmů z prodeje 1 MWh elektřiny ve výši 180 EUR/MWh, strop tržního příjmu dle vládního návrhu zákona činí v případě tržního příjmu získaného z prodeje 1 MWh elektřiny vyrobené:
(a) využitím energie větru 180 eur,
- b) využitím energie slunečního záření 180 eur,
- c) využitím geotermální energie 180 eur,
- d) využitím energie vody 180 eur,
- e) z plynného paliva z biomasy 240 eur,
- f) z pevného paliva z biomasy 210 eur,
- g) energetickým využitím komunálního odpadu 100 eur,
- h) z jaderné energie 70 eur,
- i) z hnědého uhlí v případě elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem největšího výrobního zdroje ve výrobně elektřiny
- do 140 MW včetně 230 eur,
- nad 140 MW 170 eur,
- j) z minerálních olejů 180 eur,
- k) z rašeliny 180 eur.
Odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu vyčísleného v české měně. Nadměrný příjem představuje rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu. S cenovým stropem je nutné porovnávat průměrný tržní příjem za dané období se zohlednění všech transakcí souvisejících s tržním příjmem výroby. Výrobci budou posílat odvody formou záloh každý měsíc. Předmětem odvodu má být příjem z prodeje elektřiny nad stanovenou hranici v období 1. 12. 2022 do 31. 12. 2023 (nařízení EU předjímá pouze období do 30. 6. 2023). Prvním odvodovým obdobím je tedy prosinec 2022, následně kalendářní rok 2023.
Poplatníkem tohoto odvodu jsou subjekty, které dodávají elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou a které mají „nadměrné příjmy“. Jsou to výrobci a případní zprostředkovatelé účastnící se velkoobchodních trhů s elektřinou jménem výrobců dle článku 6 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2022/1854. Tržním příjmem z prodeje elektřiny se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí tržní příjem, pokud jde o elektřinu vyrobenou na území České republiky dodanou do elektrizační soustavy s výjimkou dodané regulační energie.
Z odvodu jsou vyňati výrobci, kteří provozují výrobní zařízení s instalovaným výkonem do 1 MW včetně, přečerpávací vodní elektrárny a výrobny biometanu. Z příjmů jsou také vyňaté příjmy z podporovaného zdroje energie formou výkupní ceny, aukčního bonusu nebo zeleného bonusu u zdroje uvedeného do provozu nebo modernizovaného od 1. 1. 2022.
Shrnutí
Odvod z tzv. nadměrných příjmů je koncipován jako dodatečné opatření k tzv. Windfall tax v případě výrobců elektřiny splňujících výše uvedené podmínky. Oba nástroje by se tedy měly u výrobců elektřiny dle vlády doplňovat. Zaplacený odvod z tzv. nadměrných příjmů snižuje daňový základ pro daň z příjmů a tím tedy i základ pro platbu Windfall tax.