Dámy a pánové, dobrý den,
já jsem od pana prezidenta na rozloučenou čekal něco lepšího, ale on se nezměnil, takže tady zazněla, myslím, že nespravedlivá, kritika. Jeho první věta byla „Pravda vítězí“. To nevím, kdy. Ale o tom tady nechci mluvit. Děkuji za pozvání na dnešní sněm Svazu průmyslu a dopravy a za příležitost Vás oslovit.
Mám tady projev, ale udělal jsem si tolik poznámek, že to budu kombinovat a budu komentovat a ještě číst ty věci.
My jsme de facto vládli jen dva roky. Do června 2018 jsme hledali koaličního partnera. Když bych sečetl roky 2018 a 2019, tak covid přišel v lednu 2020, a to nám hlavní hygienička říkala, že nic nepřijde, že je Čína daleko. Takže dva roky. Naše vláda neměla jen pandemii covid-19, ale řešili jsme i mnoho dalších věcí, které tu byly. K pandemii jsme viděli filmy, slyšeli jsme o nich v hodinách dějepisu, ale neměli jsme žádný návod. Takže nejdříve byly roušky, rozestupy, hygiena. Potom jsme museli přikročit k lockdownu. A udělali jsme to de facto stejně jako ostatní.
Ve srovnání s ostatními státy jsme ale čelili spoustě lidí, kteří naše kroky odmítali nebo přímo sabotovali. Jen dvě čísla. U nás se nakazilo covidem více než 16 % obyvatel, zato v Německu 5 %. Jen díky našim skvělým zdravotníkům byla úmrtnost z počtu nakažených 1,7 %, naproti tomu Německo mělo úmrtnost 2,1 %. My máme skvělé zdravotnictví, robustní zdravotnictví a je potřeba jim všem znovu poděkovat. Meziročně jsme do zdravotnictví dali o 90 miliard navíc. To jsou také státní zaměstnanci, pane prezidente, kterým musíme děkovat za to, že to zvládli a že to skvěle zvládají.
Pandemie přerušila ekonomický růst. Oživení průmyslu provází různé problémy. Nyní záleží na tom, jakou hospodářskou politiku a s jakým státním rozpočtem bude prosazovat nastupující vláda. Já to nechci hodnotit. Ještě jsem nečetl tu koaliční smlouvu a také uvidíme, jaké bude programové prohlášení vlády.
Ekonomické a sociální dopady pandemie se nám podařilo ustát i díky vašemu úsilí i úsilí vašich zaměstnanců. Masivní podpora vlády od března 2020 do října 2021 představovala 460 mld. Kč. Tak pokud se ptáte na deficit, my jsme snižovali zadlužení až do konce roku 2019. Když jsem nastupoval jako ministr financí v roce 2014, tak bylo zadlužení 41,5 a snížili jsme to na 21%. Nevím, proč stále někdo opakuje, jak jsme na tom špatně. Více než 60 mld. Kč na programy Antivirus vláda sanovala hospodaření mnoha firem a i díky tomu se podařilo udržet desetitisíce pracovních míst a tedy i nejnižší nezaměstnanost v EU. Byli jsme kritizování. Opozice říkala, že dáváme málo, podnikatelé říkali, že dáváme málo. Teď Rusnok říká, že jsme dali zase moc.
Jako podnikatelé jistě oceňujete, že přes zvýšené výdaje státního rozpočtu v době COVIDU jsme nezvýšili žádné daně a neškrtali investice. Od mého nástupu se nestalo, že by nebyly peníze na dopravní infrastrukturu. Mimochodem D1 je úplně nová. Tam není žádná oprava. Za dobu mého působení ve vládě jsme od roku 2014 daně snížili celkem o 509 mld. Kč. Není pravda, že bychom nešetřili. Snižovali jsme provozní náklady státu, a to ročně o 10 % a i v době covidu o 5 %. Mimochodem na Úřadu vlády, nechal jsem si to spočítat, když jsem nastoupil 10. prosince a dnes, tak jsme snížili počet zaměstnanců o 267, což je 33 %. Tak jsem zvědav na novou vládu, jak budou šetřit. My jsme měli a máme racionální plán opětovného snižování státního dluhu, jakmile se ekonomika vzpamatuje z dopadů pandemie.
