Home office jako dobré řešení?
Home office zaměstnavatel nemůže jednostranně nařídit. Není-li možné vykonávat práci na obvyklém pracovišti, náleží zaměstnancům náhrada ve výši průměrného výdělku,
vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Jde totiž o překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Čtěte také: Má zaměstnanec při práci z domova nárok na stravenky?
Pokud se zaměstnavatel se zaměstnanec dohodne na práci z domova, je nutné domluvit podmínky práce, zejména náhradu za cenu využití vlastních telekomunikačních služeb a technického vybavení nutného k výkonu práce. Zaměstnavatel často přistupuje k home office jako k benefitu pro zaměstnance, který mu byl poskytnut na jeho žádost. Platí ovšem, že na zaměstnance nemůže přenášet náklady spojené s výkonem práce. Využívá-li zaměstnanec k práci vlastní zařízení, má právo na finanční kompenzaci za jeho opotřebení,
doplňuje Eduarda Hekšová. Stejně tak má zaměstnanec právo na náhradu za zvýšenou spotřebu energií, lze-li ji určit. Zákoník práce neupravuje konkrétní výpočet, a proto si strany mohou sjednat i paušální náhradu.
Stane-li se pracovní úraz, odpovídá za něj zaměstnavatel. Pokud zaměstnanec onemocní, má nárok na náhradu mzdy a následně na dávky nemocenského pojištění. V takovém případě zaměstnavatel nesmí přidělovat práci. Stejně se postupuje, když jde o ošetřování člena domácnosti, za což náleží ošetřovné.
Některá pracoviště fungují v běžném režimu. Zaměstnanec do nich může odmítnout docházet pouze tehdy, pokud by výkon práce bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval jeho život nebo zdraví. Musí jít o konkrétní a přímé ohrožení, nikoliv pouhé domněnky. Vláda zakázala osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest. Neuložila ale zaměstnavatelům povinnost vybavit rouškami zaměstnance.
Nařízená dovolená
Zaměstnavatelé mohou problémy spojené s pandemií řešit také nařízením dovolené. Tuto skutečnost musí zaměstnanci oznámit nejméně 14 dnů předem, nedohodnou-li se na kratší lhůtě. V důsledku snížení odbytu či poptávky mohou zavést takzvanou částečnou nezaměstnanost. To znamená, že zaměstnancům bude za odpracované hodiny náležet mzda v plné výši. Za zbývající neodpracované hodiny obdrží minimálně 60 % průměrného výdělku,
vysvětluje Eduarda Hekšová.