Konferenci Stojíme za ukrajinským lidem společně zahájil prezident Francie Emmanuel Macron a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, který se připojil online. Osobně se pak setkání zúčastnil ukrajinský předseda vlády Denys Šmyhal.

„Spolupráce západních zemí je tady důležitá v oblasti podpory Ukrajiny, protože jedině pokud se zajistí několik klíčových věcí, tak Ukrajina může zvládnout tuto těžkou zimu a může se dokázat ubránit agresorovi – ruské agresi, která má dopad na nejenom život ukrajinských občanů, ale samozřejmě také na to, co se odehrává ve zbytku Evropy. Je potřeba zajistit tři klíčové věci, jednak samozřejmě vojenskou pomoc, aby se Ukrajina agresorovi mohla ubránit a získala naplno svoji nezávislost. To je předpoklad, který je nutné naplnit, aby skončila válka,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala a podotkl, že je snahou České republiky, aby se na obnově Ukrajiny co nejvíce podílely české firmy.

Na humanitární pomoc Ukrajině Česká republika od počátku konfliktu vynaložila jednu miliardu korun. Premiér také připomněl, že je nezbytné udržet jednotu dárců v rámci EU i mimo Evropskou unii a nedopustit takzvanou „únavu Západu z Ukrajiny“. Na konferenci řada států přislíbila Ukrajině konkrétní pomoc, která jí pomůže lépe překonat zimu.

„Byly to věci, které můžeme označit za velké – generátory, pomoc s náhradou elektrické energie, ale i věci, které bychom mohli označit jako zdánlivě malé, ale které mohou Ukrajině hodně pomoci, jako je třeba dodávka LED žárovek, které Ukrajině pomohou šetřit energii, a další věci,“ řekl premiér a dodal, že celková částka, která byla na konferenci oznámena, překračuje miliardu amerických dolarů.

Po konferenci se předseda vlády setkal s generálním ředitelem Evropské kosmické agentury (ESA) Josefem Aschbacherem. Ta funguje už od roku 1975 a jejím úkolem je podporovat spolupráci mezi evropskými státy v oblasti kosmického výzkumu a technologií.

„Česká republika se celkově zapojila do zhruba 500 projektů, které Evropská kosmická agentura realizuje, jako například pozorování Země, družicové navigace, družicové telekomunikace, průzkum sluneční soustavy a experimenty v mikrogravitaci a další,“ uvedl premiér a dodal, že největším úspěchem českého předsednictví v Radě Evropské unie v oblasti kosmických aktivit je sjednání nařízení Evropské unie o IRIS squared, jejímž cílem je vytvoření družicové telekomunikační megakonstalace, která bude poskytovat zabezpečené spojení pro vládní účely, ale také širokopásmové připojení k internetu pro občany Evropské unie.

Z Paříže se předseda vlády přesunul do Lucemburku, kde slavnostně otevřel ulici Václava Havla.

„Je to veliká čest, že po Václavu Havlovi tady v Lucemburku pojmenovali ulici. Je to i důkaz, jak jméno Václava Havla a jeho myšlenkový odkaz rezonuje ve světě a v Evropě. Myslím, že to je i potvrzení správnosti rozhodnutí naší vlády, že se v zahraniční politice hlásí právě k odkazu Václava Havla včetně důkazu na hodnoty, na lidská práva a podobné věci, které jsou se jménem Václava Havla spojeny,“ řekl premiér.

V Lucemburku se předseda vlády Petr Fiala rovněž setkal s velkovévodou Jindřichem I. Lucemburským. „Naše země se těší vynikajícím vztahům a hlubokým historickým vazbám díky dynastii Lucemburků. Těší mě také vztahy našich partnerských měst a obcí. Lucemburská obec Waldbredimus pomohla jihomoravské obci Hrušky po ničivém tornádu, které Česko zasáhlo loni v červenci. Lucembursko se zaměřuje především na moderní technologie a komodity s přidanou hodnotou a je velmi perspektivním partnerem pro české exportéry. Důležitá a nezbytná je také naše úzká spolupráce v Evropské unii a NATO a já jsem moc rád, že Lucembursko dalo Ukrajině drony české výroby,“ řekl po návštěvě Lucemburska premiér Fiala.

Z Lucemburku se předseda vlády přesunul do Bruselu, kde se ve středu a čtvrtek 14. a 15. prosince zúčastní summitu Evropské unie a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a zasedání Evropské rady.