Myslím, že vývoj financí českých firem, buďme objektivní, ukazuje na to, že naše kroky byly správné. Od začátku roku 2020 do konce září letošního roku vzrostly zůstatky depozit na bankovních účtech nefinančních institucí – tedy také průmyslových a dalších firem – o 166 mld na 1269 mld Kč. Úvěry těchto firem se ve stejném období zvýšily o 65 mld na celkových 1198 mld Kč. Když porovnám rozdíl mezi vklady a úvěry firem za stejné období, pak se jejich situace z minus 30 mld na počátku roku 2020 zlepšila na plus 69 mld Kč v září 2021.
Pokud jde o vklady lidí, tak zůstatek jejich účtů v bankovním sektoru se za stejné období zvýšil o 545 mld Kč na celkových 3325 mld Kč, tedy asi polovinu HDP, a úvěry obyvatelstva z 246 mld Kč na celkových 1996 mld Kč. Finanční situace obyvatel se za poslední dva roky podstatně zvýšila z plus 1026 mld na počátku období na plus 1329 letos v září. To neznamená, že lidé utráceli více. Není pravda, že by lidé způsobili inflaci. K tomu se ale ještě dostanu. Nemálo hlasů právě z podnikatelské veřejnosti nás kritizovalo, že pro firmy děláme málo, tak je evidentní, že masivní podpora vlády se v ekonomice nesporně projevila.
Jistě, museli jsme kvůli pandemii Českou republiku zadlužit, stejně jako naprostá většina zemí po celém světě. Ale i tak patříme k nejméně zadluženým státům v EU. Stále ale budete opakovat, jak to bylo před volbami, tak to znovu zopakuji. Estonsko, Lucembursko, Bulharsko, Dánsko, také ne. My jsme jako Švédsko. Jsme nejméně zadluženou zemí v Evropské unii. Máme v podstatě o polovinu menší zadlužení než Německo nebo Rakousko. Už jednou jsme to snížili a měli jsme v plánu snižovat dále. Takže řeči o státním krachu jsou jen strašením. Nechtěli jsme zaškrtit ekonomiku. Teď nás čeká těžké období. Podmínky pro rozvoj naší ekonomiky budou nesporně tvrdší, než ukazují dosud publikované prognózy. Vidíme, s jakými obtížemi běží jeden z motorů naší ekonomiky – automotive –, předně s čipy. Paní kancléřka Merkelová mluvila o hořčíku. To je další problém. Vidíme, jak to vypadá na trhu s energiemi, jaké jsou problémy v dopravě nákladů, jak prudce rostou ceny vstupů, ale to je globální inflace, kterou ČNB bohužel nepochopila. Proto bych nabádal k velké zdrženlivosti při přijímání radikálních škrtů.
Jednou z priorit naší vlády je dopravní infrastruktura. Převzali jsme ji s prakticky zastavenou výstavbou a bez připravených projektů v roce 2014. V roce 2016 jsem donutil ministra Ťoka otevřít konečně D8. Trvalo to 32 let. Letos 2. října jsme otevřeli kompletně zrekonstruovanou D1. Nesouhlasím s kritikou, protože je potřeba ocenit, jak se stavělo za provozu a je potřeba ocenit naše stavební firmy a to, že tam riskovali životy. Jsme první vláda, která realizovala PPP projekt. Od revoluce se o tom mluvilo. Staví se D4, 32 km. Aktuálně je ve výstavbě 151 km nových dálnic. 17. listopadu se otevírá 24 nových kilometrů D11. Dělali jsme vše pro to, aby se vše zrychlilo. 67 km silnic I. třídy se staví. V roce 2022 má být konečně zahájena 1. etapa železničního spojení Praha – Kladno s napojením na letiště Václava Havla. O tom se také mluvilo 30 let. Podchod na Hlavním nádraží na Žižkov. O tom se také mluvilo 20 let. I ten jsme udělali. Rozpočet SFDI počítá na rok 2022 s rekordními výdaji ve výši 130 mld. Kč. Je to dvojnásobek stavu před sedmi lety.
