Předseda vlády ČR Petr Fiala přijal ve čtvrtek 4. května v Kramářově vile předsedu arménské vlády Nikolu Pašinjana. Během setkání řešili především možnosti další obchodní a hospodářské spolupráce a podepsali Společné prohlášení o bilaterálních vztazích mezi Českou republikou a Arménskou republikou, které například zmiňuje společný pohled na lidská práva, právní stát a demokratické principy.

Premiér Fiala připomněl, že letos je to již 30 let od začátku vzájemných bilaterálních vztahů, které jsou na výborné úrovni. Český premiér ocenil, že zpráva Evropského parlamentu z letošního března označuje Arménii za lídra demokracie ve svém regionu. 

„My jsme se shodli dnes na jednání s panem premiérem, že si velmi ceníme toho, že naše vztahy jsou přátelské, že sdílíme společné demokratické hodnoty a to jsme také potvrdili podpisem Společného prohlášení o bilaterálních vztazích. Oba také doufáme v rozšíření naší spolupráce na různých úrovních,“ uvedl premiér Fiala. 

Arménie je jednou z prioritních zemí českého programu transformační spolupráce. Zaměřuje se zejména na podporu aktivní občanské společnosti, lidských práv a nezávislých médií. ČR vidí potenciál v dalším rozvíjení ekonomické spolupráce a spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání.

„Čeští vědci se podílejí na zvyšování bezpečnosti jaderné elektrárny Metsamor. Naše společnost Škoda JS se podílí na její pravidelné údržbě. A i to je příklad té naší úzké spolupráce. ČR může také Arménii nabídnout množství informačních technologií třeba v sektoru smart cities, které jsme představili na konferenci, kterou pořádalo české předsednictví v Radě EU pro země Východního partnerství,“ oznámil premiér Fiala. 

Spolupráce se rozvíjí i v oblasti leteckého průmyslu. Velmi dobře se vyvíjí záměr výroby malých letadel českou společností Balus Tech, která v arménském městě Stepanavan rekonstruuje letiště, které zničilo zemětřesení a chystá zde i svou vlastní výrobu. V oblasti vzdělávání byl na Masarykově univerzitě v Brně letos v únoru otevřen Kabinet pro arménské umění a kulturu a od roku 2014 je také obnovena výuka arménštiny na Karlově univerzitě.  

Premiér Fiala také uvedl, že Česká republika nezavírá oči před problémy, kterým Arménie čelí: „Jsme si vědomi obtížné situace geopolitické, geografické, historické. Jsme znepokojeni humanitární situací v Náhorním Karabachu způsobenou blokádou Lačinského koridoru. Souhlasíme tady plně se stanoviskem Evropské unie a je potřeba udělat všechny kroky k tomu, které povedou k udržitelnému míru a stabilitě na jižním Kavkaze,“ uzavřel premiér Fiala.