Průmyslová produkce za říjen meziročně reálně vzrostla oproti předchozím měsícům slabším tempem o 3,1 %. Samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 6,2 %. Meziměsíčně průmysl poklesl o 3,7 %. Hodnoty jsou ale ovlivněny výkyvy v jednotlivých měsících a srovnávacími základnami.
Významným způsobem k růstu přispělo odvětví výroby motorových vozidel, které vzrostlo o 34 % a kde se opět projevil efekt nízké srovnávací základny z minulého roku stejně jako v předchozích měsících. Dařilo se také odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů (růst o 12,3 %), elektrických zařízení (+10,4 %) nebo výrobě usní a souvisejících produktů (+14,3 %). O pětinu naopak pokleslo odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu z důvodu odstávek v jaderných elektrárnách a nižší spotřeby plynu. Ve fázi stagnace či poklesu se také již několikátý měsíc v řadě také nachází energeticky náročné sektory chemického průmyslu či hutnictví a slévárenství. I přes řadu překážek si průmyslový sektor udržel v posledních měsících objemy výroby srovnatelné s dobou před pandemií, ale aktuální čísla a očekávání ukazují ochlazování ekonomiky. Nové zakázky, které se v meziročním pojetí navýšily o 18,1 %, jsou opět ovlivněny výkyvy ve srovnávacích základnách a navíc hodnota zakázek není očištěná o inflaci. I tak letos řada firem byla schopna získat zakázky a poptávka přispívala růstu. Ve výhledu zakázek pro další měsíce jsou ale firmy opatrnější a očekáváme pokračování ekonomického zpomalení. Souběh vysokých cen energie s ochlazením ekonomik vede firmy k opatrnosti a očekávání zakázek, investic či zisků jsou pesimističtější.
Průmysl se potýká se značnými překážkami v podobě stále vysoké inflace či zdražování cen energie. Pro mnohé podniky je s ohledem na ochlazující poptávku stále obtížnější promítnout náklady cen do svých produktů. Snižování jejich marží má pak dopad např. na výši investic či obrat exportu. Samozřejmě existují velké rozdíly mezi sektory i firmami. Pro řadu energeticky náročných oborů typu slévárenství, sklářství, keramika mohou být tyto problémy i fatální. Je zřejmé, že bude nyní postupně zpomalovat ekonomika jako celek. HDP ČR mezičtvrletně poklesl ve třetím čtvrtletí o 0,2 % a nyní se ocitáme na hraně recese. Trend ochlazování ekonomiky je také patrný z řady měkkých a tvrdých dat od výhledu zakázek u nákladní dopravy přes společné šetření SP ČR mezi nefinančními podniky až po očekávání stagnace růstu v eurozóně v příštím roce. Aktuální podzimní predikce zaměstnavatelských svazů v rámci BusinessEurope odhaduje růst HDP EU letos ve výši 2,8 % a pro příští rok ve výši 0,6 %. V případě Německa BusinessEurope odhaduje v příštím roce dokonce pokles o 0,7 %.
Pesimistický výhled lze pozorovat například i z aktuálního Indexu nákupních manažerů za listopad. Index hlásí prudký pokles produkce šestý měsíc v řadě. Slabší poptávka má za následek snížení nových zakázek, a to včetně exportního obchodu. Ten se propadl třetím nejvyšším tempem od března 2009 vlivem ekonomické nejistoty napříč Evropou. Tempo růstu cen vstupů se sice snížilo mj. z důvodu poklesu poptávky, ale stále zůstalo prudké vlivem vyšších nákladů na energii a přepravu. Celkový sentiment výrobců tedy zůstal z výše uvedených důvodů výrazně nejistý.
Pozitivní zprávou je, že dle aktuálního průzkumu SP ČR se české firmy snaží i v současné náročné situaci udržet své zaměstnance. Propouštění v prvním pololetí příštího roku sice plánuje 10 % respondentů, ale okolo třetiny firem chce naopak zaměstnance nabírat a více než polovina dotazovaných neplánuje žádné změny. Na pracovním trhu jsou ale patrné rozdíly mezi odvětvími. Firmy budou v plánování výhledu opatrné a problémy energetické krize spolu s postupujícím ochlazením i zahraničních ekonomik mohou situaci významně zhoršit.
„Významným faktorem na konci letošního, ale zejména příštího roku bude proto otázka dořešení opatření k cenám energie. Je třeba, aby vláda zajistila zastropování cen i pro velké podniky s cílem poskytnout firmám alespoň základní kotvu pro plánování investic a zakázek. Opatření může zmírnit situaci ve firmách v nejvíce postižených odvětvích,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.