Jako první vláda jsme se zaměřili na obnovu chátrajících nádražních budov, které byly v minulosti rovněž národní ostudou. Do oprav nádraží jde 10 mld Kč. My jsme byli první vláda v roce 2016, kdy jsme bez ohledu na politickou barvu hejtmana dali peníze, za to období 26 mld Kč, na silnice druhé a třetí třídy.
Ministr Havlíček zavedl řadu opatření ve prospěch vás, podnikatelů, např. možnost pohodlnějšího vyřízení živnostenského oprávnění přes Portál občana, usnadnění registrace k daňovým povinnostem také přes tento portál nebo možnost složení základního kapitálu pro s.r.o. v notářské úschově bez nutnosti zřízení speciálního účtu v bance. Prosadil vámi požadovanou mistrovskou zkoušku. Potom také věda a výzkum. Už jste zapomněli, jak v roce 2009 chtěl někdo zrušit Akademii věd ČR? Je potřeba si ty věci připomínat. Stal jsem se předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace místo pana Bělobrádka. Tam jsme také ušetřili, asi 50 úředníků.
Inovační strategie Země pro budoucnost, na které se podílel i Svaz průmyslu a dopravy, se stala hlavním nástrojem pro řízení výzkumu v posledních letech. Díky tomu jsme zajistili růst zdrojů do vědy a výzkumu a posunuli jsme se podle Global Innovation Index mezi inovační lídry. Podíl výdajů na výzkum vůči HDP jsme zvedli na rekordních 1,99 %.
Za zásadní pak považujeme to, že jsme podrželi průmysl v době krize a i přes mimořádné tlaky jsme jej nezavřeli. ČSSD a pan Středula chtěli zavřít. My jsme tomu naštěstí zabránili. Závěra automobilového průmyslu v první vlně nebyla o covidu. To jsme nerozhodli my. To byl Volkswagen.
Zvýšili jsme dále limit ročních příjmů pro výpočet výdajového paušálu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč, zavedli jsme paušální daň pro živnostníky a další podnikatele z řad OSVČ s obratem do 1 mil. Kč, stravenkový paušál, který vám snížil administrativní náročnost a náklady, omezili jsme statistická šetření u podnikatelů a zavedli jsme vámi léta požadovaná jednotná data účinnosti legislativy.
Dopravním firmám jsme snížili silniční daně o 25 % pro nákladní automobily nad 3 tuny.
Jako první v novodobé historii jsme snížili tolik kritizované vedlejší náklady práce zrušením podvodu ODS a TOP 09, tzv. superhrubé mzdy. Tím jsme každému zaměstnanci ponechali o 7 % víc z hrubé mzdy. To bylo podle ČNB asi také špatně. Naše banka jako jediná na světě dělá opatření, která dělá. Chce zabít ekonomiku.
Prosadili jsme liniový zákon pro strategické stavby. Změnili jsme rigidní stavební předpisy a zrychlily jsme léta kritizované tragicky pomalé povolovací procesy staveb a nakonec jsme prosadili zcela nový stavební zákon. Opozice dělala všechno proti tomu. Jsme 150. na světě. Ještě africké země jsou za námi z hlediska povolovacích řízení a stavebního povolení. I když patrně nelze vyloučit jeho novelizaci, ještě než vstoupí v platnost.
Omezili jsme poskytování investičních pobídek na výjimečné investice s přidanou hodnotou. Po zkušenostech z vlády jsem přesvědčen, že bude potřeba je dále koncentrovat jen na výjimečné a mimořádné akce.
Prosadili jsme schválení Národního plánu obnovy, a tím jsme získali přes 180 mld. Kč na další projekty modernizace ekonomiky a společnosti.
