Vážený pane prezidente Macrone, vážený pane premiére Šmyhale, milí kolegové!
Na začátek mi dovolte, abych vám poděkoval za uspořádání této důležité konference.
Naším hlavním cílem je zajistit účinnější a efektivněji koordinovanou pomoc Ukrajině. V zájmu této pomoci se musíme zaměřit na tři klíčové oblasti podpory: vojenskou, hospodářskou a humanitární.
Za prvé Ukrajina potřebuje, abychom pokračovali v dodávkách vojenského vybavení, s jehož pomocí dokáže vytlačit agresora ze svého území. To je první a nejzásadnější podmínka pro ukončení války.
Za druhé je nutné, abychom Ukrajině dokázali garantovat hospodářskou stabilitu a dlouhodobou finanční perspektivu. Proto jsem rád, že Evropská unie schválila balík makrofinanční pomoci. Pro udržení běžného provozu země je nezbytné, aby ukrajinská vláda měla dostatek peněz.
Za třetí, pokud má Ukrajina přečkat zimu a pokud chceme zabránit nové migrační vlně, musíme se soustředit na humanitární pomoc. Rusko se v tuto chvíli usilovně snaží o to, aby Ukrajinu uvrhlo do nekonečné mrazivé tmy, ale to mu prostě nesmíme dovolit.
Proto je zvlášť důležité zajistit Ukrajině dostatek energetického vybavení. Česká republika právě teď dodává dvě jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v Charkovské oblasti, deset dieselových generátorů pro nemocnice a vodárenské společnosti v Kyjevské, Dněpropetrovské a Lvovské oblasti a 500 topných těles pro osobní potřebu, vše v celkové hodnotě dva miliony eur. Lidé se tak budou moct lépe zahřát a posvítit si i v případě výpadku elektřiny.
Pokud jde o přístřeší a lékařskou pomoc, dodáváme plně vybavené, zateplené ubytovací kontejnery na západní a střední Ukrajinu v hodnotě 2,5 milionu eur nebo mobilní jednotky pro intenzivní lékařskou péči ukrajinskému ministerstvu zdravotnictví v hodnotě jednoho milionu eur.
Přislíbili jsme také dodání čtrnácti pontonových mostů a dalšího užitečného vybavení pro dopravu, zemědělství nebo školství.
Úspěch takových darů závisí na funkční koordinaci – jak mezi západními dárci, tak mezi Západem a ukrajinskými aktéry. Česká republika při poskytování pomoci úspěšně kombinuje možnosti národních struktur, evropských organizací i soukromých společností.
Během našeho předsednictví v Radě Evropské unie jsme se rovněž přispívali k vytváření kompromisu v rámci Evropské unie – tak, abychom zajistili naléhavou humanitární pomoc a dokázali reagovat na potřeby válečných uprchlíků.
Díky tomu Evropa mohla využít kapacity dárců, tedy jednotlivých států, evropských institucí i různých partnerů, kteří pomoc pomohli realizovat.
Z našich informací z terénu ovšem vyplývá, že koordinace pomoci na Ukrajině stále probíhá na několika oddělených úrovních. Ukrajinské a mezinárodní organizace nespolupracují tak, jak by mohly. Proto se Česko aktuálně podílí na pilotním projektu v Oděské oblasti, který je zaměřen na místní aktéry a snaží se posilovat jejich koordinační možnosti.
S tím, jak pokračuje zima, přichází nebezpečí, že se necháme vyčerpat urgentními problémy. Byla by však chyba, kdybychom se kvůli nim přestali soustředit na dlouhodobé plány, zvláště pokud jde o stabilizaci, poválečnou obnovu a rekonstrukci. A to včetně hmatatelné perspektivy členství v Evropské unii, kterou bychom Ukrajině neměli upírat.
Je třeba vyhodnotit pokrok, kterého Ukrajina na cestě k členství v Evropské unii za těchto mimořádných okolností dosáhla. Výsledky, které jsem měl možnost vidět při své poslední návštěvě Kyjeva, byly působivé.
Dámy a pánové, pokud zvládneme efektivně sladit naši pomoc, můžeme ji nasměrovat přesně tam, kde je jí nejvíce třeba.
Všichni, kdo jsme tady, čelíme nejrůznějším problémům – právě teď ale nesmíme polevit. Nezapomeňte, že náš svět se sice otřásl, ale část toho ukrajinského se zcela zbortila.
Naštěstí je však v našich silách, abychom jej společně postavili znovu. Děkuji vám.
Petr Fiala, předseda vlády