Díky covidu se neskutečným způsobem urychlila digitalizace státu i společnosti, na kterou jsme kladli důraz po celé čtyři roky. Mapovali jsme a ovlivňovali legislativní a nelegislativní návrhy v oblasti digitální agendy EU. V Česku jsme podporovali digitalizaci ekonomiky a společnosti, mezi mnoha projekty lze zmínit např. rozvoj konceptu Smart Cities, národní strategii umělé inteligence v ČR. Ano, bojoval jsem za ni v Bruselu a dostali jsem jako jediní dva projekty podporu digitalizace stavebnictví či strategii digitálního vzdělávání. Musíme řešit i to co se děje mimo státní správu a reagovat na změny v ekonomice, řešit reskilling a upskilling zaměstnanců. Nezapomínejme na digitální gramotnost občanů, potřebujeme všichni umět využívat digitální technologie jak v pracovním, tak soukromím životě. A samozřejmě jsme pracovali na digitální transformaci ministerstev a úřadů včetně online služeb pro občany a firmy. Škoda, že jsi nezmínil zákon o státní službě. To je peklo, to není firma. A pokud jsi začínal tím, co jsi to říkal, že mám PR schopnosti, ne, řídil jsem to stejně jako firmu, i když se to komentátorům nelíbí.
V minulých dvou letech bylo ze státního rozpočtu vyčleněno na digitální projekty více jak 1,5 mld Kč. Zároveň je v přípravě realizace více jak 90 předem definovaných projektů a zhruba dalších 90 jako součást výzev financovaných prostřednictvím Národního plánu obnovy v celkové výši téměř 12 mld Kč do konce roku 2026. Díky aplikaci zákona o právu na digitální služby a zákonech podporujících bankovní identitu má aktuálně přístup k digitálním službám státu více jak 7 mil. občanů. Jde o projekty jako MojeDaně, který umožňuje plně elektronické podání daňového přiznání, portálu ČSSZ, který umožňuje plně elektronické řešení většiny sociálních agend, nové služby portálu občana (např. žádost o řidičský průkaz, přehled vozidel apod). Velké úsilí směřovalo a nadále směřuje do oblasti elektronizace zdravotnictví – byl položen základní kámen v podobě zákona o elektronizaci zdravotnictví, ale již před tím byly spuštěny stěžejní aplikace – eRecept, eNeschopenka.
Tři pilíře digitalizace, umět se sjednotit a mluvit stejným jazykem je to co se nám povedlo. Do digitalizace jsme zapojili celou státní správu, komerční sektor – Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářskou komoru, ICT Unii; neziskový sektor – Česko digital a další. Proto se nám povedlo digitalizaci pořádně ukotvit a rozeběhnout. Je nutné si uvědomit, jak je všechno propojené a pokračovat v práci, kterou jsme společně začali.
A konečně společnou řeč nacházíme i v otázce útlumu uhlí, kdy prosazujeme, že transformace na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná a že je třeba zohledňovat vyváženě jak environmentální, tak ekonomické a sociální zájmy a dopady, a respektovat závěry Uhelné komise.
Slibný postcovidový start průmyslu a stavebnictví však doprovázejí stále vážnější problémy. Začalo to nedostatkem stavebního materiálu a růstem jeho cen a pokračuje to aktuálním vážným nedostatkem v automobilovém průmyslu kvůli nedostatku čipů, výrazným růstem cen energií a paliv. A samozřejmě hlavním nedostatkem je dnes i nedostatek přepravních kapacit. Je problémem sehnat vůbec kapacitu pro kontejnerovou přepravu a také místo na lodi pro kontejnery atd. Příčiny těchto problémů mají globální charakter, proto je třeba je řešit nejen doma, ale i na evropské úrovni.
Hrozbou jsou ale i nepřiměřené ambice tzv. ochránců klimatu. Na evropské úrovni, a opakovaně jsem o tom mluvil, jako kdyby o tom neslyšeli. Na konferenci v Glasgow jsem měl projev, který byl z jiné planety než ty ostatní projevy. Evropa chce zachránit planetu, ale má jen 9 % emisí. A Čína ani nepřišla, proč ta Greta nejde protestovat do Číny nebo do Ruska. V Číně budou stavět 150 hnědouhelných elektráren a my je tady u nás zavřeme. Je to sebevražda. A ještě jedno, pane prezidente, už nikdy neříkej, že jsem odsouhlasil Green Deal. My jsme vybojovali to, že závazek měl být 55 % snížení CO2 pro všechny členské země a já jsem s Poláky vybojoval průměr. Takže někteří budou mít 70, my možná 40. Takže to není pravda, je to stokrát opakovaná lež a já to zásadně odmítám.
Šílenosti místopředsedy Evropské komise Timmermanse, který chce v roce 2035 zakázat prodej aut se spalovacími motory, který chce emisní povolenky pro domácnosti a pro auta. Ten člověk se normálně zbláznil. Takže neříkejte, že my jsme odsouhlasili Green Deal. My jsme vybojovali, že máme průměr a vybojovali jsme obrovské peníze z modernizačního fondu. Poláci a my, až 250 miliard, takže doufejme, že se modernizační fond nerozkrade a že se to zase nedá na nějaký solární tunel. Takže my jsme vybojovali. My, Francie, Emmanuel Macron po mé levé straně, že konečně Ursula von der Leyenová řekla na mikrofon, že v rámci taxonomie je jádro a plyn, že jsou to udržitelné zdroje. Takže prosím vás, říkejme si pravdu, jak to je. My jsme vybojovali, že máme samostatný energetický mix a to, co se děje teď, a já jsem několikrát vystoupil na Evropské radě. Pět hodin jsem blokoval Evropskou radu, protože tam máme jednomyslnost a trval jsem na tom, aby emisní povolenky nebyly předmětem spekulací, aby tam nešel spekulativní kapitál. A po pěti hodinách tam konečně dali, že se to bude analyzovat. Přitom je to úplně jasné. Emisní povolenky se podílejí na navýšení cen elektřiny o 23 % a můžeme se bavit o plynu, ten je 54 %. A co dělají Evropští politici? Blokují kapacitu plynovodu Opal, blokují Nord Stream 2 a potom se diví, že není plyn. Pokud vystupujeme tak, že jsme nezávislí na ruském plynu, tak já jsem o tom mluvil. Je to nesmysl. Měli jsme s Ruskem dát dlouhodobé smlouvy bez ohledu na to, jaké máme politické vztahy a to je ten problém, a to jsem také řekl.
Považuji tyto kroky centrální banky za naprosto zcestné a iracionální. Není to poprvé, kdy naše centrální banka jedná schematicky. Minulý rok v únoru na začátku pandemie ČNB zvyšovala úrokové sazby, prý aby snížila inflační očekávání v situaci, kdy už bylo jasné, že se blíží covid. Po propuknutí epidemie, pak začala snižovat úroky, prý aby ekonomice pomohla. Těžko v té době mohla udělat něco jiného… Byl to naprostý omyl tehdy, stejně jako dnes, kdy zvyšování sazeb je opět výsledkem schematického uvažování a hledání příčin růstu cen tam, kde objektivně nemohou být.
Proč si bankovní rada myslí, že přetlačí cenový vývoj na světových trzích? Nestačí snad, že máme problémy s odbytem, že našim firmám prudce rostou náklady na všechno – na suroviny, dopravu, energii a také na mzdy. Musíme jim proto ještě zhoršit podmínky pro financování?
Potřebovali bychom, aby naše firmy investovaly do úspor pracovních míst, investovaly do nové techniky, do výzkumu atd. Chceme, aby to firmy dělaly pokud možno z vlastních zdrojů, s využitím úvěrů atd. a jen minimálně s dotacemi a místo toho jim ČNB tyto podmínky podstatně zhorší? Opravdu ČR pomůže, když si naše firmy budou půjčovat za vyšších úroků a firmy v EU zatím za nulu? Ano, za nulu. Řecko má zadlužení 208 % a půjčuje si za nulu. 2,75 nemá nikdo,tedy Chile má. Spojené království má 0,1. Svět čeká. Všichni čekají. A co se teprve stane s hypotékami? Lidi přestanou platit hypotéky, přestanou kupovat byty?
Co vlastně ČNB chce? Zaškrtit ekonomický růst, omezit výrobu, propustit zaměstnance a dát je na podporu? Vždyť nevyhnutelně tento vzestup úroků přiláká také spekulativní kapitál a posílí českou korunu vůči euru. A to pro naše exportéry bude znamenat další ztráty. Jak jsou odůvodněny úvahy o zrychlení ekonomického růstu v příštím roce? Růstem vývozu na trhy, které se také potýkají se stagnací, nebo růstem vnitřní poptávky? V jakém světě bankéři z ČNB vlastně žijí?
Jsem přesvědčen, že zvýšení sazeb bude fatální rána, která českou ekonomiku zavede na cestu stagnace, možná i recese. Tento krok může vyprovokovat hospodářskou krizi. Proto jej považuji za nezodpovědný a hazardní. A prosím vás, komentátory, kteří mluví o mojí bývalé firmě, věřte mi, že velké firmy nemají problém, ty si půjčí v euru. Jde o malé a střední firmy a jde o lidi. Považuji to za hazard, nezodpovědnost a ten, kdo nakonec nezodpovědnou politiku ČNB zaplatí, budou bohužel naše firmy a naši občané. Chci říci, že nechápu, když to nikdo na světě nedělá, proč to dělá naše ČNB.
Rád bych doplnil to, co tady pan prezident říkal. PR jsem už komentoval. V roce 2013 končila vláda, předseda odešel z politiky, v roce 2017 také skončila vláda a premiér také odešel z politiky a já mám pro vás špatnou zprávu, že tu chci zůstat. To je rozdíl mezi vládou, která končí teď a mezi předcházející.
Taxonomii jsem říkal. Snížili jsme stavy o 4 500 lidí. Musíme přece zaplatit naše hasiče a vojáky, učitele a zdravotníky. Nechápu, proč to kritizuješ. Konečně už se kreslí dráha Praha – Drážďany.
No ano, ty vratky, pro ČSSD to byla ideologie. Před volbami jsem se hlásil, že si MPSV rádi vezmeme. Je zajímavé, že paní Pekarová ani Richterová ho nechtějí, ani paní Jelínková. Nikdo ho nechce. To je resort, kde se neudělalo vůbec nic. Rád bych, aby se vědělo, kolik lidí k tomu potřebujete, aby konečně byla evidence. I Zbrojovka Uherský Brod potřebuje 70 lidí, nabízí průměrnou mzdu 34 000, tak je to potřeba někde mít. A to budu chtít, protože někdo říká, že potřebuje 300 000, úřady práce to neevidují a jak fungují úřady práce. Má si vzít CV nezaměstnaného, jít do firmy a říci tady je uchazeč, vezmete ho? Bereme. Když nebude pracovat, nedostane vůbec nic. Ani korunu. Je potřeba zjistit, proč naši nezaměstnaní nepracují.
Před volbami jsem byl napadán, že chci dovézt 300 000 zahraničních dělníků. Já ne, vy potřebujete lidi a my potřebujeme zjistit proč. A když jsme se hádali na vládě s Maláčovou a Toman byl na naší straně a říkal, že proč důchodci za 150 korun sbírají brambory, protože nezaměstnaní nechtějí sbírat brambory. Ani sázet stromy nechtějí. A Lesy ČR to dávají firmám. Ano, to je hlavní problém, nejsou lidi a nebudou.
Mě fascinoval portugalský premiér. Pěstuje avokádo. Každé pondělí letá tisíce Portugalců do Lucemburku a nemá lidi. Vozí je z Nepálu. Tak to je Evropa, takhle to funguje a to je celý problém.
České předsednictví děláme až do poslední chvíle, zapomněl jsi říct, že nám posledně ukradli 10 milionů. My jsme nekradli, proto jsem i šel do politiky. Kurzarbeit, a proč ho neudělali. Měli jsme vzít ten německý, ten náš je takový pošahaný.
My jsme vždy bojovali proti dezinformacím, takže jsem uložil všem ministrům, abychom vše sepsali, uděláme z toho hezkou knížku a budeme to rozdávat. A uvidíte, že i když vláda vládla jen 2 roky, tak udělala více, než všechny vlády před námi.
Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády